Je to Obama
V amerických prezidentských volbách zvítězil Barack Obama, který stabilně vyjadřoval velmi rezervované postoje k projektu raketové obrany. To okamžitě vyvolalo na mezi odpůrci radaru optimistické reakce, obecně pak spekulace o tom, jaký bude další osud radaru a raketové obrany jako takové.
Někteří čeští politici věří, že Obama přehodnotí radar (ti, kteří s radarem nesouhlasí), jiní si naopak myslí, že tak v žádném případě neučiní a že jeho zvolení nebude mít na americkou zahraniční politiku žádný vliv (ti, kteří po radaru touží).
O tom, že to má radar „nahnuté“, je přesvědčen například Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Proč to má radar nahnuté? Protože byl součástí z gruntu vadné zahraniční politiky Bushovy administrativy, která byla v těchto volbách poražena. (…) Základem této nešťastné koncepce byl pokus řešit problémy světa vytvořením drtivé vojenské převahy USA podle Bushova hesla ‚Kdo není s námi, je proti nám.‘ I když hlavním tématem voleb byla špatná ekonomická politika USA, to, co bylo odmítnuto, bylo i fiasko Bushovy zahraniční politiky. Bushův způsob války s terorem se diskvalifikoval. Nový americký prezident sice sotva provede obrat o sto osmdesát stupňů, ale ke změně dojít musí.“
Sám Obama zatím lavíruje, jasné ne neřekl, ale štít podpoří, jen bude-li funkční: „Nastupující americký prezident Barack Obama podpoří rozšíření systému americké protiraketové obrany do zemí střední Evropy pouze tehdy, pokud se technologie budovaného ‚deštníku‘ osvědčí.“ (Nezbývá než doufat, že funkčnost nebudou testovat tak, že radar nejprve postaví a pak rozpoutají raketovou válku).
Iniciativa NE základnám vítězství Obamy vítá: „Iniciativa Ne základnám vítá, že se novým prezidentem USA stal Barack Obama. (…) je sympatický (…) smyslem pro mezinárodní spolupráci a diplomatická řešení problémů (…) Zdá se, že je teď vhodná doba radar odmítnout (…)ztělesňují jen relikt odcházející administrativy.“
Nově zvolenému americkému prezidentovi zaslaly otevřený dopis poslankyně Zelených O. Zubová a V. Jakubková, které v něm Obamu vyzývají k přehodnocení postoje USA k radaru: „Pro Českou republiku svitla dnem Vašeho zvolení naděje třem čtvrtinám obyvatelstva, které opakovaně v průzkumech veřejného mínění vyjadřují nesouhlas se zamýšlenou bilaterární dohodou o umístění radarové stanice na našem území. (…) Dovolujeme si tlumočit Vám jejich obavy s přesvědčením, že právě Vy budete zárukou upřednostnění mírových řešení, demokratického dialogu a zhodnotíte situaci tak, aby nedocházelo ke zbytečným eskalacím napětí.“
Ke zrušení plánu na výstavbu protiraketového štítu v Evropě vyzval Obamu též Martin Schulz, šéf socialistických poslanců Evropského parlamentu.
Jeden den to sice vypadalo, že Obama bude pokračovat ve stavbě protiraketového štítu s neztenčenou intenzitou, ale radarovým aktivistům záhy sklaplo, protože se ukázalo, že to jen polský prezident Kačynsky pouze špatně interpretoval Obamova slova, ten totiž vybudování základen v ČR a Polsku nepotvrdil (více zde).
Doma je už zase rušno
Senát bude smlouvy projednávat již 26. listopadu. Prý „nemá jinou možnost.“ Ovšem pravděpodobnější vysvětlení je spíše takové, že „zařazení smluv na pořad jednání listopadové schůze a jejich případný úspěch při hlasování může mít vliv na průběh kongresu ODS.“ Proradarová ODS sice ztratila v Senátu absolutní většinou, přesto nelze vyloučit, že smlouvy Senátem protlačí silou, přestože se dušuje, že „nechce nic válcovat.“ Klíčová bitva o radar se tak pravděpodobně odehraje v Poslanecké sněmovně.
Ani v poslanecké sněmovně to však radar nebude mít lehké, protože ČSSD navrhne předložit smlouvy o radaru Ústavnímu soudu: „ČSSD bude ve Sněmovně navrhovat přerušení projednávání dvou smluv týkajících se amerického radaru a navrhne usnesení, aby se jimi zabýval Ústavní soud (ÚS). ÚS by měl prozkoumat, zda jsou smlouvy v souladu s ústavním pořádkem Česka a například rozhodnout, jakou většinou mají být schvalovány.“ Ovšem pozor na čertovo kopýtko: ČSSD nepředloží smlouvy Ústavnému soudu sama o sobě, ale bude to navrhovat Sněmovně, což znamená, že z toho také nemusí být nic. Opomenutí, neobratná formulace, nebo záměr?
Napadnout smlouvy u ÚS jsou připraveni i komunisté. Podle slov jejich předsedy V. Filipa: „Komunisté mají (…) připravenou ústavní stížnost. Jsem připraven ji osobně podat a projednávání smluv by se nedostalo ani do druhého čtení.“ Rovněž „europoslanec Jiří Maštálka naznačil, že umístění radaru by se mohlo projednávat v orgánech Rady Evropy a dalších orgánech Evropské unie.“ Uvidíme, jak do dopadne, podle všeho se to ještě nějaký ten pátek povleče.
Jisté je jedno – Američané by museli být slepí, hluší a blbí aby nepochopili, že zde nejsou se svým radarem vítáni a že jeho instalaci odmítá nezanedbatelná část veřejnosti i politické reprezentace. Když nic jiného, určitě se zamyslí Američané nad tím, zda má smysl budovat klíčové vojenské zařízení v zemi, kde o něj nikdo nestojí a kde existuje značná pravděpodobnost, že příslušné smlouvy budou vypovězeny, jakmile to jen bude možné.
Rusům to stále není jedno
V projevu k ruským zákonodárcům potvrdil prezident D. Medvěděv odmítavou pozici Ruska vůči plánovaným americkým základnám ve Střední Evropě: „Rusko rozmístí při polských hranicích v Kaliningradské oblasti své taktické rakety Iskander a chce elektronicky rušit části amerického obranného systému, do něhož spadá i zamýšlený radar v Brdech.“ Na adresu nového amerického prezidenta Medvěděv řekl: „Netrpíme vrozeným antiamerikanismem. Doufáme, že nová americká administrativa půjde cestou partnerské spolupráce s Ruskem."
Nás se to ale netýká, my jsme před ruskými Iskandery v bezpečí, říká expert: „protože rakety mají dolet 280 až 400 kilometrů, což je příliš málo. Že by se Rusko pokusilo jejich dolet zvýšit, není podle něj pravděpodobné, pokud by Kreml nechtěl porušit podmínky Smlouvy o jaderných zbraních středního doletu (INF) z roku 1987.“ Že by ti Rusové byli tak hloupí? Že by proti radaru/raketám nasazovali střely, které do cílového prostoru ani nedoletí? A proč by si měli lámat hlavu dodržováním smluv, když USA se s něčím takovým neobtěžují? Každopádně bych na to nespoléhal, pro Rusy určitě nebude problém umístit do Kaliningradské enklávy zbraně účinnější, případně odpovídajícím způsobem vybavit baltskou flotilu.
Rusové rovněž upustili od dříve oznámeného rozpuštění Kozelské divize.
Není všechno zlato co se třpytí
Systém PRO je aktuálně nefunkční a neschopný bojového nasazení. V případě rozvinutí pak může být dokonce nebezpečný, protože bude vytvářet falešnou iluzi bezpečí. Cituji ze stanoviska doc. ing. Milana Vašíčka: „Bude třeba provést alespoň 15 až 20 úspěšných po sobě jdoucích testů za modelování zcela věrohodné bojové scény. Tuto fázi vývoje nelze urychlit bez negativních následků. (…) Pokud se nedosáhne takového stavu bojové připravenosti, že GMD do 10 minut od detekování odpálení balistické rakety družicovým průzkumem bude schopen odpálit antiraketu, nelze GMD rozvinout do bojového použití. (…) Že by USA včlenily systém protiraketové obrany GMD do struktur NATO, nelze vůbec předpokládat.“ Doc. Vašíček zakončuje: „Činit závazná rozhodnutí k rozmístění GMD, co se týče ČR tak radaru XBR, v této etapě je ukvapené jak z hlediska vojensko technického, tak i politického.“
USA počítají s radarem pro první úder proti Rusku, prohlašuje devadesátka vlivných Američanů v dopise adresovaném ministryni zahraničí Condoleezze Riceové: „Budováním radaru v Brdech vytvářejí USA schopnost prvního úderu proti Rusku a umístí tak obyvatele ČR a Polska na frontovou linii budoucích americko-ruských konfliktů. (…) Navrhovaná radarová základna je součástí stále agresivnější politiky vůči Rusku: silně se stavíme proti této nové studené válce. Nadto základnu důsledně odmítá velká většina českých občanů. Požadujeme od české vlády, aby respektovala vůli svého vlastního lidu a aby odmítla podporu pro tuto smlouvu.“ Pokud je pravda, že mezi signatáři dopisu figuruje i Naom Chomsky, tak se rozhodně nejedná o jen tak nějaká slova do větru.
Přízrak návratu ruských vojáků do Česka je zpět: „Americké ministerstvo zahraničí (…) zaslalo Kremlu náčrt rozšířeného programu, který by ruským vojenským úředníkům povolil větší přístup k americkým protiraketovým instalacím v Evropě.“ Podle ruského ministra zahraničí S. Lavrova však „bude Moskva o věci jednat až s novou americkou administrativou.“ Topolánek & Co. o tom asi ještě nevědí, těm se vše říká vždy až nakonec, ale na tom nezáleží, protože ti budou vždy nadšeně horovat pro cokoliv, co si Washington vymyslí, a udělají vše, co mu na očích vidí, a ještě něco navíc.
