Radar monitor (18/2009)

Reklama


Z domova
Sněmovna kývla a přiblížila Čechy k předčasným volbám: „Česká republika je po dnešním jednání ve sněmovně opět o něco blíže předčasným volbám. Poslanci v prvním čtení projednali návrh na změnu Ústavy, která by toto volební období zkrátila o osm měsíců.“ A do voleb už se radar podle všeho ve sněmovně neobjeví, protože premiér Fischer nechá radar u ledu: „Radar zcela jistě není na programu této vlády.“
 
Iniciativa NE základnám vyzývá: Udělejme i z červnových voleb do Europarlamentu další svého druhu referendum o radaru. Za tím účelem připravila seznam kandidátů s informací o jejich postoji k radaru a referendu.
 
Klaus podpořil vstup Turecka do EU. Jak vidno, česká snaha o podkopávání  EU se neomezuje na radar, ale hledá si nové cestičky.
 
Průzkumy veřejného mínění opakovaně potvrzují, že proti radaru jsou dvě třetiny lidí.
Ze světa
Krystian Zimerman, významný polský koncertní klavírista,vyvolal značnou míru pozornosti, když se na závěr svého koncertu v neděli večer v Disney Hall v Los Angeles obrátil k publiku a oznámil, že už nebude hrát ve Spojených státech na protest proti vojenské politice Washingtonu: „Dejte ruce pryč od mé země." řekl Zimerman překvapenému publiku a odsoudil plány Spojených států postavit na polském území protiraketovou základnu. Někteří lidé mu aplaudovali, jiní na něho křičeli, ať je zticha a hraje. Pár lidí odešlo, někteří hlasitě a sprostě nadávali.“ Událost se dočkala mediálního ohlasu, viz například Krystian Zimerman boycotts militaristic US a Why pianist Krystian Zimerman was right to speak out. Za sebe mohu říct, že to je obdivuhodný projev protestu.
 
NATO vypovědělo dva ruské diplomaty. Jedná se o reakci na odhalení ruského špióna v centrále NATO, ke kterému před časem došlo. Rusko to označilo za „provokaci“ a naznačilo, že se „NATO může těšit na odpověď.“ (Nato ‚expels Russian diplomats‘)
 
Američané by měli stavět rychle, dokud mají Rusové hluboko do kapsy a nemají ani na nové uniformy. Jenže ani Američané na tom dnes nejsou nejlépe a nad vodou je drží jen to, že se všichni bojí otevřít skříň s americkým dluhem, aby je ti kostlivci, co odtamtud budou padat, nezavalili. (Russian army scraps new uniforms)
 
Ahmadínežád poprvé naznačil možnost uznání Izraele. Pokud není toto ten vstřícný krok, o kterém mluvil Obama, jenž má poslat znamenat konec plánu na radar a rakety, tak už nevím. Izraelští záložníci obsluhující protiraketové baterie Arrow a Patriot přesto pilně cvičí.
 
Obamův poradce chápe obavy Ruska z radaru v Brdech. Protože Obama nechce konfrontaci, či se tak alespoň staví, mohlo by to naznačovat, že v projektu se pokračovat nebude. Ještě štěstí, že Obama není Vondra nebo Schwarzenberg, protože pro ně by to byl jednoznačný důvod, proč pokračovat za každou cenu.
 
„Veškeré plány o případném využití radaru v Gabale [který Rusko nabídlo USA náhradou za Brdy, pozn. red.] musí být především konzultovány s Baku,“ ujistila studenty Slovanské univerzy v Baku Anne Derseová, americká velvyslankyně v Ázerbájdžánu, a pokračovala: Nevěříme, že radar v Gabale může nahradit všechny příležitosti, které diskutujeme a Polskem a Českou republikou.“ Takže jde asi opravdu o víc, než o monitoring Íránu, že?
 
Podle generála Wallace Gregsona, kandidáta na post druhého náměstka*) na ministerstvu obrany, zodpovědného za Asii a Pacifik, „se Američané s Rusy na radaru nějak domluví.“ Není ale jasné jak, zda tak, že radar nebude, nebo tak, že tu s ním budou i Rusové.
*) Takto jsem přeložil „assistant secretary,“ případné korekce uvítám.
 
Je dobré vědět, k čemu je ve skutečnosti smlouva SOFA, aneb „business case“ z Iráku.
 
Analýzy a komentáře
Z Černína mizí radaroví „jestřábi“: „Na ministerstvu zahraničí se rozjíždějí šachy s vysokými posty a ambasádami. S ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem odchází i klíčové druhé patro vedení Černínského paláce, zvláště pak ‚všichni radaroví muži‘. S tím, že teď už je projekt na Američanech a na nové vládě, která vzejde z říjnových předčasných voleb.“
 
Jan Keller: Radar je věc politická. „Mezi největší lži, které doprovázejí vládní kampaň za instalaci cizí vojenské základny na našem území, patří tvrzení, podle něhož je otázka amerického radaru problémem čistě bezpečnostně technickým. (…) Nikdo ze senátorů hlasujících pro radar si ve své stranické servilitě nedokázal připustit, že přední odborník na otázky národní bezpečnosti z Technologického institutu v Massachussets [T. Postol, pozn. red.] veřejně obvinil na půdě našeho parlamentu českou koaliční vládu z toho, že buďto vědomě lže, anebo vůbec nerozumí věcem, za které před národem zodpovídá.“
 
V článku Riskantní budoucnost amerických strategických sil jeho autoři Bradley A. Thayer a Thomas M. Skypek o plánovaných komponentách NMD v ČR a Polsku píší, že by měly poskytnou Spojeným státům a NATO možnost omezené obrany proti iránským raketám třídy Shahab-6). Jinak ovšem autoři zdá se předpokládají, že projekt pokračuje a pokračovat bude, alespoň si to podle všeho přejí, neboť „otčina je zranitelná.“ (myšleno zřejmě
 
Stane se Pákistán novým Íránem? Země stále více připomíná opakování islámsko-fundamentalistické revoluce v Íránu, která v roce 1979 svrhla prozápadní režim šáha Mohammeda Rézy Páhlavího a v několika dalších měsících popravila "7000 kontrarevolucionářů", o několik tisíc více lidí, než bylo odsouzeno k smrti během čtyřicetiletého pobytu imperátora na Pavím trůnu. Íránský ekvivalent Talibánu – revoluční islámističtí studenti – obsadili americkou ambasádu a po 444 dnů zadržovali 52 amerických občanů jako rukojmí.“

Přejít do diskuze k článku