Listopad 04, 2010
Diplomatický jazyk rozeznává různé nuance a odstíny řeči, gesta a intonace. Proto mluvili diplomaté po generace francouzsky, jelikož je to jazyk nejbarvitější. To už je ale dávno.
Zrychlené tempo naší doby nedává čas, vše je naformátováno do jednotného „newspeaku". Typickým příkladem mluvčího nového světového pořádku je Karel von Schwarzenberg (rozuměj, Čechu – Karel z Černé hory). Je směsicí kultur, národností a jazyků, pestrou a nesourodou, jako globalizace sama. I on musí mluvit anglicky. Zdá se však, že tento kosmopolita vytvořil jazyk zcela nový a svérázný – cosi, čemu komentátoři říkají „švingliš", švýcarská angličtina. Domácí publikum si už zvyklo, že starému pánovi nerozumí, a nikoho to nepohoršuje. Naopak, aristokratické huhlání a chrčení, sípání a táhlé ééé zní pro Čechy neskutečně sexy a stalo se volebním hitem. Jakých účinků má však charisma českého ministra zahraničí na světové scéně?
Během konference o přidružování Srbska k EU v Bělehradě pronesl zhruba pětiminutový projev, který odvysílala tamní média, včetně těch internetových. Bloggeři z toho zůstali zmatení: „Promiňte, asi umím špatně anglicky, co to ten pán říkal? Já žiju v Americe 40 let a taky tomu nerozumím, stíhám tak každý pátý slovo, ale dát to dohromady neumím. Z který planety nám ho poslali?"
V politických kruzích bylo ještě hůře – projev vyvolal vlnu paniky a chaosu, asi jako když Hillary Clintonová po nástupu do funkce spekulovala, zda má Srbsko jaderné zbraně. Nikdo nevěděl, o co jde, ale nebylo pochyb, že jde o strašné (blíže nespecifikované) hrozby. Poplašené Srby dorazilo ujištění české strany, že vše bylo myšleno dobře. Nic nedovede lidi na Balkáně vyděsit více. Pokaždé, když civilizovaní a mírumilovní obyvatelé NATOlandu něco myslí dobře, stanou se ty nejhorší věci. Není proto divu, že polekaná srbská vláda nekladla velký odpor a odkývala všechna chtění „bratrů Evropanů". Co pan Karel ve svém projevu chtěl doopravdy říci, se už asi nikdy nedovíme, ale to není důležité, rozhodující jsou výsledky. Jeho kouzelná mluva sklízí úspěchy na scéně domácí i zahraniční. Nikdo nechápe proč, nikdo neví jak, ale funguje to.
Publikováno v aktuálních Literárních novinách 44/2010
