Tímto článkem bych chtěl navázat na sérii článků "O probuzení obra a sebevraždě civilizovaného západu", "O zmrtvýchvstání Marxe" a na něj navazující "Zjednodušený příklad" a "O čtyřech totalitách".
V současné době se již po několik desetiletí v politice prosazuje převažující paradigma neoliberalismu, t.j. obecného trendu, kdy největší ekonomické subjekty s nadnárodní působností z pozice své ohromné ekonomické síly cíleně ovlivňují a unifikují, resp. univerzalizují veškeré politické dění ke svému prospěchu a obrazu a podřizují je svým zájmům. Toto platí jak na národní, tak na nadnárodní úrovni. Jsou likvidovány veškeré překážky neomezeného globálního působení všech forem kapitálu. Padají jakékoliv morální principy v zahraniční politice, očekávaný zisk se stal nejvyšším nepsaným kritériem v politice a pojmy jako spravedlnost, humanita, morálka, bratrství, rovnost, svoboda, demokracie mu byly selektivně podřízeny s tím, že o nich nakonec stejně rozhodují a dějiny píší (přepisují) vítězové . Neoliberalismus ekonomicky a politicky bortí národní státy, jejichž hranice jsou těsné pro zájmy globálních tržních elit a nastavuje svá vlastní globálně platná pravidla. Dřívější tzv. konzervativní hodnoty, ke kterým patřilo budování národního státu, udržování národních tradic, posilování rodiny jako základního stavebního kamene společnosti, spoluodpovědnost za společnou budoucnost se v nových podmínkách nadvlády velkých peněz, které neznají hranic, staly překážkou a přítěží. Nahradily je kosmopolitismus, multikulturalismus, ziskuchtivost za jakoukoliv cenu, konzumní okamžité přežívání bez bez jakýchkoliv hranic a omezení a odpovědnosti za budoucnost…
Politiku zcela ovládly velké peníze, které si legálně kupují, financují, zakládají anebo pronajímají politické strany a hnutí, platí jejich telemarketing. Univerzální sponzoři si pronajímají anebo kupují celé politické strany, vlády anebo jednotlivé politiky s významem klíčového jazýčku na politických vahách. Oligarchové zakládají své vlastní politické strany a hnutí, buďto sami anebo jejich emisaři kandidují na klíčové funkce v politice jak na národní úrovni, tak v globálních finančních a politických institucích. Demokracie původně definována jako vláda lidu se proměnila v právo brblat v monitorované "hospodě" a politické volby jednou za 4 roky a pak pokorné financování a dlouhodobé snášení důsledků volby založené zpravidla na podvodných slibech. Lid země je "elitami" v mezivolebním období vnímán jako trpěná "lůza a chátra" – sloužící v tržním politickém systému k legalizaci vlády velkých peněz, prosazování zájmů jejich držitelů a povinně platící všechny aktivity zbytkového "policejního" státu, resp. privatizovaného státu komercializovaných veřejných služeb a soukromých ztrát velkých privátních subjektů. Namísto posilování demokracie, t.j. účasti lidu na vládě, prohlubování práv lidu, posilování možnosti lidu aktivně se podílet v mezivolebním období na řešení klíčových otázek vnitřní i zahraniční politiky, korigovat přešlapy a selhání politiků, prosazovat svou vůli, je politický vliv veřejnosti cíleně umenšován a vydáván politiky zvětšujícími na úkor pauperizované veřejnosti setrvale svůj ekonomický profit za populismus.
Co lze v budoucnosti očekávat? Domnívám se, že prohlubující se ekonomická krize nadále povede k narůstání všech problémů uvedených v závěru článku o probuzení Marxe. Narůstající zadlužení a sociální napětí bude vládnoucí "elita" nucena řešit. Válku jako tradiční prostředek dočasného "řešení" globální krize lze očekávat spíše na úrovni koalice velmocí kontra nevelmocí (="třetího" světa, který disponuje strategickými surovinami, ale nedisponuje a je mu upíráno disponovat ZHN). Mnohem pravděpodobnější je "řešení" klíčových problémů sofistikovanými prostředky ovlivňování porodnosti ( skrze GMO – levné a "akciové" potraviny nakupují zpravidla "neelity"), počtu obyvatel (očkovací kampaně, léky, epidemie, …). Lze očekávat posilování a centralizaci všudypřítomné elektronické kontroly (propojování všech druhů elektronických databází, jejich rozšiřování na všechny "neelitní" skupiny a všechny jejich aktivity – kontrola komunikace, pohybu, sociálních, finančních, ekonomických… aktivit), která spolu s mediálním telemarketingem prakticky vykoření demokracii, eliminuje kritické hlasy, možnosti politického sdružování… Osobně nevylučuji díky sofistikovaným technickým prostředkům postupnou proměnu společnosti v absolutní nadvládu peněz a jejich servisních elit nad "živými roboty". Takovéto uspořádání společnosti ostatně bylo od věků zbožným přáním všech mocenských "elit".
Společným "populistickým" cílem všech "neelit" by do budoucna mělo zůstat posilování všech forem přímé demokracie, decentralizace a rozbíjení moci kartelů a monopolů na všech úrovních (národní i nadnárodní), omezování moci globálního kapitálu, posilování veřejných služeb státu, umenšování vlivu ekonomických "superelit" na politiku, posilování všech typů vzájemné solidarity a nahrazení svatého grálu okamžitého individuálního komerčního zisku obecním = společným ziskem.
Otázka nakonec: co má společného s demokracií, tedy vládou lidu, vláda sponzorovaná univerzálním sponzorem založená na koalici s přeběhlíky institucionalizovanými v nevolené účelové tržní politické straně, anebo soliterními politickými přeběhlíky, v obou případech politickým podnikatelským odpadem, kteří se nechali navolit s programem a na kandidátkách jiných politických stran, aby pak v rámci služby "svému svědomí" v rozporu z původními sliby pouze maximalizovali v politice svůj tržní zisk? Co má s demokracií, tedy vládou lidu společného cílená antilidová politika nucených prací, prohlubujícího se elektronického šmírování a diktátu (IZIP, IDTAX, e-karta…), permanentního zvyšování daní, které mizejí v neznámé černé díře (toho si dokonce všimli už i parazitní nadřízení eurobyrokraté) bez toho aby jakkoliv přispěly ke zlepšení životních podmínek lidu, ekonomiky státu a její perspektivy, kdy stát je cíleně rozbíjen, ekonomika privatizována, předplacené veřejné služby jsou většině lidu zcizovány a znedostupňovány, stát je zadlužován, vláda uzavírá v zájmu sponzorů svých politických uskupení jménem státu pro své zaměstnavatele, povinné plátce – občany dlouhodobé nevýhodné smlouvy daleko přesahující její časový horizont?
