Současná koncepce transatlantického trhu nás může jednou zabít


Američané ve spojení s potravinářskými lobisty EU budou jistě usilovat o to, aby v transatlantickém trhu jejich jedovaté potraviny zůstaly v oběhu, stejně jako málo kontrolované GMO plodiny.

Článek Komu má sloužit transatlantický trh?(external link) upozornil na nebezpečí plynoucí z technokratického sloučení obchodní zóny USA a EU. Toto sloučení zásadně prosazují všechny mezinárodní společnosti. Takto vzniklý světový trh bude mít světový monopol a kartelové dohody ve spolupráci s koupenými vládami pak spolehlivě odstraní každou konkurenci. Brusel už udělal první kroky, které nevěští nic dobrého. Do zemí EU se nesmělo dovážet vepřové a hovězí maso z USA, které bylo ošetřeno kyselinou mléčnou. Toto dříve v zemích EU nepoživatelné maso se může od 25. února volně dovážet z USA. Jen pro pořádek je třeba připomenout, že stejně problematické pro evropskou veřejnost je zamoření amerického masa krmivy používající hormonální přípravky a dovoz geneticky modifikovaných potravin, zejména sóji a kukuřice.


Američané ve spojení s potravinářskými lobisty EU budou jistě usilovat o to, aby jedovaté potraviny zůstaly na trhu, stejně jako málo kontrolované GMO plodiny. Připomeňme, že zákon kritiky nazvaný "Monsanto Protect Act(external link)" postavil tuto firmu nad stát. Monsanto není odpovědné za zdravotní a ekologické škody potravin, které prošly úvodní "kontrolou". Pokud americké GMO plodiny někoho v Evropě zabijí, firma se sídlem v USA nebude na americkém území nikdy stíhaná.


Podívejme se na některé nebezpečné praktiky v zemědělství USA(external link), které jsou v Evropě zakázané, ale běžně používané na druhé straně oceánu:


  • Atrazin je součást herbicidu společnosti Syngenta používaného při pěstování kukuřice. I v malých dávkách ničí endokrinní systém u lidí, způsobuje malformace plodu. Dostává se do pitné vody při hnojení.

  • Arzenik milují všechny masokombináty. Zvířata na porážku rostou rychleji a maso je hezky růžové, jak to mají spotřebitelé rádi. Jenže v trávicím systému se tento organický arzenik vyloučí a ve formě neorganického arzeniku se dostává do potravního řetězce. Zde trvale působí jako nebezpečný jed. V USA je už vysoká koncentrace arzeniku například v rýži.

  • Kuřecí zbytky s arzenikem a dalšími nebezpečnými hormony jsou v USA běžně podávány jako krmivo dobytku. Evropa po skandálu s britským BSE tuto praxi zakázala, ale nyní se k ní po tlaku lobbistů zase vrací, viz tento článek(external link).

  • Chlór typu Savo jako desinfekce prodávaných kuřat je v EU zakázaný, ale v USA povolen. Co s vámi udělá chlór, to si vyzkoušejte sami. Během První světové války to byl bojový plyn na frontě.

  • Antibiotika podávaná zvířatům jsou úplně běžná v USA a jejich klientela tvoří 80 % světového obratu. EU má podávání antibiotik velice omezeno a je povoleno jen pro některé druhy zvířat.

  • Ractopomin a další hormonální přípravky pro rychlý růst zvířat. Tyto věci jsou nebezpečné pro lidské zdraví a v EU zakázané. V USA nikoliv a běžně se používají asi v 80 % všech průmyslových chovů.

  • Nehumánní zacházení se zvířaty není v USA vůbec žádný problém. Mučící klece pro vepře a drůbežárny tohoto typu jsou v EU zakázané definitivně a celoplošně od letošního roku.


Výsledek urychleného sloučení trhu bude znamenat další vítězství lobbistů. Brusel dnes slouží jako hlavní stan tržního slučování USA a EU. Bohužel, Evropský parlament je i naší vinou příliš slabý na to, aby organizovanému uplácení a korumpování efektivně čelil. Ale mnohé národní vlády si uvědomily, že by to byl konec jejich kvalitních potravin a místního zemědělství. Příkladem je aktivní Francie.


Česko vůbec žádné problémy s potravinami asi nemá a nic z této problematiky je nezajímá. Snad alespoň oligarchové jako Babiš a další by se o tuto věc zajímat měli. Jejich potravinářské impérium nejspíš padne (už nyní se mu daří dost mizerně), a tím zmizí i pracovní příležitosti v Česku. A co to udělá s našimi sedláky a celkově se zemědělstvím, o tom je lépe pomlčet.


Převzato z e-republika.cz



0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments