Stručně ze světa 7/2009

Reklama


Politických vězňů na Kubě ubývá. Počet politických vězňů na Kubě postupně klesá, zvyšuje se naopak počet krátkodobých zatčení, kterých bylo za poslední rok asi patnáct set. Vyplývá to ze zprávy nezávislé Kubánské komise pro lidská práva a národní usmíření. Podle údajů komise je nyní na Kubě 205 politických vězňů, zatímco na počátku roku 2008 jich bylo 234. Dvanáct z nich bylo propuštěno podmínečně ze zdravotních důvodů. „Faktem je, že v roce 2008 stejně jako v předcházejících dvou letech vláda upustila od politiky dlouhodobých trestů vězení, jak to praktikovala v roce 2003,“ konstatuje zpráva. Podle ní ale vláda Raúla Castra namísto toho zintenzivnila „slabší politické a sociální represe v podobě stovek správních zatčení“. Raúl Castro už v prosinci nabídl Spojeným státům, že vymění své disidenty a jejich rodiny za pětici Kubánců, kteří si ve Spojených státech odpykávají dlouholeté tresty za špionáž. I kdyby USA s výměnou souhlasily, Kuba by nejspíš nepropustila všechny politické vězně ze seznamu Kubánské komise pro lidská práva. Jsou mezi nimi totiž i lidé odsouzení za terorismus, jako například dva Salvadorci, kteří podnikli pumový útok na hotel v Havaně, při němž byl zabit jeden italský turista. Jen pro dokreslení ironie dnešního světa lze připomenout, že na Kubě mají svou věznici i Spojené státy. Od roku 2002 v ní byly bez soudu drženy a mučeny tisíce lidí. Dnes jich je na Guantánamu přibližně dvě stě čtyřicet pět a vláda Baracka Obamy stále neví, co s nimi.

Bělorusové musejí odevzdat otisky prstů. Běloruský ústavní soud schválil rozhodnutí Ministerstva vnitra, podle něhož jsou všichni muži schopní vojenské služby povinni poskytnout úřadům své otisky prstů, informuje běloruská opoziční Charta 97. Podle předsedy soudu Petra Miklaševiče „provedení daktyloskopie nijak nenarušuje ústavní práva občanů“. Miklaševič k tomu dodal, že kvůli hrozbám terorismu podobné kroky podstupují mnohé země světa, že on sám absolvoval na letišti v Istanbulu nepříjemnou prohlídku a musel si zout i boty. Plošný sběr otisků prstů běloruských mužů vzešel z úřadu ministra vnitra Vladimira Naumova a podle informací Charty 97 už policie mezitím začala s jejich hromadným snímáním. Například v továrně na výrobu dveří Chales už museli otisky prstů odevzdat všichni muži do pětapadesáti let. Polovina zaměstnanců své otisky vydat odmítla. Běloruské Ministerstvo vnitra plošný sběr otisků zdůvodňuje vyšetřováním výbuchu, který se loni v červenci odehrál v Minsku. Výslechem už prošly tisíce lidí, předáci opozice skončili nakrátko ve vězení, ale pachatelé jsou dále neznámí. Policie tak má podle vlastního přiznání k dispozici zatím stále jen sociálně psychologický profil pachatele.

Jak pokračuje… boj baskických teroristů za samostatnost vlasti? Ozbrojená baskická separatistická organizace ETA u příležitosti padesátého výročí svého vzniku oznámila, že bude pokračovat v boji, neboť požadavek na nezávislé Baskicko je nyní silnější než v době Francovy diktatury, kdy byla ETA založena. Podle prohlášení nutí vlády Španělska a Francie členy ETA pokračovat v ozbrojeném boji, který si od konce padesátých let vyžádal přes osm set mrtvých. „Bez břímě, které na nás tyto státy nakládají, by lidé zvolili k nezávislosti cestu pokojnou a demokratickou,“ cituje agentura Reuters. „Do té doby budeme muset bojovat všemi prostředky, protože nepřátelské státy neprojevují nejmenší známku vůle respektovat slova Baskické země,“ konstatuje prohlášení, zveřejněné v novinách Berria a Gara. ETA se zformovala v dobách fašistické diktatury generála Franca, kdy byly baskičtina a baskická kultura tvrdě potlačovány. Po generálově smrti se Španělsko pomalu vydalo na cestu k demokracii, přičemž Baskicko (ale také Katalánsko nebo Galície) získaly různé stupně autonomie. „Ačkoli ETA vznikla za Franca, jejím cílem nebyl boj s frankismem, ale získání svobody pro Baskicko a tento cíl má dodnes,“ konstatuje rovněž zmíněné prohlášení. „Dnes je podpora myšlenky nezávislosti hlubší než před padesáti či třiceti lety.“ Španělská vláda vedla s ETA neúspěšné mírové rozhovory. Jejich zatím poslední kolo bylo ukončeno v roce 2006, kdy nálož ukrytá v autě zabila v Madridu dva lidi. Po sérii zatčení významných představitelů ETA nyní španělská vláda předpokládá, že organizaci tvoří poměrně malá skupina bojovníků. Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že většina Basků si nezávislý stát nepřeje.

Převzato z Literárních novin

Tereza Spencerová je šéfredaktorkou nezávislého zpravodajského serveru Czechfp.cz.

Přejít do diskuze k článku