Radar monitor (2008/48)

Reklama


Jednou nohou nad propastí

 

Jak se dalo vzhledem ke složení horní komory českého parlamentu očekávat, Senát schválil radarové smlouvy.

 

O tom, jak odpovědně senátoři k hlasování přistoupili nejlépe svědčí to, že hlasovali pro, aniž se pozastavili nad tím, že premiér Topolánek lže, jako když tiskne, když říká: „Jsme členy NATO a radar je pro našeho spojence důležitou součástí protiraketové obrany." To je sice hezké, jenže z prvního tvrzení nijak nevyplývá  druhé. Radar nemá s NATO nic společného, je to soukromá záležitost USA a několika jejich poskoků zde v ČR. V podobném duchu lhal i ministr zahraničí Schwarzenberg, který řekl: „Pokud odmítneme radar, aliance bude muset zcela změnit plány." USA nejsou NATO; významní členové NATO (Itálie, Francie, Německo) vyjadřují nad plány na rozšiřování americké PRO do Evropy přinejmenším rozpaky, ne-li přímo nesouhlas. Pro jsou pouze USA a jejich nohsledi Polsko a ČR, pro které je to především způsob, jak manifestovat svoji konverzi od Východu k Západu, aniž by si uvědomovali, že Západ je především Evropa, nikoliv USA.

 

Jmenovitý seznam senátorů, kteří hlasovali pro, je k dispozici pod přiléhavým názvem Quislingové. Jestli chcete, můžete jim něco pěkného napsat, ale z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že páni senátoři se s občany nebaví. To je stejné, jako s poslanci.

 

Hnutí NE základnám reagovalo tiskovou zprávou, ve které mimo uvádí: „Iniciativa Ne základnám bude i nadále pokračovat ve své činnosti, protože ještě není o ničem rozhodnuto. Pokud smlouvy neschválí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a nepodepíše je prezident, nevstupují v platnost." Hnutí rovněž spekuluje o tom, že by smlouvy mohly být nyní napadeny u Ústavního soudu: „Zároveň se souhlasem Senátu otevírá možnost k tomu, aby skupina senátorů podala návrh na posouzení souladu radarových smluv s Ústavou ČR." Zřejmě senátory za ČSSD, kteří po posledních volbách již mají k podobné akci dostatečně silnou pozici.

 

Podle Ligy starostů je rychlost schvalování radaru podezřelá: „Nový americký prezident vyslovuje určité pochybnosti (…) Množí se protestní a nesouhlasná slova evropských vrcholných vládních politiků (…) Bylo by diplomatickou slušností a politickou obezřetností od Senátu ČR posečkat s hlasováním alespoň do rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy. (…) Liga starostů proti radaru odsuzuje toto servilně předčasné odsouhlasení obou smluv koaličními senátory. Taková rychlost schvalování je neodůvodněná, zbytečná a podezřelá."

Rovněž se komplikuje cesta smluv Sněmovnou. Schůze, na které se o smlouvách mělo hlasovat v prvním čtení, skončila dříve, než začala, protože poslanci neschválili program. Je to další z řady proher vládní koalice a důkaz toho, že vláda již nemá ve Sněmovně spolehlivou většinu.

 

Domácí souvislosti

 

Nad přístupem premiéra Mirka Topolánka k nedávné návštěvě T.A. Postola, kterou premiér ostentativně ignoroval, zřejmě podle zásady „když to nemůžeš vyvrátit, dělej, že to neexistuje", se zamýšlí výkonný ředitel Greenpeace Czech Republic.Jiří Tutter v článku Radar a bída české diplomacie: „Vzhledem k tomu, že již v zemi nejspíše neexistuje jediný radiolokační odborník, který by byl schopen a ochoten vyvracet Postolova tvrzení (…) byla předhozena médiím ředitelka odboru MZV paní Šmigolová. Nevím, kam až sahají její znalosti fyziky. Ona sama se nejspíše domnívá, že dále než ty které představuje profesor a doktor věd deváté nejprestižnější university (…) Dalo se očekávat, že se nenajde jediný odborník, který by mohl vyvrátit Postolovy závěry. Přesmutným zjištěním však je intelektuální, etická a profesionální ostudná ne-úroveň reakce českých zástupců."

O protiradarové aktivitě Ligy starostů informuje tisková agentura AFP: „Starostové 30 českých měst naléhají na nového amerického prezidenta Baracka Obamu, aby zrušil plány na výstavbu amerického radaru 70 km západně od Prahy s tím, že by to ohrozilo Evropu (…)Plán realizovat systém protiraketové obrany ve střední Evropě už podle starostů vyvolává napětí mezi USA a Ruskem a USA a Evropskou unií."

USA si na svých vojenských základnách v zahraničí rozhodně nepočínají jako hosté. Například leteckou základnu v Itálii zneužili k útoku na Lybii bez vědomí italské vlády.

 

Ruský medvěd se probouzí

 

Ruské námořnictvo úspěšně vyzkoušelo raketu Bulava-M, námořní verzi střely Topol. Ukončena byla i modernizace několika ponorek, schopných tyto rakety nést.

 

Do výzbroje ruských raketových armád byla zařazena nová raketa RS-24, vybavená dělenou hlavicí. Podle tisku se jedná o ruskou odpověď na americké snahy o rozšiřování PRO a eskalaci americké vojenské přítomnosti v Evropě; není nejmenší důvod myslet si opak.

 

Kreml považuje za reálné, že Obama ustoupí ve věci protiraketové obrany. Medvěvěv řekl doslova: „Myslím, že jsou zde šance, protože pozice současné administrativy ohledně této otázky je extrémně neflexibilní, zatímco pozice nového prezidenta se zdá být opatrnější." Pozice rodící se Obamovy administrativy je setrvalá: „Jeho postoj zůstává totožný s tím, který zastával po celou dobu kampaně, tj. podporuje rozmístění systému protiraketové obrany, potvrdí-li se, že dotyčná technologie je funkční." Lavrov je ovšem nekompromisní: „Bylo by lepší, kdyby Američané tento nápad úplně vzdali."

 

V podobném duchu se vyjádřil i ruský premiér Putin: Doufáme, že nové americké vedení bude konstruktivnější, odpovědnější, a co je velmi důležité, také prozíravější, než byli jeho předchůdci." Zdá se, že Rusko má zájem jednat o „rozšíření nebo nahrazení smlouvy START o omezení jaderných zbraní z roku 1991," k čemuž však byla Bushova administrativa zatím nepřístupná (ač to byl Bush st., kdo „odzbrojovací smlouvu století" za USA podepsal).

 

Krátce

 

Vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO se vzdaluje, což Rusko kvituje s povděkem a my bychom měli také, protože to znamená, že nebude rozdmýcháváno potenciální ohnisko velmi vážného konfliktu.

 

V důsledku globálního oteplování tají arktické ledovce, čímž se odkrývají ložiska ropy a dalších surovin značného rozsahu. Ačkoliv zmiňovaná zpráva hovoří o Grónsku, kontroverze ohledně využívání nerostného bohatství Arktidy již v nedávné minulosti propukly i mezi Kanadou a Ruskem, které si činí nárok na velkou část oceánu u svého pobřeží. Nelze vyloučit, že spory o zdroje surovin v budoucnu vyústí až ve válečný konflikt, do které, bude-li veden s Ruskem (což je více než jisté), by se velmi pravděpodobně zapojil i radar. Po surovinách věčně hladové USA se totiž mohou pokusit srazit Rusko na kolena zničujícím útokem ve snaze zmocnit se jeho surovinových zásob.

 

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku