Zpěv sirén
Šlomo Cuker, překlad do ruštiny z Jewish Ideas Daily Maxim Němcov
Únor 13, 2012
Židovský zákon Kol Isha zakazuje muži poslouchat zpívající ženy, pokud se nejedná o jeho manželku nebo dceru. Je to podivné, ale tento zákaz vyvolal konflikt s možnými velmi závažnými důsledky pro izraelskou sebeobranu a sebeurčení.
Loni se stalo, že v izraelské armádě (Cahal) opustilo devět zbožných vojáků povinnou armádní akci, která byla součástí přípravy důstojníků. Zpívala tam žena. Z kursů byli čtyři vojáci osvobozeni. Podle svých slov odešli proto, že respektovali zákaz Kol Isha. Věc se rozhodl řešit Vrchní soud Izraele. Byla ustavena zvláštní komise, která po dvou měsících vydala zvláštní zprávu, v níž doporučila vojáky z akcí, na nichž zpívá žena, neuvolňovat. Někteří rabíni kroky armády kritizovali.
Rabín Levanon doporučil vojákům Cahalu volit raději smrt, než plnit takovýto příkaz. Doporučil rovněž raději nevstupovat do armády, pokud nařizuje něco, co se příčí judaismu. Rabínům u vojska doporučil rezignovat. Sám už údajně rezignoval.
Židé mají podle svých náboženských zákonů tři smrtelné hříchy: vraždu, modloslužebnictví a nezákonný sexuální vztah. Podle Levanona jde v případě vyslechnutí zpěvu ženy o takový přestupek, za který se patří dát život. Rabínovi zřejmě vadí despotické donucování v armádě.
Jiný rabín se staví k záležitosti odlišně. Podle něho je třeba zabránit rozpadu armády na sekty. Vláda má při řešení sexuálních záležitostí v armádě jednat podle rabinátu Cahalu a nepodřizovat se duchovním rádcům jednotlivých vojáků. Pokud bude v armádě zákon Kol Isha přijat, bude vojákům zakázáno poslouchat zpěv žen, jen bude-li zřetelně sexuálně laděný. I kdyby byl v armádě Kol Isha přijat, neznamená to, že porušení bude trestáno smrtí, pokud se bude možno odvolat na rozhodnutí armádního rabinátu. Neexistuje přece inkvizice, křižácké výpravy a holokaust.
V nedávné době se projevily dvě velmi vážné tendence v hnutí izraelského náboženského sionismu.
1. Vyznačují se výrazněji genderové role a genderová segregace. Mnohá oddělení sionistické mládežnické organizace Bnei Akiva jsou rozděleny podle pohlaví. Sionističtí náboženští myslitelé, jako rabín Šlomo Avineri, stále více prosazují důstojnou skromnost. Podle rabína Levanona nemůže žena podle židovských zákonů zaujímat žádnou politickou pozici. Naproti tomu jiný rabín – Lichtenstein a jeho hnutí proti takovým zásadám vystupují.
2. Tato otázka je mnohem zásadnější. Jak obecně na judaismus pohlíží Cahal a jak izraelskou armádu ovlivňuje židovský zákon? Religiózní sionismus tradičně hodnotí velmi vysoko synchronizaci židovského zákona s potřebami národní jednoty a řízení státu. Podobný přístup vyžaduje pružnost židovského zákona ve vztahu k národním potřebám.
Naopak je zase rabín Levanon přesvědčen, že stát a židovský zákon nejsou partneři. Podle něho je stát nepřítel, který proti židovskému zákonu a tradici stojí. Tento odklon od státu, radikální odklon od tradičního zobrazení náboženského sionismu, je částečně reakcí na izraelskou politiku v Gaze i jinde, kterou religiózní sionisté považují za zradu. Cítí velký rozpor mezi vlastní podporou státu Izrael a svým snem o osídlení země Izrael.
Takové soustředění na genderovou roli a kritiku státu je příznakem posunu velkého množství náboženských sionistů k judaismu Haredi. Zrodila se nová kategorie Hardal, religiosní sionismus Haredi. Následky mohou být dalekosáhlé. Rabín Lichtenstein poukazuje na to, že nebude-li stát garantem židovského života a praxe, ale cizorodým tělesem vystupujícím proti víře, mohl by nakonec Izrael zaniknout. Nedávné události takového rázu jako útok osadníků na vojenskou základnu na Levém břehu jasně ukazuje na vznik nebezpečí v případě, že oddělené sekty začnou nahlížet na armádu jako na nepřítele, a ne jako na spojence.
Převzato z Booknik.ru
Doplnění překl.:
Bnei Akiva – největší náboženské sionistické hnutí mládeže na světě
Haredi judaismus – nejkonzervativnější ortodoxní judaismus
Hardal – mládežnická skupina, která odmítá vliv vnější kultury na přísnou židovskou praxi
***
Západ chce odstřihnout Barmu od Číny
Sergej Balmasov
Únor 15, 2012
Západ by rád přeorientoval Barmu tak, aby ctila "západní hodnoty". Chystá se částečně zrušit politické a hospodářské sankce na ni uvalené jako odměnu za demokratické změny. Zemi mají navštívit experti Světové banky a MMF s nabídkou technické pomoci. USA i EU slibují Barmě zmírňování sankcí na oplátku za demokratické reformy nové vlády.
Poprvé po dvaceti letech došlo v roce 2010 v zemi k volbám. Po značném zhoršení sociálně ekonomické situace a pod tlakem Západu postoupila vojenská junta vládu civilistům. Ovšem generálové si kontrolu ponechali. Klíčové posty, včetně prezidentské funkce, obsadili svými lidmi. Prezident začal fungovat podle západních požadavků, přičemž postupně přebral vládě její dřívější kontrolu nad státem.
Prvním příznakem přátelských vztahů k Západu byla návštěva Clintonové v Barmě v listopadu loňského roku. Podpořila kroky nového kabinetu, který propustil na svobodu 651 politických vězňů a vyjádřil ochotu k politickým reformám. V lednu 2012 se do Barmy vrátil americký velvyslanec, který byl odtud odvolán po vojenském převratu v roce 1990. Z domácího vězení byla propuštěna Su Ťij a nyní hodlá kandidovat v doplňujících volbách 1. dubna do parlamentu. Nosným heslem jejího programu je "zapojit vymoženosti současných technologií ve prospěch mladých".
Ke chvá na Barmu se připojila i Velká Britanie, její dřívější kolonizátor. Začátkem února ji poctí svou návštěvou britský ministr zahraničí. Ovšem Barmě je dáváno najevo, že musí ještě učinit další demokratizační kroky, jako například zrušit tajné spojení s KLDR, především v jaderné sféře.
Podle informací thajské vlády usiluje Barma o účast v každoročním mnohonárodnostním cvičení "Zlatá kobra". Tato cvičení jsou zaměřena proti Číně. Obama s tím vyslovil souhlas, ale Kongres to zatrhl, s odůvodněním, že k takové činnosti bude Barma připravena až za několik let. Podle některých amerických odborníků má Barma hrát roli trojského koně. Jejím prostřednictvím má Čína získávat vojenská tajemství.
V Číně vyvolávají změny v Barmě, která byla doposud jejím satelitem, znepokojení. Mezi oběma zeměmi je hranice dlouhá 1600 km. Za důležité Čína považuje to, že Západ a Indie zahrnuly Barmu výčitkami kvůli demokracii a porušování lidských práv.
Čína měla s Barmou špatné vztahy až do konce osmdesátých let. V roce 1986 omezila podporu barmským povstalcům, začala spolupracovat s vojenskou juntou na oplátku za rozšíření přístupu k trhům. Indii vadí poskytnutí vojenských základen na Kokosových ostrovech v Andamanském moři Číně.
Při existujících sankcích Západu nemohla vazba na Čínu překonat barmskou chudobu. Třetina jejích obyvatel žije za méně než 1 dolar denně. Nyní v takovéto situaci nabízí Západ investice a povznesení turismu. Ovšem investice Západu nejsou ekvivalentní tomu, co mu nabízejí dosud neovládnuté přírodní zdroje. K dispozici jsou ropa, plyn, měď, zinek, cín, wolfram, železo a drahokamy, obzvláště rubíny. Proto je vytlačení Číny z Barmy tak důležitý protičínský krok. Nebude to snadné, protože Čína je na třetím místě v odběru barmské produkce a na prvním místě v dodávkách svých výrobků. Krom toho je mezi oběma zeměmi vojenská spolupráce v produkci širokého spektra výrobků, od stíhaček po fregaty.
Až dosud je Barma na Číně silně závislá. Dodávky jejího levného zboží nemůže Barmáncům nahradit mnohem dražší zboží ze Západu.
Převzato z Pravda.ru
***
Chytila MAAE íránskou jadernou stopu?
Sergej Balmasov
Únor 22, 2012
Mezinárodní agentura pro atomovou energii přispěla k podněcování protíránských vášní. Delegace vedená belgickým generálem Nekertsem si ve svém prohlášení stěžuje, že Írán nechce dovolit jeho inspektorům zkontrolovat "klíčový vojenský objekt" v Parčinu. Prý už byl tento jejich požadavek dvakrát odmítnut. Těsně před vydáním inspekčního prohlášení sdělila íránská media, že návštěva íránských jaderných zařízení není v programu kontroly inspektorů MAAE. Jaký potom měla celá návštěva jaderných experů význam?
Parčin je v hledáčku právě proto, že podle MAAE by zde mohl Írán pracovat na jaderné zbrani. Tuto hypotézu íránská vláda odmítá, ovšem kontrolory do objektu nevpustila. Tím posílila podezření, že se v Íránu skutečně jaderné zbraně vyvíjejí. Parčin se nachází v pohoří Bardžmali, dvacet nebo třicet km jihovýchodně od Teheránu a ve stejné vzdálenosti od obydleného místa na severozápad.
Izraelské zpravodajské služby tvrdí, že objekt je napojen na závod na obohacování uranu ve Fordu nad Kumem. Podle odborníků z USA a Izraele existuje v Parčinu už více než dvacet let polygon a střelnice pro zkoušky nových raketových motorů vyráběných v Shahid Hemat Industrial Group.
Zájem o Parčin trvá ze strany Západu delší dobu. V roce 1997 přinesl The Washington Post informaci ze špionážních družic o zkouškách nejméně šesti, případně osmi motorů pro balistické rakety Šahab s doletem 500 km. V roce 2004 tvrdily USA, že se tam mohou vyrábět jaderné zbraně a později hrozily útokem, pokud Írán neobjasní, co se tam děje.
Írán zpočátku odmítal, ale později povolil, a v lednu 2005 tam komise MAAE nic podezřelého při kontrole nenašla. Analýzy neprokázaly zvýšenou radiaci a nenašly se žádné stopy po výrobě jaderné zbraně. Ovšem Západ okamžitě našel protiargument, že kontrola byla jen letmá a že inspektoři nesměli na všechna potřebná místa. Byla vypuštěna i verze, že se v objektu připravují a zkoušejí mohutné nejaderné hlavice k raketě Šihab-3.
Opět nastal mohutný nátlak na Írán.Ten v roce 2005 povolil další kontrolu. Nepřátelé opět ostrouhali, opět se nenašlo nic, co by Írán usvědčilo z přípravy jaderné zbraně. Ani to nepomohlo. Američtí a izraelští experti nepřestali dotírat. Vytasili se s tím, že Teherán oklamal kontrolory z MAAE. Írán už ztratil trpělivost a oznámil, že je připraven k preventivnímu útoku na své nepřátele, pokud bude někdo ohrožovat jeho národní zájmy. Západ to pohotově citoval. Ještě před tím ale došlo k incidentu kolem zvýšení počtu centrifug na obohacení uranu v Natanzu.
Parčinská záležitost bude nepochybně využita k dalšímu nátlaku na Teherán a k zesílení sankcí. V případě, že bude Írán nadále odolávat, může to být jedním z důvodů agrese proti němu.
K vážnému znepokojení není mnoho příčin. Je možné, že podobně jako v létech 2004 až 2005 zahraje Írán na nervy svým protivníkům a znovu pustí experty do Parčinu, čímž získá další čas na přípravu obrany proti případné agresi.
Převzato z Pravda.ru
***
Na stanici moskevského metra VDNCH proběhlo shromáždění proti "Oranžové revoluci"
Únor 23, 2012
Shromáždění hnutí "Esence času" (Suť vremeni) se podle moskevské radnice účastnilo asi sedm a půl tisíce lidí. Vůdce hnutí Sergěj Kurgiňjan promluvil o nepřípustnosti revoluce v Rusku a slíbil další akce, pokud bude výzva ignorována. Vyzval také k vytvoření "lidového kongresu", který bude inspirovat občany k obnově Sovětského svazu. Hnutí bylo vytvořeno za účelem boje s "oranžovým nebezpečím". Podobné demonstrace už byly před tím, a to 24. prosince 2011 na Vrabčích horách a 4. února 2012 na hoře Poklonnaja. Obě pod stejným heslem.
Dne 23. února byly i další politické akce. Největší bylo shromáždění V Lužnikách na podporu Vladimira Putina s účastí asi 130 tisíc lidí.
Liberálně demokratická strana Ruska měla sromáždění na Puškinově námětí s účastí přibližně 2 500 lidí a akci Komunistické strany RF na Divadelním náměstí navštívilo asi 2 000 lidí. Na Močálovém náměstí měli shromáždění nacionalisté s účastí asi 100 lidí.
Převzato z Lenta.ru
