Z domova
Dne 7.1. se u příležitosti návštěvy evropské komise v Praze uskutečnil happening, který měl komisaře upozornit na nesouhlas české veřejnosti s plánem USA na výstavbu radarové stanice v Brdech a vstřícností české vlády. Nevhodný čas i klimatické podmínky se podepsaly na účasti, kterou zastali pouze aktivisté z iniciativy. Na snímcích nejsou vidět policejní manévry, které podle ČT pražská policie na ochranu komisařů před aktivisty uspořádala. Policie měla převahu nejméně 2:1.
ČSSD dokončuje podání k Ústavnímu soudu: „ČSSD má již téměř hotov dokument, s nímž se chce kvůli plánu na umístění protiraketového radaru obrátit na Ústavní soud. (…) Záměr nechat posoudit plán na stavbu amerického radaru v Česku je podle ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) v pořádku.“ Pokud by se projednání u Ústavního soudu podařilo prosadit (L. Zaorálek k tomu říká: „Je to podle mého daleko opodstatněnější krok než v případě Senátu, který nechal posuzovat lisabonskou smlouvu.“), potom by nebylo možné až do jeho verdiktu smlouvy schválit.
Z miliardy, kterou chtěla vláda uplatit podbrdské obce za jejich souhlas s radarem (či spíše mlčení, protože reálnou moc jeho vznik ovlivnit příliš nemají), obce zatím nemají vůbec nic. Vláda nedá, protože vláda nemá. Vláda totiž slíbila evropské peníze: „Ministerstvo financí, které má celý projekt na starosti, má totiž z výše uvedené sumy k dispozici pouze čtvrt miliardy. Ta má obcím posloužit na zaplacení stavební dokumentace a financování čtvrtiny nákladů uskutečněných staveb. Zbylé dvě miliardy, které stát obcím slíbil, jsou pouze virtuální částkou. Obce je totiž musejí získat z různých evropských či národních fondů.“ Česká vláda se rozhodla dovést praktiku uplácení k dokonalosti a uplácí cizími penězi. Jak věděli již naši předkové: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Medu namazaného kolem huby se ale ještě nikdo nenajedl.
V důsledku obchodního sporu mezi Ruskem a Ukrajinou se ČR ocitla zcela bez dodávek ruského plynu, stejně jako valná část zejména východní Evropy. Přestože problém je již vyřešen, je to názorná ukázka toho, jaké důsledky může mít závislost na jediném partnerovi, bez ohledu na to, zda je to „jen“ dodavatel strategické suroviny, nebo vojensko-politický idol. A také se ukázalo, jak snadno nás může Rusko za naše dětinské provokování ztrestat, popřípadě nás zcela a definitivně vyšachovat ze hry, pokud se bude cítit našimi kroky skutečně ohroženo. Američané nám žádný plyn nedodávají, zato na ruském plynu jsme závislí. Nebylo by tedy rozumné, být s Rusy zadobře? Obzvláště, když nás to nic nestojí (ideologické ztráty nepočítám)?
Ze světa
Pentagon hledá alternativy k základnám v ČR a Polsku, píší podle Českého deníku The New York Times: „Americké ministerstvo obrany zkoumá alternativy pro případ, že by plány na výstavbu základen protiraketové obrany USA v Evropě byly zrušené ať už novou americkou vládou nebo ze strany hostitelských států. Analýzy se soustředí na technické vlastnosti jiných protiraketových technologií, včetně námořních systémů a případně i mobilních pozemních odpalovacích zařízení. (…) Příští hlava státu Barack Obama, který se ujme úřadu za deset dní, přitom zatím neoznámil žádné představy týkající se evropských základen. (…) Obamova administrativa bude mít čas na vlastní posouzení a zhodnocení toho, jak nejlépe odpovědět na očekávaná volání z Evropy po uvolnění napjatých vztahů s Ruskem, což bude zahrnovat i záležitosti týkající se protiraketové obrany.“
Jednání mezi USA a Ruskem (z kategorie o nás bez nás) pokračují. Nejnověji USA nabídly Rusku integrovaný radarový systém, „který by byl vysoce integrován do připravovaného společného deštníku Severoatlantické aliance (NATO) a amerického systému, jehož součástí má být i radarová základna v Česku.“ Náměstek ministryně zahraničí USA D. Fried na to konto prohlásil: „Měli jsme v úmyslu skloubit protiraketové systémy NATO, americký, český a polský systém a ruský systém protiraketové obrany, protože jak víte, tak Rusko má systém raketové obrany okolo Moskvy. (…) Byli bychom ochotni v této spolupráci zajít velmi daleko a navrhnout a dát dohromady určitou síť systémů.“ Rusové jsou však prý „vůči této iniciativě zatím zdrženliví“, Američané však doufají, že ji Rusové „v budoucnu ještě zváží“, protože se jedná o „seriózní nabídku“.
Indie začala jednat s USA o možnosti získat protiraketový deštník pro své potřeby. Žádné rozhodnutí nebylo zatím přijato, není ani jasné, zda se má jednat o systém srovnatelný s tím, který má být vybudován v ČR a Polsku, či například o rozmístění střel Patriot. Na tento krok, který je jednoznačně namířen proti Pákistánu, ovšem okamžitě reagoval Islamábád prohlášením, že přijme reciproční opatření. Spirála zbrojení se utěšeně roztáčí.
Obrat v přístupu k Íránu ohlásil nově zvolený prezident USA B. Obama. Hlavní výhrady – nukleární program a podpora Hamásu či Hizboláhu – zůstávají a Američané rozhodně nechystají žádné razantní ústupky za předem jasně vytyčenou mez, přesto hodlá nová administrativa zahájit s Íránem jednání. Nejenom, že to znamená oslabení hlavní (a jediné) záminky pro stavbu radaru, ale je možné i to, že nové administrativa odloží rozšiřování PRO jako vstřícné gesto vůči Íránu.
Stovky Američanů žádají Obamu, aby zrušil štít. Pod hlavičkou organizace Global Network mu zaslali dopis, z nějž vyjímám: „Vážený pane prezidente Obamo (…) Chceme Vám být po všech stránkách nápomocni k šíření světového míru tak, aby naše národní zdroje mohly být využity pro obrovské potřeby, které máme zde doma, jako je zdravotní péče, školství, vytváření pracovních příležitostí, řešení klimatických změn a další. Výslovně se na Vás obracíme s naléhavou žádostí, abyste odmítl plán Bushovy administrativy rozmístit antirakety “protiraketové obrany” v Polsku a radarový systém Hvězdných válek v České republice. (…) Nedomníváme se navíc, že by jakýkoliv prezident měl uzákoňovat dohody či smlouvy o základnách (takové jako tyto dohody s Polskem a Českou republikou) bez souhlasu Senátu, který je požadován ústavou.“ Někdo může namítnout, že cca 800 lidí je na Americké poměry zanedbatelné, ale vezmeme-li v úvahu, jak málo Američanů má vůbec ponětí o tom, že chce Strýček Sam nějaké základny ve Střední Evropě stavět, potom je třeba uznat, že 800 zase až tak málo není.
Gruzínský prezident Saakašvili vede intenzivní rozhovory s USA o zřízení stálé vojenské základny. Geopolitické konsekvence tohoto kroku jsou zřejmé a naposledy vypluly na povrch při válce ze srpna minulého roku. Zřejmě inspirován českou vládou, „ (…) navrhuje pronájem několika tisíců hektarů pozemků Pentagonu na 90 let – zdarma.“ Saakašvili je ovšem jinačí kujón, než Topolánek s Vondrou, a tak „už zaplatil 3 miliony dolarů americkým lobistům, aby za něj lobovali u nové americké administrativy.“ I když, kdo může vědět, za co vyhazuje naše vláda naše peníze? Co když si také někoho zaplatili, aby loboval u nové americké administrativy za „záchranu světa před bolševismem“ (nebo před čím nás to vlastně chce pan Topolánek chránit) a šíření „svobody a demokracie“ „mokrou“ cestou (tedy pokud budeme považovat krev za mokrou)? To by byl námět pro investigativní novináře! Co myslíte, chopí se toho některý z nich? Já myslím, že ne. Jejich zadání je totiž zcela opačné. Jedinou nadějí tak je, že vzhledem k úrovni korupce v ČR vyhrál výběrové řízení na lobování nějaký spřátelený předražený amatér, který nic nevylobuje.
Analýza a komentáře
V prosincovém čísle ATM z roku 2008 vyšel rozhovor s prof. T. A. Postolem, známým kritikem protiraketové obrany.
AMT: Jaké jsou vaše hlavní výhrady?
Postol: No, abych to hodně zjednodušil, je to zbraňový systém, který nefunguje. A důvody, proč nefunguje, jsou některé jednoduché a některé složité. Bezprostřední důvod, proč nefunguje, je velmi jednoduchý: radar v České republice prostě nevidí bojové hlavice na dostatečnou vzdálenost na to, aby byl schopen vykonávat kterékoliv z funkcí, které jsou mu připisovány.
ATM: Vy jste hovořil také s naším redakčním kolegou Stanislavem Kauckým, (…).
Postol: To je pravda. Já jsem mu řekl: vy jste provedli přesnou a správnou studii, ale dospěli jste k chybné odpovědi. A důvodem nebylo to, že by provedli špatnou analýzu, ta byla provedena správně, ale dostali špatné vstupní informace. Oni usilovali o to, aby porozuměli schopnostem toho radaru, na základě informací, které jim poskytl generál Obering. A tyto informace byly falešné.
ATM: On [B. Obama, pozn. ed.] zmínil několik podmínek, které podle něj musí být splněny, aby podporoval systém PRO (…) Jsou tyto podmínky vůbec splnitelné? Dá se s jistotou říct, že to bude fungovat?
Postol: Já myslím, že s jistotou se dá říct, že to fungovat nebude. (…) Ale ten radar neplní ani tu minimální funkci, to je fikce. Jen chtějí budit zdání, že něco dělají, že ho tu mají. Ale nemají nic.
ATM: (…) [ruský] prezident Medveděv se v projevu, (…) zmínil (…) o možnosti elektronicky rušit americký systém protiraketové obrany. Je to technicky proveditelné?
Postol: Jednoduchý způsob, jak rušit ten radar… Protože rušení může být velmi složitá záležitost – když se snažíte rušit radar, který se zrovna „nedívá“ vaším směrem, bude mít vysokou schopnost toto rušení úspěšně potlačit. Zejména takový radar, o který v tomto případě jde, který má plošnou fázovanou anténu s elektronickým snímáním. Protože takovýto radar si dokáže s nežádoucím signálem z jiného směru hravě poradit a může tedy extrémně potlačit příjem ze směru rušiče. (…) Možný způsob, jak tento radar překonat rušením, je použití malých rušičů, které prostě vypustíte do prostoru společně s bojovými hlavicemi nebo klamnými cíli. (…) Podle mého názoru ten systém mohou překonat, ale proč se máme pouštět do tohoto druhu soutěže? Znamená to jen vytváření strachu a nedůvěry, zbytečně, protože z toho nic neplyne.
ATM: V rámci vysvětlovací kampaně naší vlády mimo jiné padlo tvrzení, že jakmile radar bude postaven, bude to „nejbezpečnější místo“ v České republice. Jak se dá takový radar chránit? Dá se chránit?
Postol: (směje se) Nedá. Není šance tento radar chránit.
