Radar monitor (23/2009)

Z domova
Odpůrci radaru zasadili na kótě lípu demokracie: „V neděli 31. května zavítala část aktivistů Iniciativy Ne základnám na brdskou kótu 718 (…) 150 členná skupina vysadila na kótě symbolickou „lípu demokracie“ a jedli za obec Trokavec, jejíž starosta Jan Neoral se celé akce účastnil. Občanská inspekce se rovněž pokusila ověřit, zda v Brdech nedošlo k nějakým stavbám, novým geologickým vrtům či dalšímu kácení stromů.“ Podle všeho nedošlo, protože jinak by o tom Iniciativa dozajista informovala.
 
Na kótě rovněž pronesl poněkud optimisticky a předvolebně aktivisticky laděný projev Jan Neoral: „Je na čase se zeptat… jako ve správné české hospodě: tak to jsme měli jeden radárek na vějičce, kdo bude platit, dámy a pánové bývalí ministři? Máme tu náklady na agentury, na pana Klvaňu, na besedy, na jednání o smlouvách, na podivné vládní zdravotní komise, na cestování. Několik desítek milionů. Budete platit fakturou, nebo cash? Omluvíte se občanům za své lži, nebo zaujmete polohu mrtvého brouka? (…) Musíme dosáhnout toho, aby náš parlament shodil ze stolu radar jednou provždy – aby ho různí Topolánci či Vondrové zase v budoucnu neměli cukání vytáhnout ze skříně… To je teď náš nejdůležitější úkol pro další měsíce.“
Ze světa
Moskva opětovně potvrdila, že setrvává na vytčených pozicích a odmítá ustoupit – Rusko nezmenší jaderný arzenál, pokud USA neodstoupí od štítu: „Rusko nesníží svůj jaderný potenciál, dokud nebudou zcela vyjasněny všechny otázky okolo plánu USA vybudovat systém protiraketové obrany v Evropě.(…) USA jsou zatím ochotny od štítu odstoupit pouze v případě, že se vyřeší problémy se sporným íránským jaderným programem. Doufají, že Moskva má na Teherán větší vliv.“ Z údajného sancta-sacramenta naší bezpečnosti a posvátného zachránce svobody a demokracie je tak zcela v souladu s očekáváními koňský handl.
 
Americká ozbrojená odpověď KLDR je nepravděpodobná: „Existuje však jen velmi málo možností pro vojenskou odpověď na provokativní kroky severokorejského režimu a analytici tvrdí, že většina z nich by byla považována za agresívní a pouze by zvýšila napětí. (…) Ministr obrany Robert Gates, který se v pátek zúčastnil výroční bezpečnostní konference v Singapuru, řekl, že dosavadní severokorejské akce nevyžadují vyslání dalších amerických vojáků do regionu.“ USA jsou tak v této věci překvapivě zdrženlivé. Že by je dobrodružství na Blízkém Východě vyčerpalo na tolik, že nevěří ve schopnost uskutečnit další Blitzkrieg proti KLDR? Nebo je KLRD s jadernými zbraněmi již příliš silná a USA se nechce riskovat, protože raději přepadají výrazně slabší, aby jejich „vítězství“ bylo opticky větší? Třetí varianta, totiž že ve Washingtonu dostali rozum a realizují Obamovu Změnu, se mi jeví jako nejméně pravděpodobná. (Viz též zprávy z minulého týdne)
 
Operační nasazení ruských raket Bulava (???) se opět odkládá. Přes původní optimismus, že se tak stane do konce roku 2006, nevyplují ponorky vyzbrojené těmito raketami na moře dříve, než v roce 2010.
 
Analýzy a komentáře
Aktivista iniciativy NE základnám Václav Novotný v článku Vyženeme vám shromažďování z hlavy upozorňuje na obstrukční přístup úředníků pražského magistrátu ke shromážděním iniciativy, které hraničí s šikanu: „Když takový zakuklený úředník dostane šanci a použije k tomu zákon, tak, jako se to dělalo před rokem 1989, vytáhne do boje se skrytým heslem ‚my vám to shromažďování z hlavy vyženeme‘, a tak následně i rozhodne.“ Příkladem takového postupu je i pokuta 11 000,- mimo jiné za „umístění petičního stolku“ (sic!)
 
Miloš Dokulil, Brdská žumpa na dolary amerických daňových poplatníků: „Když nedávno (v dubnu 2009) přišel Robert Gates do Kongresu k projednávání rozpočtu pro Pentagon, především dal najevo, že éra afghánských povstalců a somálských pirátů by nás měla poučit, že zatím není na programu dne projekt nějaké „velké války“ s velkými soupeři. Kongresman Trent Franks vyjádřil okamžitě svou starost nad programem týkajícím se antiraketové obrany. Stojí za ocitování, jak na to reagoval ministr obrany: ‚Řekl bych jen to, že bezpečnost amerického lidu a účinnost raketové obrany nejsou zvýšeny tím, že strkáme peníze do programů…, které v podstatě jsou žumpami na dolary daňových poplatníků.‘
 
Protiraketová obrana se stále diskutuje i v USA, zejména v souvislosti s plánovanou redukcí rozpočtu Pentagonu. Někteří, jako například bývalý republikánský prezidentský kandidát Mitt Romey, straší,  že „převod peněz z programů raketové obrany [tedy zbrojních programů, pozn. red.] do fondů na podporu sociálních programů vystavuje Ameriku a Američany riziku.“ Jako kdyby nedostupnost zdravotní péče a rostoucí nezaměstnanost žádné riziko nepředstavovaly. Pro Rommeyho jsou však škrty ve výdajích na zbrojení „hrobařské přepočítání se“.
 
Ozývají se ovšem i hlasy – a chvála bohu za ně – které upozorňují na to, že například otázka severokorejského raketového programu bude zveličována a zneužívána k boji proti škrtům v rozpočtu MDA: „Tito advokáti [NMD, pozn, red.] využijí jakoukoliv pomoc, kterou jsou schopni získat, v boji proti Obamovým plánům na škrty v rozpočtu pro největší program Pentagonu, který každý rok spolkne více než 12 miliard dolarů. Stoupenci [raketové obrany] věří, že když budou vykreslovat Obamovy kroky jako oslabování americké obrany tváří v tvář severokorejské hrozbě, mohou získat na svoji stranu veřejnost a část Demokratů.“

Přejít do diskuze k článku