Říjen 01, 2011
Lidový anonym z první třetiny 21. věku sestavil poníženou supliku žádající svatořečení Václava Klause I., našeho milovaného knížete, kterýžto na svátek umučení svatého Václava předvedl veřejnou popravu sociálního státu. Tento zavrženíhodný čin provedl za mlčenlivé přítomnosti českého arcibiskupa, bývalého disidenta, který pozval onoho Václava pseudopolitika na slavnou národní mši svatou.
Psal jsem již před několika měsíci studii o tajnosnubných vztazích mezi trůnem a oltářem. Jde o monopolizaci symbolického kapitálu, který má budovat novou českou státnost skrze napojení na konzervativní klerikalismus lidí jako Bátora a spol. Republikánská bigotnost a omezenost, náš zaoceánský politický vzor! Nyní se ukazuje trapná komedie kolem státoprávní role Klause ve vší symbolické nahotě, protože svéhlavý a neřiditelný pan prezident napadl sociální stát v jeho samotném principu. Jenže sociální spravedlnost mají biskupové hájit ex officio, protože jim to ukládají staré i současné papežské encykliky. V bloku "Res christiana" a rubrice "Církev, Bůh a tak" postupně přibývají články na téma církev a sociální otázky dneška.
Bohužel, zatím zeje propast mezi českou hierarchií a zbytkem Evropy, či dokonce civilizovaného světa. Je na čase pohnout hierarchickou kostrou, než bude tragicky pozdě pro autoritu celé polistopadové církve. Klerikální neofašizující kruhy typu D.O.S.T. už začaly přes nastrčené proxy-figurky mediální útok na Tomáše Halíka, který se veřejně ozval proti Klausově ideologické monopolizaci Svatováclavské slavnosti. Halík není diagnóza, jak tvrdí prezidentův mluvčí Hájek. Zato trapné mlčení našich biskupů k neofašismu uvnitř církve začíná být diagnózou doby.
Převzato z Umlaufovin
