Leden 20, 2011
Čína se stala první průmyslovou mocností světa. Podíl průmyslové produkce činí nad 50 % HDP, tedy asi 2,5 bilionu dolarů. USA má tento ukazatel méně než 2 biliony dolarů.
Pro Spojené státy a jeho spojence tak významně vzrostlo nebezpečí.
Čína je dosud slabší v nejnovějších technologiích, zbrojařství a na moři, avšak mezera se vyplňuje. V předvečer návštěvy Chu Ťin taa provedla Čína úspěšnou zkoušku prvního orbitálního bezpilotního zařízení, které je schopno zůstat v kosmu 270 dní a zabývat se různými obrannými úkoly, včetně ničení komunikačních satelitů. Tento nový čínský kosmický letoun-robot může být výzvou pro americké orbitální bezpilotní zařízení X-37B. Zařízení může zničit cokoliv na planetě a samo není napadnutelné prostředky PRO ze země. Tím Čína odpověděla nejnovějšímu bojovému systému USA.
Další v pořadí vojenských novinek je letadlo J-20, stíhačka páté generace a protilodní balistická raketa AKBR. Podle amerického admirála ve výslužbě Lionse, který byl hlavním velitelem Tichooceánské flotily USA, plánuje Čína, že zamezí vstupu nejen do Jihočínského moře, ale i do západní části Tichého oceánu, včetně ostrova Guam.
Je charakteristické, že Čína demonstrovala nejnovější letadlo v den návštěvy Gatese v Pekingu. Ten při návštěvě hodlal přesvědčit Čínu o spolupráci s USA v otázkách rozšiřování jaderných zbraní. Čína je podezírána Spojenými státy z účasti na jaderných programech Íránu a Severní Koreje. Gates se zeptal Chu Tin taa: „Úmyslně jste načasovali zkušební let na naše rozhovory?“ Bylo mu sděleno, že tento let se naplánoval dávno. Jenomže je skutečností, že Čína návštěvu Gatese oddalovala již od loňského června.
V Číně probíhá rekonstrukce letadlové lodě Varjag, dříve zakoupené od Ukrajiny. Rekonstrukce má sloužit jako výukový proces pro techniky, kteří mají v budoucnu stavět čínské letadlové lodě. Má se za to, že Čína si bude vyrábět i palubní stíhačky okopírované z ruských letadel Su-33 a rovněž bude adaptovat své stíhačky J-11. Modernizace sil jaderného zastrašování spočívá v mobilitě odpalovacích základen a v raketových ponorkách druhé generace. Pro Gatese je prý současná Čína mnohem větším strašákem, než byl SSSR v době studené války. Podobně smýšlejí i američtí obyvatelé.
Při rozhovorech dal Gates najevo své znepokojení z rychlého tempa čínského zbrojení. Je známo, že USA mají největší vojenský rozpočet světa. Čína je druhá za nimi. Čínský protějšek Gatese ujistil, že jejich zbraně nejsou určeny proti žádné třetí straně. Zároveň varoval Washington před dodávkami zbraní Tchajwanu. Ochlazení mezi Čínou a USA se stalo silnější po asijských akcích USA. Washington podnítil čínské sousedy k aktivizaci sil proti ní. Reagovalo jenom Japonsko, ostatní se nazapojili. Poslední krize nastala kolem korejského poloostrova. Při Obamově cestě po jihovýchodní Asii v listopadu loňského roku sklidily USA značný neúspěch.
Jelikož se dá předpokládat, že se do Bílého domu po příštích volbách navrátí bojovní Republikáni, musí si Čína zajistit obranu. Bývalý představitel USA v OSN už Číňany varoval takto: „Možná, že za 2 roky bude v USA jiný prezident, který odmítne program mezinárodní pasivity a úpadku.“
O své se hlásí také Tchajwan. Provedl cvičení bojových raket za účasti tchajwanského prezidenta, čímž se snažil připomenout se Američanům. Třetina raket při cvičení však minula cíl. Tchajwan se rovněž zajímá o další americkou vojenskou techniku, a to nové stíhačky F-16 C/D, proti čemuž Čína kategoricky vystupuje. Američané se jejího hněvu obávají. Na druhou stranu nemohou couvnout, aby neztratily prestiž a nepřiznaly vládnoucí postavení Číny. Tento základní rozpor mezi USA a Čínou trvá.
V USA jsou znepokojeni perspektivou studené války s Čínou, odkud by Američané nemuseli vyjít coby vítězové. Takovéto nálady byly vyjádřeny 14. ledna v deníku Washington Post Henry Kissingerem, který navrhl konzultativní mechanismus na stanovení dlouhodobých obecných cílů a sjednocení pozice Číny a USA na mezinárodních fórech. Kissinger navazuje i na staronovou ideu rozdělení světa na dvě části. Otázkou je, zda je pro Čínu takovéto rozdělení výhodné. Chu Tin tao pro americké deníky jasně uvedl, že příčinou krize je neregulování ekonomiky a že dolar je produktem minulosti. Na otázky o lidských právech a věznění čínského laureáta Nobelovy ceny míru se Chu Tin tao neobtěžoval s odpovědí. Dal tím najevo, že doba, kdy Washington diktoval svá pravidla hry v ekonomice, financích i humanitární oblasti, jsou minulostí. Zároveň poradil Washingtonu, aby se díval na rozvoj druhých „objektivním a rozumným způsobem“ s akceptováním samostatných cest rozvoje všech zemí, aby se snažil o dosažení obecných cílů se vzájemně výhodnou spoluprací. Tato rada nedává Američanům naději na další spekulace na téma lidských práv.
USA i Čína mění své strategie. Úloha Číny roste, Spojené státy naopak upadají. Čína má želízko v ohni nejen v Asii, ale i v Evropě, Africe a od nedávné doby i v Jižní Americe. Pomalu se vliv USA mění na lokální.
V několika posledních letech poskytly čínské banky o 10 miliard více úvěru rozvojovým zemím než Světová banka s dominantním postavením Američanů v ní. Světová banka své půjčky váže na politické změny, kdežto Čína žádá jen ekonomická opatření na ochranu svých investic. Čína je ochotna kooperovat s každým. Peking nedávno navrhl zřídit určité fórum o bezpečnosti v atlanticko-tichooceánském regionu. Za privilegovaného účastníka by považoval Rusko, rovněž USA by v něm mohly mít své místo.
V ekonomice byla se Spojenými státy dosažena řada dohod. Čínské a americké společnosti uzavřely transakce v celkové sumě 45 miliard dolarů. S takovými společnostmi jako je Boeing, Alcoa, General Electric, Honeywell, Westinghouse a Caterpillar, jejichž výrobky budou Číně dodány. Základní spolupráce mezi Washingtonem a Pekingem je v oboru zemědělství. Čína bude do americké ekonomiky investovat 3 miliardy dolarů.
Co se týče zpevnění kursu čínského juanu, stál čínský prezident na svém, a to přes argumentaci Obamy o výhodách tohoto kroku pro Čínu. Zákonodárci obou amerických komor žádají potrestání Číny za manipulaci s měnou, která zvýhodňuje čínské zboží na zahraničních trzích. Jenomže co s tím, když Čína drží americký dluh přibližně 900 miliard dolarů. Navíc se k americké snaze o zhodnocení jüanu nepřipojily evropské země.
V otázkách humanitárních a lidskoprávních obdržel Obama studenou sprchu. Chu Tin tao v odpovědi na jeho připomínky sdělil, že obě země maji rozdílné podmínky, avšak že reformy v této záležitosti budou pokračovat. Rovněž odmítl vměšování do vztahů mezi Čínou a dalajlámou.
Washington chce partnerství s Pekingem především v otázce korejského poloostrova a íránského jaderného programu, stabilizace Afghánistánu a Pákistánu a mezinarodního terorismu. Jenomže Peking nemůže přistoupit na sjednocení Koreje, neboť by to způsobilo nové potíže. Rovněž nemůže přistoupit na vojenské řešení íránské jaderné otázky. Američtí vojáci v Afghánistánu jsou pro Čínu z jedné strany brzdou šíření extrémního křídla islámu, ale z druhé strany stojí na prahu Číny. V Pákistánu má Čína dávno své samostatné zájmy, kdy využívá Islamabád k paralyzování Indie.
V otázce Súdánu se obě strany neshodly. Obě tam mají své zájmy týkající se především ropy.
V současnosti se naplňuje předpověď „velkého kormidelníka“ Maa, že vítr půjde od východu na západ. Podle časopisu Forbes je Chu Tin tao v čele nejmocnějších mužů světa.
(Redakčně kráceno)
Převzato z Fondsk.ru
Překlad: zajoch
Foto: zdroj
