Svět ruskýma očima 114

Řecký scénář pro Rumunsko

Vadim Truchačev

Únor 7, 2012

Částečně pod tlakem demonstrací padla v Rumunsku vláda. Jako leckde jinde bylo i zde příčinou demonstrací omezení státních výdajů z nařízení MMF výměnou za poskytnutí jeho půjčky. Možná se EU ukvapila přijetím Rumunska do svého společenství. Naštěstí tento stát ještě není v eurozóně.

V lednu to v Rumunsku vypadalo podobně jako v Řecku. Denodenně se protestovalo proti tvrdým hospodářským opatřením. Docházelo k potyčkám s policií a stovky lidí byly zadrženy. Demonstranti zpočátku žádali návrat odvolaného ministra zdravotnictví Arafata, který vybudoval státní systém SMURD, něco mezi pohotovostí a rychlou pomocí. Pro chudé Rumuny byla taková služba zcela podstatná. Podle nového zákona o péči o zdraví má být tato služba s účastí soukromých firem. To ji bude činit mnohem dražší a mnoha lidem nedostupnou.

Zlost lidí se obrátila proti premiérovi Emile Bocovi. Kvůli úvěru od EU a MMF ve výši 20 miliard zavedl dvacetipětiprocentní snížení mezd v rozpočtové sféře. Současně se uvažovalo o zvýšení daně z přidané hodnoty na jednu z nejvyšších sazeb v EU. EU a MMF zároveň nařídily Rumunsku liberalizovat trh s plynem a elektřinou, což s sebou nese zdražení. Lidem se také nemohlo líbit odnětí dotací na energie v zimním období. Výsledek byl takový, že se popularita ministerského předsedy a Demokratické liberální strany propadla na 20 %.

Začátkem února podal ministerský předseda demisi, jak řekl, kvůli zachování stability. Prozatímním předsedou vlády byl místo něho jmenován bývalý ministr spravedlnosti. Po jmenování všech nových ministrů se stane předsedou vlády Mihai Razvan Ungureanu, současný šéf zahraniční rozvědky. Studoval ve Velké Britanii, učil a je bývalým ministrem zahraničí. Takového člověka, který se dokáže domluvit s EU i MMF a dokáže využít své profesní dovednosti, dnes Rumunsko potřebuje.

Zdá se, že EU velmi zalitovala, že do svých řad přijala Bulharsko a Rumunsko, dvě nejchudší země. Je to jiná civilizace. Jak Řecko, tak Bulharsko a Rumunsko jsou pravoslavné země, mají jinou mentalitu občanů i vlád. Řecko je již 30 let členem EU, ale životní úroveň i hospodářství se zvedly málo. V Rumunsku je situace ještě mnohem horší. Ovšem k přijetí byly důvody. V geopolitice nesmí být vakuum. Po rozpadu SSSR ztratilo Rusko vliv v jihovýchodní Evropě, kam okamžitě nastoupily EU a NATO. Rumunsko je zeměpisně důležité území. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem, hraničí s Černým mořem a je dobrým odbytištěm pro zboží z EU. Na druhou stranu se ukázalo, že je státem natolik prolezlým korupcí, že tam Brusel poslal svého stálého inspektora, který má dohlížet na výdaje. Místní průmysl ani zemědělství nejsou konkurenceschopné. Ropa a plyn jsou silně vyčerpané. Těžba uhlí se taktak drží nad vodou a navíc není o rumunské uhlí zájem. Sice je ještě v chodu turistika u Černého moře a v "Drákulově kraji", ale to nestačí.

Jakmile se otevřela rumunská hranice, okamžitě odešly 3 miliony Rumunů za prací na Západ. Spolu s nimi statisíce místních Cikánů. Ti svými tábory pod mosty u hlavních měst Francie, Německa, Rakouska a jiných zemí způsobili bolení hlavy jejich vlád. Francie je otevřeně pakovala zpět do Rumunska, Německo také, ale méně halasně.

Už několik let se uvažuje o přijetí Rumunska do Schengenského prostoru. Jenže proud gastarbeiterů a Cikánů a neschopnost jak se patří uzavřít hranice s Ukrajinou a Moldavií činí EU v tomto směru ostražitou. Rumunsko tuto hranici uzavřít nechce kvůli svým územním nárokům.

Lze pochopit, že země se slabým průmyslem, zemědělstvím a vědou je silně ovlivněna krizí. Naštěstí není v eurozóně, takže případná devalvace lei nebude velkým rizikem pro EU. Přesto budou muset země EU Rumunsku pomoci, ať sedí v Bukurešti v ministerském křesle, kdo chce. Oklestit výdaje, jak si přeje EU a MMF, bude muset kterýkoliv rumunský předseda vlády. Jinak přijde země o pomoc a nemine ji hospodářský kolaps.

Rumunsko spolu s řadou dalších zemí nevyhovuje podmínkám EU ani hospodářsky, ani politicky a možná by stálo zato uvažovat o jejich vyloučení z tohoto společenství.

Převzato z Pravda.ru



***

Rusko může mít potíže, protože Finsko má nového prezienta

Vadim Truchačev


Únor 7, 2012


Třiašedesátiletý nový finský prezident s pěkným finským jménem Saul Niinistö má za sebou kariéru několikanásobného předsedy Koaliční strany. Přestože nevede protiruskou rétoriku, musí být Rusko ve střehu. Nestaví se viditelně proti vstupu Finska do NATO. V posledních volbách dost výrazně zvítězil, získal 62,6 % hlasů. Jeho soupeř Pekka Haavisto, který je přestavitelem zelených, získal jen 37,4 %. Ten své voliče odradil svými osobními záležitostmi. Je to netajený homosexuál, nikdy nesloužil v armádě, opustil církev a má tedy hodně toho, co odpuzuje voliče i v tak ultrademokratické zemi, jako je Finsko.


Niinistö je jedním z nejstarších politiků v zemi, je v politice už 35 let. Za sebou má různé funkce – ministra spravedlnosti a financí i předsedy parlamentu. V roce 2006 už se ucházel o nejvyšší post, ale získal o 4 % méně hlasů než nyní odcházející prezident Halonen. V minulosti po určitou dobu pracoval také ve funkci náměstka ředitele Evropské investiční banky, takže se seznámil i s evropskou politikou.


Novým bodem jeho programu pro domácí politiku je zvyšování daní bohatým. Dříve to nebylo od pravicových politiků slyšet, ale dnes je krize. Počítá se mezi zastánce evropského sjednocování a eurozóny. Přijetí Řecka do eurozóny nazývá chybou.


Finsko je sousedem RF a proto je vztah pana Niinistö k ní velmi důležitý. Z RF do Finska směřuje mnoho turistů a mnoho finských podnikatelů má v Rusku své zájmy. Niinistö se veřejně vyjádřil v tom smyslu, že je třeba vytvářet podmínky pro hladký rozvoj vztahů. Podle něho nepředstavuje Rusko pro Finsko žádné nebezpečí. Jsou tu však jisté nesrovnalosti.


Niinistö řekl, že vstup do NATO by se měl řídit referendem. Rusko by to mohlo považovat za podporu euroatlantického začlenění Finska, se kterým má Rusko hranici dlouhou 1300 km. Přitom ministr zahraničí Finska Stubb je horlivým "atlantistou".


Další otázkou jsou možné nároky Finska na Vyborg, Karelskou šíji a část karelského území. Sám Niinistö je nevznášel, stejně tak ani Finsko jako celek. Avšak mezi těmi, kteří o ně usilují, je řada finských politiků. Zde vzbudil mezi vysokými představiteli Finska nelibost zákaz prodeje půdy v pohraničí. V ruskofinských vztazích je několik závažných problémů. Například víza. Finské vedení nikdy neuvažovalo o úplném zrušení víz. Niinistö udělal jednu pro Rusko nepříjemnou věc hned po vítězství ve volbách. Poslankyně europarlamentu Hautala bude ministryní mezinárodní spolupráce. Právě ona má těsné vztahy na ruskou nesystémovou opozici. Kritizovala Rusko za špatnou péči o zachování ugrofinských národů v zemi.


O budoucnosti vztahů Ruska s Finskem i obavách z případného vstupu Finska do NATO uvažuje finský profesor a politolog, předseda Antifašistického výboru Finska Johan Backman.


Říká, že Niinistö není přívržencem vstupu Finska do NATO. To, že náleží k pravicové Koaliční straně, která obhajuje svazky s USA, neznamená, že je "atlantista". Program prezidenta Niinistö pro vztahy s Ruskem odráží objektivní realistické zájmy a soustřeďuje se na hospodářskou integraci. Být stoupencem vstupu Finska do NATO by znamenalo politickou sebevraždu. 68 % Finů je podle posledních průzkumů kategoricky proti členství v NATO. Finsko nikdy nebude členem aliance, to by mohl chtít leda blázen. Niinistö má politické cítění naprosto v pořádku. Po určitou dobu pracoval v evropských strukturách. Pro Rusko je to partner naprosto vhodný.


Územní nároky jsou věcí obyvatel Vyborgu. Otázka byla rozhodována na mírových jednáních v Paříži v roce 1947. Ano, za prezidentství Martti Ahtisaariho, který se narodil ve Vyborgu, došlo k mnoha provokacím z finské strany. Jenže Niinistö není revanšista.


Námět: Stan


Převzato z English.pravda.ru



***

Evropa pod vládou nového přírodního jevu

Sníh je dokonce i na Sahaře

Vitalij Makarčev (podle radia BBC)


Únor 10, 2012


Severní polokoule prožívá neuvěřitelné počasí. Je porušeno pro tento měsíc obvyklé rozložení proudění vzduchu a porušeny jsou i poměry zón vysokého a nízkého tlaku.


V Arktidě, na Islandu a v severních oblastech Kanady a USA je už po 3 týdny mimořádně teplé počasí, což není obvyklé pro toto roční období. Kompenzuje se to přírodními anomáliemi (až katastrofami) ve střední a východní Evropě, ve Středozemí a v severní Africe.


Za poslední desetiletí nebylo tolik neobvyklých kombinací přírodních podmínek, aby arktické a sibiřské vzdušné masy dorazily ke Středozemnímu moři a vyvolávaly skutečné klimatické otřesy. Sníh je v mnoha městech Itálie a severní Afriky a dokonce na saharské poušti. Maďarsko, Srbsko a Rumunsko musejí dokonce nasazovat ledoborce, aby udržely dunajskou plavbu. Řeka zamrzla v délce téměř 170 km.


Ve střední a východní Evropě je velmi studeno. V Čechách byla před pár dny zaznamenána teplota -39,4 stupně Celsia. Ani západní Evropa se nevyhnula sibiřskému proudění vzduchu. V Londýně jeho teplota nepřesahuje 0 stupňů Celsia.


Podle mínění britských meteorologů je nynější studené počasí řídkým přírodním jevem. V Arktidě se ustálil vysoký tlak, který vytvořil široký a stabilní koridor pro mohutné masy studeného vzduchu, které postupují až do Středomoří. Není vyloučeno, že takto studené počasí potrvá v Evropě ještě 3 týdny.


Převzato z News.mail.ru


***

Argentinský ministr zahraničí obvinil Británii z rozmisťování jaderných zbraní u Falkland

Únor 11, 2012

Argentinský ministr zahraničí Timerman sdělil na tiskové konferenci v New Yorku, že Buenos Aires má zprávy o vyslání ponorky typu Vanguard k Falklandským ostrovům. Dále řekl, že Velká Britanie odmítá uvést, zda je to pravda a jsou-li tam jaderné zbraně. Podle argentinských informací tam jaderné zbaně jsou. Timerman se se záležitostí obrátil na OSN s výzvou, aby v tomto územním sporu zasáhla.

Ministr Britanii obvinil, že "právo na sebeurčení" brání zbytečně z důvodu, aby si na Falklandech udržela svoji vojenskou základnu a mohla dominovat v Atlantiku. Je to pravděpodobně poslední Britanií kontrolovaný oceán.

Generální tajemník OSN vyjádřil ochotu být prostředníkem v řešení sporu dvou zemí, pokud jej o to požádají obě.

V britských sdělovacích prostředcích se už dříve objevila zpráva, že britské námořnictvo vysílá k ostrovům atomovou ponorku, která je má bránit. Předpokládalo se, že to bude Tireless nebo Turbulent.

Převzato z Fondsk.ru

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments