Ctihodný Howard Berman, mluvčí komise amerického Kongresu pro zahraniční záležitosti
Ctihodná Ileana Ros-Lehtinen, vedoucí členka komise amerického Kongresu pro zahraniční záležitosti
Říjen 29, 2009
Vážený mluvčí Bermane a vedoucí členko Ros-Lehtinenová,
byl jsem upozorněn na rezoluci, jež byla předložena ve Sněmovně reprezentantů Spojených států, jež se zabývá Vyšetřovací misí OSN pro konflikt v Gaze, kterou jsem vedl v tomto roce.
Plně respektuji právo amerického Kongresu zkoumat a posuzovat moji misi a její výslednou zprávu, stejně tak, jako jeho právo vytvářet doporučení pro exekutivní větev vládní moci Spojených států. Mám ovšem silné výhrady k textu rezoluce v částech, jež obsahují vážné faktické nepřesnosti a těch případech, kdy jsou informace a stanoviska výrazně vytržena z kontextu.
Převzal jsem tuto vyšetřovací misi v dobré víře, a stejně tak jsem vzal na sebe odpovědnost v Jihoafrické stálé komisi pro vyšetřování veřejného násilí a zastrašování, Mezinárodním tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, Mezinárodním tribunálu pro zločiny ve Rwandě, Mezinárodním panelu komise pro vyšetřování aktivit nacismu v Argentině, Nezávislé mezinárodní komisi pro Kosovo i Volkerově vyšetřovací komisi OSN pro irácký program ropa za potraviny v letech 2004 – 2005.
Doufám, že i vy, ve stejně dobré víře, budete věnovat čas tomu, abyste posoudili mé připomínky k této rezoluci a jako výsledek tohoto posouzení udělali nezbytné úpravy.
Sporný článek 2: Vzhledem k tomu, že 12 ledna 2009 Komise pro lidská práva při OSN přijala rezoluci A/HRC/S-9/L.1, která pověřuje vyšetřovací misi týkající se izraelského vedení operace „Lité olovo“ proti členům ozbrojených milicí v pásmu Gazy v období od 27. prosince 2008 do 18. ledna 2009…
Tento článek ignoruje skutečnosti, že jsem já i ostatní odmítli tento původní mandát, přesně pro to, že požadoval pouze vyšetřování násilí ze strany Izraele. Mandát, který mi byl dán, a podle kterého jsem pracoval, a také informoval ve své zprávě, zněl takto: „…vyšetřit všechna porušení mezinárodního práva, týkající se lidských práv, jež mohla být spáchána kdykoliv v kontextu s vojenskou operací, jež byla uskutečněna v Gaze v průběhu období od 27. prosince do 18. ledna 2009, ať už to bylo předtím, v průběhu nebo poté.“
Sporný článek 2: Vzhledem k tomu, že rezoluce predikovala výsledek tohoto vyšetřování jednostranným mandátem této „vyšetřovací mise“ „vyšetřovat všechna porušení mezinárodního práva o lidských právech… Izraelem proti palestinskému lidu… zvláště na okupovaném pásmu Gazy, vzhledem k probíhající agresi“…
Tento sporný článek ignoruje skutečnost, že rozšířený mandát, jenž jsem požadoval a obdržel, jasně obsahuje raketové a minometné útoky na Izrael, a zpráva jasně ukazuje, že tento mandát byl naplněn a zahrnut do zprávy. Tato zpráva, tedy podle rozšířeného mandátu, a nikoliv původního, zamítnutého mandátu, byla schválena Komisí pro lidská práva, a obsahuje závažné důkazy proti Hamásu a ostatním palestinským militantním skupinám.
Sporný článek 3: Vzhledem k tomu, že mandát „vyšetřovací mise“ nezmiňuje vytrvalé raketové a minometné útoky, jichž bylo tisíce a trvaly osm let, ze strany Hamásu a ostatních ozbrojených milicí v Gaze proti civilním cílům v Izraeli, jež přinutily Izrael k nezbytným obranným krokům…
Tento sporný článek je fakticky nekorektní. Jak je napsáno výše, rozšířený mandát jasně obsahoval raketové a minometné útoky. Navíc, článek XXIV této zprávy obsahuje detailní popis neustálých raketových útoků z Gazy na Izrael a útrapy, který tyto útoky způsobily lidem, žijícím v jejich okruhu. Závěry v této zprávě jsou takové, že tyto útoky jsou závažnými válečnými zločiny a pravděpodobně i zločiny proti lidskosti.
Sporný článek 4: Vzhledem k tomu, že ve „vyšetřovací mise“ byla osoba, která předtím, než se stala její členkou, prohlásila, že Izrael je vinen zvěrstvy při operaci „Lité olovo“ tím, že 11. ledna 2009 podepsala otevřený dopis, publikovaný v Sunday Times, který nazývá izraelskou akci „válečným zločinem“…
Tento sporný článek je zavádějící. Přehlíží, nebo odmítá uvést, že zmiňovaná členka, profesorka Christine Chinkin z London School of Economics, v tom samém dopise, společně s dalšími předními světovými právníky, odsoudila i rakety, odpalované Hamásem na Izrael, jako válečné zločiny.
Sporný článek 5: Vzhledem k tomu, že defektní a podjatý mandát mise vyvolal vážné znepokojení mnoha členů Komise pro lidská práva při OSN, kteří ji odmítli podpořit, včetně Bosny a Hercegoviny, Kamerunu, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Nizozemí, Korejské republiky, Slovenska, Slovinska, Švýcarska, Ukrajiny a Spojeného království“…
Tento sporný článek je fakticky nesprávný. Proti mandátu, jenž byl dán této misi, se zcela jistě nepostavili všichni a dokonce ani většina států, jež jsou uvedeny v citaci. Rád vám poskytnu další detaily, pokud to bude nezbytné.
Sporný článek 6: Vzhledem k tomu, že defektní a podjatý mandát mise vadil mnoha významným osobnostem, které odmítly nabídku vést tuto misi.
Tento sporný článek je fakticky nesprávný. Původní mandát, jenž byl odmítnut některými, kteří byli vyzváni k vedení mise, byl týž, který jsem odmítl i já. Mandát, který jsem přijal, byl rozšířen předsedou Komise pro lidská práva jako výsledek podmínek, které jsem formuloval.
Sporný článek 8: Vzhledem k tomu, že zpráva opakovaně přijala povrchní a neopodstatněné tvrzení, že izraelská armáda svévolně útočila na civilisty během operace „Lité olovo“…
Tento sporný článek je fakticky nesprávný. Zjištění, obsažená ve zprávě nejsou ani „povrchní“, ani „neopodstatněná“, ale důsledně vycházejí ze 188 osobních rozhovorů, rešerše více než 300 zpráv, 30 videozáznamů a 1 200 fotografií. Navíc, v samotném dokumentu je vrchovatě odkazů na informace, podle nichž tato komise formulovala své závěry.
Sporný článek 9: Vzhledem k tomu, že autoři zprávy, v samotném textu zprávy připouštějí, že „nezabývali jsme se tématy… týkajícími se problémů vedení vojenských operací v civilních oblastech a domnělými rozhodnutími, jež byly vykonány vojáky a jejich veliteli v „dýmu války“…“
Tento sporný článek je zavádějící. Tato citace se vztahuje na rozhodnutí, které jsme udělali, protože by mohlo být neférové vyšetřovat a dělat závěry ze situací, kde rozhodnutí izraelských vojáků mohla být vykonávána „v dýmu války“. Toto rozhodnutí bylo uděláno ve prospěch, a nikoliv proti zájmům Izraele.
Sporný článek 10: Vzhledem k tomu, že ve vydání Jewish Daily Forward ze 16. října poznamenal Richard Goldstone, předseda „Vyšetřovací komise OSN pro konflikt v Gaze“, že pokud jde o vyšetřovací metody komise, tak by při vší úctě „nebylo nic prokázáno, kdyby se jednalo před soudem.“…
Tato poznámka je citována jednak nepřesně a jednak mimo kontext. Vysvětloval jsem Forwardu, že zpráva sama o sobě nevytváří důkazy, které by obstály před soudem. Jako právník zastávám ten názor, že by vyšetřovatelé museli vyšetřit, která obvinění, jež zpráva obsahuje, jsou relevantní. Proto jsme také doporučili, aby tato obvinění podléhala vyšetřování u příslušných orgánů.
Sporný článek 11: Vzhledem k tomu, že zpráva v konečném důsledku odmítá právo Státu Izrael na sebeobranu, a nikde neuvádí skutečnost, že Izrael měl právo bránit své občany od opakovaných násilných útoků ze strany Hamásu a ostatních zahraničních teroristických organizací, operujících z Gazy, namířených proti civilním cílům v jižním Izraeli…
Je fakticky nesprávné tvrdit, že zpráva odmítla právo Izraele na sebeobranu. Zpráva zkoumala, jak toto právo bylo uplatňováno v souladu se zásadami mezinárodního práva. To, co je obecně nazváno ius ad bellum, právo použít vojenské síly, nebylo posuzováno jako věc, která patří do našeho mandátu. Právo Izraele na sebeobranu nebylo předmětem tohoto zkoumání.
Sporný článek 12: Vzhledem k tomu, že zpráva rozsáhle ignorovala vinu vlády Íránu a vlády Sýrie, jež obě sponzorovaly Hamás a ostatní zahraniční teroristické organizace.
Tento sporný článek je zavádějící. Pokud je mi známo, nikdy a nikým nebylo navrženo, že by mise měl vyšetřovat původ raket. Takové vyšetřování nebylo součástí našeho pověření, a v žádném případě bychom neměli prostředky ani kapacitu k vyšetřování takových skutečností. Pokud by vláda Izraele po nás požadovala vyšetřování této otázky, bezpochyby bychom udělali vše pro to, abychom jí vyhověli.
Sporný článek 14: Vzhledem k tomu, že bez ohledu na to, že se Hamás a ostatní násilné islamistické skupiny dopustily válečných zločinů tím, že používaly civilisty a civilní instituce, jako jsou například mešity, školy a nemocnice jako štíty, zpráva opakovaně bagatelizovala nebo omezovala pochybnosti na základě těchto požadavků.
Toto je povrchní a nečestná charakteristika této zprávy. Doufám, že si zprávu přečtou ti, kdo dostali za úkol posoudit tuto rezoluci. K tomu poznamenávám, že rezoluce Kongresu neuvedla, že Izrael navzdory mým opakovaným osobním žádostem vládě Izrael odmítl jakoukoliv spolupráci s touto misí. Mimo to jsem požádal o pohled Izraele, týkající se plnění tohoto mandátu, a také specifikaci všech témat, které bychom měli vyšetřit na přání izraelské vlády.
Toto odmítnutí znamenalo, že Izrael nenabídl žádné informace nebo důkazy, týkající se Hamásu nebo ostatních palestinských skupin v Gaze, které by mohly být shromážděny. Každé opomenutí takového důkazu ve zprávě je politováníhodně, ale je to výsledkem izraelského rozhodnutí nespolupracovat s vyšetřovací misí, ne rozhodnutím mise bagatelizovat nebo omezovat pochybnosti o takových informacích nebo důkazech.
Sporný článek 15: Vzhledem k tomu, že v jednom podstatném případě zpráva uvedla, že nepovažuje přiznání představitele Hamásu, že Hamás často „vytvářel lidský štít z žen, dětí, starců a mudžahedínů (proti izraelské armádě) za důkaz, že Hamás nutil palestinské civilisty, aby bránili vlastním tělem vojenské objekty proti útoku…
Tento sporný článek je zavádějící, citace je totiž vyňata z kontextu. Citace je částí z kapitoly zprávy, která se zabývá velmi vzácnými obviněními, že Hamás nutil civilisty, aby se stali proti jejich vůli lidskými štíty. Tvrzení představitele Hamásu je odporné a demonstruje očividnou netečnost k bezpečnosti civilistů, ale není důkazem pro to, že Hamás nutil civilisty zůstat ve svých domech kvůli tomu, aby se stali živými štíty. Zatímco ovšem vláda Izraele veřejně obvinila Hamás, že používal palestinské civilisty jako lidské štíty, nebyl zaznamenán jediný případ, v němž by konstatovala, že to civilisté udělali pod hrozbou násilí ze strany Hamásu nebo nějaké jiné strany.
Sporný článek 16: Vzhledem k tomu, že Hamás byl schopen podstatně formovat nálezy ve zprávě vyšetřovací mise výběrem a filtrováním některých svědectví a zastrašováním jiných, jak to zpráva zjistila, když poznamenává, že „se zdálo, že ti, kteří se účastnili rozhovorů v Gaze, se zdráhali mluvit o nepřátelské atmosféře či chování palestinských ozbrojených skupin… ze strachu před odplatou…
Obvinění, že Hamás byl schopen formovat nálezy mé zprávy nebo dopředu ovlivňovat svědky, je prostě nepravdivé. Vyzývám každého, aby předložil důkazy na jeho podporu.
V úctě
Soudce Richard J. Goldstone
Zdroj: www.peaceandjustice.org
Překlad: Stan
