Prozření

Reklama


Tento příspěvek bude zcela určitě ten nejkratší, co jsem kdy na OM napsal. Ale možná, pro některé čtenáře, i nejcennější. U nevěřících prosím o shovívavost, v blázinci jsou na mne též hodní.

Už je to více než tři měsíce, co jsem zdev článku „Kyperský experiment“ upozornil na nový fenomén nazývaný bankovní „bail-in“, spočívající v záchraně bankrotujících bank na účet vkladatelů, držitelů bankovních kont v bankrotující bance.

Tak tenhle kyperský experiment se nakonec osvědčil, jako mor putuje po planetě, zejména po lénu anglo-amerických banksterů a infikuje, vstupuje legislativní cestou do právního prostoru stále více států, naposled Austrálie. Už to není experiment, ale nová životní realita, nový modus operandi. Globální finanční negramotnost nečiní odpor a ignorance sekunduje, posilovaná informačním embargem globalizovaných médií.

Už se i ví, kdo a kde to vymyslel, a důkazy o otcích „bail-in“ v U.S. FDIC, Bank of International Settlements a v Bank of England jsou na božím světle i na internetu. Ctihodní banksterští zachránci Evropy včele s Mário Goldmanem Draghim se jen iniciativně chopili šance tento koncept ověřit v praxi pro celý kartel centrálních bank. Velmi záslužné a o ECB i o Evropské unii ledacos vypovídající. Nicméně nepřekvapivé pro ty, co sledují proudy US dolarů v řádech bilionů US dolarů proudících z Nového světa nejen do ECB, ale i do megabank majitelů U.S. Federal Reserve v Evropě. V základech se otřásající Deutsche Bank by mohla vyprávět. Inu, ve světě financí není nic zadarmo, a to ani mezi bratry v triku.

Mám však pro Vás úplně novou informaci, související s kyperskými událostmi a expropriací peněz na účtech vkladatelů zkrachovalých bank, kterou budou někteří považovat za šíření poplašné informace. Snad se najdou i tací, co si něco nastudují a chytí se za hlavu stejně tak, jako mé hloupé JÁ.

Možná si takřka všichni celý život myslíte, že vaše peníze, úspory, vklady na bankovních účtech a všechen další majetek v držení vaší banky je VÁŠ. Že vám je banka jen spravuje, chrání před zcizením, případně zhodnocuje, využívá pro svoje úvěrové a jiné operace, ale ty peníze na bankovním výpisu jsou VAŠE. A navíc, že stát vás a vaše úspory chrání do výše garance výplaty úspor v případě bankovního bankrotu. Ta úleva.

Zkrátka jste pojištěni a máte jistotu, že se vašim úsporám nemůže nic stát, že vám se nikdo nesebere.

Tak přesně totéž jsem si myslel i já, dokud jsem si nepřečetl, že jsem neinformovaný idiot žijící v bláhových nadějích a představách o tom, že snad existují i finanční prasárny, které jsou prostě nemyslitelné. Žijeme ale ve stále rychleji se měnícím světě bez fixních pravidel, kde nic není nic jisté, a ŽÁDNÁ prasárna není dost velká.

Řekněte mi, kolik z nás studuje pečlivě problematiku mezinárodních financí, kolik z nás studuje i relevantní zákony ČR vztahující se k bankovnictví a finančním obecně. A z těch málo, co to činí, kolik lidí tomu rozumí?

„Bail-in“ jde ruku v ruce se svým jednobuněčným vlastním bratrem, protože jeden bez druhého nemají smysl ani budoucnost.

A tak se nejen v kyperské praxi, ale i do právních systémů globálně se potichu pašuje tenhle bráška jménem REDEFINICE ÚSPOR A VKLADŮ. Kdo by si ho všímal, že. Kolem je tolik zpráv o pěvuli Bartošové a utrpení hvězd showbyznysu, že to jaksi ujde pozornosti.

Redefinice úspor z nás každého dělá VĚŘITELE BANKY. Budete nadále nikoli vkladatelé, na něž se vztahuje teoretická ochrana státu, ale INVESTORY do svojí banky. To je samo o sobě blbé, ale to horší teprve přichází – jste investory 2. řádu – spadáte do kolonky UNSECURED INVESTOR. Spadáte tedy do složky, dámy prominou, „pitomec v prdeli“.

To znamená, že když banka kolabuje a jde na blok, exekutor ji prodá, jak je to dobrým zvykem, předem známému frajerovi, co si tiskne peníze a co nejspíš tu Vaši banku sám položil a udělal z ní BAD BANK, a to za pakatel, jak jinak. Při dělení výnosu z prodeje bankovních aktiv stojí, jako vždy, v první brázdě stát, berňák, zbytek schlamstne třída privilegovaných věřitelů 1. třídy zvaná SECURED INVESTORS, tedy kamarádi kamarádů, a pokud něco zbyde, rozdělí se drobty mezi póvl investorů 2. řádu.

Dali jste peníze ke správě hajzlům? Sorry. Špatné vlastní investiční rozhodnutí , za které nesete absolutní a jedinou odpovědnost Vy sami. Očekáváte ochranu a pomoc státu? Inu zeptejte se těch, co spořili v kyperské Laiki Bank, jak přišli o 60 – 80 procent úspor na stáří. Když jde do tuha, je bližší košile nežli kabát.

Stále si ještě myslíte, že Vám vaše banka pošle dopis, v kterém vás bude informovat o tom, že vaše peníze už nejsou VAŠE, ale její? Že vás nazve – náš ceněný investore? Že Vás korporátní stát uvědomí o tom, že protože jste přestali být chráněnými vkladateli, jeho záruky neplatí, a to i proto, protože na ten špás v případě většího bankovního maléru prostě nemá? Sliby se slibují (zvláště v korporativistické politice) a blázni (na ulici) se radují. Už vidím nějakého spořivého a odpovědného Kalouska či jinou globální finanční marionetu, jak říká v bedně se slzami v očích: „My bychom pomohli rádi, ale my nemáme, pokud se nechceme zadlužit, a to my nechceme. To by bylo neodpovědné k Vašim dětem. Měli jste sledovat novelizace příslušných zákonů, neznalost neomlouvá. (Trpte, volové!)“.

Naprosto oprávněnou námitkou by bylo oznámení nějakého experta, co má zákony upravující fungování finančního sektoru v ČR v malíčku, živí se tím, rozumí tomu, a byl by schopen dát hlavu na špalek, že:

a) daná redefinice úspor a rekvalifikace statutu vkladatele se ještě nedostala do našeho právního systému. Dále doložil, že to, co už je v osmi státech Západu zákonem, včetně USA, se k nám určitě nikdy nedostane. Že nás před tím finančním morem otcové vlasti v parlamentu ochrání. Nevím, nejsem takový expert, ale vím, že ti naši zmetci v politických s.r.o. prodají i mámu, a to nastojato, kápne-li z toho. Ostatně, potěšila by i zasvěcená informace, že se na tom na MF ČR ještě nedělá. Při tom, jak naši chemičtí ministři financí dostávají od banksterů ceny a tituly premiantů, nás zřejmě chrání jen ten bordel v domácí politice.

b) i kdyby se prokázalo, že povedení bratříčci ještě nedorazili, je i otázkou, zda, v rámci EU, vůbec musí dorazit, zda se třeba jen neusídlí mimo dohled v bruselských zákonech, které jsou pro ČR závazné a o kterých se stejně nesmí ani diskutovat. Prostě, že nedorazí deus ex machina.

c) otázkou je, zda ta hvězdná EU k tomu potřebuje vůbec mít zákon. Její vlastní smlouvy a zákony stejně platí jen pro někoho a někdy, původní členské státy je porušují, kdy a kde se jim zlíbí, co platilo včera, neplatí dnes, a ani v rámci kyperského experimentu si s vlastními zákony a pravidly EU nedělali hlavu. Kypr odřízli jak suchou švestku, jeden den měl práva člena, druhý den práva kolonie. Kde vládnou systémové megabanky, je právní systém k smíchu. A gumové a politicky-korektní soudy jsou biřici Impéria. Velké supranárodní peníze nepředstavují dnes jedinou reálnou supranárodní moc. V záchraně majetku a moci se nezastaví před ničím, našimi vklady, penzemi a jinými nároky a svobodami to jen začíná.

Neléčený parazitismus oběť zabíjí, vycucá až k smrti. A půjde tak daleko, jak mu povolné stádo dovolí. Až do okamžiku globálního vzplanutí Ohně a meče Bohdana Chmelnického. A to je, jak se tak dívám kolem sebe, ještě hodně daleko.

Ještě si myslíte, že vlastníte svoje peníze v bance a že jsou tam v bezpečí? Budiž Vám přáno. Neberte mě ale moc vážně, dostali byste mne do basy. Vždyť víte, šíření poplašné zprávy. Dnes konspirační teorie (jen u nás), zítra realita (i u nás).

Ale uznejte, kolikrát v životě člověk narazí na takový informační sólokapr z ověřeného kvalitního zdroje, aby odolal tomu, svěřit se. Díky Andy Suttone.

Pro nevěřící paragraf z příslušného australského zákona:




A pro angličtináře na závěr lahůdku z pera presidenta USA Samuela Adamse:

“If you love wealth greater than liberty, the tranquility of servitude greater than the animating contest for freedom, go home from us in peace. We seek not your counsel, nor your arms. Crouch down and lick the hand that feeds you; May your chains set lightly upon you, and may posterity forget that you were our countrymen.”

Přejít do diskuze k článku