Takto legračně odpověděl presidentský kandidát Jan Fischer na otázku Patrika Vondráka ohledně všech těch báječných slev, které dostává při své kampani (a na které nemá jeho sponsor Jaromír Soukup, jak Fischer tvrdí, ani ten nejmenší vliv):
Dovolím si ocitovat ustanovení § 37 odst. 2 zákona o volbě presidenta republiky:
Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout částku 40 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát pouze prvního kola volby, nebo částku 50 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát prvního i druhého kola volby. Do této částky se započítávají částky, které kandidát na funkci prezidenta republiky uhradil nebo má uhradit, včetně částek, které uhradily nebo se zavázaly za kandidáta uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena.
Jestli tomu dobře rozumím, čtyřicetimilionový limit J. Fischer buď už překročil, anebo do konce kampaně zcela jistě překročí. Rozhodně dobrý námět na ústavní stížnost proti jeho zvolení.
Aktualisováno.
Fischera podporuje i Transparency International ČR. Kandidát na svých stránkách nabízí dokonce transparentní spisovnu, do které vás sice jen tak nepustí, ale zato, v rámci otevřenosti, vám nedovolí z materiálů pořizovat kopie. Škoda: právě ty bych nejvíc potřeboval ke své ústavní stížnosti.
Převzato z blogu Paragraphos
