Stručně ze světa 9/2009

Reklama


Na krizi reagují už i zaříkávači hadů. Krize nekrize, život jde dál. Například v Kalkatě proběhla minulé úterý demonstrace, která neměla se sociálními otřesy nic společného. Do ulic vyšli indičtí zaklínači hadů. Důvodem protestu se stal zákon, který zakazuje známé hadí exhibice předvádět. Norma platí už osmnáct let, téměř se ale nedodržuje. Čas od času jen dojde provinčním vládám trpělivost, nařídí policejní razii a plazy kouzelníkům zabaví. Kouzelníci se hájí dvěma argumenty: že zaříkávání hadů patří k regionálním, potažmo národním obyčejům a že se policie dopouští zvířecího týrání. V obojím případě mají částečně pravdu: předváděním hadů, smýkajících se podle pohybů typické píšťaly, se tradičně živí sta tisíce Indů, kteří se po ztrátě obživy v kastovním systému těžko rekvalifikují; a policie s hady nezachází opravdu dobře – obvykle je jednoduše vypustí do lesa. Vzhledem k tomu, že zaklínači často trhají plazům zuby, nemá tvor v divoké přírodě šanci na přežití. Demonstrace zaříkávačů se konají takřka pravidelně, rok co rok. Také tentokrát se jich v Kalkatě sešlo několik tisíc. I zaklínačské protestní hnutí se ale vyvíjí. Už několik let fungují třeba neoficiální kouzelnické odbory, které se snaží hledat způsoby spolupráce mezi zaklínači a farmaceutickým průmyslem. Na vyšší daňové výnosy a nové pracovní příležitosti slyší každá vláda, říkají kouzelničtí předáci. Za krize prý dvojnásob.

Že by se zjevil humánní výrobce léčiv? Pomyslnou rukavici konkurentům na trhu hodil nedávno farmaceutický gigant GlaxoSmithKine (GSK): oznámil náběh na výrobu levných léčiv pro chudé v rozvojových zemích. K témuž vyzval i ostatní koncerny. Nový ředitel GSK Andrew Witty v britském deníku The Guardian uvedl, že jeho firma sníží ceny všech druhů léčiv, které prodává v padesáti nejchudších zemích světa, a vrátí část zisků, které budou využity na výstavbu nemocnic, klinik i na šíření informací, jež by pacienty varovaly před ilegálně vyráběnými či nebezpečnými léky. Zásluhou výrobní změny by cena léků v rozvojovém světě měla poklesnout na čtvrtinu britské či americké úrovně. V případě nutnosti je GSK ochotno jít ještě níž. Za to, že cenu léčiv neúměrně nadhodnocují, čelí nadnárodní farmaceutické koncerny dlouhodobě kritice.

První soud kambodžské genocidy začíná. Třicet let po pádu režimu Rudých Khmerů, třináct let od iniciativy k vytvoření soudu a tři roky po jeho otevření započal proces s představiteli kambodžské krutovlády. Prvním z obžalovaných je šestašedesátiletý Kaing Guek Eav. Takzvaný Soudruh Dač velel největší mučírně Rudých Khmerů. Dačovou věznicí S-21 v hlavním městě Phnompenhu prošlo na šestnáct tisíc mužů, žen a dětí, kteří zde byli mučeni předtím, než byli posláni na smrt. V komplexu, jemuž se také říká Tuol Sleng, je dnes muzeum genocidy. Podle některých odhadů Rudí Khmerové během své čtyřleté vlády povraždili až tři miliony lidí. Soud s Dačem zahájily procedurální záležitosti. První svědci by měli promluvit až koncem března. Už samotný fakt, že soud vůbec začíná, lze ale považovat za úspěch. Kambodžská vláda o soud léta nejevila zájem, jeho ustavení provázela obvinění z korupce a neobjektivnosti, nedostatek finančních prostředků a spory mezi kambodžskými a zahraničními právníky. Rudí Khmerové se chopili moci v Kambodži v roce 1975, po pěti letech ostré občanské války. Zatímco Pol Pot a další vůdcové Rudých Khmerů zemřeli, aniž by byli jakkoli potrestáni, ve vězení na soud čekají ještě bývalý premiér Khieu Samphan, ministr zahraničí Ieng Sary, jeho žena Ieng Thirith, která byla ministryní sociálních věcí, a hlavní ideolog hnutí Nuon Chea. Podobně jako Kaing Guek Eav i oni jsou obviněni ze zločinů proti lidskosti.

Polsko neposílí kontingent v Afghánistánu. Kvůli úsporám.
Navzdory předchozím plánům Polsko neposílí svůj kontingent v Afghánistánu, který dnes čítá šestnáct set mužů. Polský ministr obrany Bogdan Klich už před několika týdny oznámil, že kvůli úsporám jeho země zruší své vojenské mise OSN v Čadu, Libanonu a na Golanských výšinách. Zároveň přislíbil, že po „přezkoumání efektivnosti mise NATO“ vyšle do Afghánistánu dalších čtyři sta až šest set vojáků. Nyní je ale všechno jinak. „Posílení kontingentu si nemůžeme dovolit,“ cituje ministra Gazeta Wyborcza. Ministerstvo obrany má největší rozpočet ze všech sedmnácti polských ministerstev a premiér Donald Tusk tlačí Klicha k úsporám. Polsko by se podle analýz mohlo letos vyhnout recesi, nicméně růst ekonomiky je odhadován na pouhé jedno procento.

  • Petr Jedlička je zástupcem šéfredaktora listu. Vede rubriku Zahraničí.
  • Tereza Spencerová – Autorka je šéfredaktorkou nezávislého zpravodajského serveru Czechfp.cz. V Literárních novinách vede rubriku Monitor zahraničního tisku.
  • Text vyšel v Literárních novinách 2009-9 na straně 5.

Přejít do diskuze k článku