Současná diskuse o školství

Reklama



Moto: Bakalářské studium není ve své podstatě vzdělávání, je to sociální program.

 

http://www.ndbrno.cz/uploads/gallery/full/4483.jpgPřed časem jsem uveřejnil malé interview s nejmenovaným profesorem VUT. Jeho názory už prorazily do mainstreamu a do hlavních politických stran, ale s motivací zcela jinou.


Konečně oficiálně slyšíme snadno zjistitelnou pravdu, že absolventi bakalářského studia jsou pro praxi naprosto nepoužitelní (o chemicích), což mohu to doložit vlastní zkušeností. Například bakaláři strojírenských oborů mají cenu jen v případě, že absolvovali také strojní průmyslovku a ne gymnázium. Ti mají totiž možnost na začátku kariéry používat své ucelené odborné středoškolské vzdělání a postupně praxí propracovat i k používání částí bakalářského vzdělání a stát se tak poměrně platnými pracovníky.


Také názor pana Münicha lze jen podpořit, inflace „vysokoškoláků“ je naprosto nesmyslná. V posledních dvaceti letech dostávají ve velkém tituly i studenti, kteří nemají ani na střední školu, studují naprosto bizarní „obory“ a i to málo, co se teoreticky naučili, neumějí aplikovat. Je to nepředstavitelné plýtvání penězi i lidským potenciálem. Výsledkem budou vysokoškoláci na nízkých pozicích, jak se píše zde.

 

Objevují se také návrhy na snížení standardů ve vzdělávání. Ekonomové z NERVu navrhují nahradit druhý cizí jazyk studiem počítačů. Je zřejmé, že pravděpodobnost zvládnutí dvou cizích jazyků na základní škole je věc velmi slabá, už jen pro pochybnou kvalitu učitelů. Na druhou stranu není možné přeceňovat úlohu angličtiny, znalost němčiny je pro obchod s nejsilnější ekonomikou v regionu důležitější. Pokud by byl druhý jazyk nahrazen zlepšenou matematikou, studiem informačních technologií, dalších přírodních věd či základů ekonomiky, byl bych pro.

 

Ale požadavek téhož ekonoma na snížení kvalifikačních požadavků na učitele 2. stupně, je cesta do pekel. Samozřejmě, pokud na „nelukrativním“ učitelském studiu končí průměrní a horší studenti, je otázka bakalářského nebo magisterského studia bezpředmětná. Já osobně bych se přimlouval za větší otevřenost školství lidem bez pedagogického vzdělání ale s odbornou kvalifikací. A to zejména na druhém stupni a středních školách. Není nic horšího, než když praktický předmět učí někdo, kdo v praxi nikdy nebyl. Osobně mi připadalo pikantní, že jsem mohl zcela bez omezení učit na vysoké škole ale pro střední školy jsem byl nekvalifikovanou silou.

 

Dalším problémem českého školství učební obory a maturitou (bizarnost zděděná z časů komunismu, vzniklá proto, aby dělničtí kádři a jejich vzdělání bojkotující dětičky dosáhli alespoň na maturitu) a privátní odborná učiliště, jejichž úroveň je víc než katastrofální. Maturita na „učňáku“ je totiž zcela něco jiného než na skutečné střední škole, což se nakonec zjistilo i při zavádění státních maturit. Jaký smysl má stupeň vzdělání se dvěma zcela rozdílnými úrovněmi?

 

Privátní učiliště jsou zase pouhé stroje na peníze pro své majitele, podnikatele ve „vzdělávání“. Zhusta jsou studenti jen levnou pracovní sílou, která se ale v průběhu „studia“ naprosto nic nenaučí. Nezapomenu na vyučence oboru stolař se zaměřením na výrobu nábytku, který nikdy v životě nedržel v ruce masiv.

 

Velmi bych přivítal diskusi o českém školství a snahu o pozvednutí jeho úrovně. Bohužel z většiny předložených názorů ční jeden hlavní motiv: snížit náklady na školství a to za jakoukoli cenu. Pokud to naši ekonomičtí "guruové" vezmou opravdu od podlahy, bude to pro naše školství rána z milosti.


Převzato z Nautila


Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku