Sentence o umění XIX

Reklama


  1. Ve světě filosofů se stalo dobrým zvykem zacházet uhlazeně i s těmi nejnehoráznějšími idiotismy.

  2. Filosofie je zkoumání některých otázek, které mají smysl pouze pro samotného filozofa. (Russel)

  3. Nezávazně plácali o pojmech, které se pouze placatily ve vzduchu.

  4. Osvícenci doufali, že lidé dvacátého století budou přece jen poněkud uvědomělejší a rozumnější než tryglodyté. Avšak soupis pověr, které vyznávají milióny lidí v Londýně, New Yorku nebo v Paříži, tvrdě vyvádí naše zbožné přání z omylu. Člověk musí v sobě potlačovat zahanbující pocit, že vůbec přísluší k podobnému pokolení. Blábolení je lidské mluvení, které postrádá smysl. Blábolisté jsou přesvědčeni, že prostřednictvím blábolu lze předat informaci o objektivních věcech. Používají proto slova, jimž vesměs nikdo nerozumí anebo používají výrazy v podstatě srozumitelné, avšak používají je ve smyslu zcela odlišném od významu zažitém v daném prostředí. Nejčastěji jde o pojmy, jejichž prostřednictvím se vytváří dojem učenosti a vědátorství. Blábolista chce jednoduše imponovat posluchačům nebo je pomýlit. Blábolista třeba napíše: „Dialog věřícího s Bohem“, což je blábol, přece věřící s Bohem očividně nerozmlouvají. Někteří si dokonce myslí, že filosof je povinen užívat blábol jako formu filosofického sdělení. Kdo to tak dělá, degraduje člověka na nižší stupeň než je opice či nosorožec, protože nesrozumitelné blábolení v podstatě nepoužívají ani zvířata.

  5. Řím těsně před pádem měl 2 milióny lidí, 46 tisíc nájemních domů, 1.790 paláců, 850 lázní, 1.352 kašen a fontán, 28 knihoven, 110 kostelů, dva cirkusy a pět divadel. Jenom do Titova amfiteátru se vešlo 80 tisíc lidí. Soch přes deset tisíc!

  6. Postmoderna zaplaťpánbůh chcípla před našima očima. (Bondy)

  7. Kinetické umění se stává technologickou mateřskou školkou, kde si ti, co si hrají, neuvědomují, že zacházejí s nejpokročilejšími aparáty, jež vznikly z výzkumů zaměřených na zničení lidstva.

  8. Prý nová média humanizují techniku. Místo abychom produkovali pomocí dokonalejších médií dokonalejší znalosti, vytváříme dokonale vyhlížející šum.

  9. Problém nespočívá ve znalosti plavání, ale ve volbě směru. Jak hodnotit vědomosti, jak určovat kritéria výběru nebo zásady, dle nichž z jednotlivých informací složíme celek?

  10. Ideologie a všechny světové názory se vyznačují bez výjimky nesnášenlivostí. Všechny jsou vytvářeny určitou společenskou skupinou, ale osobují si právo mít platnost pro všechny lidi. (Zbyněk Sekal)

  11. Text prý obsahuje pouze to, co v něm čtenář hledá. Kritik, který interpretuje Flauberta, je stejným tvůrcem Paní Bovaryové jako sám autor.

  12. Sofistikovaní režiséři prokazovali svou filmovou erudici elitě, která rozuměla jejich narážkám, zatímco masy obšťastňovali krví a spermatem.

  13. Reklamní agentury se nezaměřily na prodej steaků, ale na jejich smažení, neprodávaly mýdlo, ale sen o kráse, nenabízely polévku v plechovce, ale rodinné štěstí.

  14. Diogénes se posmíval Platónovi jako „člověku mluvícímu bez konce“.

  15. Mýty zakrývají pravdu a ohrožují duše mladých lidí, k nimž pronikají pomocí dovedně zhotovených básnických obrazů a historek.

  16. První lidé byli kruhovití, a jelikož svou kruhovitou dokonalostí ohrožovali božskou hegemonii, byly své kruhovitosti zbaveni. (Aristofanes)

  17. Výdělečná činnost je nepřirozená a násilná, neboť život je jednání a nikoli výroba, proto je otrok pouhým nástrojem! (Aristoteles)

  18. Zhýralá obec je podobná světu lazebníků a kadeřníků, je naplněna básníky, rapsódy, tanečníky a jinými napodobiteli, včetně výrobců rozmanitého nářadí pro ženské strojení a zábavu. Pestrost takového politického života naplněného rozmanitostí sicilských lahůdek se odráží ve stejně barevné a pestré Ústavě, vyhovující ženskému pohledu stejně jako zálibám davu a plodící nakonec nevázanost a rozpad lidského společenství.

  19. Zajisté také manželství a výchova dětí, opatrování nutných věcí, špatná pověst plynoucí z chudoby, ale také zaměstnání ať soukromé či veřejné, a mnoho jiných věcí vyčerpává sílu moudrosti dříve, než stačí rozkvést.

  20. Jestliže existuje Bůh, nelze ho oslovit jinak než matematickým jazykem.

  21. Denní spánek svědčí o tělesné či duševní poruše. (Demokritos)

  22. Bůh nepotřebuje nohy. Kam by šel?

  23. Nebuď nadmíru spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit? (Kazatel)

  24. Plodem lidského úsilí tedy není žádná věc ani dílo, ale jen jakýsi stín či pára, jež zmizí dřív, než se jí dostane skutečného bytí.

  25. Tak je tomu i s blahobytem, který poté, co zaplavil velký a lidnatý národ, obrací svůj tok jinam a neponechává za sebou ani tu nejmenší kapku, takže nezůstává ani stopa po dřívějším bohatství.

  26. Terezie z Lisieux (malá karmelitka): Její záliba v utrpení nám připadá téměř perverzní. „Myšlenka na nebeské štěstí mi nejen nepůsobí žádnou radost, ale ještě se někdy ptám, jak budu moci být šťastná bez utrpení.“

  27. Dnešní umění se svým charakterem stále více přibližuje reklamě. Reklamě neumělce. Proto takový kult reklamních umělců typu Andy Warhola. Přítomná civilizace umění nepotřebuje. Potřebuje masovou kulturu, aby zabavila masy ve volném čase – a reklamu. Kdyby přestala působit reklama a lidé přestali konzumovat pro život vlastně nepotřebné zboží, civilizace by se zhroutila. Soudobé „reklamní umění“ plní funkci náboženského ikonografického umění minulosti. (Švankmajer)

  28. Umění se podílí na selhávání moderní civilizace, nad níž slunce začíná chladnout.

  29. Televizor nahradil v bytě domácí oltář a ikony. Umění slouží jako prostředek útěku před skutečností. Místo aby přinášelo pomoc naší civilizaci, zmnožuje neštěstí. (Chalupecký)

  30. Tvorba jako forma slabomyslnosti.

  31. Inteligence odmítá zásadně jakoukoli společenskou odpovědnost, jakož i břímě státotvorné pozitivní práce a preferuje věčnou opozičnost. Inteligence inklinuje k maximalismu a je principiálně neschopna kompromisu. Inteligence nemá státotvorný instinkt, motivy státní a nacionální moci jsou jí bytostně cizí. Je mimořádně politizovaná a zaslepena kverulantstvím konkrétních politických zápasů, tudíž není schopna řešit globální kulturní úkoly země. (Petr Struve)

  32. Intelektuální fronda: duch, ideje, nálady, slova, extremismus, radikální fantazie, nezabývá se činem ale slovem. Proto je intelektuálská fronda marginální záležitost, stojí v ústraní, odkud není její potrhlost nebezpečná, dráždí společnost a nenechává ji upadnout do apatie. Extravagantní výstřednost exotických menšin hlavní proud posléze zapracuje do svých norem, ovšem už ve zkrocené a zdomácnělé podobě.

  33. Vypněte televizi dřív, než ona vypne vás!!! Je to nový typ viru, proti němuž neexistují obranné látky ani vakcíny. Bůh video! V demokracii politická moc podléhá kontrole. Televize je však nekontrolovatelná politická moc!

  34. Protiklady jsou ve vzájemném vztahu a tedy v podstatě harmonií. Konflikt je záležitostí poměrně povrchní, protože žádný zásadní konflikt nemůže existovat, když jsou protiklady na sobě vzájemně závislé. Ve Vesmíru je základním principem relativita a vzájemná propojenost, ne boj, neexistuje žádný cíl, neboť zde nelze vybojovat žádná vítězství, nelze dosáhnout žádného konečného výsledku. Proto svět nejde nikam, není kam spěchat, není totiž žádného cíle, kterého by se mělo dosáhnout. Život nesměřuje k cíli, nemá žádný obsah, žádnou pointu. Spěchá dál a všechno mu uniká – nespěchajícímu, bezcílnému životu, neunikne nic, neboť jen tam, kde není žádného cíle a spěchu, jsou lidské smysly plně otevřeny pro přijímání světa.

  35. Kdepak, neblbnou jenom politikové – ve sbornících výzkumných ústavů technických je víc pitomostí než ve zprávách ze Sněmovny.

  36. V roce 1948 v Lucerně pronesl plamenný projev proti modernímu umění Zdeněk Nejedlý. Víťa Nezval okázale tleskal. Jediný, kdo netleskal, byl Halas. Odmítl přihlášku do nového Svazu spisovatelů, no a tak ho jmenovali čestným členem.

  37. Eco: „Jak mnoho, proč a jakým způsobem štěkávali psi ve středověku a jak se jejich štěkot odrážel v dílech středověkých učenců.“ (Stať je obtížená citáty ze svatého Augustina a R. Bacona.)

  38. Averčenko: Prohlídka, prohlídka, u nás dělají prohlídku – volají radostně děti a manželka podává četníkům čaj.

  39. Sýs o Jevtušenkovi: Básník, který rád fotografuje tuleně a za každého režimu nejraději cestuje.

  40. Blábol Theodora Adorna – Minima moralia: Jediná filosofie, kterou lze zodpovědně praktikovat tváří v tvář zoufalství, je pokus hledět na věci tak, jak by se jevily z hlediska vykoupení. Jediné světlo pramenící z vědění, pochází z vykoupení: všechno ostatní je rekonstrukce, nic než technika.

  41. Dálka je duší krásy. (Simone Weilová)

  42. A stále, i se vším všudy / tolik nesrozumitelného světla, nelze určit / zda bílého, černého, nebo zcela jiného. (Jaan Kaplinski)

  43. Světlo je připomínkou nám, kteří jsme jen zrnka prachu, že vykoupení / je pochopení, že jsi pochopen; pochopení / je pochopení, žes nepochopil.

  44. Otřesný blábol: Možná, že poezie přece pramení z čiré nevědomosti, / možná je zvláštním druhem nevědomosti. Ta / se získává mnohem obtížněji než vědomosti.

  45. Jak zahálčivý gentleman přesvědčí veřejnost, že zahálí? Místo dřívějších trofejí postupně zaujme místo systém hodností, titulů, šarží a insignií, typickými příklady jsou heraldické znaky, medaile a čestná vyznamenání. (Veblen)

  46. Znaky minulého zahálení v podobě „nemateriálních“ statků: kvazivědecké a kvaziumělecké výkony, dnes takové příklady najdeme ve studiu mrtvých jazyků, okultních věd, ve správném pravopisu, syntaxi a prosodii, v různých formách hudby a jiných umění provozovaných doma pro vlastní potěšení, v pěstování módy v oblasti oblékání, nábytku, ve společenských a sportovních hrách, v chovu neužitečných zvířat, jako jsou pokojoví psi a rychlí koně. To vše je přání ukázat, že čas člověka není věnován pracovní činnosti. Sem patří i dobré způsoby a dobré vychování, zdvořilé vystupování, dodržování etikety a formálních a ceremoniálních pravidel obecně.

  47. Úpadek kodexu dobrého chování či vulgarizace života u průmyslových tříd se stal v očích všech lidí s vytříbeným vkusem jednou z hlavních ohavností současné civilizace.

  48. Pracovní instinkt u všech lidí vyvolává nesouhlas s plýtváním materiálními statky i s mrháním silami. Cit pro práci mají všichni lidé, až snad na nějakou nepatrnou menšinu. Někdy je výsledkem pouhá hra, v níž se „jako“ dělá něco prospěšného: např. společenské povinnosti, kvaziumělecké a kvazivědecké výkony, seberealizace, zběhlost v módě, karetní společnosti, pěstování jachtingu, golfu a vůbec sportu. Instinkt k užitečné činnosti se tak může vybíjet v jalovostech. Někdy je docela obtížné nalézt smysluplnou aktivitu, která by přitom nebyla nemístně produktivní, která by nepřinášela ani individuální ani kolektivní zisk. Vzniká spousta organizací s krásným cílem patrným již z jejich oficiálních pojmenování, nadělá se plno rozruchu a řečí, takže zúčastněné osoby ani nemají čas se zamyslet nad smysluplností, která se vlastně pouze předstírá.

  49. Důsledkem je změna v okázalé zahálce, změna ani ne tak v její podstatě, jako ve formě.

  50. Co je víc a co míň estetické a co je víc či míň intelektuální? Tak pouze interpretujeme rozdíly, které nejsou ve skutečnosti ničím jiným než rozdíly majetkovými.

  51. Užitečnost předmětů, jichž si lidé cení pro jejich krásu, úzce souvisí s jejich nákladností. Např. stříbrná lžička vyrobená ručně je daleko dražší než tatáž lžička vyrobená ze stejného materiálu strojově. Přitom stejný účel splní i hlinková lžička vyráběná strojově.

  52. Má-li cenný předmět oslovit náš smysl pro krásu, musí být zároveň krásný i nákladný zároveň. Krásný předmět, který není drahý, se za krásný nepokládá. Co je laciné, je špatné. Laciný kabát dělá laciného člověka. Co je obyčejné, je finančně dostupné spoustě lidí. Spotřeba něčeho takového není prestižní a úctyhodná, protože člověku neposkytuje v závistivém srovnávání s jinými konzumenty žádnou výhodu. Strojové výrobky jsou dokonalejší než rukodělné – ale jsou lacinější, proto viditelné nedokonalosti rukodělných výrobků, které jsou daleko dražší, se pokládají za ušlechtilé a pokládají se také za krásné.

  53. Věci nám připadají krásné a užitečné jaksi úměrně své ceně.

  54. Napodobenina, ač k nerozeznání, ztrácí po estetické stránce, protože spadá do nižší cenové kategorie.

  55. Představa, že by nějaká žena z dobrých kruhů byla nucena vydělávat si prací na živobytí, nám drásá nervy!

  56. Zvyšovat výrobu i nadále je stupidní.

  57. Básník tvoří na prvním místě pro svůj národ a svou epochu, a ty mají právo žádat, aby umělecké dílo bylo pochopitelné a blízké lidu. (Hegel)

  58. Rozhodující je obsah, a to jak v umění, tak v každém lidském díle. (Hegel)

  59. Požadavky svobody jsou konkrétní: sociální, politické a kulturní a jsou na sobě navzájem závislé, nemyslitelné odděleně.

  60. Zpíváš-li jenom o své slasti / a o svém žalu celé dny / věz: svět tě nemá zapotřebí, / i odlož nástroj posvátný. (Petöfi)

  61. Pokud jde o chrámové obrazy, vláda je již neobjednává: umělci již v nich nenacházejí zalíbení a téměř všichni je odmítají malovat. (Thiers roku 1833)

  62. Realismus je jediný, pod nímž umění je s to sloužit člověku. (Coubert 1848)

  63. Pod jakým nebem, na jakém hnojišti, jakou směsí vína, piva a žíravého slizu napájena a jakým nádorem nadýmána mohla se vyvinout ta dunící a chlupatá palice, to estetické břicho, vtělení imbecilního a impotentního Já? (Alexander Dumas syn o Coubertovi)

  64. Bylo by třeba ukazovat celé Francii venkovana Couberta zavřeného v železné kleci u paty Vendómského sloupu. Ukazoval by se za vstupné. (Barbey d´Aurévilly)

  65. Zola přímo litoval, že se zastával impresionistů, že se bil „za ty skvrny, za ty reflexe, za ten rozklad světla“.

  66. Člověk už nebude moci říkat: Jsem mocný, protože jsem bohatý. Hořká závist a stupidní obdiv budou vystřídány mírumilovnou svorností a prací všech pro všechny. (Rimbaud)

  67. Chtěl bych pracovat s barvou jako hudba s tóny, ale pravda je mi tak drahá, že si konec konců myslím, že bych dal přednost řemeslu ševce před řemeslem komponisty barev! (Gogh)

  68. Krutá nebesa, nebesa zbavená dobroty a lásky, holá nebesa bez útěchy, nebesa bez úsměvu, oficiální nebesa, všechna nebesa zkrátka ztěžují vaše trápení. Uráženi posměšky a utlačováni hanebnými státními pokladnami, nemůžete uvěřit v lidskou dobrotu, v prozíravost ministrů a pochopové úřadů (hlavonožci inkoustorodí) vás trýzní. Někdy vás utrápí k smrti a vy umírajíce plivete proti hvězdám a vaše plivance opovržení ohvězdňují oblohu dnešních malířů… (Ensor)

 

Foto: Jan Kadubec

Přejít do diskuze k článku