Radar monitor (6/2009)

Z domova
Smlouvy o radaru se bez většího zájmu médií (jak jinak) dostaly na pořad 48. schůze Sněmovny, ze kterého však byly s pomocí Zelených vyřazeny. Nicméně aktivisté hnutí Ne základnám nelenili a připomněli poslancům, že „radar tady nechceme“ (jak zní jeden ze sloganů, používaných na demonstracích hnutí).
 
Iniciativa Ne základnám se distancovalo od českých nacionálních bolševiků (proboha, co to je?)
 
Hnutí Nenásilí pořádá zájezd do Bruselu: „18. února proběhne v Evropském parlamentu veřejné slyšení za účasti Europoslanců, na které byli pozváni starostové z Ligy starostů proti radaru, hnutí Nenásilí a kampaň Evropa pro mír. V souvislosti s tímto slyšením proběhne před budovou europarlamentu manifestace na podporu starostů za přítomnosti zástupců z řady evropských zemí.“
Ze světa
Napjatě očekávanému projevu amerického viceprezidenta Joe Bidena, o němž se předpokládalo, že odkryje, jaké plány má s radarem nová americká administrativa, bylo věnováno zvláštní vydání Radar monitoru Co Joe Biden neřekl. Velmi stručně: Joe Biden zopakoval obojaké Obamovo stanovisko, řada indicií však nasvědčuje tomu, že Američané radar – alespoň pro nejbližší léta – odpískali.
 
Potvrdil to i předseda senátního branného výboru Carl Levin, podle kterého je „s ohledem na hlubokou finanční krizi americký Senát připraven omezit výdaje Pentagonu,“ přičemž Levin sám by „rád viděl, kdyby mezi nimi byl i program protiraketové obrany.“
 
Rovněž „šedá eminence“ americké bezpečnosti Zbigniew Brzezinski se domnívá: protiraketová obrana v současné době není nutná. Vychází totiž z technologie, jejíž přínos se zatím neprokázal, chrání Evropu, která o to nežádá, a je namířená proti hrozbě, která bude aktuální až za deset let.“
 
Se změnou v Bílém domě přichází i snaha o přenastavení vztahů mezi USA a Ruskem. Zájem USA na jaderném odzbrojení se potvrzuje – Obama zvažuje obětovat radar výměnou za obří jaderné odzbrojení. I když je Rusko údajně zklamáno Obamovým postojem k protiraketové obraně, lze i na Ruské straně vidět ve věci odzbrojení vstřícnost – Rusko chce snižovat jaderné arzenály, potvrdil Lavrov. Jednání ostatně údajně probíhají již od prosince.
 
Uzavření americké letecké základny v Kyrgyzstánu je potvrzeno. Američané tak v Kyrgyzstánu končí, navzdory tomu, že za tamní základnu platili nájem cca 60 mil. USD ročně (srovnej s podmínkami, které mají platit pro radarovou stanici v Brdech). Pro USA je to obzvláště nepříjemné, protože se jedná o jednu z klíčových základen pro zásobování jednotek v Afghánistánu (viz mapka). Američané se tak spolu s NATO ocitli v Afghánistánu v obklíčení a musejí hledat nové zásobovací cesty, což v tomto případě předpokládá spolupráci s Iránem a Ruskem. Nelze tedy vyloučit, že USA suspendují radar jako vstřícný krok vůči „nepřátelům“, jejichž pomoc nutně potřebují.
 
Titulek Severní Korea připravuje test rakety s doletem do USA sice slibuje „skandální odhalení“, jenže po přečtení se ukáže, že severokorejské rakety mají maximální dolet 6000 km, na zasažení USA je však potřebný dolet 10000 km, ovšem jestli má být testována vylepšení verze rakety se neví. A o tom, že by Severní Korea plánovala ostřelovat USA přes Evropu (tedy nejlepší možnou cestou podle radarových aktivistů), také ani slovo.
 
Rusko údajně vyvíjí bezpilotní prostředek, určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě, nelze však vyloučit, že se jedná pouze o kouřovou clonu, vypuštěnou v rámci konkurenčního boje zbrojovek.
 
Existuje-li někde na Blízkém Východě nebezpečí raketového útoku na Evropu, pak je mnohem spíše v Izraeli, než v Íránu. Těžko soudit, za jak velkou část Izraelců mluví profesor dějin vojenství na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Martin van Creveld, když říká: „Disponujeme několika stovkami atomových hlavic a raket a můžeme je odpálit všemi směry, třeba i na Řím. Většina evropských hlavních měst je terči našich leteckých sil.“ Jedno je však jisté – Izraelci nejdou nikdy pro ránu daleko a jak ukázala jejich nedávná předvolební kampaň v Gaze, násilí se rozhodně neštítí.

Přejít do diskuze k článku