Spojené státy obhajují zamýšlený prodej zbraní Tchaj-wanu, což bylo doprovázeno vzteklou odezvou Číny.
Podle agentury Reuters americká vláda v sobotu oznámila, že tento prodej přispěje k „bezpečnosti a stabilitě“ ve vztazích mezi Tchaj-wanem a Čínou. Peking poté zveřejnil sadu opatření proti Spojeným státům jako odvetu za připravovaný obchod v hodnotě 6,4 miliardy dolarů. Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi jsou právě velmi napjaté rozepřemi kvůli obchodní a internetové cenzuře.
„Takové obchody přispívají k udržování bezpečnosti a stability v Tchajwanské úžině,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí Laura Tischlerová tiskové agentuře Reuters.
Spojené státy jsou hlavním dodavatelem zbraní na Tchaj-wan a mají smluvní povinnost zajišťovat ji obrannými vojenskými prostředky.
„Těžká újma“
Peking řekl, že by mohl přerušit vojenskou spolupráci se Spojenými státy, revidovat spolupráci v hlavních politických záležitostech a uvalit sankce na společnosti, které prodávají zbraně.
Spojené státy – stejně jako EU – však zakázaly svými společnostem prodávat zbraně Číně od roku 1989 po masakru na náměstí Nebeského klidu, takže není jasné, jaký účinek by čínské sankce mohly mít.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Huang Xue ping řekla, že jejich rozsah bude vyjadřovat „těžkou újmu“, kterou způsobil tento obchod. Řekl také, že tento zbrojní obchod by mohl mít „odezvu, kterou by si nepřála ani jedna ze stran“.
Obtížné vztahy
K oddělení Tchaj-wanu a Číny došlo na konci občanské války v roce 1949.
Peking má stovky raket, jež jsou namířeny na tento ostrov. Hrozí tím, že je použije, aby dostal Tchaj-wan pod svoji správu, pokud by se jeho vláda rozhodla vyhlásit formální nezávislost.
Vojenské vztahy mezi Washingtonem a Pekingem zamrzly na několik let právě kvůli rozporům v otázce Tchaj-wanu, přestože se je vůdcové obou zemí v roce 2009 zavázali zlepšit.
Mezitím Tchaj-wan přivítal postup Spojených států.
„Poskytne to Tchaj-wanu větší sebejistotu a pocit bezpečí, takže budeme moci mít více kontaktů s Čínou,“ řekl podle Central News Agency tchajwanský president Ma Jing-ťiou.
Pentagon už dříve upozornil americký Kongres na připravovaný zbrojní obchod, jenž vytváří část balíku, který byl už dříve přislíben Bushovou vládou.
Páteční upozornění Kongresu ze strany Defense Security Co-operation Agency (DSCA) bylo povinné podle zákona. Neznamená to však, že obchod je ukončen.
Podle Associated Press mají američtí zákonodárci 30 dní na to, aby vznesli připomínky k připravovanému kontraktu. Pokud k němu nebudou z jejich strany žádné námitky, přistoupí se k jeho realizaci.
Navrhovaný zbrojní obchod:
· 114 protiraketových střel Patriot (2,81 mld. USD)
· 60 helikoptér Black Hawk (3,1 mld. USD)
· Komunikační zařízení (340 mil. USD)
· 2 minolovky Osprey (105 mil. USD)
· 12 řízených střel Harpoon (37 mil. USD)
(Zdroj: DSCA)
Dodávka nezahrnuje bojové letouny F-16, jež tchajwanská armáda také požadovala.
Minulý týden americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová rozzuřila Peking tím, že požadovala, aby Čína vyšetřila hackerské útoky na vyhledávač Google poté, co firma sdělila, že byly napadeny e-mailové účty aktivistů za lidská práva.
Převzato z BBC
Překlad: Stan
Foto: zdroj
