Soudci Vrchního soudu popsali vytunelování společnosti VAK Zlín nadnárodní korporací

Reklama


Deset let trvalo soudcům, než odhalili, že skupina právnických a fyzických osob koordinovaným postupem protiprávně ovládla VAK Zlín s cílem vyvést z něho jeho jediné ziskové  podnikání (prodej vody) na nadnárodní koncern Veolia.


Soudci Vrchního soudu toto jednání na základě důkazů rozkryli, popsali a označili za protiprávní. Věříme, že státní zastupitelství, které se soudu rovněž účastní, začne činit kroky vedoucí k záchraně VAKu Zlín a  stejně tak začnou jednat politici Zlínského regionu.    


Odvolací soud v usnesení o neplatnosti valné hromady VAKu Zlín ze dne 3. 12. 2002 pro přehlednost zrekapituloval protiprávní jednání organizované skupiny, jednající v nejen v kauze VAK Zlín pod jednotným místem vedení a s jednotným úmyslem od roku 2002. Rozhodnutí Vrchního soud Olomouc popisující celou kauzu najdete zde


Základní zjištění a závěry soudců:


1) Tvrzení společnosti, že Jižní vodárenská a.s. vykonávala hlasovací práva dle pokynů Statutárního města Zlín, neodpovídá obsahu uzavřených smluv (smlouva o smlouvě budoucí, příkazní smlouva) a nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu.


2) Ve společnosti Vodovody a kanalizace Zlín tak došlo dne 26.4.2002 ke změně ovládající osoby. Statutární město Zlín přistoupilo na uzavření tzv. balíku smluv ze dne 26. 4. 2004, což pro něj ve svém důsledku znamenalo, že až na jednu akcii na jméno, kterou si ponechalo, přišlo pod sankcí vysoké smluvní pokuty o možnost vykonávat na valných hromadách společnosti hlasovací práva spojená se všemi akciemi na jméno, tedy ve vztahu ke 448.598 ks akcií, což činí 43,55 % hlasovacích práv. Od data 26. 4. 2002 tak přestalo být ovládající osobou společnosti, neboť hlasovací práva k akciím umožňujícím ovládnutí společnosti přenechala České spořitelně, a. s., a tím potažmo Jižní vodárenské, a. s. Česká spořitelna, a. s. přitom tato hlasovací práva neobstarávala pro sebe, ale ve prospěch Jižní vodárenské, a. s., tudíž hlasovací práva je nutno přičítat již od tohoto dne Jižní vodárenské, a. s., která se také od tohoto data stala ovládající osobou společnosti místo Statutárního města Zlín.


3) U České spořitelny, a. s. byl cíl a záměr jednání ve shodě s Jižní vodárenskou, a. s. zastřený, neboť Česká spořitelna, a. s má postavení obchodníka s cennými papíry a takto se i prezentovala (viz jednání s obcemi), ve skutečnosti byl však její cíl a záměr shodný s cílem a záměrem Jižní vodárenské, a. s. (skupiny Veolia), což je zřejmé z jednání České spořitelny, a. s., když tato na smluvním podkladě za úplatu jednala ve prospěch Jižní vodárenské, a. s. (skupiny Veolia) a její jednání vybočovalo z mezí jednání obchodníka s cennými papíry. V této souvislosti odkazuje odvolací soud na zjištění učiněná z nabídek České spořitelny, a. s. ve vztahu k Statutárnímu městu Zlín v roce 2001 a 2002, v nichž se prezentovala jako partner České infrastrukturní, a. s. (což je ovládající osoba Jižní vodárenské, a.s.), a to v rámci tzv. „Projektu VAK Zlín“ s tím, že tento projekt je součástí širšího projektu „Projekt Morava“.


4) Dále – jak vyplývá již z výše uvedeného a jak je nesporné, byla převoditelnost akcií na jméno VAK omezena ust. § 13 stanov, což bránilo převádět tyto akcie mimo stávající akcionáře – vlastníky akcií na jméno – města a obce. Shora popsaným jednáním ve shodě však uvedené subjekty tuto omezenou převoditelnost akcií obešly. Protože tedy uvedené právnické osoby shora popsaným jednáním porušily jak zákon, tak i stanovy společnosti, neboť obešly ustanovení § 13 stanov VAK, která zakotvuje omezenou převoditelnost akcií na jméno, jsou všechna usnesení přijatá na předmětné valné hromadě neplatná.

Přejít do diskuze k článku