V červnu před rokem jsem odeslal Britským listům reakci na článek jistého mladého pána jménem Groh.
Vzhledem k tomu, že ho na Britských listech nenaleznete, zasílám ho i po roce na Outsidermedia, protože jde o reakci na jednu z mnoha zažitých iluzí současné mládeže…
Příspěvek M. Groha "Jedinou cestou je postarat se sám o sebe" z 12. 6. 2009 je projevem typické naduté zaslepenosti mnoha dnešních lidí – a to nejen mladých …
Pan Groh by – kdyby to bylo na něm – nesvěřil ani korunu státu a politikům na povinné pojištění, protože od takové neumětelské pakáže nemůže prý čekat nic jiného než, že mu jeho peníze rozkradou.
Zajímalo by mě ale, jak si představuje to klíčové "postarat se sám o sebe".
Dávat si pravidelně stranou něco do toho zašifrovaného letadla zvaného soukromé fondy?
Dát si stranou peníze jiným způsobem?
Ale ty peníze budou mít kupní sílu v závislosti na tom, jak bude společnost fungovat, až ON do toho důchodu půjde. Pan Groh je naprostým rukojmím těch produktivních lidí "fungujících" v době až ON bude starý.
Nakoupit si zlato?
Nemovitosti?
Ale kdo to může udělat – ostatně když to udělají všichni, jaký výnos bude s tím spjatý?
Znám jednoho majitele nemovitosti zvané "role" – vždy jednou za rok dostane nájemné (rentu) v naturáliích – pytel obilí.
Pan Groh sice od nikoho – jak naznačuje – nic nečeká, ale je mnoho věcí, které nezávisejí na něm a které on PŘEDPOKLÁDÁ, že tu budou, že jeho vlastní úspory místo politiků nerozkrade až příliš šikovný soukromý fond (podle zpráv z posledních let žádné omračující úspěchy soukromé penzijní fondy nepředvedly), prostě zdaleka se nespoléhá jen sám na sebe, ale také na mnoho institucionálních jistot, které se nakonec mohou ukázat větší chimérou než průběžné zajišťování komunitou jako určitá norma, jehož prvky – bez státu – jsou nejstarší v dějinách a od dob „železného kancléře“ Otty von Bismarcka se o to pokouší i ten proklínaný stát řízený tou "pakáží", které pan Groh nemůže přijít na jméno…
Kdyby byl pan Groh zcela důsledný v tom, co říká, tak by si měl opatřit dům, nějaké pole kolem a naučit se pěstovat brambory, cibuli, pšenici atd – pokud možno více věcí najednou, aby nebyla strava jednostranná – což přece škodí na zdraví…
Pokud toto nedělá, pak spoléhá na jiné – a i v tomto posledním případě spoléhá na to, že příroda bude ve stavu, že mu umožní dělat aspoň to naposled uvedené. Ale budiž – s určitou nepřesností lze říci, že teprve v tom posledním případě by se skutečně postaral o sebe.
A jen tehdy by se potom lišil od těch "neschopných naivků", kteří dávají přednost strategii, že se spoléhají spíš na stát než na soukromý subjekt (což je v zásadě přece logická strategie).
Jinak je člověkem, který POUZE spoléhá na něco jiného než ti, kterým oponuje…
V Chrudimi dne 13. 6. 2009
Foto: zdroj
Obr. v článku: zdroj
