Svět ruskýma očima 108

Reklama


Faery: napůl nezávislá součást Dánska

Vadim Truchačev


Leden 7, 2012


Faery jsou autonomní část Dánského království, ale není vyloučeno, že tam letos dojde k referendu o nezávislosti. Téměř všichni obyvatelé jsou etničtí Faerci, národnostně jsou blízcí Dánům, ostatním Skandinávcům a taktéž Islanďanům. Mají své znaky nezávislosti, jako je parlament, vláda a měna (faerská koruna je rovna dánské). Mají také vlastní fotbalový a házenkářský tým. Ještě potřebují vlastní zahraniční politiku a obranu.


Osídlení na Faerách začalo před více než tisíci roky Skandinávci a Iry. Podle legendy tam byl už v devátém století Althing. Kolem roku 1000 byly Faery porobeny Nory. S Dány přišli Faeřané do styku v roce 1380, když se Dánsko a Norsko stalo jediným královstvím pod žezlem dánských králů. V polovině 16. století přijali spolu s Dány a Nory luteránství. V té době pořádali na ostrovy nájezdy angličtí piráti. Dánští králové zavedli na obchod se souostrovím monopol.


V roce 1814 se Dánsko a Norsko rozdělilo, ale Faery si ponechalo Dánsko. Do počátku 19. století si Faery zachovaly autonomii. Měli vlastní soudnictví, používal se vlastní jazyk, avšak oficiálním jazykem byla dánština. Už v 19. století vzniklo hnutí za nezávislost, ale bylo slabé.


Novým hybatelem národnostního hnutí byla druhá světová válka. Dánsko bylo v této době okupováno nacistickým Německem. Aby se zabránilo Němcům obsadit toto strategicky důležité místo, obsadili je Angličané. Uznali faerskou vlajku, ale do čela výkonné vlády jmenovali dánského prefekta. Po skončení války se ostrovy vrátily pod dánskou korunu. Avšak po létech faktické nezávislosti narůstal separatismus. V referendu roku 1946 se většina obyvatel vyslovila pro samostatnost. Jenže v Kodani se odvolali na nízkou účast v hlasování a oddělení ostrovů odmítli uznat. Tehdy se podařilo osamostatnit jenom Islandu. Volby do parlamentu vyhráli stoupenci spojení Faer s Dánskem.


V roce 1948 byl přijat kompromis. Faery dostaly rozsáhlu autonomii s parlamentem, vládou, vlajkou a právem vybírat celní poplatky. Souostroví nevstoupilo do EU. Nebyla chuť řídit se bruselskými kvótami na ryby. Spojení s Dánskem se projevuje v tom, že úředním jazykem je dánština, dále tím, že je používána i dánská koruna, že vysílá své zástupce do dánského parlamentu a že nemá vlastní zahraniční politiku a obranu.


Na ostrovech jsou jen 2 % půdy vhodné k obdělávání. Základem ekonomiky je lov ryb a chov ovcí. Když v devadesátých letech spadly ceny ryb a mořských produktů, došlo na Faerách ke krizi. Nezaměstnanost překročila 20 % a mnozí se stěhovali do Dánska. Pomohla Kodaň. Dnes je její příspěvek 15 % rozpočtu Faer. Koncem devadesátých let se ceny ryb zvýšily a situace se srovnala. Krom toho se na šelfu u ostrovů našla ropa. Licence na její těžbu vydávaly samy Faery a o zisk se přirozeně dělily s Dánskem. Ke zdrojům příjmů se připojil i turismus. V důsledku prosperity se zase objevil separatismus. Dělit se o petrodolary připadalo mnohým Faeřanům škoda.


Na rok 2001 bylo naplánováno referendum o nezávislosti. Neuskutečnilo se. Dánsko pohrozilo přerušením dotací. Avšak v roce 2008 zapracoval "kosovský precedens" a téma odtržení Faer se objevilo s novou vervou. Referendum o nezávislosti je plánováno na rok 2012 společně s volbami do místního parlamentu. Výsledek se předem nedá odhadnout. Zde se spolu střetnou hospodářská závislost na Kodani s hrdostí maličkého národa.


Bitva určitě nebude smrtelná. Podle průzkumu není 68 % Dánů proti odtržení Faer. Dánská vláda v poslední době snížila dotace. O těžbě ropy se mohou ostrované s metropolí dohodnout. Obhospodařovat ropná pole bez pomoci Dánska a jeho technologií nedokáží. Z toho vyplývá, že obdrží-li faerské soustroví nezávislost, bude omezená. Vědí to jedni i druzí.


Převzato z Pravda.ru


***

Vztahy Teheránu a Washingtonu jsou napjaty do krajnosti

Alexandr Christěnko


Leden 10, 2012


Dvacátého třetího ledna projedná EU embargo na dovoz íránské ropy. Jedna z příčin spěchu v této věci je snaha oddělit íránskou otázku od finančních problémů, které se budou projednávat na summitu třicátého ledna. Druhou příčinou, velmi závažnou, je potvrzení MAAE, že Írán začal obohacovat uran. Na únor pak Teherán naplánoval cvičení v oblasti Hormuzského průlivu.


Evropské embargo na dovoz ropy z Íránu je krok, na který Teherán odpověděl hrozbou uzavření  Hormuzského průlivu. Přitom se jedná o zablokování dovozu třetiny světové těžby ropy. Pro Washington je to bezpochyby záminka k napadení Íránu. Potenciální embargo Bruselu je odpovědí na dnešní zahájení prací na obohacování uranu. To probíhá v místech pro muslimy svatých, kolem města Komm v tajných tunelech uvnitř hory Ford. Tam je jaderné středisko těžko napadnutelné ze vzduchu. 350 centrifug je schopno obohatit uran na 20 %. To pro výrobu atomové bomby nestačí, ale je postačující na výrobu jaderného paliva pro JE. Diplomatickým protiopatřením Teheránu je turné prezidenta Ahmadinežáda po zemích Latinské Ameriky s první zastávkou ve Venezuele.


Vztahy Teheránu a Washingtonu jsou napjaté do krajnosti. Dalším krokem k jeho eskalaci je rozhodnutí íránského soudu o odsouzení k trestu smrti amerického občana Amira Hekmatiho, obviněného ze špionáže. Je pozoruhodné, že jde o první podobný verdikt pro Američana od dob Islámské revoluce v roce 1979. Oficiální představtel Bílého domu Carney řekl, že obvinění je lživé. Označil je za obvyklou praktiku islámského režimu a žádal okamžité propuštění obviněného. Islámský režim podle něho obvinil nevinnou oběť ze špionáže z politických motivů.


Diplomatické aktivity zesilují na pozadí vojenských. Írán zahájil pozemní cvičení poblíž hranice s Afghánistánem a na únor má naplánované námořní cvičení v oblasti Hormuzského průlivu. Pro případ blokování průlivu už zpracovávají Brusel i Washington pohotovostní vojenský plán. V oblasti hlídkuje americká útočná formace sestávající z letadlové lodě Tennessee a skupiny válečných lodí.


Duchovní vůdce Íránu Chameneí prohlásil, že Írán se nevzdá svého jaderného programu, bez ohledu na jakékoliv embargo. Ministr financí USA Geithner se nyní v Číně snaží přesvědčit Peking o ještě tvrdších sankcích na Teherán. Stejné pokusy určitě podniknou američtí vysoce postavení představitelé i v Moskvě.


Převzato z Vesti.ru


***

Haagský tribunál – cely smrti

Anna Filimonova


Leden 11, 2012


Dne 5. ledna se ve vězení Haagského tribunálu pokusili o další zhoršení zdraví vůdce Srbské radikální strany Vojislava Šešelje.


Stalo se toto: Vězni tribunálu, kteří jsou léčeni, dostávají obvykle lékařem předepsané léky v plastových krabičkách ráno a večer. 5. ledna přinesli Šešeljovi jeho léky, jenže v krabičce, kromě obvyklých, byla ještě neznámá tabletka. Nebylo na ní ani žádné označení a VŠ ji odmítl pozřít. Dozorce vrátil preparát lékaři, který všechno úředně zapsal.


Je podezřelé, že 14 Srbů obviněných Haagským tribunálem zemřelo, buď v samotném vězení, anebo krátce po opuštění stěn věznice a to obvykle za nevyjasněných okolností. V procesu s bývalým prezidentem Miloševičem prokuratura zcela selhala. Nepodařilo se jí prokázat ani jeden z bodů obvinění. Objevily se machinace s léky, které Miloševič užíval na vysoký krevní tlak a na srdeční potíže. Sestava léků byla účinná, ale místo ní mu začali podávat jediný lék a ten byl určen k léčení malomocenství. Přitom blokoval účinek ostatních. Miloševiče to připravilo o život. Jeho zavraždění zůstalo nepotrestáno. Ke všemu jej ještě Haagský tribunál obvinil z nedodržení léčby.


Šešelj nevkládá do rukou tribunálu takový trumf, kterým je nedodržení léčby. Lékař ve svém úředním zápise přiznal, že odmítnutý lék je neznámý preparát a nejeví se jako lék, který mu předepsal. Je ochoten vystoupit jako svědek v případě, že bude vězeň žádat vyšetření případu.


V poslední době se zhoršily Šešeljovy potíže s tachykardií, arytmií a vysokým lakem. Tachykardie velmi silně kolísá. Svědčí to buď o neprofesionalitě vězeňských lékařů, ale spíše o tom, že plní zadání. Tím je zhoršení zdraví pacienta, a to je zločin.


V září 2010 podstoupil Šešelj pochybnou operaci srdce za podivných okolností. Namísto, aby jej před operací důkladně vyšetřili, operovali jej bez jeho souhlasu. V celkové narkóze. Bez potřebných vyšetření nemohla být zjištěna případná rizika operace. Soud rozhodl o provedení nutných vyšetření a sestavení zprávy o jeho zdravotním stavu až po operaci. Prohlídku vykonali 3 lékaři, z toho dva západní a jeden ruský (plicní odborník). Šešelj žádal, aby všichni tři lékaři byli nezávislí z Ruska, především pro něho nejdůležitější kardiolog, ale soud mu nevyhověl a z Ruska povolal jen plicaře. K prohlídce došlo až za 5 měsíců po operaci, v březnu 2011, navíc bez vyšetření na přístrojích a bez analýz. Zápis z této prohlídky nebyl dosud poskytnut. Výsledek není znám ani pacientovi, ani jeho příbuzným, ani právním poradcům. Současné prudké zhoršení zdravotního stavu VŠ svědčí o škodlivosti zákroku pro jeho organismus.


Po celou dobu, co si VŠ stěžuje na srdeční potíže, tj. od roku 2009 až dosud, nebyla stanovna jeho diagnóza. Medikamenty dostává "naslepo". Srbský profesor Mihajlovič, který VŠ vyšetřil, poukázal v roce 2009 na to, že léky, které užívá, mohou mít vedlejší účinky a následky jako je arytmie, a mohou vést až k smrti. Jak dlouho asi může člověk ve vězení vydržet těžkou arytmii a tachykardii a k tomu ještě neléčené bronchiální astma a onemocnění jater? Nejedná sde tu o hrubé porušení základního lidského práva – práva na život?


Dne 7. ledna mělo martyrium pokračování. Vojislav Šešelj byl nalezen v cele na zemi v bezvědomí. Převezli jej do nemocnice v Haagu. je na univerzitní klinice. Trpí velkou slabostí, točí se mu hlava, pociťuje tlak na hrudi a další potíže, včetně úzkosti. Nemocniční lékař konstatuje, že je ve stabilizovaném stavu, avšak příbuzní a přátelé jsou přesvědčeni, že jeho život je v nebezpečí. Tribunál je ve slepé uličce. Prokuratura selhala, když mu nedokázala ani jeden bod z obvinění.


Haagský tribunál už tři měsíce zesiluje nátlak. Nezákonně zakázal komunikaci s právními poradci (nemůže s nimi mluvit soukromě) a snížil počet návštěv. Jako důvod uvedl, že komunikaci používá pro politické aktivity. Toto je běžná praxe tribunálu před každými srbskými volbami. V roce 2004 měl úplný zákaz komunikace na 30 dnů, který byl následně prodloužen o dalších 30 dnů, a to opakovaně. ICTY už ani neskrývá svou skutečnou tvář nadnárodního orgánu s kvazisoudním trestáním nepohodlných osob v různých zemích.


Šešeljova věc je v mnoha ohledech bezprecedentní. Už dvěma začátky procesu. První proces začal bez přítomnosti obviněného. Tribunál se snažil zbavit jej práva na vlastní obhajobu a nutil mu advokáta z Velké Britanie. Na protest proti tomu zahájil obviněný hladovku, trvající 28 dní. Při zahájení procesu byla prokurátorkou dne 27. listopadu 2006 pronesena patetická řeč, aniž by byl přítomen obviněný, neboť ten už 3 týdny držel hladovku. Hladovka byla ukončena pod nátlakem světového společenství. Tribunál sestavil novou soudní komoru, která mu vrátila právo obhajovat se sám a prohlásila za právně neplatné veškeré procesní akty z doby s vnuceným advokátem.


Ke druhému procesu došlo po pěti letech v roce 2007. Profesor sociologie Anthony Obrshall řekl, že v prohlášeních Šešelje nikde nenašel podněcování k mučení, vraždám zajatců, žen a dětí, braní rukojmí a dalším zločinům. Za takový poklesek byl Obrshall diskvalifikován a z experta se stal obyčejným svědkem.


Kauza Šešelj je mimořádná i tím, že nenávistné projevy, z nichž je obviňován, nejsou podle mezinárodních právních norem zařazeny do trestního práva, ale do občanského práva. V tomto smyslu tribunál porušuje právo na svobodu slova, zaručovanou článkem 10 Evropské konvence o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 19 Všeobecné deklarace o lidských právech a čl. 19 Mezinárodní úmluvy o lidských a politických právech.


Další zvláštností v kauze Šešelj je i to, že ve třech souběžně vedených soudních procesech za pohrdání soudem byl odsouzen k celkové výši trestu 33 měsíců vězení, zatímco velitelé armády Bosny a Hercegoviny byli za zabíjení civilistů odsouzeni k nižším trestům. Například jeden z nich, Orič, byl za vraždy civilistů, které si nahrával na video a chlubil se jimi, odsouzen na 24 měsíců. Haagský tribunál vůbec nebral v úvahu zavraždění asi 30 svědků a jejich rodin, kteří měli svědčit proti vrahovi Haradinajovi, jehož vojáci vraždili Srby ve velkém.


Se Šešeljem nyní probíhá třetí proces za pohrdání soudem. Takových může být zinscenováno třeba deset. Procesy už trvají 9 let!


Srbská radikální strana oficiálně prohlašuje, že těmito způsoby je Vojislav Šešelj ve vězení tribunálem mučen a je nezbytné to ukončit. Musí být vyšetřen nezávislými lékaři s rozhodující účastí kardiologů z Ruska, musí mu být vrácena možnost komunikace s příbuznými a jejich návštěvy. Léčba musí být zajištěna mimo kontrolu Haagského tribunálu


Tribunál čerpající ohromné prostředky (oficiálně 300 milionů dolarů jen za poslední rok, k tomu ještě prostředky ze 33 zemí, z fondů Rockefelerra, Söröse, Carnegie a jiných) pokračuje ve svém prospěchářském byznysu a cpe si kapsy tím, že plní politckou objednávku a vypořádává se se srbskými politiky první velikosti.


Odporná politická komedie rozehraná s Vojislavem Šešeljem v Haagu má mnohem širší význam, než je odsouzení jednoho člověka. V tuto dobu zločinně utiskují nejoblíbenějšího politika Srbska, přítele Ruska mučeného v Haagu jen proto, aby jeho strana v nadcházejících volbách nezvítězila, nenastalo nové sblížení Srbska a Ruska a nezměnila se rovnováha v evropské politice.


Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku