Radar monitor (8/2009)

Reklama


Z domova
Výkvět národa, senátoři za ODS, by se nikdy nepropůjčili k něčemu tak nemravnému, jako jsou politické handly, ale když jde o záchranu civilizace, světa a tak vůbec, je třeba přinést oběti a okolky musejí jít stranou. Proto Senátoři ODS podmínili Lisabonskou smlouvu radarem: „Senátorský klub ODS ctí usnesení Kongresu ODS a deklaruje, že pokud nebude dokončena ratifikace smlouvy o umístění amerického radaru a schváleny jednací řády obou komor, nedoporučí k ratifikaci Lisabonskou smlouvu.“
 
Memorandum generálů a důstojníků ve výslužbě do Evropského parlamentu, ve kterém tito rozhodně odmítli existenci americké vojenské základny na území ČR, podepsal i Vladimír Remek. V memorandu stojí: „Realizace záměru USA (…) by obnovila a posílila tendence k opětovnému politickému rozdělení Evropy, k vyvolání nedůvěry a napětí a ohrozila by proces rozvíjení vzájemné spolupráce, tolik potřebné z hlediska politické i ekonomické stability na našem kontinentě.“
 
Setrvale vysoký počet respondentů (cca 70%) odmítá podle čerstvého průzkumu z února 2009 „americké radarového zařízení“ (jak byla radarová základna označena v otázce) na českém území.
 
Ve vládní koalici, která se často chovala tak, jako by radar byl jedinou její agendou a na ničem jiném nezáleželo, to opět skřípe. Bursík po neúspěchu ekologického zákona pohrozil odchodem z koalice.
 
U Zelených to vře i jinak –začala štvanice na Davida Solise, jednoho z neostřejších kritiků Bursíka a jeho stylu vládnutí nejen ve straně, ale i ve vládě, a úspěšného kandidáta ve stranických primárkách do Evropského parlamentu. Municí má být jím kdysi kdesi údajně utroušené, vpravdě topolánkovské: „Sieg Heil.“ Skutečným důvodem však je zřejmě snaha Bursíkovy kliky zbavit se nepohodlné vnitřní opozice.
Ze světa
Další hřebíček do rakve radaru zatloukl Gordon Duguid, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, podle nějž radar nebude, pomůže-li Rusko USA s Íránem a Talibanem: „Pokud se nám silnou diplomacií za pomoci našich partnerů včetně Ruska podaří eliminovat hrozby, pak to samozřejmě ovlivní naše uvažování o protiraketovém štítu.“ Rozhodně se nejedná o planá slova, protože USA se, mimo jiné v souvislosti s uzavřením letecké základny Manas v Kyrgyzstánu, dostávají do vážných problémů v Afghánistánu, který si Obamova administrativa vytyčila jako svoji prvořadou prioritu.
 
A USA budou potřebovat nové spojence, protože Pákistán „kapituloval“ před Talibanem: „Pákistánská armáda bojuje v údolí Svátu od roku 2007, a ačkoli se jí podařilo zabít bezpočet bojovníků Talibanu a lokálních kmenů, dostat region pod vládní kontrolu se jí beztak nepodařilo. (…) pákistánská vláda dokončuje poslední detaily dohody, která by měla ukončit boje ve strategickém údolí Svát. V rámci dohody pákistánská vláda vyslovila souhlas s tím, že v regionu Málakand na afghánsko-pákistánském pomezí bude zavedeno islámské právo šaríja.“ Ač se jedná o Pákistán, jde v první řadě o porážku USA, které nedokázaly islamistický Talibán nejenom eliminovat, ale podle toho, že kontroluje stále rozsáhlejší území i v Afghánistánu, nad kterým pomalu ale jistě ztrácí NATO kontrolu, ani oslabit. Možná je na čase zamyslet se nad tím, nakolik jsou USA reálně schopny dodržovat své závazky, a zda již nejsou jen prodlužujícím se stínem bývalé mocnosti.
 
USA prý rázně sníží výdaje na protiraketovou obranu: „Bílý dům žádá Pentagon, aby v rozpočtu na příští rok 2010 seškrtal výdaje na protiraketovou obranu o téměř dvě miliardy dolarů, tedy zhruba o pětinu. Oznámila to v pátek agentura Reuters. Omezení by údajně mohlo zpomalit i realizaci plánované americké protiraketové základny v Česku a v Polsku.“ Jen „údajně“? Není to spíš „téměř jisté“? Česká média však stále – zřejmě ze setrvačnosti – ignorují realitu a referují o radaru jako o americké prioritě č.1. Jenže USA již nemají ani tak zájem radar postavit, jako jeho nepostavení za něco výhodně směnit, dokud to ještě jde.
 
V Bruselu protestovali čeští odpůrci radaru: „Přes sto převážně českých občanů ve středu protestovalo před budovami Evropského parlamentu (EP) v Bruselu proti plánům na výstavbu americké radarové základny v Česku. Akci zorganizovala Liga starostů proti radaru a hnutí Nenásilí. Jejich zástupci odpoledne také promluvili na slyšení v EP, kterého se mimo jiné zúčastnili europoslanci především z levicových stran.“ Referují i pořádající Nenásilí.
 
V Evropském parlamentu vystoupil Jan Neoral: Já se považuji za Evropana – a nechci, aby můj premiér uzavíral obranný pakt s jednou velmocí, na úkor Evropy. Jestliže se Evropa někdy rozhodne jako celek pro ten či onen druh své obrany, bude to evropské rozhodnutí a my s ním musíme souhlasit. Radar v Brdech a to, jak naše vláda a naši Zelení přemlouvají NATO a Evropu, aby si dodatečně osvojila české radarové bilaterální dítě – to přece není regulérní případ společné obrany! Naše vláda nám lže už přes dva roky o radaru právě tak, jako Vám a Evropě lže o tom, že občané v Česku si radar přejí. Ne, občané Česka radar nechtějí. Podle nezávislých průzkumů je 75 % občanů pro referendum o radaru, přes 60 % je proti radaru. A tento odpor stále sílí. (…) Nepodlehněte, prosím, přesvědčování některých českých vládních politiků, kteří se zbláznili do své radarové hračky a teď si ji nechtějí nechat vzít, protože by tím mohli ztratit svou politickou moc.
 
Podle některých zpráv Izrael vede tajnou válku proti Íránu, která může přerůst ve skutečnou. Pokud by k horké válce mezi Izraelem a Íránem skutečně došlo – což je ta nejméně žádoucí varianta, kterou si lze představit! – vnesl by pravděpodobně takový konflikt definitivně jasno do toho, zda má Írán vůbec takové zbraňové systémy, jejichž údajnou existencí je zdůvodňována nutnost postavit radar. Pokud by je totiž měl, zcela jistě by je proti Izraeli použil.
 
Na podrobnostech o uzavření americké letecké základy Manas v Kyrgyzstánu je zajímavé mimo jiné to, že tak bylo učiněno zákonem a USA mají na odchod pouhých 180 dní. Pro USA je to jistě velmi nepříjemné, pro ČR to může znamenat inspiraci, jak se vypořádat s radarovou stanicí v případě, že by nakonec – navzdory rozumu a pochybnostem – vznikla.
 
Americká armáda si činí nároky na Evropu. Nestahujme vojáky z Evropy, vyzývá americký generál C.F. Ham, velitel amerických sil v Evropě: „Odhaduji, že pokud máme splnit zadané mise, potřebujeme zaujmout jiné pozice sil v Evropě, než je nyní navrhováno.“ Z jeho dalšího vyjádření: „Dvě hlavní otázky pro mě jsou mít dostatek pozemních sil, abychom mohli naplnit naše současné operační potřeby, …ale také si udržet schopnost zůstat angažovanými a cvičit s našimi evropskými spojenci“  by sice plynulo, že „jinými pozicemi sil“ zřejmě není míněn radar v Brdech a rakety v Polsku, nicméně potřeba americké armády být trvale a přítomna v Evropě s velkou silou je znepokojující.
 
Letecká kinetická protiraketová obrana představuje koncept, kdy je antiraketa nesena bojovým letounem až do prostoru, z nějž může antiraketa zaútočit: „Byl navržen letecký kinetický systém obrany proti balistickým raketám, který by letounům F-15C amerického letectva umožnil nést rakety systému Patriot PAC-3 pro útoky ve startovní i v koncové fázi letu.“ Jedná o levnější alternativu k systému PRO, která by mohla být pro potřeby eliminace rizika představovaného „darebáckými státy“ postačující.
Analýzy a komentáře
V článku Česká republika a Polsko: trojské koně, které mají rozdělit Evropu zopakoval Giorgio Schultze, evropský mluvčí Nového humanismu, některé z výhrad proti plánu na rozšiřování PRO do Střední Evropy, které jsou dlouhodobě stabilní: „Raketový deštník je však systém útoku, jak vyplývá i z oficiálních dokumentů Pentagonu. Pokud by byl realizován, garantoval by Spojeným státům globální kontrolu svých investic ve světě a znamenal by také kontrolu nad nejdůležitějšími energetickými zdroji planety. Ale prvotním cílem je nejspíše izolovat Rusko a postavit ho proti Evropě, se kterou v poslední době rozvíjelo obchodní vztahy.“
 
K dispozici je projev Ellen Tauscherové na bezpečnostní konferenci v Mnichově, předsedkyně podvýboru Sněmovny pro strategické síly ve Výboru pro ozbrojené síly amerického kongresu.

Přejít do diskuze k článku