Dovolil bych si zde uvést několik argumentů, které zcela zjevně odporují lidské logice a podle mého mínění zcela jasně usvědčují politickou reprezentaci USA z pokusu o velkou mystifikaci světového veřejného mínění:
1) Nezáleží na tom kdo použil chemické zbraně v Sýrii, podstatné je, že je někdo použil. To je důvod, abychom vojensky napadly suverénní stát. Pokud chemické zbraně z jakéhokoliv důvodu (ať již jako cílenou konspiraci s cílem zatáhnout do prohrávané války cizí velmoc, náhodou anebo neúmyslně) použili odpůrci režimu B.Asada, pak by eskalace války znamenala nikoliv trest pro viníka, ale podporu viníka používajícího chemické zbraně.
2) Máme nezpochybnitelné důkazy, že chemické zbraně použil syrský režim proti povstalcům. Pakliže někdo takové argumenty má, neměl by se rozpakovat je předložit veřejnosti (jako Rusové, kteří výsledky své analýzy chemického složení použitého plynu i munice předložili jako důkaz OSN). Jistě chce, aby veřejnost byla přesvědčena o tom, že rozšíření zabíjení a trest jsou spravedlivé. Určitě není namístě informace "tutlat" ze zpravodajských důvodů. Jestli jde pouze o náhrávku radiové komunikace, pak stojí za zmínku otázka, jestli ta komunikace není účelově dezinterpretována (pronikají informace, že štáb Asadovy armády naopak zjišťoval, jestli podřízené velení neporušilo striktní zákaz použití chemických zbraní a že v té komunikaci chybí jakékoliv doznání k použití chemických zbraní Asadovým režimem).
3) Ať je to tak anebo tak a chemické zbraně použil kdokoliv, trestnou akci je potřeba vést proti Asadovu režimu, protože je nedemokratický a chemické zbraně by mohl použít v budoucnosti. Takový argument neobstojí. Asadův režim podobně jako jiné státy (třeba Izrael) neratifikoval konvenci o zákazu chemické munice a pokud ji nepoužil, pak nic nelegitimizuje takový důvod k útoku na něj. Pokud jde o argumentaci demokracií, jak bývá v takovývch případech obvyklé, stačí se podívat na složení Asadových odpůrců – islámští militantní radikálové, včetně teroristů a sunnitských diktatur, USA, které rozsévají války, kde se jim momentálně zamane.
4) Útok je potřeba vést okamžitě a není nutno čekat na výsledky a důkazy mezinárodního šetření komise OSN. Takto nejedná ten, kdo si je jist svou pravdou a kdo chce legitimizovat válečné operace. Nabízí se otázka, jestli motivací takového jednání není spíše potřeba zakamuflovat existující důkazy a znemožnit vyšetřovací práci mezinárodní komise, zejména při šetření ostatních chemických útoků.
5) Je potřeba znemožnit použití chemických zbraní a proto jsou potřeba omezené, chirurgicky přesné, časově ohraničené útoky na arzenály chemických zbraní despoty. Tak obvykle začínají všechny letité válečné konflikty (viz Irák, Libye, Afghánistán). Rychle zvítězíme, rychle potrestáme. Výsledky jsou velice výmluvné – viz délka konfliktů, míra násilí a ničení, počet obětí a škod. Zde je potřeba zmínit také fakt, co když se těch chemických zbraní v nepřehledné situaci (třeba má Asadův režim také biologické zbraně, nakažený hmyz, podobně jako jej měli Američané používající zcela důvodně a bez trestu biologické a chemické zbraně – Agent Orange, napalm… ve Vietnamu) zmocní povstalecké skupiny, které mnohdy stojí vzájemně proti sobě a jejichž velká část se rekrutuje ze žoldnéřů z Čečny, Kosova, Turecka, Bosny, Francie, S. Arábie, snad i USA…? Pokud si vzpomínám, USA vždycky argumentovaly tím, že je potřeba za každou cenu znemožnit, aby se k ZHN dostali nevyzpytatelní teroristé. V tomto případě to neplatí?
6) Půjde jenom o přesně cílenou, krátkodobou kampaň, které se nezúčastní američtí vojáci (černou práci za ně odvedou místní povstalci a mezinárodní žoldnéři – mudžahedíni). Výsledkem nemá být svržení, jenom oslabení Asadova režimu a omezení možnosti použití chemických zbraní režimem. Obávám se, že výsledkem bude velké krveprolití a vyrovnáním sil dojde k vleklé občanské válce s eskalací násilí, nikoliv k přivedení obou stran k mírovému stolu. O takovém řešení snad USA vůbec neuvažují. Zřejmě z nějakých veřejně neuváděných důvodů, jakými mohou být, jak je tomu v podobných případech (Afghánistán, Irák, Libye), zásoby a kontrola ropných tras strategických surovin – ropa, plyn)
7) Veřejná filmová prezentace umírání obětí chemického útoku bez vyšetření původců a označení viníků může být propagandistickým pokusem o psychologickou mystifikaci veřejnosti. Za úvahu stojí, proč USA stejně nepostupují v případě svých spolubojovníků, kteří se svými "úspěchy" v zabíjení veřejně nijak netají a také, proč se americká armáda veřejně nechlubí svými vlastními úspěchy v oblasti zabíjení – naopak tyto se snaží úzkostlivě tajit a ty, co je zveřejní, kriminalizovat a pronásledovat.
Z uvedených důvodů soudím, že ze strany USA po 11/9, Afghánistánu, Iráku, Libyi jde v Sýrii o další z řady předem vykalkulovaných sofistikovaných podvodů.
