Radar monitor (52 / 2008)

Reklama


Z domova

Bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman (a dnes vlastně již i bývalý člen ČSSD) sice vyplísnil ČSSD za to, že odmítla pokračování zahraničních vojenských misí, zároveň však velni ostře odmítl americký radar: „Bývalý premiér v televizi zopakoval, že nesouhlasí s umístěním amerického radaru v Česku a v té souvislosti odmítl obchod, kdy by ODS přistoupila na schválení Lisabonské smlouvy výměnou za podporu amerického radaru ze strany ČSSD. Vláda spolu se Spojenými státy podle Zemana dělá z lidí blbce, když tvrdí, že je radar namířen proti zemím, jako je Írán. Zařízení se buduje kvůli Rusku, což je chyba, zdůvodnil Zeman.“

 

Neúspěšný test japonsko-amerického štítu komentoval při senátní rozpravě o radarových smlouvách (27.11.2008 (!)) Jíří Diesntbier slovy: Zkoušky raket zatím selhávají, naposledy v druhém listopadovém týdnu v Tichomoří při zkoušce, která stála 55 milionů dolarů, minula protiraketová střela Aegis raketu, kterou měla zničit. Přitom nefungovaly senzory od společnosti Raytheon, která se angažuje při plánování radaru v Brdech.“

 

Velvyslanec USA R. Graber odchází frustrovaný z české politiky. Zvláštní. Co by ještě chtěl? Vůči USA tak servilní politiky, jako jsou ti čeští, aby pohledal.

Ze světa

Rusko plánuje další kroky, který by mu měly umožnit eliminovat strategickou nerovnováhu, která by rozvinutím americké PRO ve Střední Evropě vznikla. Nejnověji Rusko zvažuje, že rozmístí rakety Topol v Bělorusku: „Jestli USA budou pokračovat v přibližování prvků svých strategických sil k hranicím Ruska, zejména objektů protiraketové obrany v Polsku a Česku, které jsou zaměřeny na omezení našeho jaderného potenciálu, pak by v Bělorusku mohly být rozmístěny mobilní komplety Topol.“ Bělorusko sice nemá prostředky na rozmístění vlastních raket, uskutečnění ruského plánu na základě „strategického partnerství svazového státu Ruska a Běloruska“ se však běloruský prezident Lukašenko nebrání.

 

Rusko rovněž oznámilo, že na čtyřnásobek zvýší počet svých jaderných raket. Toto opatření však podle všeho nesouvisí přímo s radarem/raketami, ale má být „ruským pokusem posílit vyjednávací pozici Ruska vůči Washingtonu při rozhovorech o nových škrtech jaderného zbrojení, až nynější dohoda Start 1 vyprší v prosinci 2009.“ Viz též zpráva z minulého týdne.

 

Nejnovější test nové ruské rakety Bulava skončil nezdarem. Rakety Bulava jsou považovány za jedny z těch, proti kterým je plánovaný americký systém, jehož součástí by byl i radar v Brdech, zcela bezmocný.

Analýzy a komentáře

Dalším ze svých nesmlouvavých, přesných a přitom vtipných komentářů počastoval naši hujerskou vládu Jan Keller. Nazval jej Radarem proti Evropě: „Sám premiér Topolánek oznámil nejprve v Londýně a pak v Praze, že americký radar nás má chránit před našimi evropskými spojenci. V Lisabonské smlouvě jsou obsaženy prvky, které premiér vnímá jako potenciální ohrožení našich státních zájmů. Američtí vojáci trvale usazení v naší republice mají tyto prvky eliminovat. (…) Vládě totiž nejde o ochranu Evropy, jde ji o ochranu před Evropou. A tomu poslouží radar spolehlivě, i kdyby byl třeba jen z lepenky. Hlavně se tím však vysvětluje, proč bude ODS souhlasit s podpisem Lisabonské smlouvy jedině výměnou za souhlas levice s radarem. Jak prohlásil premiér: Lisabonská smlouva bude vyvážena americkou vojenskou přítomností v ČR. Nyní je tedy Česká republika dokonale připravena převzít úlohu předsedající země Evropy. (…) Pokud by však Rusové někdy skutečně na opětné získání svého vlivu začali pomýšlet, takový radar v Brdech je pro ně k nezaplacení. (…) Vojensky je ohrozit nemůže. Avšak Evropa rozdíraná vzájemnou nedůvěrou a přímo neurotickým podezíráním bude ideálním terénem pro nové dělení vlivu mezi velmocemi.“

 

Na návštěvu Ellen Tauscherové reaguje ve svém (pravda, již starším) komentáři Ondřej Konrád: „Finanční krize, stupňované polské požadavky anebo dokonce i zvýšená ostražitost vůči Rusku, to vše by teoreticky mohlo pozdržet výstavbu protiraketové základny v Polsku. Radar na českém území by ale být měl a to v předběžném časovém plánu, s tím Američané zřejmě nadále počítají. (…) V této chvíli je ovšem protiraketový deštník v našem regionu zatím stále spíš v mlze, jíž nemohla rozptýlit ani Ellen Tauscherová (…) Hospodářské noviny přinesly s Tauscherovou zajímavý rozhovor, ze kterého nepřímo plyne, že Obamova formující se administrativa hledá nějaké jiné cesty, než ty, které do nynějška razil Geroge W. Bush. A Tauscherová, na níž Obama patrně dá, říká překvapivě, že ‚nehodlá vyhloubit v Polsku díry a dát do nich rakety, které zatím nebyly vůbec testovány‘ (…) podle níž (E. Tauscherové) naopak systém proti střelám s dlouhou dráhou letu zatím nedosáhl ani minimální odstrašovací věrohodnosti a v této chvíli není vhodné v Evropě rozmísťovat nedostatečně odzkoušené střely.“ Varování Ruska, že rozmístí své rakety blíže Evropě a zaměří je na cíle spojené s PRO, komentovala E. Tauscherová tak, že „není možné připustit, aby Rusové vzbudili dojem, že USA zpomalily rozmísťování systému z jiných důvodů než výhradně proto, že není dostatečně otestován.“ A Konrád pokračuje: Demokraté se prostě chtějí viditelně distancovat od "bushovské" linie, ale zároveň by neradi vypadali, že se bojí Ruska. A všechno v daném okamžiku ukazuje na to, že rozhodnutí jak postupovat ještě nepadlo. Možná by jim – i když toto je trochu nadsázka – tak docela nevadilo, kdyby stavbu radaru v Čechách zamítla sněmovna. Plánů by se jistě nevzdali, ale mohli by je prostě nechat chvíli uležet a nepálit si prsty a projednat je pak někdy v budoucnu s jinou českou politickou reprezentací.“ Závěr je jednoznačný: Američané, narozdíl od svých českých nohsledů, nejsou zatím ve věci PRO definitivně rozhodnuti.

 

Tématem knihy Krach americké obrany je reforma armády, před kterou USA stojí a které se nebudou moci vyhnout. Jak říkají její autoři: „(…) žádná reforma nebude, dokud jednoduše nedojdou peníze. A pokud ten den už nenastal, rozhodně je zapsán v kalendáři. Kombinace vážné recese nebo deprese a rozsáhlých programů veřejných prací ve stylu Nového údělu znamená, že se musíme něčeho vzdát. Obranné výdaje jsou coby nejrozsáhlejší položka ročního federálního rozpočtu jasným cílem. A co víc, jde o cenný cíl, protože za většinu toho co utrácíme pořídíme málo nebo vůbec nic. Problémem není jen špatné řízení, ale také zastaralý a zásadně zvrácený přístup k válčení.“ Podle autorů budou muset Spojené státy přistoupit k „volbě spíše obranné než útočné velké strategie.“ To může mít samozřejmě dopad na budování PRO ve Střední Evropě, těžko však soudit jaký. Přestože systém PRO může být velmi snadno použit ofenzivním způsobem (viz analýza Michaila Volžinskiho Protiraketový systém USA se tváří jako obrana, ale je určen k útoku), což by znamenalo utlumení či přímo zastavení jeho rozvoje, deklarativně a rétoricky se jedná o systém obranný, nelze tudíž vyloučit, že bude naopak nadále podporován. Bude zřejmě záležet především na tom, zda se USA rozhodnout bránit se na svém vlastním území, nebo zda součástí obranné strategie zůstane koncept preventivních úderů a předsunuté obrany na území spojenců (v našem případě spíše „spojenců“). Ve prospěch opuštění plánu na další rozvoj PRO by hovořila následující úvaha: „Na Capitol Hill [sídlo kongresu USA, pozn. ed.] údajně roste zájem o oživení Výboru pro vojenskou reformu. Republikáni i Demokraté v Kongresu chápou, že dojde k dalším škrtům v národním obranném rozpočtu, a vědí, že když věc ponechají ministerstvu obrany, to zredukuje bojové jednotky, zachová pentagonskou byrokracii a penězovod vedoucí k hlavním průmyslovým a technologickým kontraktorům.“ A jak známo, celá PRO je především gigantický tunel do státního rozpočtu USA, kterým jej vysávají zbrojařské koncerny, napojené na Pentagon, či přesněji řečeno na MDA.

 

Pauleutte Will, Američanka oceněná Havlem je proti radaru. Jak naznačuje název jejího článku z The Prague Post Nechte americké dolary doma, myslí si, že peníze vyčleněné na budování PRO ve Střední Evropě by se daly mnohem lépe využít přímo v USA: Je naprosto neospravedlnitelné financovat nevyzkoušené raketové technologie a radarové základny v cizích zemích, když americké cesty, mosty, přehrady, protipovodňové hráze a tunely zoufale potřebují opravit.“ Nelíbí se jí ani způsob, jakým byl dojednán podpis dohod o radaru mezi K. Schwarzenbergem a C. Riceovou, což se údajně mělo stát na uzavřeném setkání nikým nevolené Bilderberg Group: „Tajné schůzky na privátních konferencích za účelem schválení smluv sjednaných bez veřejného přezkoumání nevěstí mnoho dobrého pro současnou českou vládu, a jistě nejsou dobrým znamením pro další americkou republikánskou administrativu.“

Přejít do diskuze k článku