Václav Klaus mladší minulý týden upozornil na minulost rodiny prezidentského kandidáta. Okamžitě to vyvolalo velkou nevoli, protože to přece není fair psát o otci knížete. Za jeho činy přece malý Karlíček vůbec nemohl. Kdyby se tím debata uzavřela, vše by bylo v pořádku. Je to sice legitimní téma (stačí si vzít, jak například v Americe propírají kandidáty – například rodina Bushů a nacismus), ale do salónů určitě nepatří. Jenže novináři si téma vzali k srdci a rozebírají tatíka knížete pána z úplně opačné strany, takže teď se můžeme dozvědět, jaký to byl odbojář a velký kabrňák. Sice s tím také neměl prezidentský kandidát vůbec nic společného, ale jak hezký obrázek to vytváří. Překvapivá je jedna drobnůstka – naše média jsou velmi alergická na veškeré známky antisemitismu a za takové projevy také pravidelně cepují. Ale v tomto případě jsou najednou hluchá a slepá a historie Karla Schwarzenberga staršího pro ně začíná až 2. světovou válkou.
Dokonce je přímo matena česká veřejnost. Nejčastější mediální tvrzení totiž zní tak, že otec ministra zahraničí sice v nějaké Vlajce byl, ale šlo o hnutí národovecké (ošklivé termíny jako fašismus nebo antisemitismus nepadají), které se později zkazilo a proto skvělý Karel starší se s nově vzniklými ošklivými nacisty rozloučil. Sám kandidát na prezidenta to popisuje takto: Můj otec byl jako student ve Vlajce, ovšem ihned jakmile tato organizace, původně velmi národovecká, začala kolaborovat, okamžitě z ní odešel. Bylo to během mobilizace v roce 1938. Byl tehdy na Slovensku jako voják, na otočku jel do Prahy a narychlo z Vlajky vystoupil. Mediální i kandidátovo tvrzení můžeme brát jako polopravdu či téměř lež. Karel Schwarzenberg se opravdu s hnutím Vlajka rozloučil v roce 1938. Přesné důvody dneska už nepoznáme, ale můžeme se oprávněně domnívat, že o názory až tolik nešlo.
Problém byl spíše někde jinde. Vlajka tehdy vydala prohlášení, že by chtěla otce našeho prezidentského kandidáta … na prezidentském stolci. A o necelý měsíc později byla delegalizována. Karel Schwarzenberg starší byl v té době mobilizací aktivovaným důstojníkem v Trenčíně. Kandidaturu podpořila nacistická vysílačka, takže voják asi moc na výběr neměl. Navíc je faktem, že většina českých antisemitů měla Němce zhruba stejně rádo jako Židy a Hitler v roce 1938 nedostal od Vlajky zdravici, která byla zaslána Mussolinimu a Francovi.
Někdo by mohl namítnout, že zde stále není nikde antisemitismus a mohlo přeci jít o kombinaci dvou faktů, změny politiky hnutí a navíc oné divné kandidatury. Ta změna politiky zde samozřejmě byla, menší část Vlajky se rozhodla přiklonit ke germánskému dubisku, ale nechuť k Židům … stála u kořenů tohoto hnutí, jehož aktivním členem byl tehdejší kníže Karel. V roce 1928 vznikl Národní svaz mládeže a studentstva odštěpením od Národní obce fašistické. Jeho zakladateli byli lidé, kteří se angažovali v protestech, jež měly za cíl … omezení možnosti studia židovským studentům (požadavek na numerus clausus).
Tento spolek vydával časopis Vlajka a také se podle něho v roce 1930 přejmenoval. Na ustavující schůzi se určilo, že cílem je rozbít „buržoazně demokratické zřízení.“ Podle dostupných informací tam tehdy také vstoupil Karel Schwarzenberg. Takže je naprosto jasné, že o antisemitských kořenech organizace tepající „židozednářské“ spiknutí musel vědět. A také v té organizaci dalších osm let zůstal a aktivně tam psával jako Bojna. Bez ohledu na to, co jeho kolegové a vedení organizace říkali a dělali.
Jestli Karel Schwarzenberg sám napsal nějaký antisemitský text, není možné online zjistit. Ale jeho blízké okolí s tím probém nemělo a on s ním také ne. Je asi každému naprosto jasné, že pokud by mu to opravdu překáželo, nevystoupil by až v roce 1938. A tak například o duchovním vůdci a čestném předsedovi Vlajky Františkovi Marešovi náš prezident Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil: "Pan Mareš, prosím, univerzitní profesor, odvážil se názoru, že jsem republiku stvořil pro židy a židovské peníze." I další partneři knížecího otce ze strany měli velmi negativní vztah k Židům. Ať to byl pan Nikolau nebo blízký rodinný přítel Schwarzenbergů Jan Vrzalík, který se děsil toho, jak žido-zednáři zničí krásnou křesťanskou civilizaci. V polovině třicátých let se do činností vlajky zapojily i takové kreatury, jako Antonín Havelka nebo Jozef Rozsévač-Rys. První tak ostře štval proti židovským spoluobčanům, že to dovedlo později k atentátům na synagogu a Obřadní síň v Plzni a druhý ještě za první republiky sepsal a vydal dílo s názvem Židozednářství – metla lidstva, které naprosto klidně mohlo konkurovat libovolné tvůrčí práci Goebbelsova úřadu. Bojna byl jejich partajní kamarád.
Je rozhodně fakt, že prezidentský kandidát nic z výše uvedeného ovlivnit nemohl. Narodil se v roce 1937. Ale například si osobně nemůže pamatovat důvody vystoupení svého papá od antisemitů. Informace o této události dostal až výrazně později, kdy agresivní boj Vlajky proti Židům už rozhodně nebyl salonfähig.
Zdroje:
Zdrojů k tématu je více, nehodlal jsem ale zde udělat vitrínu nenávistnému antisemtiskému škváru. Kdo chce, tak si po jménech politických i skutečných přátel a vůdců pana Karla Schwarzenberga staršího další materiály najde.
Jisté kouzlo textu napsanému tuto neděli dodává pondělní článek Lidovek, v němž se tepe … antisemitismus pana Bartoše.
