Březen 19, 2011
WASHINGTON – V roce 2007, když počet amerických obětí krvavé válečné lázně v Iráku dosáhl svého vrcholu, jeden osmnáctiletý dělník odcestoval ze svého bydliště ve východní Libyi přes Egypt a Sýrii do Iráku, aby se připojil k teroristické buňce al-Kájdy. Tajným spolupracovníkům al-Kájdy se představil jako Ašraf Abú-Ahmad al-Bakr Hasri. Jako své povolání uvedl „mučedník“.
Abú-Bakr byl jedním ze stovek zahraničních bojovníků, kteří se hrnuli do vražedné zóny v Iráku, aby vedli válku proti „nevěřícím“. Přišli ze Saúdské Arábie, Sýrie, Ománu, Alžírska a dalších islámských států. Žádná země však v přepočtu na počet obyvatel neposlala do Iráku více mladých bojovníků s cílem vraždit Američany než Libye – a téměř všichni z nich pocházeli z východní Libye, centra povstání proti Kaddáfímu. Podle interních dokumentů al-Kájdy, odhalených americkými zpravodajci, slíbily Spojené státy, že právě tuto oblast ochrání.
Neformální spojenectví s násilnými islamistickými extremistickými složkami je návratem Spojených států k těm skupinám, jako byli např. libyjští bojovníci, kteří během války v Afghánistánu v 80. letech bojovali proti Sovětskému svazu. Podle utajených dokumentů al-Káidy, které v roce 2007 ukořistilo v iráckém Sindžáru americké komando pro speciální operace, byly do Iráku v roce 2006 a 2007 přesunuty stovky zahraničních bojovníků, mnozí z nich byli netrénovaní mladí islámští dobrovolníci. Tyto dokumenty, později označené jako Sindžárské, byly shromážděny, překládány a analyzovány na vojenské akademii West Point v Centru boje proti terorismu. Téměř jedna pětina zahraničních bojovníků, která přijela do Iráku, přišla z východní Libye, mnozí z města Darná. Někteří přišli ze Surtu a Misuráty na západě. V přepočtu na obyvatele je to více než dvakrát tolik, než kolik jich přišlo z jiných arabsky mluvících zemí, a narostlo to do té míry, že to Centrum boje proti terorizmu nazvalo libyjskou „vlnou“ mladých mužů toužících zabíjet Američany.
Podle záznamů Pentagonu bylo v letech 2006 a 2007 celkem 1 468 Američanů zabito v boji a 12 524 vážně zraněno.
Dnes není pochyb o tom, že východní Libye, stejně jako ostatní části arabského světa, zažívá skutečný výbuch protitotalitního zápalu, vyjádřeného v nárocích na politickou svobodu a ekonomické reformy. Existuje však také temná historie východní Libye, která je domovem Islámské libyjské bojové skupiny, protikaddáfíovské organizace, jež byla ministerstvem zahraničí oficiálně označena jako teroristická organizace.
Skupina byla založena libyjským mudžahedíny, kteří se v polovině roku 1990 vrátili z Afghánistánu, kam šli bojovat proti sovětské armádě. Byla vybudována v duchu islámského radikalismu a zorganizována k boji proti sekulární prohnilosti Kaddáfího režimu. V roce 1996 se jim málem podařilo zavraždit Kaddáfího, když bombou, nebo střelou z raketometu, která minula svůj cíl, napadli jeho kolonu aut. Útok vedl k tvrdé odvetě ze strany režimu. Mnozí z nich byli uvězněni nebo zmizeli, ale CIA stále považuje skupinu za jednu z mnoha frakcí al-Kájdy, za součást Al-Kájdy na Arabském poloostrově, která působí v Jemenu i al-Kájdy v islámském Maghrebu, která je aktivní v Alžírsku a na dalších místech v severní Africe.
Východní Libye byla diplomaty USA popsána jako živná půda pro islamistický extremismus. V diplomatických depeších, které zveřejnily Wikileaks, je napsáno, že mladí muži „nemají co ztratit“ tím, že se uchýlí k násilí. Kázání v místních mešitách je „prodchnuto řečnickými frázemi, jež naléhají na věřící, aby podporovali džihád,“ hlásil jeden z diplomatů.
Američtí představitelé odmítli diskutovat o tom, kdo ve východní Libyi tvoří síly proti Kaddafímu, a americké zpravodajské agentury se k tomu odmítly veřejně vyjádřit. Je jisté, že extremistické elementy tvoří pouze část hnutí odporu proti Kaddáfímu a byly přítomny v každém lidovém povstání v oblasti, která sahá od íránské revoluce až po svržení Husní Mubaraka egyptským lidem. Další však upozorňují na to, že v chaotickém soupeření o moc, z nějž vyplyne, zda bude, či nebude Kaddáfí svržen, se tyto východolibyjské extrémistické skupiny vynoří.
„Přetrvávající občanský konflikt v Libyi (určitě se to stane, pokud se Kaddáfí udrží u moci) by vytvořil obrovský prostor pro radikalizaci a nábor extremistů,“ napsal nedávno Jásir al-Šajmy, egyptský diplomat, který přeběhl během posledních dnů Mubarakova režimu. Vleklé občanské konflikty „obvykle vyvolávají radikalizaci a chaos. Jinými slovy, Libye se může proměnit v obří Somálsko – zkrachovalý stát s radikálními skupinami, jež využívající tohoto chaosu, na hranicích Egypta“ napsal al-Šajmy na blogu Best Defense. Neboli, jak řekla v pátek ministryně zahraničí Hillary Clintonová o nejbližší budoucnosti Libye: „Nevíme, jaká bude koncovka.“
Převzato z Huffington Post
Překlad: Aram
Foto: zdroj
