Bývalý (díky bohu za ty dary) premiér Petr Nečas si v poslední době oblíbil – a posilněn absurdním rozhodnutím Nejvyššího soudu ještě přitvrdil – přirovnávat vyšetřování korupce v nejvyšších patrech politiky obecně a své osoby (a své metresy) zvláště k politickým procesům s nepříliš rafinovaným odkazem na 50. léta v zjevné snaze dělat ze sebe oběť a vzbudit strach z návratu Temna. Někdo by možná měl panu bývalému (díky bohu za ty dary) premiérovi vysvětlit, že politické procesy 50. let nebyly o tom, že by banda zvrhlých prokurátorů svévolně zatýkala čestné, slušné a pracovité politiky KSČ, ale o tom, že ti politici ty prokurátory a soudce úkolovali koho mají za co stíhat a kolik má dostat, a koho naopak stíhat v žádném případě nemají, přesně tak, jak by to nyní nejraději bývalý (díky bohu za ty dary) premiér Nečas dělal sám, kdyby měl ty možnosti, a jak se o to alespoň v rovině verbální a emocionální pokouší.
Převzato z blogu Tribun
