Radar monitor (4/2009)

Reklama


Z domova
K úvahám na zapojení Ruska to budovaného štítu (viz zde a zde) se přihlásil ministr zahraničních věcí K. Schwarzenberg, který „podle svých slov uvítal, kdyby se Rusko smysluplně zapojilo do projektu amerického protiraketového deštníku.“  K. Schwarzenberg se rovněž vyjádřil v tom smyslu, „že si nemyslí, že by USA kvůli finanční krizi od celého projektu nakonec odstoupily.“
 
Iniciativa NE základnám se loučila s odstupujícím americkým velvyslancem R. Graberem, který proslul tím, že se vůbec, ale vůbec nevměšoval do záležitostí České republiky. Přítomna byla řada význačných hostů (byť ti nejvzácnější jen v kašírované podobě), jen pan velvyslanec jaksi nepřišel. Asi si je moc dobře vědom, jak jej máme všichni „rádi.“
 
Rozhodnutí nové americké administrativy přehodnotit plány na výstavbu radaru přivítala opoziční ČSSD.
 
Nový plán jak zkomplikovat život radaru má středočeský hejtman D. Rath – hodlá zřídit v Brdech národní park. Jakkoliv je to bez ohledu na radar plán sympatický, jedná se především o symbolické gesto, protože bude velmi obtížné zahrnout do chráněné oblasti vojenský újezd, v němž má radar stát.
Ze světa
Pro zapojení Ruska do štítu se vyslovila i německá kancléřka A. Mekrelová: „Rusko by mělo být zapojeno do systému protiraketové obrany, napomohlo by to zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.“
 
Rusko vychází vstříc novému americkému prezidentu B. Obamovi, jež se hodlá soustředit na Afghánistán na úkor Iráku, a deklarovalo svoji připravenost spolupracovat s USA v Afghánistánu na nevojenské bázi.
 
Ani americká vojenská základna nemusí být na věčné časy a nikdy jinak, jak ukazuje příklad Kyrgyzstánu, který uzavře americkou leteckou základnu. Výnos kyrgyzského prezidenta o anulování dohody se Spojenými státy už je připraven. Během několika dní bude zveřejněn v kyrgyzských médiích.“ Tato formulace naznačuje, že konkrétní znění dohody nemusí být pro možnost uzavřít americkou základnu rozhodující.
 
Nový typ křídlaté střely s doletem 290 km, vyvinutý ve spolupráci s Ruskem, vyzkoušela Indie.
 
Publikace Čínská národní obrana v roce 2008 (tzv. „Bílá kniha obrany 2008“) byla zveřejněna oficiálními místy ČLR. Čína v ní prohlašuje, že nemá ve vojenské oblasti expanzivní úmysly, varuje před roztáčením spirály zbrojení a volá po obecném jaderném odzbrojení. Čína je zřejmě jediný relevantní rival USA, proti němuž nemá být PRO oficiálně namířena.
 
Podle jiných zpráv však Čína považuje protiraketovou obranu za hrozbu pro stabilitu a odzbrojení: Rozmístění globálního systému raketové obrany je hrozbou pro jaderné odzbrojení, řekli čínští vojenští představitelé a experti po vydání poslední čínské „bílé knihy“ o obranné strategii Pekingu.“ Vzhledem k tomu, že USA považují Čínu za stále významnějšího partnera, mohou mít čínské námitky svoji váhu.
 
Ruské raketové vojsko se podle některých náznaků potýká s problémy v dodávkách mobilních balistických střel Topol-M, není však zcela zřejmé, co je příčinou pravděpodobně nižších počtů dislokovaných raket.
Analýzy a komentáře
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger varuje, že Spojené státy ztrácejí autoritu jak ve smyslu politickém, tak ve smyslu ekonomickém, a volá po novém světovém pořádku.
 
Oskar Krejčí se ve stati Obama, radar a globální nula zamýšlí nad širšími souvislostmi protiraketové obrany v rámci americké vojenské a zahraniční politiky. Globální nulou je zde myšleno nula jaderných zbraní na celém světě, tedy důsledné globální jaderné odzbrojení, což je cesta, o jejíž správnosti jsou USA stále silněji přesvědčeny, protože si začínají uvědomovat nemožnost řízení rizik spojených s existencí jaderných zbraní. Krejčí píše: „Ukazuje se, že neexistuje vojenské či vojensko-technické řešení problému jaderné bezpečnosti – řešení může přinést jen politika, která je orientovaná na multilaterální kooperaci. Vzájemná důvěra opřená o výhodnou spolupráci je jednou cestou k přežití. Řečeno jinak, globální jaderná nula by se měla opírat o takovou kooperaci mezi státy, která by Washingtonu umožnila ustoupit od programu Národní protiraketové obrany.“
 
Zcela opačně, než naprostá většina ostatních komentátorů, vidí vztah nového amerického prezidenta B. Obamy ke zbrojení a eskalaci napětí Justin Raimondo. V textu nazvaném Inaugurace 2009: den truchlení píše: „Konec konců Obama postavil svou kandidaturu na platformě zvýšení obscénně nafouknutého vojenského rozpočtu – chybně označovaného jako «obranný». Suma vyčleněna na zasahování do běhu jiných států a národů je co do rozsahu taková, že se ji nelze poměřit s žádnou podobnou částkou žádného dřívějšího impéria. Připomínáme, že se rovná součtu všech vojenských rozpočtů všech zemí světa. To je to hlavní eso v Obamově rukávě, takové, které mu zajistí «zbraně i máslo» (jedná se o vztah mezi státem řízenou investicí do vojenství nebo do produkce zboží. Stát může buďto nakoupit zbraně [investovat do vojenského průmyslu] nebo máslo [investovat do produkce civilního zboží]. Pozn. editora.) Konzervativci budou získání tím, co John T. Flynn popsal jako jejich vlastní «oddanost myšlence vojenské moci. » Jak se bude prohlubovat ekonomická krize, vojenský Keynesianismus svede obě strany dohromady, jak předpovídá Flynn, protože «militarismus je jedna velká, slavná, veřejná zakázka, je to projekt, který zastřeší pod jednou dohodou různé elementy společnosti.» Propaganda strachu se stane ekonomickou nezbytností. «Přijetím militarismu coby ekonomické jednotky nás nezvratně dovede k tomu, co udělaly jiné země před námi: budeme v našich lidech udržovat strach z agresivních ambicí jiných zemí a sami se angažujeme ve vlastním imperialistickém podnikání.»“ Osobně považuji tento pohled za poněkud paranoidní a pevně věřím, že se autor mýlí. Pokud má totiž pravdu, tak se můžeme brzy dočkat nejenom radaru v Brdech, ale i radaru na Petříně. Nepochybuji o tom, že pro některé české představitele by to byl splněný sen. Koho tato skepse ohledně B. Obamy zaujala, tomu doporučuji toto video.
 
Úvahu s výmluvným názvem Obama a radar zveřejnil Jiří Pehe. Její závěry lze shrnout stručně: hlasování o radaru v Poslanecké sněmovně je třeba odložit až na dobu, kdy řekne své jasné stanovisko nová americká administrativa, což je podle Pehe výhodnější i z pohledu vlády, která chce radar prosadit. Pehe vyslovuje podobnou myšlenku, jako jsem již dříve vyslovil já, že odmítat radar v případě, že si jej bude Obama přát, bude pro jeho odpůrce a českou opozici mnohem těžší. Pehe s nadějí, já s obavami.
 
„Je možné, že Obamova administrativa nakonec pokračování projektu schválí, je ale také možné, že finanční prostředky určené pro budování protiraketové obrany výrazně omezí, nebo celý projekt prostě zastaví.“
 
„Toto vše se ví už nějakou dobu, stejně jako se ví, že nějaké rozhodnutí o celé věci padne pravděpodobně na jaře tohoto roku. I proto je těžko pochopitelné, že česká vláda dál, jako nějaký kolovrátek, přede svou: o radaru v Poslanecké sněmovně je prý třeba hlasovat spíš dříve než později-i proto, že smlouvy o radaru schválil už Senát.“
 
„Především není jasné, proč chce křehká Topolánkova vláda riskovat mezinárodní blamáž a jisté zhoršení vztahů se Spojenými státy, pokud Poslanecká sněmovna, v níž vláda nemá pro radar zajištěnou jasnou podporu, radar odmítne v situaci, kdy vůbec není jisté, že by radar tak jako tak o několik týdnů později neodmítnula Obamova administrativa.“
 
„Vláda by prostě měla počkat s hlasováním o radaru až do chvíle, než se Obamova administrativa k projektu jasně vyjádří. Řekne-li nová americká vláda, že projekt nechce, není žádný důvod, aby Česká republika riskovala ještě před tím, než se Američané vyjádří, nejen mezinárodní trapas, ale i nestabilitu, které by případné odmítnutí radaru vyvolalo na domácí politické scéně.“
 
„Navíc pokud naopak Obama jasně řekne, že v projektu protiraketové obrany pokračovat chce, mohou být větší i šance na schválení projektu u nás. Evropská veřejnost, včetně té české, z velké většiny podporovala Obamovo zvolení americkým prezidentem. Na politické scéně Obamovi nejvíce fandily levicové strany, včetně českých sociálních demokratů.“

Přejít do diskuze k článku