Svět ruskýma očima 120

Reklama


Netanjahu: Libanon nebude na mapě

Lisa Karpova


Březen 01, 2012


Izraelci dlouhou dobu tvrdí, že Ahmadínežád pronesl: "Izrael by měl být vymazán z mapy". Jenže on toto neřekl. Překlad byl zkreslen, aby bylo možno Ahmadínežáda i Írán démonizovat.


Ahmadínežád měl ve svém projevu větu: "Imám řekl, že tento režim, který okupuje Jeruzalém, musí zmizet ze stránek času." To bylo spolu s bláboly o výrobě jaderných zbraní Íránem základem izraelské agresivní kampaně s cílem připravit půdu pro útok na Írán. Izrael prováděl zároveň drahou kampaň k odstavení jemu nepohodlných vlád. Přitom k tomu používá organizaci NATO nebo USA.


Ovšem když Netanjahu skutečně prohlásil, že žádný Libanon nebude na mapě světa, až se s ním Izrael vypořádá, není kvůli tomu žádný rozruch. Toto prohlásil na tiskové konferenci ve Švýcarsku při příležitosti budování izraelské železnice. Libanonský vzdušný prostor byl Izraelem mnohokrát narušen. Je zvláštní, že nikdo ze západních představitelů ani novinářů si toho nepovšiml, i když Izrael jaderné zbraně má a v Libanonu už použil zbraně hromadného ničení. Nyní opět vyhrožuje.


Libanonský prezident Sulejman Netanjahuovo prohlášení odsoudil a kromě jiného řekl: "Libanon je jedním ze zakladatelů OSN a Všeobecné deklarace lidských práv a Netanjahuova prohlášení dokazují jeho pohrdání lidmi."


Izraeli je dovoleno beztrestně vyhrožovat komukoliv a současně si udržovat monopol na jaderné zbraně na Blízkém východě. Je to země, která je hrozbou pro všechna hlavní města Evropy.


Převzato z Pravda.ru


Český překlad celého článku uveřejnil Zvědavec



***

Lukašenko: Je lépe být diktátorem než homosexuálem

Minsk odpověděl Berlínu i Varšavě: "My nikomu v žití nepřekážíme a překážet nebudeme, ale vynutíme si být respektováni."

Březen 05, 2012


Podle agentury BELTA zkritizoval běloruský prezident zahraniční politiku Polska a Německa. Varšavu obvinil z ohlašování plánů na anexi Běloruska, Berlín z nespravedlivých výčitek. Westerwellemu, který jej nazýval diktátorem, odpověděl: "Je lepší být diktátorem než homosexuálem". Podle Lukašenka nemá Berlín právo vyčítat Minsku diktaturu. Prohlásil: "Všichni pamatujeme polovinu minulého století a to co svět postihlo od jejich diktatury. Ztratili jsme třetinu obyvatel. Vy jste se s námi v této věci ještě nevyrovnali. Proč nás soustavně ponižujete?"


Lukašenko považuje reakce obou zemí za hysterické a uvažuje o dvou typech politiků. Jeden podle něho žije ve Varšavě a druhý v Berlíně. Polský typ má už překreslenou mapu Minska. Je to území Polska. Tyto nákresy chtějí podpořit a ospravedlnit. Lukašenko tvrdí, že ti, kteří ve Varšavě urážejí Minsk, nejsou Poláci, jsou polskému lidu cizí.


Bruselské sankce na Minsk okomentoval takto: "Třepou se na to, aby zničili naši stabilitu a zničili náš stát, chtějí jej dostat do područí se vším všudy. Nemůžeme jim to dovolit. Proto budeme (a oznámil jsem jim to předem) tvrdě reagovat na jejich tzv. sankce. Nikomu v žití nepřekážíme a překážet nebudeme, ale vynutíme si respektování."


Westerwelle je první německý ministr, který se netají svou homosexualitou. Na podzim 2011 se setkal s Lukašenkem, který otevřeně prohlásil, že neakceptuje netradiční sexuální vztahy, že je to za hranicí jeho porozumění. Krátce na to však veřejně svých slov litoval.


Převzato z Bfm.ru


***

Iniciativa BRICS pro Sýrii

Březen 07, 2012

Zprávy z medií poslední doby naznačují, že koncepce Hnutí nezúčastněných zemí má skutečnou příležitost navrátit do obvyklého chodu zahraniční politiky Indii. Pokud k tomu dojde, uzavře se dlouhodobý politický cyklus, zahájený před šesti až sedmi léty, kdy ministryně zahraničí USA Riceová dokázala přesvědčit indickou intelektuální elitu, aby opustila zbytky doktríny Nezúčastněných Džaváharlála Néhrúa a Indíry Gándíové a bezpodmínečně se spolehla na schopnost Washingtonu dovést Indii mezi světové mocnosti.

Jenomže se brzo ukázaly nepředvídatelné těžkosti, nastala globální finanční krize a k velkému údivu indické osádky začal motor amerického korábu zřetelně selhávat. Mnohým Indům se zdálo, že o mnoho nejde, ale nakonec začal fungovat zdravý rozum.

Vzniká otázka, zda Indie dokáže reálně provádět politiku Hnutí nezúčastněných zemí. Není to jen doktrína, ale i způsob myšlení, jehož prvkem je schopnost kombinovat tvůrčího ducha se schopností inovací s reflexí. Nezúčastnění se nemá nic společného s pasivitou a neutralitou.

Desetiletí podřízenosti zahraniční politice a strategii USA zanechalo v Dillí svou stopu. Elita je přesvědčena, že se Amerika opět vzchopí a Washington u nich tento dojem podporuje. Indická elita musí pochopit, že za dobu, kdy se ona sama upnula k USA se tábor Hnutí nezúčastněných zemí změnil. Vstoupila do něj Čína a Indie se musí učit velet a krok za krokem dokazovat, že je schopna vedení. Čína není ve světové politice prosťáčkem. Je to země s velkými zkušenostmi v praktické diplomacii a s lidmi, kteří mají přirozenou schopnost propočítat situaci daleko dopředu. Provádějí politiku s ohledem na stabilní hodnoty a nepouštějí ze zřetele své specifické národní zájmy.

V průběhu syrské krize se ukázalo, že Rusko i Čína jsou schopny přizpůsobit politiku Nezúčastněných podmínkám existujícího světového řádu. Obě země odmítají blokové uspořádání studené války a ani Rusko, ani Čína nepředepisují jiným zemím jejich vnitropolitická zřízení. Společně usilují o zavrhnutí silových postupů při řešení sporů, vyžadují plnění mezinárodního práva a Listiny OSN. Nevytvářejí aliance k prosazení svých vlastních zájmů a neuvažují o jakékoliv přijatelné konfrontaci s NATO.

Sýrie má sloužit Západu a jeho spojencům k tomu, aby po skončení studené války provedly všestrannou zkoušku na střet se zeměmi, které přijaly doktrínu Hnutí nezúčastněných zemí. Tyto země nyní musejí sehrát důležitou úlohu pro zajištění klidných změn v Sýrii. Naděje na úspěch by vzrostla, pokud by se k Rusku a Číně připojila Indie. Byl by to signál pro země mlčící většiny. Je ještě v čerstvé paměti jak dopadla Libye.

Pro Sýrii by bylo nejlepším řešením poctivé zprostředkování zemí schopných pomoci vyhnout se občanské válce a obludným masakrům. Rusko s Čínou už takto zapracovaly a Západ se zeměmi Ligy arabských států hledají, jak to zhatit. Spolupráce Indie by mohla přinést užitek.

Všechny tři země mají závažné důvody se snažit o takové zprostředkování. Všechny mají zájem na stabilitě a bezpečnosti na Blízkém východě. Mají dobré vztahy se všemi zeměmi tohoto regionu. Z historického pohledu zde nikdy neměli hegemonistické snahy.

Upevnění arabských tradic může přinést Sýrii klid. Arabové jsou schpni sami si najít cestu k obrodě, ovšem k tomu musejí být vytvořeny politické podmínky v zahraničí. V současnosti neexistuje jednotná síla, která by je vytvořila. Blízký východ se bere jen z pohledu ropy a geopolitiky. Islamismus je viditelně přizpůsoben požadavkům geopolitiky.

Nyní nastala příznivá doba pro vyhlášení iniciativy Nezúčastněných ve věci Sýrie. Bohužel však zatím z Moskvy, Pekingu a Dillí nepřišly společné návrhy tohoto druhu. I když koordinace postupů Moskvy a Pekingu nabírá obrátky, přece v diplomacii jednají obě hlavní města převážně odděleně. Nastávající summit BRICS v Dillí ve dnech 28. a 29.března je dobrou možností přijít se společným jednáním skupiny nezúčastněných o Sýrii.

Rozhodnutí Indie přijmout účast mezi "Přáteli Sýrie" v Tunisku je nepochopitelné. Odchod ministra zahraničních věcí Saudské Arábie Fajsala z tohoto setkání a jeho rozepře s Clintonovou v záležitostech války a míru mělo být pro indického představitele znakem složitosti situace na BV. Indie na tomto setkání neměla co dělat.

Převzato z Fondsk.ru

***

Gorbačov s nimi!

Sergej Čerňachovskij


Březen 7, 2012


Bývalý generální tajemník ohodnotil volby dne 4.března.


Dal předvídatelné hodnocení, v podstatě zopakoval na Echu Moskvy všechno to, co tvrdila marginální opozice ještě před volbami a co stačila říci po nich.


Pochopitelně, že Gorbačov chová chorobnou nesnášenlivost k Putinovi. Za prvé proto, že Putin zůstává na špičce politiky už 12 let a volby mu umožnily zůstat dalších 6 roků.


Za druhé mu vadí, že Putinova vláda je příkladem toho, jak lze obnovit zcela rozvrácenou zemi, když se řídí přirozenou politickou logikou a nikoliv " novým politickým myšlením".


Třetí bod. Pokud by byl u vlády Gorbačov, odevzdal by po čarodějnickém reji na Bolotnoj a Sacharnoj ploščadi (Močálovém a Cukerném náměstí) všechny i všechno a se svými protivníky by zahájil jednání o kapitulaci.

Putinova činnost – odhalení a odsouzení aktivit Gorbačova

Gorbačov sám nerozumí tomu co říká. Jestliže chtěl svým hodnocením podpořit Putinovy protivníky, potom je takovým vystoupením mohl jenom oslabit.

Zastává-li se jakékoliv politické síly Gorbačov, je to těžká rána její reputaci. Ukazuje to na jejich směřování a navíc jejich činnst schvaluje mimořádně amorální osoba. Gorbačov je viněn nejen z toho, že přivodil katastrofu země, ale sklízí pohrdání za amorálnost a patologickou náchylnost ke zradě.

On také dostal možnost v Rusku veřejně vystoupit díky Putinovi, kterého se stále snaží obviňovat. Za Jelcina měl publikování v Rusku zakázané.

Gorbačov už měl být dávno souzen. Je třeba veřejně posoudit, zda je nebo není vinen a pokud je, potom jej odsoudit. Je to třeba udělat pro morální očistu společnosti a s respektem k památce mnoha milionů občanů, které země ztratila v důsledku Gorbačovovy politiky.

Převzato z File-rf.ru

Přejít do diskuze k článku