Protesty za sociální spravedlnost v Izraeli sílí

Reklama


Srpen 01, 2011

Záběry z Madridu nebo Athén jsou známé: davy mladých protestují proti realitě způsobené politiky, diskutují, učí se hledat shody a překovávat rozdílnost názorů bez boje, vytvářejí novou realitu, kterou si dnes možná ani neumíme do důsledků představit. A něco podobného nyní už druhý týden „běží" i v Izraeli.


Celý obrázek se dá poskládat s pomocí izraelských blogů či novin. A podle nich to začalo vlastně nenápadně. Předminulý pátek se na náměstí Habima v Tel Avivu objevilo několik desítek stanů a kolem nich několik desítek lidí, kteří se tam sešli na internetovou výzvu protestovat proti rostoucím cenám bydlení. Druhý den jich tam už byly stovky, pak tisíce, sto tisíc a v současnosti je protest hlavní zprávou izraelských médií.


Ministr bytové výstavby Ariel Attias z ultraortodoxní strany Šas demonstranty hned z kraje označil za rozmazlené děti, kteří odmítají opustit byty v příjemném Tel Avivu, v úterý už ale stany stály i v Jeruzalémě, Beerševě na jihu země i v Kirjat Šmona na severu, u hranic s Libanonem. (Mapa protestů je tady). Ve středu se mladí demonstranti pokusili nabourat do prázdných bytů v Jeruzalémě a Tel Avivu, zatímco moře stanů se z náměstí izraelských měst rozlila i do okolních ulic. V pátek pak izraelská média začala naznačovat, že premiér Benjamin Netanjahu považuje stanový protest za největší vnitropolitickou hrozbu své vládě.


Podle statistik musela průměrná izraelská rodina v roce 1989 na koupi bytu vynaložit 50 svých plných výplat, dnes je potřeba výplat už devadesát. Průměrný byt v Tel Avivu je nedostupný pro 90 procent obyvatelstva, a to i kdyby si hypotéku rozložili na 30 let. A k tomu za poslední dva roky ve větších městech vzrostl i prostý nájem v průměru o 15 až 25 procent.


Vláda v té samé době, tedy po propuknutí globální finanční krize, seškrtala výdaje při současném snížení daní pro nejbohatší. Jakmile krize v té nejhorší formě pominula, bohatí Izraelci a investoři ze zahraničí – vesměs Židé z USA a Francie – své peníze začali ve velkém lít do realit. Mladí lidé v zemi, která se letos umístila na 5. místě žebříčku států s největší nerovností příjmů v rámci OECD, se tak v posledních letech začali proti „bohatým Židům" vzpouzet. Izrael už mnoho let není sociálním státem, o němž snili jeho otcové zakladatelé. Daně sice zůstaly mnohem vyšší než například v USA, veřejné služby se ale ruší jedna za druhou a náklady na život neustále rostou. Izrael je mezi západními státy hned za USA nejvýše na žebříčku indexu nerovnosti, Izraelci pracují více hodin než je běžné v Evropě a k tomu dva až tři roky slouží v armádě, za což placeni ve skutečnosti ani nejsou. Výsledkem je, že zatímco se vláda chlubí skvělými ekonomickými výsledky, čím dál víc Izraelců má potíže prostě jen vyjít.


Lidé se začali bouřit. Před třemi měsíci se odehrál pokus uspořádat „benzínový pochod" na protest proti rostoucím cenám pohonných hmot, pak následoval úspěšný bojkot kozího sýra, v jehož rámci Izraelci prostě přestali kupovat svou oblíbenou – a hlavně předraženou – pochoutku, čímž velké mlékárny nakonec donutili ke snížení cen. A pak přišly stany.


Protest proti cenám za bydlení se od těch předchozích liší v mnohém, hlavně ale v tom, že na něj vláda vlastně ani nemá jak reagovat v době, kdy přitom potřebuje reagovat rychle. Navíc je to pokračující protest, během něhož lidé celé dny sedí, diskutují spolu, budí pozornost médií, ale hlavně spolu už v rámci protestu, který se týká prakticky všech Izraelců, spřádají další plány. Situace na izraelských náměstích v mnohém připomíná náměstí v Madridu či Athénách, kde lidé také odmítají vtahovat mezi sebe politiky a jejich strany a proklamují svou apolitičnost, nicméně ve skutečnosti jsou jasně protivládní. Ze všeho nejvíc se jim, stejně jako mladým v Evropě, přitom už hnusí celý politický establishment, a zatímco své sympatie nijak neventilují směrem k opozici, vládní strany svými postoji jednoznačně ohrožují. A nejen vládu. Nově založená facebooková skupina například vyzývá, aby lidé 8. srpna vybrali z bank své vklady, na protest proti vysokým bankovním poplatkům.


Netanjahu a jeho stoupenci cítí hrozbu, a tak proti stanovému protestu stupňují útoky a jejich účastníky viní z toho, že je financuje New Israel Fund a další izraelské levicové organizace. Nejčtenější bulvár Jisrael Hajom tvrdí, že je za protestem hnutí „levicového sionismu", pravicová organizace Im Tirtzu, která se zpočátku do protestů zapojila také, už z akce vystoupila a obvinila její účastníky z toho, že se nechají řídit lidmi z NIF a různých „anarchistických" skupin. Většina pravičáků už se v médiích protočila s podobnými odsudky.


Tím ale demonstranty zase až tolik nepoškodili, protože nálepkování levicí lidem střechu nad hlavou nezajistí. A stejně tak nic nevyřešil ani patetický „kompenzační" vládní slib snížit o 50 procent jízdné v hromadné dopravě pro rodiče s dítětem.


Izraelská armáda už varovala, že pokud by se mělo bydlení řešit prostřednictvím škrtů v armádním rozpočtu, ohrozí to izraelskou bezpečnost. Z armádního tedy úlevy téct nemají, ale na stranu stanového protestu se mezitím postavila většina izraelských obecních úřadů, které přerušily spolupráci s vládními úřady, z funkcí odcházejí první ministři, do toho pokračuje celostátní stávka lékařů a zdravotnického personálu…


Pokud ale vláda nemůže otázku bydlení řešit rychle a adekvátně, zbývají podle izraelských blogerů Netanjahuovi v klobouku jen dva králíci, jimiž by mohl od své neschopnosti odpoutat pozornost. Tím prvním je voják Gilad Šalit, kterého coby válečného zajatce drží Hamas už několik let v Gaze a z něhož se mezitím v Izraeli stala svého druhu celebrita. Jeho návrat do vlasti by byl Netanjahuovým triumfem, nicméně to by musel souhlasit taky Hamas, a je otázkou, nakolik jsou fundamentalisté z Gazy zainteresováni na bytové otázce v Izraeli, nebo zda by nevyužili Netanjahuovy nouze a neřekli si za Šalita nějakou přemrštěnou cenu v podobě výměny zajatců a různých ústupků. Proč by rovnou nepožadovali třeba zrušení blokády Gazy? Takového králíka si ale Netanjahu vytáhnout netroufne, a tak zbývá králík druhý, tedy válka. A nemusí to být hned plnohodnotná válka, stačila by nějaká menší, ale o to údernější vojenská operace, řekněme ve stylu Litého olova nebo „chirurgického" útoku na Írán. Tyto spekulace se Izraelem šíří už nějakou dobu (a hlavně v souvislosti s blížícím se pokusem o vyhlášení palestinské nezávislosti) a názory se různí. Jedni nevěří, že by Netanjahu byl až takový blázen, další soudí, že pokud by nynější stanové protesty a jeho možné nové tématické odnože trvaly dostatečně dlouho, premiér bude muset něco udělat. A snížení nájmů nebo cen bytů to nebude. Ostatně, v dějinách Izraele by to rozhodně nebyla první válka, která by měla jen odpoutat pozornost od vnitropolitických problémů.


Mimochodem, střílet už se začalo – dva mrtví Palestinci a pět zraněných izraelských vojáků v uprchlickém táboře na Západním břehu, jeden libanonský voják zabit izraelskými vojáky při přestřelce na hranicích.

 

A pár odkazů:

— Koalice 28 egyptských sekulárních stran a hnutí se na dobu ramadánu, který začíná dnes, stahuje z Tahríru a islámský svátek hodlá strávit diskusemi mimo náměstí. Na něm zůstávají jen příbuzní obětí lednové revoluce. Politické protesty tak v ulicích Káhiry a dalších egyptských měst byly vystřídány dělnickými, na několika místech byly a nejspíš i budou blokovány celé ulice. V Káhiře zaměstnanci televize požadují vyšší mzdy, zemědělci v Asuánu zase protestují proti vysokým cenám hnojiv.

— V syrském Hamá ožívají noční můry z roku 1982. Tři videa z ramadánového masakru, při němž bylo povražděno přes 140 lidí. A tohle video je jen pro silné nátury.


 

 

Británie vojenský zásah v Sýrii vyloučila.

 

— Mezi libyjskými povstalci začínají zuřit bratrovražedné boje na základě obvinění z prokáddáfíovských inklinací. Přestřelky a výslední mrtví prý ale nemají nic společného s vraždou generála Júnise. Britský ministr obrany Liam Fox přiznává, že povstalci nemohou vyhrát ani s podporou NATO a že vše směřuje k patu, což ovšem arabští blogeři předpovídají už nějakou dobu. Francie přesto volá do dalšího bombardování.

 

Úvodní foto: http://activestills.org/image

Přejít do diskuze k článku