Svět ruskýma očima 117

Reklama


Ratko Mladič nazval Haagský tribunál "soudem NATO".

Marija Fedotova


Únor 23, 2012


"Jste soudem NATO. Soudíte mne a můj lid jako soud NATO. Nemáte na to právo. Jste zaujatí." řekl Mladič na dnešním periodickém jednání, jednom ze dvou typů mimosoudních slyšení v jeho věci.


Soudce Ori ho nejednou přerušil a odpojil mikrofon, jakmile bývalý velitel začal hovořit o svém zdraví. Bylo vidět jak silně pohubl oproti tomu, jak vypadal při předešlém jednání 19. ledna. Loni v listopadu přestál těžký zápal plic a jeho organismus je vyčerpán.


Tribunál dal souhlas k tomu, aby se jedním z obhájců Mladiče stal advokát Stojanovič, který dříve v ICTY obhajoval bosenské Srby Jakiče a Borovčanina. Mladič obvinil tribunál, že mu nedovoluje přijmout do skupiny obhájců ty, které si sám zvolil. Jsou to Alexandr Mezjajev a Jelena Guskova. Podle Mladiče proto, že se jedná o Rusy.


Soudce Ori určil za termín dalšího jednání ve věci Mladiče 14. březen. Soud bude zahájen 14.května. Obžalovaný Mladič je obviněn z genocidy, porušování zákonů a praxe ve válce a ze zločinů proti lidskosti. Vše v letech 1992 až 1995 v Bosně a Hercegovině. Obvinění má 11 bodů. Hlavním bodem jsou události v Srebrenici v červnu 1995, kde přišlo o život 8 tisíc lidí.


Převzato z News.mail.ru



***

Rozkrádání historických památek Afghánistánu cizími okupanty

Únor 24, 2012


Amerika při své "zabezpečovací" činnosti v Afghánistánu realizuje zřetelně naplánovaný program. Hledá historické památky a ze země vyváží starožitnosti a kulturní předměty. Podle tajného dopisu pro interní potřebu ISAF (International Security Assistance Force) měly jednotky ozbrojených sil Německa, Francie a USA pod kontrolou prakticky celé území Šolgara v provincii Balch, kde vyhledávaly starožitnosti.


Cizí jednotky se rozmístily na dominujících výšinách na několika významných územích, na nichž zřídily stanoviště a zadržovaly a kontrolovaly veškerou automobilovou dopravu. Vyhledávaly starožitnosti i v starobylé pevnosti z bahtarského období, která je v blízkosti Šolgary. Podařilo se jim najít klenoty, šperky, zlaté slitky, nádobí z porcelánu z tohoto období i starobylý hrob.


Podobně jednaly okupační armády i dříve. Pátrání po starožitnostech je také jedním z hlavních důvodů setrvávání vojsk mezinárodní koalice v Afghánistánu. Svědectví o tom přichází z mnoha míst země. Plenění je takového rozsahu, že v zemi nic z tohoto bohatství už nezůstane.


Kromě vykrádání starožitností a předmětů kultury se zahraniční vojáci ve velkém zabývají výrobou a pašováním narkotik. Je zřejmé, že získávají ohromné peníze, které mnohonásobně převyšují rozpočet na jejich rozmístění v této zemi. Bohužel, prodejnost afghánské vlády už překročila všechny přípustné meze.


Převzato z Fondsk.ru



***

Rusko versus USA v boji a afghánským obchodem s drogami

Alexandr Šustov


Únor 25, 2012


Spojené státy jsou dávno podezřelé z toho, že jim vyhovuje výroba drog v Afghánistánu. Přesto vystoupily s novým plánem na koordinaci speciálních protidrogových služeb zemí Střední Asie. Rusko, které nejvíce trpí afghánským nelegálním obchodem s narkotiky, tuto iniciativu zablokovalo z jednoduchého důvodu. Americká iniciativa by s největší pravděpodobností způsobila pravý opak toho, co slibuje.


Podstata amerického návrhu CACI (Protidrogová iniciativa Střední Asie) spočívá ve vytvoření speciálních protidrogových složek pod vedením USA se zajištěnými širokými pravomocemi. Mezi těmi je také přístup k operativním a tajným informacím mocenských rezortů a zpravodajských služeb pěti středoasijských zemí, Ruska, USA a Afghánistánu. Prohlášení mělo být podepsáno v polovině února na konferenci Pařížské dohody (proti drogám z Afghánistánu) ve Vídni. Rusko se postavilo ostře proti. Přístup Washingtonu k tajným informacím by totiž byl pro země Střední Asie nebezpečný. Rusku se podařilo přesvědčit své spojence v CSTO (Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán), aby prohlášení připravené Spojenými státy nepodepisovaly. Je přesvědčeno, že tato iniciativa má za cíl vojenské a politické proniknutí do Střední Asie, a nikoliv boj s výrobou a vývozem drog. Svědčí o tom snaha USA dosdáhnout dvoustranných dohod s jednotlivými státy bez ohledu na zájmy RF a CSTO.


V současnosti se výroba narkotik v Afghánistánu šíří čím dál nebezpečnějším způsobem. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se v Afghánistánu zvýšila sklizeň máku v roce 2011 oproti roku 2010 o 61 %, na 5,8 tisíc tun. Zajímavá jsou některá čísla: osevní plocha opiového máku se zvýšila o 7 %, sklizeň o 61 % a hodnota opia vyjádřená v penězích o 133 %. Nepoměr oseté plochy a sklizně spočívá v lepší úrodě. Velký růst cen i přes lepší sklizeň je ve vyšší poptávce, která převyšuje nabídku. V roce 2010 byly kultury máku zasaženy houbovou chorobou a ta byla v roce 2011 potlačena.


V období okupace Afghánistánu Spojenými státy se tam výroba drog stala jedním z podstatných odvětví jeho hospodářství. OSN uvádí, že afghánští rolníci vydělali v roce 2011 na opiovém máku 1,4 miliardy dolarů, což je 9 % HDP země.


USA už opakovaně přicházejí se snahou dostat do zemí Střední Asie své speciální složky. V roce 2009 plánovaly zavést do všech pěti zemí mobilní jednotky speciálních sil, prý kvůli ochraně severní sítě dodávek. V roce 2010 pak chtěly v těchto státech postavit několik vojenských objektů, vše na strategických místech.


Pro obchod s drogami je velmi důležitá jižní Kyrgizie se svou zeměpisnou polohou. Přes ní vedou cesty největších dodávek afghánských narkotik do Ruska a Evropy. Ošské a džalaládské nepokoje v roce 2010 jsou, krom jiného, také vysvětlovány aktivitou narkomafie. Vláda tehdejšího presidenta Bakijeva souhlasila s výstavbou cvičného střediska USA, zatímco vojenskou základnu Ruska nebo CSTO odmítala.


Koordinace boje s drogovým obchodem v CSTO vykazuje stále lepší výsledky. Operace "Kanál 2011", provedená v prosinci zpravodajskými službami CSTO zajistila 16 tun drog, mezi nimiž bylo 500 kg heroinu, přes 9 tun opia, více než 2 tuny hašiše a přibližně 130 kg kokainu. Poté bylo zahájeno 21 tisíc trestních řízení. K odpovědnosti bylo pohnáno kolem 4 tisíc osob. Přitom v roce předešlém bylo zabaveno jen 7 tisíc tun drog, tedy téměř dvaapůkrát méně. Počet spolupracovníků z mocenských struktur , kteří byli zajištěni, však byl mnohem větší. Dvoustranná spolupráce RF se středoasijskými republikami přináší výsledky. Pomoc Ruska například umožnila kyrgizským pohraničníkům zachytit třiadvacetinásobně větší množství drog.


S ohledem na snahy USA o získání kontroly nad systémem boje s drogami je na místě podezření, že jim o nějaké omezování výroby drog v Afghánistánu vůbec nejde. Rusko na konferenci zemí Pařížské dohody předložilo řadu návrhů. Mezi nimi i vytvoření interaktivní digitální mapy drogových osevů v Afghánistánu, aby je bylo možno likvidovat, dále využití kosmických systémů, posílení pohraničních celních kontrol za pomoci moderních technologií a jiné návrhy. Ani jeden Američany nenadchl. Identifikace a likvidace drogových polí by prý afghánské rolníky zbavila obživy.


Nekompromisně byla rovněž odmítnuta ruská iniciativa týkající se kontroly prekursorů drog. Bez nich nelze vyrobit ze základní suroviny složitější drogy. Jejich kodifikace by pomohla zjistit, odkud pocházejí a následně snížit produkci tvrdých drog.


USA má zájem na zachování afghánské výroby drog. Proto potřebuje v této zemi zůstat a svou přítomnost rozšířit i na země Centrální Asie.


Převzato z Fondsk.ru

***

Oni tvoří historii: Chu Ťin-tchao

Anton Jevsejev

Únor 26, 2012

Prezident ČLR je uzavřený člověk. Kromě oficiálního popisu o něm není mnoho známo. Vystudoval hydrologii a hydrotechniku. V souvislosti s tím se naučil jak ovládat živel, ať vodní nebo lidský. Ve své nynější funkci se řídí zásadou filozofa Lao Ce, že skutečného vůdce národ ani nezná. Připomíná to čínskou tradici, kdy bylo umělcům zakázáno portrétovat císaře a členy jejich rodin. Vládci si přesto u mistrů štětce objednávali své portréty, a ti je zpodobňovali schematicky jako ideální monarchy. Podobně jsou životopisy prezidenta Chu v Číně i mimo ni idealizované. On sám se zřídka setkává s novináři a rozpravě o sobě a své rodině se vyhýbá. V jeho biografiích se proto lze setkat s mnoha údaji, které si navzájem protiřečí.

Chu se narodil 1. prosince 1942, ale není přesně známo ve kterém místě provincie Ťiang-su. Podle jednoho podání byl jeho otec malý obchodník s čajem a podle druhého měl vlastní čajovou společnost. Chu studoval na prestižním polytechnickém institutu – univerzitě Tsing Hua v Pekingu. Ukončil ji v roce 1964 a dále na ní pracoval ve výzkumu. Vstoupil do KS Číny a stal se politickým vedoucím fakulty.

Pro Čínu je hydrotechnika jedním z nejdůležitějších oborů. Čínské zemědělství je závislé na rozmarech čínských řek. Stavba přehrad na vhodných místech je nezbytná. Vodní živel se musí regulovat. Chu se v tom dobře vyznal a později to dokázal aplikovat i na řízení ohromné Číny.

Začátkem kulturní revoluce byl poslán na převýchovu do provincie Kan-su, kde pracoval jako dělník na stavbě. Podle jeho vlastních slov mu to dalo představu o životě prostých lidí. V roce 1969 začal pracovat jako technik a tehdy byl také ustanoven za zástupce tajemníka spojené stranické buňky.

V letech 1974 až 1982 vedl stavbu hydrotechnických zařízení. V roce 1982 byl jmenován tajemníkem provinčního výboru Komunistického svazu mládeže Číny (KSMČ) v Kan-su. Tehdy si jej všiml důležitý stranický činitel Chu Jaobang a doporučil jej na místo šéfa čínského komsomolu, jímž se stal v roce 1984 (první tajemník ÚV KSMČ). Tím začala jeho kariéra v nejvyšších postech stranického vedení. Postupoval přes ÚV KS Číny do funkce stranického tajemníka pro Tibetský autonomní region, kde dokázal potlačit protičínské povstání. Dík včasnému zásahu se obešlo bez velkého krveprolití. Opět dokázal svou schopnost zkrotit živel. Odměněn byl přímo všemocným Teng Siao-pingem.

V roce 1989 při událostech na náměstí Tianmen byl prvním z místních vůdců, který otevřeně podpořil zásah armády, když mnozí členové politbyra byli na rozpacích. Nato začal pracovat v ústředních stranických orgánech. Předsedovi KS Číny vyjadřuje podporu i proti tzv. Šanghajské skupině, která ve stranickém vedení Číny prosazovala velkou politickou a hospodářskou liberalizaci země.

V roce 2002 byl zvolen generálním tajemníkem KS Číny a v březnu 2003 se stal prezidentem. Od roku 2005 je předsedou Ústřední rady armády. Prezident Chu je reformátor, podobně jako jeho předchůdce, ovšem v jiné oblasti. Předchozí prezident podporoval soukromé podnikání a příliv byznysmanů do Číny, kdežto Chu se soustředil na protikorupční politiku a více podporuje státní sektor. Brzdí příliv investic do automobilového průmyslu a ocelářství z obav o jejich předimenzování. Podporuje rozvoj vědy a vysoce technologických oborů.

V období jeho prezidentství se rozvíjí kosmonautika, staví se vědecká zařízení, technologické parky a rozšiřuje se vědecká spolupráce s dalšími zeměmi. Finančně se podporují méně rozvinuté regiony. Prezident pochopil, že budou-li lidé žít v dostatku, nebudou mít důvod k protestům. Prezidentův tým pracuje na budování sociální spravedlnosti s tím, že především stát musí dbát o odstraňování nerovnosti občanů. Tato jeho politika z něho učinila "lidového vůdce", který se řídí heslem: "Užívej vládu pro lid, starej se o lid a usiluj o prospěch lidu."

Po stránce ideologické je tradicionalista. Pro Čínu považuje za nevhodný západní liberální styl, preferuje národní svébytnost. V Číně se nyní obrací zájem k tradičním čínským kulturním hodnotám, zejména ke konfuciánství. To se nyní vyučuje na školách, ovšem adaptované na současné podmínky.

Zahraniční politiku řídí aktivněji. Čína investuje značné prostředky do rozvojových zemí, skupuje státní dluhopisy zemí, které se dostaly do krize. Může se zdát, že Čína nyní zaujímá proamerické nebo proruské postoje. Ale je to jinak. Chu šikovně manévruje mezi "útesy rozbouřeného oceánu" současného světa a podporuje jen toho, koho je pro jeho zemi výhodné  podporovat. Tak se chovali i dřívější čínští vůdci.

Neskrývá své sympatie k Rusku. Má zálibu v kultuře a oblíbil si ruské klasické spisovatele. Není příliš společenský, je to rodinný typ člověka. Má syna a dceru. Jeho žena je zástupkyní předsedy pekingského stavebního výboru, syn je prezidentem firmy Nuctech, která vyrábí techniku pro letiště. Dcera je vdaná a v domácnosti.

Chu bude příští rok ve své funkci končit. Už dnes je možno hodnotit jeho výkon v prezidentském úřadu jako úspěšný. Pod jeho vedením překonala Čína všechny složitosti rychlého hospodářského růstu. Prezident Chu vždycky odhadl, kde je správné živel zabrzdit a kde je dobré ponechat mu volnost.

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku