Štít to vůbec nemá jisté
Po budoucím americkém prezidentovi Baracku Obamovi vyjádřil pochybnosti o tom, zda se bude v projektu pokračovat, i budoucí viceprezident Josepf Biden, který: „upozornil, že podpora tohoto projektu bude záležet od hodnocení skupiny pro národní bezpečnost, která se aktuálně vytváří a od efektivity a výhodnosti tohoto projektu.“ (viz též zde). Ovšemže si nechává otevřený prostor do budoucna, ale pokud by chtěl naznačit, že pokračování je jisté, určitě by volil jiná slova.
Jedním z důvodů pro zrušení projektu, a nikoliv tím nejmenším, může být ta skutečnost, že americký vojenský rozpočet není udržitelný: „Skupina amerických vojenských poradců ‚Defense business board‘ varuje nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamu, že současný rozpočet Pentagonu ‚není ekonomicky udržitelný‘ a měl by být snížen. (…) Podle deníku Boston Globe doporučili poradci Obamovi zrušit drahé a zastaralé zbrojní programy a soustředit se na jiné priority. Zmíněné zbrojní programy zahrnují například protiraketový štít, o kterém se řada vědců domnívá, že je technicky nerealizovatelný.“
Na rozdíl od českých politiků a tuzemských propagátorů radaru nebere tyto okolnosti na lehkou váhu velitel MDA H. Obering, který se bojí že Obama nechce radar. „ (…) varoval, že nově zvolený prezident Barack Obama ‚poškodí americké zájmy‘, pokud se rozhodne zrušit výstavbu protiraketové základny a radaru v Polsku a České republice. (…) Z vyjádření Oberinga vyplývá, že možnost zrušení či pozastavení celého projektu Obamou je reálná.“ Zapadnout by však neměla ani tato jeho slova: „Pokud nyní evropskou část protiraketové obrany zrušíme, oslabíme tím naše možnosti nasadit v budoucnosti naše síly a techniku v této oblasti. A oslabíme tím i pozici Spojených států v NATO." Tak takhle je to s tím „čistě obranným“ charakterem základny ve skutečnosti. Žádná obrana, ale útok – noha ve dveřích, která má usnadnit rozvinutí amerických vojenských sil ve Střední Evropě. Toto vyjádření, klíčové pro pochopení účelu radar v Brdech, samozřejmě prošlo českými médii bez povšimnutí. Aby ne, když vůbec nezapadá do obrázku růžové budoucnosti s radarem, jak nám ji propaganda maluje.
Už je to tak, o protiraketovém štítu ještě není rozhodnuto. Jakou roli v celém projektu hraje ČR ilustruje i to, že „Klausovi ani Topolánkovi nikdo nevolal“, zatímco Kaczyńskému volali Obama i Biden.
Evropou zní „ne“
Budování štítu nepřímo odmítl francouzský prezident Nicolas Sarkozy na schůzce s ruským prezidentem Medvěděvem: „Zřízení systému protiraketové obrany v Evropě by jen zkomplikovalo situaci a evropské bezpečnosti by nic nepřineslo.“ Tím poněkud zaskočil monstrózně proamerického místopředsedu vlády pro evropské záležitosti A. Vondru, který reagoval: „Pokud je dnešní vyjádření francouzského prezidenta k protiraketové obraně v Evropě skutečně takové, jak ho přinášejí agentury, pak mě překvapilo. Takové stanovisko s námi Francie předem nekonzultovala.“ Tomu se říká naprostá ztráta soudnosti. Proč by s „námi“ (přesněji s nimi, s vládou) měla Francie cokoliv konzultovat, nota bene v otázce, kterou sama česká strana s nikým z Evropy nekonzultuje a cítí se vysoce dotčena tím, že by konzultovat měla?
Posléze Sarkozy své vyjádření zmírnil a na tiskové konferenci ve Washingtonu prohlásil: „O americkém štítu si každá země rozhodne sama.“ Dodal ovšem: „Česká republika a Polsko, kde USA hodlají vybudovat své protiraketové objekty, se tak rozhodnou poté, kdy úřad amerického prezidenta převezme Barack Obama," čímž naznačil, že postoj nové americké administrativy může být když ne diametrálně odlišný, tak alespoň méně bezohledný a fanatický.
Bez obalu to řekl italský premiér Silvio Berlusconi (který „vyjednává smír mezi Bushem a Medveděvem s jasným cílem: vyhnout se nové studené válce“): „Řeknu to jasně, myslím si, že dochází k provokaci vůči Ruské federaci jako například v případě projektu umístění raket v Polsku a radaru v ČR. (…) provokací (je) také uznání Kosova a možný vstup Gruzie a Ukrajiny do NATO.“
„Uprostřed Evropy má vyrůst protiraketový deštník, který evropské státy jako celek nechtějí,“ míní nezávislý italský europoslanec Giulietto Chiesa a dodává: „Rozšiřování deštníku představuje systém starého vidění světa.“
Johann Hari v britském deníku Independent píše v článku Obama má šanci skoncovat s fantazií tzv. „Hvězdných válek“: „Americké výzvědné zdroje sdělují zcela otevřeně, co se stane, pokud se protiraketový systém bude dál budovat. Čína zvýší svůj jaderný arzenál desetkrát, Indie a Pákistán budou reagovat výrazným posílením vlastního jaderného deterentu, a jedinou racionální reakcí Ruska bude udržovat a posílit existující jaderný arzenál. A tak Spojené státy vydaly 160 miliard dolarů na to, aby zvýšily jaderné nebezpečí pro sebe i pro všechny z nás. Hvězdné války jsou dokonalým příkladem magického myšlení, které nyní dominuje americké pravici. Teď konečně nastala možnost, že toto šílenství skončí. Poté, co v úterý s Obamou mluvil polský prezident Lech Kaczynski, uvedl, že teď vůbec není jisté, že se projekt protiraketové obrany uskuteční. Během předvolební kampaně Obama se problému Hvězdných válek jaksi vyhnul: řekl, že ho podporuje, ale jen pod podmínkou, že bude fungovat. No, tak je známo, že ten projekt nefunguje."
Rusko připraveno opět jednat
Ruský prezident Dmitrij Medvěděv „doufá, že (budoucí americký prezident) Obama pomůže obnovit vztahy mezi oběma národy, založené na vzájemné důvěře.“ Proto se chce s Obamou sejít, jak nejdříve to bude možné, tj. co nejdříve po jeho inauguraci v lednu příštího roku.
Medvěděv rovněž naznačil, že je připraven znovu jednat o kontroverzním protiraketovém štítu: „Je lepší mít globální systém protiraketové obrany, než nějaké její rozmělněné národní prvky. (…) Máme šanci řešit tento problém buď tím, že se dohodneme na globálním (protiraketovém) systému, nebo jako minimum najdeme řešení pro existující programy vyhovující Ruské federaci.“ Podle Medvěděvových slov „Rusko nebude jako první podnikat protiopatření v reakci na americké plány budování systému protiraketové obrany.“ Neboli zase se budou o nás bez nás dohadovat Rusko a USA a my budeme postaveni před hotovou věc. A nic na tom nezmění skutečnost, že česká vláda nekriticky straní USA, takže pokud se USA podaří prosadit jejich pohled na věc, bude nám to prezentováno tak, že je „po našem“. Nikoliv, bude „po jejím“ a nebude to nijak souviset s jakoukoliv naší „suverenitou“. Nám nezbude nic jiného než racionalizovat, v čemž jsme ostatně mistři.
Připojil se i ruský ministr zahraničí S. Lavrov, který doufá, že Obama zreviduje plány na raketový štít v Evropě: „Jsme přesvědčeni, že nový prezident USA o takové revizi přemýšlí. Obama podrobí analýze plány na rozmístění těchto prvků jak z hlediska nákladů, tak z hlediska jejich účinnosti.“ Potvrdil, že v opačném případě je Rusko připraveno naplnit svá varování a rozmístit své rakety v kaliningradské enklávě (což se USA pokoušejí batalezizovat).
Stručně
Pod záminkou důstojného a efektivního průběhu českého předsednictví EU se ČSSD sice začala paktovat s ODS, ale radar v žádném případě nepodpoří, ač po nich přesně to ODS v souvislosti s předsednictvím EU (sic!) žádá. Ve vztahu k radaru má však ČSSD jasno: „Smlouva o radaru je jiný příběh a ČSSD je proti umístění radaru. Nebude tedy hlasovat pro ratifikaci smluv. Pokud si někdo návdavkem myslí, že mu k dohodě schválíme, měl by si dát mokrý hadr na hlavu. (…) Radar rozhodně nepodpoříme. S tím nemohou počítat. Ani nebudeme schvalovat jejich zákony.“ Jak souvisí radar s předsednictvím EU, to je mi vskutku záhadou. Ještě bych chápal, kdyby ODS trvala na schválení Lisabonské smlouvy, která se EU těsně týká, ale tu odmítá. Jediné vysvětlení je, že ODS se rozhodla navázat na havlovské tradice absurdního dramatu. Toto představení je však bohužel povinné pro všechny.
Írán vyzkoušel nový typ raket země-země, nikde však není ani zmínka o tom, jedná-li se o střely taktické či strategické, mohou-li nést jaderné hlavice a jaký mají dolet; zpráva dokonce mlčí i o tom, zda byl test úspěšný.
Požadavek iniciativy NE základnám na vypsání referenda podpořil přední imunolog prof. Hořejší.
