Prioritou vodárenských korporací jsou vaše peníze aneb Afrika ze dvou pohledů

Reklama


Nejen v České republice se místy objevují jako by náhodou články, ve kterých nadnárodní korporace poskytuje dary, granty, půjčky a velkoryse rozdává peníze veřejnému sektoru a neziskovým organizacím. Neziskové organizace, kterých si pro jejich pomoc lidem lidé váží, odvádí skutečný a neuvěřitelný kus práce, mají ve světě i v ČR mezi lidmi pozitivní zvuk. Voda je často jen jedna z mnoha činností, které neziskové organizace vykonávají, ale lidé si díky článkům podprahově spojují korporaci s celou jejich činností.

Byznys korporací, nejen ve vodě, je postaven na public relation (PR), na tvorbě „brandu“, reklam, sloganů. V posledních letech je oblíbenou reklamou „Nadační fond“. To vše společně vytváří u lidí podprahové vjemy, které odvádějí jejich pozornost od konečného cíle korporací – dostat peníze z peněženek lidí na účty korporací. Právě proto je třeba se dívat na PR aktivity korporací s odstupem a s pochopením, že výše uvedené aktivity jsou pro ně především jen jiná forma reklamy vedoucí k ziskům. Podpora neziskových organizací je dobrá věc, ale bohužel jde často jen o jinou formu reklamy.

Jak to ve vodě funguje

Tvorba a přerozdělení peněz, z nichž jen malá část putuje k nadacím a neziskovým organizacím

V případě vodárenských korporací tečou k neziskovým organizacím především peníze, které korporace inkasují a vydělávají především na platbách lidí za vodné a stočné. Navíc převážná část zisků, které korporace inkasují, rozhodně v nadačních fondech nekončí. Kdyby tomu tak bylo, tak řada problémů s vodou, například v Africe, již vůbec neexistuje. V případě vodárenského odvětví v ČR navíc často platí, že zisky, které korporace tvoří, tvoří jen díky tomu, že byly zavedeny pro lidi nevýhodné modely správy vodáren, kdy lidé, stát a veřejné rozpočty měst a obcí dál financují vodárenské investice, na kterých následně korporace inkasují zisky. Nadace a přerozdělení peněz V České republice je příkladem reklamní dobročinnosti korporace Veolia, která pro podporu své značky zvolila organizaci „Člověk v tísni“, jež díky finančním z Nadačního fondu Veolie zprovoznila v Etiopii několik vodních vrtů a tím umožnila lidem přístup k vodě. Nedávno se o této aktivitě Veolie objevil PR článek, který o tom lidi informuje. Tento podstup funguje také v zahraničí, když prostředky z různých fondů získávají organizace, kterých si lidé pro jejich činnost velmi váží. Příkladem je NFE, který získává prostředky od Veolia Proprete, dalšími organizacemi jsou Červený kříž, La solidarité či Akce proti hladu atd.


Prioritou vodárenských korporací jsou vaše peníze

O tom, zda je pro koncern Veolia prioritou blaho lidí v Africe, či má jiné priority, vypovídá právnička Wangui Mbatia z Nairobi. Která o působení Veolie v hlavním městě Nairobi, ve státu Keňa v Africe řekla zkráceně toto: Veolia převzala v Nairobi dodávky vody v roce 1999. Vedení města Veolii přislíbilo garance procent z příjmů z vody. Následoval každoroční růst ceny vody kolem 40%. Voda poté stála tolik, že si jí lidé nemohli dovolit a museli se od vodovodů odpojit. Veolia prosadila, že město propustí 3.500 pracovníků vodních služeb a potom najme 45 expertů z Francie. Náklady na tuto skupinu byly vyšší než náklady na 3500 Keňanů. Smlouva s Veolií byla nakonec pod tlakem lidí vypovězena. Od července 2001 se Veolia o vodu nestará. Nikdo přesně neví, kolik peněz stálo Keňu vypovězení kontraktu s Veolií. Ví se jen, že krátce poté si vláda Keni, musela vzít půjčku u Světové banky – (viz toto video).


Závěr

Bylo by jistě zajímavé zjistit, kolik peněz inkasovala Veolia za předčasné ukončení smlouvy v Nairobi či v jiných městech, kde její obchodní aktivity lidé odmítli a proti tomu postavit objem peněz, které Veolie poskytuje na podporu nadačních fondů.

Přejít do diskuze k článku