Svět ruskýma očima 106

Reklama


600 milionů proti USA 

Ljubov Ljulko

Prosinec 26, 2011


V prosinci se ve venezuelském Caracasu shromáždilo 33 vůdců amerických států k projednání dohody o vytvoření Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC). Nová unie s největšími zásobami ropy, plynu a vody ve světě a s přibližně šesti sty miliony obyvatel aspiruje na roli jednoho z center mnohopolárního světa.


Společenství si dalo za úkol rozvoj hospodářské integrace a přijetí konsensu ve všech regionálních a světových problémech. Jejich snahou je odloučit se od anglosaského "Severu". Sázejí na spolupráci s "Jihem", především ale s Čínou, která existenci CELAC podpořila. K ustavení CELAC došlo prakticky ve stejnou dobu, ve které došlo k pokroku v realizaci Eurasijského svazu.


Dilma Rousseff podpořila ideu Chaveze založit kolem Brazílie novou mocnou ekonomiku ve znamení myšlenek bývalého prezidenta Luly a spojit rozdílné politické síly s hlavním cílem snížení bídy i rozvrstvení společnosti. K tomu mají sloužit velké státní sociální programy. V tomto případě hraje stát roli "odborů" mezi podnikateli a pracujícími.


Myšlenka propojení 33 zemí není nová, ale dříve se těžko prosazovala. Představitelé Mexika, Kolumbie, Panamy, Chile a před tím ještě i Peru a některých zemí Karibiku plnily přání USA. Jenže krize neoliberaliznu v roce 2008 přiměla mnohé přeorientovat se směrem k úspěšné a rychle vzkvétající Brazílii.


Na 1.summitu CELAC se projednávalo, zda bude toto uskupení konkurovat OAS, jejímiž členy jsou i USA a Kanada. Zatím se k tomu všichni staví diplomaticky. Generální tajemník OAS sdělil, že není proti CELAC a že rovněž doufá, že se budou navzájem doplňovat. S tím téměř všichni souhlasili.


Hugo Chavez měl na soutěž zpočátku velmi radikální názor, ale nakonec vyzval ke spolupráci. Toliko ekvádorský Raphael Correa se nechce smířit ani ne tak s OAS, jako s její Meziamerickou komisí pro lidská práva, která se podle něho vměšuje do vnitřních záležitostí Ekvádoru.


To, že soupeření skutečně existuje, dokazuje prohlášení skupiny republikánů, kteří Kongresu USA navrhli přestat platit příspěvky do OAS, neboť se mění na "nedemokratickou a destabilizující" organizaci. USA neháží svůj zadní dvorek za hlavu. Jejich současné priority jsou nyní na Blízkém východě, ale situaci si hlídají i zde. Jejich Rada obrany zplodila UNASUR (Svaz jihoamerických národů), který má dohlížet na známá ropná bohatství východního šelfu. Obracejí se i k perspektivní Brazílii.


OAS byla vytvořena Spojenými státy pro hájení jejich zájmů. Z této organizace byla vyloučena Kuba. Prostřednictvím OAS byly udržovány jihoamerické diktatury a organizovány vojenské převraty. Dnes jsou ve všech zemích u moci demokraticky zvolení lidé a ostrovní země Střední Ameriky získaly nezávislost. Tím se situace změnila. Například dříve nepřátelské země Kolumbie a Venezuela dnes "spolu mluví". Roste mezi nimi obchodní obrat. Kolumbijský prezident Santos předvedl, že dokáže řešit problémy bez "vrchnosti". Nyní už OAS nebude mít tendenci schvalovat americká rozhodnutí.


Rozdíl mezi CELAC a mnoha dalšími regionálními uskupeními (Caricom, IAEC, Sica, CAN, OTCA, Mercosur, UNASUR a j.) je ten, že CELAC pokrývá všechny země jižně od USA, ať se v nich mluví kterýmkoliv jazykem.


Bývalý brazilský prezident Lula se devět let snažil o snižování hospodářské závislosti regionu na USA. Brazílie investuje do infrastruktury bezpočtu latinskoamerických zemí. Na Kubě staví například velký přístav Mariel, na Haiti a v Nikaragui staví vodní elektrárny a na Haiti a na Kubě má dohodnutou výstavbu zdravotnických zařízení s objemem investic 80 milionů dolarů.


Integrace také zlehčuje život v Amazonii. Například elekterárna v jihovenezuelském Guri pokrývá i těžko dostupný brazilský stát Roraima. Prostřednictvím venezuelské společnosti CANTV je pokryto širokopásmovým internetem hlavní město Amazonie Manaus. Na výstavbě plynovodu vedoucího přes celou Jižní Ameriku se podílí i Gazprom. Brazílie a Argentina stále zvyšují množství obchodů v národní měně.


Je zde třeba podtrhnout i významnou roli Kuby ve výchově zdravotnického personálu pro celý region.


CELAC má zatím pracovat jako fórum pro dialog a konzultace. Členové se mají v průběhu roku rozhodnout, budou-li se rozhodnutí uskupení přijímat konsensem a budou pro všechny závazná, anebo většinově, což by mohlo vyvolávat různice.


V regionu jsou rozdílné zájmy, rozdílné ekonomické i životní úrovně a různé spory. Bolívie nemá přístup k moři. Kostarika s Nikaraguou mají územní nároky. Existují i další ohniska neklidu.


Panama a Kolumbie budují na svém území vojenské akademie pod patronací USA, které si uložily kontrolovat "bezpečnost regionu". Proto mnozí členové CELAC schvalují Chavezovo mínění, že je CELAC nejdůležitější záležitostí Ameriky za posledních sto let.


Obdobně jako je tomu v EU, bude i CELAC řídit "trojka": prezident Chile Piňera, prezident Kuby Castro a prezident Venezuely Chavez. V jejich zemích budou i summity CELAC v letech 2012 až 2014.


Převzato z Pravda.ru


***

Na naléhání premiéra

V Rusku začali odvolávat vedoucí pracovníky energetických společností

Alexandr Polivanov

Leden 3, 2012

Na zasedání kmise pro rozvoj elekroenergetiky Pustin přísně kritizoval vedoucí energetických společností a vyzval k prověrkám v Gazpromu i dalších státních společnostech. Realizace vypadala na "dlouhé lokte", ale ještě před prvním lednem odešel místopředseda představenstva Gazpromu Ananenkov.

Hněv premiéra

Putin na zasedání zmínil věci, které od úředníků slyšet nebývají: naťukl problém "rodinného byznysu", využívání nejasných offshoringů i obchody, které mají souvislost s praním špinavých peněz. Řekl, že z celkem 521 prověřovaných osob z vedení energetického komplexu a úředníků bylo prakticky u každého druhého zjištěno napojení na komerční organizace a nejen to, ale i práci v nich. Uvedl i konkrétní jména. Nezůstal jenom u energetických společností, ale poukázal i na další státem kontrolované firmy. Vyzval úředníky, aby udělali pořádek i u majitelů cenných papírů Gazpromu, Sovkomflotu, Sběrbanky a mnohých dalších s tím, že prověrky by měly skončit v polovině února.

Propouštění a kriminální činy

Ihned po jednání u ministerského předsedy zapracoval mechanismus propouštění. Přesněji řečeno, propouštění nastalo ještě před Putinovým prohlášením o korupci v elektroenergetice: ze svého postu odstoupil vedoucí Meziregionální společnosti distribuční soustavy (MRSK) Severního Kavkazu Kajtov. Ukázalo se, že v tomto regionu je celý energetický systém kontrolován společnostmi svázanými s rodinou bývalého vrcholového manažera MRSK Severního Kavkazu.


Za tři dny nato oznámil ministr energetiky Šmatko další uvolnění manažerů z funkce. A za dalších několik dní odchody z funkcí pokračovaly.

Ostatní státní společnosti

V prosinci rozeslalo ministerstvo energetiky Gazpromu, Rosatomu, Transněfti a Irkutskenergo požadavky na informace o vedoucích těchto společností.


V Rosatomu se rozhodli udělat prověrku samostatně. U vrcholových manažerů společnosti a jejich příbuzných budou pátrat po akciích společností, které by mohly souviset s místem jejich zaměstnání.


Důsledkem Putinových výtek může být náhlé propuštění tří lidí Gazpromu: vedoucího oddělení styku s vládou Pljušina, vedoucího oddělení majetku a korporátních vztahů Pavlova a náměstka předsedy představenstva Ananenkova. Co bylo příčinou, nebylo řečeno, ale lze se domnívat, že to byla odpověď na nepřímou Putinovu kritiku. V Gazpromu k takovým zásahům nedošlo už několik let. Pozoruhodná zde byla postava Ananenkova, který seděl v představenstvu od roku 2001. Noviny "Vjesti" už začátkem roku 2001 poukazovaly na to, jak jsou šéfové Gazpromu (Ananenkov, Goluběvoj a Golko) navázáni na dodavatele společnosti. Zjistily, že Anananekov založil Fond sociálně-ekonomické podpory veteránů Severu, který vyhrává konkurzy Gazpromu na dodávky všeho druhu, od plynových elektráren až po vybavení jídelen.


Sám Ananenkov částečně doznal, že se společnosti napojené na fond zúčastňují výběrových řízení Gazpromu, ale podle něho vyhrály ze 100 tendrů jen 8, a celkový objem jejich dodávek představuje jen 10% veškerých veřejných zakázek centralizovaného dodavatele.


Dokud neřekne své Gazprom, dotud nelze spojovat odchod Ananenkova s odhaleními Putina. Bude zajímavé, jak se k požadavku ministerstva energetiky postaví Gazprom a jestli nějaká odpověď bude zveřejněna.


Převzato z Lenta.ru

***

Infikuje CIA vůdce Jižní Ameriky rakovinou?

Ljubov Ljulko

Leden 3, 2012

Za půldruhého roku bylo u čtyř prezidentů Latinské Ameriky diagnostikováno onkologické onemocnění.  Byli to parguayský Fernando Lugo, brazilský Luis Ignacio Lula da Silva, venezuelský Hugo Chavez a argentinská Cristina Fernández de Kirchner.

Chavez už dříve varoval, že se může jednat o nové zbraně Impéria k odstranění nepohodlných vůdců. Nedostavil se však výsledek zcela podle přání atentátníků. Prezidenti zůstali na živu, nepověsili svou práci na hřebík a ke všemu ještě získali více sympatií.

Prvním postiženým byl paraguayský prezident, šedesátiletý Lugo, onemocněl rakovinou lymfatického systému. Po léčení v Sao Paulu a Asuncionu konstatovali lékaři uzdravení. Tento levicový "biskup chudých", jak je nazýván, byl v roce 2008 zvolen prezidentem s mandátem na 5 let.

Šestašedesátiletý bývalý prezident Brazílie onemocněl rakovinou hrtanu. Lékaři jej neoperovali s odůvodněním, že by mohl ztratit hlas. Ujišťují, že po několika chemoterapeutických kůrách se jeho nádor zmenší o 75 %. Lula se do politiky hodlá vrátit a politik hlas potřebuje. V době své funkce snížil chudobu v zemi, sjednotil Latinskou Ameriku a Brazílii dovedl mezi největší světové ekonomiky.

Sedmapadesátiletý Chavez začal rakovinu léčit v červnu 2011. Byl operován v Havaně a absolvoval chemoterapii. Lékaři u něho potvrzují dobrý vývoj. V říjnu hodlá kandidovat, již potřetí, na úřad venezuelského prezienta.

Koncem prosince oznámily sdělovací prostředky, že argentinská prezidentka Kirchnerová onemocněla rakovinou štítné žlázy. Metastázy u ní nebyly nalezeny, takže prognoza je dobrá. Začátkem ledna má být operována. Argntinská prezidentka byla zvolena v prosinci na druhé volební období. Je známá svým silně protiamerickým postojem.

Prvním, kdo na možnost odstraňování pokrokových politiků Jižní Ameriky uvedeným způsobem poukázal, byl Hugo Chavez. Podle něho USA vždycky ve své politice praktikovaly vraždy a nyní je tolik případů rakoviny u jihoamerických politiků v jednu dobu zvláštní. Má pravdu. Fidela Castra pronásledovali a zkoušeli u něho desítky způsobů mordu. Venezuelský spisovatel Brito Garcia napočetl přes 900 pokusů CIA o likvidaci Castra.

Jižní Amerika se dnes sjednotila nejen proti USA, ale i proti Izraeli. V jednotném šiku uznala nezávislost Palestiny. V akci je tedy možno vidět i prsty Mossadu. Je zvláštní, že o typu Chavezovy nemoci promluvil jako první "zdroj CIA" prostřednictvím novin ministerstva zahraničí Nuevo Herald.

Je rakovina součástí nových zbraní tajných služeb? Anebo došlo ke shodě okolností? Lze učinit několik předpokladů. Za prvé je cílem znemožnit rozvoj jihoamerického socialismu. Za druhé dosloužily určité metody práce, ty nejneúspěšnější už celý svět zná. Za třetí existuje solidní vědecká základna, která objevuje stále nové způsoby biologických, chemických a elektronických zbraní využívaných v lokálních válkách.

Lze se pozastavit nad tím, že nemoc postihla jen ty, jejichž politické směřování neuznává dominanci USA. Před léty byla podivná smrt palestinského vůdce (OOP) Jásira Arafata. Měl leukémii. Podle francouzských odborníků zemřel na rozsáhlé krvácení do mozku.

Poté přišlo tajemné zavraždění Alexandra Litviněnka v Londýně v roce 2006, otravou plutoniem 210. Které tajné služby zde zapracovaly, není známo. Zemřel na rychle postupující formu rakoviny, která zasáhla životně důležité orgány. Další typický případ byl Juščenkův. Byla to otrava vysoce čistým dioxinem připraveným v laboratoři, ale ne v ruské.

Při napadení Iráku a Afghánistánu odzkoušely USA řadu nových druhů zbraní. Například mikrovlnné zbraně (princip stejný jako u kuchyňských mikrovlnek). Jejich vlny jsou namířeny na objekt ve velmi úzkém paprsku a mají dlouhý dosah. Mají onkologický účinek a jeden ještě horší. Způsobují nepředstavitelnou bolest v důsledku ohřívání vody v mezibuněčném prostoru kožních buněk. Také argentinského Kirchnera náhle sklátil infarkt v předvečer jeho jmenování prezidentem

WikiLeaks odhalily, že CIA v roce 2008 požádala své velvyslanectví v Paraguayi o získání všech biometrických údajů, včetně DNA, od všech čtyř kandidátů na prezidenta. Znalost kódu DNA pak umožní najít onkogen pro každého člověka. Takto může být vysvětleno i onemocnění rakovinou Dilmy Rousseffové v roce 2009 v předvečer voleb v Brazílii.

Nyní možná našly USA způsob, jak se v Jižní Americe, kde ztrácejí svůj vliv, mohou pohodlně a levně zbavovat nežádoucích "partnerů". Současný vliv alfa paprsků, elektromagnetických vln a chemických látek způsobuje vznik a rozvoj onkologických nemocí. CIA využila zkušenosti a vyzkoušela nové druhy zbraní na pokrokových a revolučních vůdcích v Latinské Americe.

USA jsou v ekonomickém krachu, který se nijak neliší od řeckého. Na vodě plavou jen zásluhou toho, že mohou k úvěrování své ekonomiky spustit tiskařský stroj. Avšak ministerstvo zahraničí už si nemůže dovolit kdekoliv hospodařit prostřednictvím své vojenské síly, na kterou jsou třeba neuvěřitelně velké peníze. Nyní má nové, efektivní a levné metody ničení protivníka. Jsou nebezpečné tím, že jejich následky jsou běžně se vyskytující nemoci (rakovina, infarkt). Nelze rozlišit nemoc přirozeně vzniklou a uměle způsobenou. Nelze přímo poukázat na vraždu.

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku