Svět ruskýma očima 124

Reklama


Na protiraketovou obranu USA je třeba nové tvrdé odpovědi

Vladimir Kozin

Březen 26, 2012


Na schůzce o jaderné bezpečnosti v Soulu se nepodařilo Medveděvovi a Obamovi podle jejich vlastního přiznání dohodnout se na vytvoření jakéhosi kooperativního systému PRO v Evropě tak, aby byl vybudován společný Rusko – USA/NATO. Americký prezident žádal přestávku kvůli předvolební kampani ve své zemi. Poznamenal, že bude-li na podzim zvolen, bude mít "větší pružnost" v pozdějším prosazování vzájemné spolupráce v otázkách PRO s Ruskem. Medveděv se s Obamou dohodli pouze na pokračování konzultací po dobu dalších šesti až osmi měsíců, nikoli na plnohodnotném jednání za účasti expertů obou zemí. Prakticky se tak opakoval nulový výsledek z dřívějšího jednání v Honolulu, přičemž Američané stále pokračují v rozmisťování USA/NATO PRO v Evropě bez ohledu na bezpečnost Ruska. Veškeré naděje na dohodu v uvedené záležitosti se ztrácejí.


Je evidentní, že Washington bude pokračovat v rozmisťování své protiraketové infrastruktury v Evropě i v okolí a řešení stále odkládat. S dalším působením Obamy v prezidentské funkci je to nejisté, a pokud zůstane, nelze předpovědět jak se zachová. Pokud bude zvolen republikán, potom je důvod předpokládat americké postoje namířené proti zájmům Ruska. Takovéto smýšlení mají prakticky všichni republikánští senátoři. Ze 47 senátorů jich 43 písemně varovalo Obamu, že nepodpoří žádné omezování americké PRO v Evropě, bude-li navrženo. Při ratifikaci rusko-americké dohody o omezení a snížení strategických útočných zbraní START III ujistil Obama senátory, že nepřistoupí v žádném případě na kvalitativní a kvantitativní omezení této infrastruktury a nezpronevěří se americkým zájmům ohledně bezpečnosti.


USA už realizovaly v roce 2011 celou plánovanou první etapu "postupného evropského adaptivního přístupu" (EPAP) v PRO a učinily další krok. První etapa spočívala ve schopnosti zachytit balistické střely malého a středního doletu (až 5500 km) především zásluhou rozmístění námořního globálního systému PRO na evropském pobřeží. Jedná se o integrovaný systém protivzdušné obrany Aegis s bojovými raketami SM-2 a SM-3. USA jsou v rozvoji námořní PRO ve vedoucí pozici. Počátkem roku 2012 měly celkem 24 lodí vybavených zařízením Aegis. Počítají, že do roku 2041 zmodernizují a tímto systémem vybaví 84 lodí (10 křižníků a 74 torpédoborců). Na námořní systém PRO kladou největší důraz. Na něm se plánuje zvýšení počtu SM-3 ze 111 v roce 2011 na 436 v roce 2015 a 515 v roce 2020. Jestliže může křižník nebo torpédoborec vypustit 30 raket SM-2 nebo SM-3, potom celkové množství 84 "protiraketových" lodí bude mít ve světových oceánech celkový potenciál více než 2500 raket.


V Evropě byla vytvořena velitelská střediska řízení budoucích operací s vybavením silami a protředky PRO USA/NATO. Byly zmodernizovány dříve vybudované radarové stanice včasného varování před raketovým napadením a budují se nové systémy. Národní ani evropská PRO nepodléhá dohledu a narůstá. K tomuto systému se stále aktivněji připojují spojenci Washingtonu, jimiž jsou jednak členové NATO (Velká Britanie, Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko), ale i další (Japonsko, Austrálie, Jižní Korea). Japonsko dokonce pomohlo při vývoji mnohem efektivnějších útočných raket. V bezprostřední blízkosti Ruska jak z evropského, tak z asijského směru se současně buduje mnohovrstevná protiraketová struktura. Jakmile by ve světě došlo k nějaké mimořádné situaci, může tento systém okamžitě spolupracovat se strategickými jadernými zbraněmi USA i NATO.


Rusko musí za takových podmínek reagovat pro zajištění svých národních bezpečnostních zájmů tvrdě a rozhodně. Rusko musí odmítnout snahy Washingtonu uložit mu za povinnost omezit taktické jaderné zbraně bez regulace protiraketových systémů. Při přípravě nové dohody s Washingtonem o snížení strategických útočných zbraní musí být bráno v úvahu reálné rozmístění systému PRO USA a NATO v Evropě a v některých státech asijského tichooceánského regionu. Rusko musí vzhledem k USA přijmout ještě tvrdší opatření vojensko-technického a politicko-diplomatického charakteru, jestliže ve Washingtonu dosud nepochopili, do jaké avantýry tlačí celou planetu, jestliže usilovně cpou prakticky všude své systémy a zvyšují svůj raketojaderný potenciál.


V praxi se ukázalo, že Washington nerozumí jazyku zdvořilé diplomacie, ale jen reálným vojensko-technickým akcím, které jeho bezpečnost rovněž dostávají do složité situace. Pokud už to nebylo učiněno, potom je třeba Bílému domu předložit jednoduchý a logický návrh dalšího kroku: zmrazit rozmisťování PRO USA/NATO v Evropě až do ukončení práce ruských a amerických odborníků na detailech evropské PRO.


Převzato z Fondsk.ru


***

Čína a summit BRICS v Dillí

Vladimir Portjakov

Březen 30, 2012


Čtvrtá schůzka BRICS v Dillí byla ukončena podpisem deklarace, rozsáhlého dokumentu zahrnujícího základní výsledky spolupráce této skupiny zemí a hlavní orientaci jejich společného úsilí do budoucna.


Čína je vzhledem k ekonomické síle považována za neformálního vůdce skupiny BRICS. Dokázala potvrdit, že je "první mezi rovnými". Tomu odpovídalo i písemné vyjádření čínského vůdce Chu Ťin-tchao pro hlavní média skupiny, tedy i pro "ruský tisk". Vysoce ocenil spolupráci zemí BRICS, které nazval zahraničně-politickými prioritami Číny. Peking sám dává podnět k setkávání odborníků skupiny. Došlo tak například k setkání ministrů zemědělství, ale i dalších. Čína uvádí myšlenky v činy. Její obchod s ostatními členy skupiny roste. V roce 2011 byl podle čínské celní statistiky objem jejího obchodu se všemi zeměmi skupiny v objemu 282,7 miliard dolarů, z toho s Brazílií 82,4 mliardy, s Ruskem 79,2 miliardy, s Indií 73,9 miliard a s JAR 454 miliard dolarů. Přestože má se zeměmi BRICS dosud menší obchod než s USA, Japonskem, Jižní Koreou a Německem, je růst obchodu s těmito zeměmi rychlejší. Přes veškeré překážky byla také značná investiční spolupráce Číny s BRICS. V roce 2010 byl objem čínských investic v Rusku 567 milionů dolarů, v Brazílii 487 milionů a v JAR 411 milionů dolarů. Sama Čína je velkým dovozcem paliv a nerostných surovin. Z Indie a Brazílie dováží železnou rudu a z Ruska ropu. Proto dohody z Dillí vyhovují oboustranně, a to v energetické politice, energetické bezpečnosti i ve výzkumu.


Rozšíření vzájemného obchodu bude k užitku při podpisu smlouvy o úvěrech v místní měně a v mnohostranné dohodě o potvrzení akreditivů mezi exportně-importními bankami a rozvojovými bankami. Dohody stvrzují upevnění právních nároků pěti zemí na zastoupení v mezinárodních finančních institucích spravedlivěji odpovídajícím jejich ekonomické síle s větším podílem na řízení světového hospodářství. V tom je hlavní obsah deklarace z Dillí. Zřejmě je jeho předním poselstvím obnova uspokojivé dynamiky rozvoje makroekonomické stability celého světového hospodářství, které dnes daleko více závisí na zemích s rozvíjejícími se trhy, na rozšiřování a prohlubování jejich vzájemné spolupráce s vyspělými státy, a tedy nikoliv jen na vyspělých státech.


V Dillí byl učiněn další krok k internacionalizaci jüanu. Na Západě byl žertem nazván "rudý dolar". Ovšem vstup jüanu mezi světovou měnu bude ještě určitou dobu trvat. Počátkem roku 2010 byl v devizových rezervách zastoupen americký dolar ze 65%, euro z 25%. přibližně 3,5% zastoupení měla libra a jen. Podle zprávy "China 2030: Building a Modern, Harmonious and Creative High Income Society. Conference Edition. Washington. 2012" připravené Světovou bankou a Centrem výzkumu otázek rozvoje Státní rady ČLR se čínský jüan stane světovou měnou po roce 2025, a do roku 2035 na něj bude připadat 12% devizových rezerv.


Deklarace z Dillí obsahuje i další ustanovení, která lze přičíst Pekingu. Pohoruhodná je část o "zelené ekonomice". Je v ní vyzýváno k pružnosti národních vlád, k samostatnému rozhodování o cestě k stabilnímu rozvoji na základě již dosaženého jeho stupně v určité zemi. Hlavy jednotlivých zemí BRICS zdůraznily, že nepřijímají žádné bariéry v obchodu a investicích pod výmluvou "zelené ekonomiky". Ve skutečnosti je to společný odpor požadavkům EU na speciální platby zahraničních společností létajících do Evropy a vypouštějícich skleníkové plyny. Je známo, že Čína takové platby odmítla.


Země BRICS se vyjádřily i k aktuálním mezinárodním problémům, konkrétně v Sýrii a Íránu. V závěrečném dokumentu je zahrnuta i snaha BRICS nedopustit, aby situace v Íránu přerostla v konflikt s katastrofálními důsledky. Čínský ministr obchodu sdělil, že Čína přesto, že bude důsledně plnit rezoluce RB OSN, bude zároveň podporovat obchodně-ekonomické svazky s ostatními zeměmi, včetně Íránu. Řekl, že Čína není povinna plnit vnitřní zákonná opatření jiných zemí. To znamenalo odmítnutí výzev USA a EU nedovážet íránskou ropu. Summit BRICS bude mít zřejmě znatelný vliv na světovou politiku i ekonomiku.


Převzato z Fondsk.ru


***

O hovězím z Montany a opozici z Moskvy

Jelena Pustovojtova

Březen 31, 2012

Před několika dny se objevila na stránkách amerického velvyslance v Moskvě McFaula jeho barvitá pohádka o tom, jak provázel ochránce majitelů průmyslu hovězího masa z Montany Maxe Baucuse při jeho pobytu v Rusku. Zvláštní. Baucus přijel do Moskvy zajišťovat export hovězího masa z Montany do Ruska, a kromě toho, že se setkal s kolegy z oboru, se také setkal s aktivisty občanské společnosti. Že by s nimi hovořil o nejlepší kvalitě hovězího masa z Montany? Vždyť ruské maso není poznamenáno genovými modifikacemi a není nacpáno steroidy, Jistě by Američanům chutnalo. Jenže "aktivisté občanské společnosti" se těžko vyznají v problematice hovězího tak do hloubky, jako šéf Výboru pro finance Senátu USA Baucus.


Baucus své poznatky z pobytu v Rusku sdělil svým kolegům ve Výboru. Zvláště pozoruhodné bylo jeho konstatování, že "vstup Ruska do WTO je dárek americkým podnikům, pracujícím, farmářům a majitelům rančů". Trvalé normální tržní vztahy (PNTR) s Ruskem poskytnou americkým vývozcům přístup na rostoucí ruský trh. Pokud budou PNTR Kongresem přijaty, zdvojnásobí se podle předpovědi do pěti let export z USA do Ruska. Pokud se to nestane, přijdou v exportu do Ruska na řadu exportéři z Číny a Evropy. K Rusku je PNTR jen v jednostranném vztahu. Tím se liší od dohody o volném obchodu. Pokud bude Baucusův návrh podpořen Senátem, potom podle jeho vlastních slov "nesnížíme ani jeden z našich tarifů a nevložíme žádné změny do našich zákonů o obchodu. Přitom Rusko tarify sníží a bude mít povinnost otevřít pro americký export svůj trh. Dodavatelé služeb z USA získají přístup k telekomunikačním sítím Ruska, k bankovním a dalším klíčovým trhům. Američtí producenti masa zajistí širší přístup na ruský trh a budou štědře zvýšeny kvóty na vývoz hovězího masa na 60 tisíc tun. Spojené státy dostanou nové nástroje k tomu, aby udržely Rusko v odpovědnosti ke svým závazkům. Ty zahrnují povinnost transparentnosti a otevřenosti našim právním strukturám."


S uvážením všech okolností lze říci, že Rusko je pro Američany dar. Baucus má pravdu v tom, že přichází doba změny Jackson-Vanikova zákona. V době jeho vzniku znamenal nátlak na SSSR, aby umožnil sovětským Židům emigraci. To je už hotovo. Nyní se jej potřebují zbavit. Je neradostné vidět, jak se McFaul s Baucusem chystají nacpat k nám 60 tisíc tun hovězího. V mojí rodné vesnici zabili poslední krávu. Bylo čím krmit, ale tři kbelíky mléka se za méně než 30 rublů za litr mléka nevyplatilo prodávat. A v obchodě je bílý "mléčný produkt" podstatně levnější. K čemu dojde na vesnicích, až sem vnutí tisíce tun hovězího z Montany, je zcela jasné.


McFaul ujišťuje v článku uveřejněném v Moskevském komsomolci: "Nedali jsme ani cent organizátorům demonstrací v Rusku. Nedojde k tomu ani v budoucnosti. V poslední době vidím denně v TV, v novinách nebo na internetu řeči o tom, že ministerstvo zahraničí USA financuje jedno či druhé. Jménem Obamovy administrativy jsem už nejednou vysvětloval náš postoj: nefinancujeme politické strany, hnutí, organizace a politické vůdce a nevměšujeme se do vnitřní politiky Ruska."  Tak oni se nevměšují! To je kvintesence, ale detaily: Američané platí programy výměny, jejichž prostřednictvím byly v USA desítky tisíc ruských úředníků, spolupracovníků justice, daňových a finančních orgánů, důstojníků ministerstva obrany, zdravotnických specialistů, prokurátorů a soudců, komunálních úředníků, vedoucích občanských společností a ženských hnutí, majitelů malých podniků, představitelů mládeže a poslanců Státní dumy. "Mezi účastníky našich programů byli ministr přírodních zdrojů Trutněv, ministryně zdravotnictví Golikova, ministryně hospodářského rozvoje Nabiullina, šéf Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva Fedotov a mnozí gubernátoři".


Podle amerického velvyslance nyní musejí tyto "oběti výměny" chápat Američany lépe. Přiznává také, že pracují na upevnění partnerství mezi americkými a ruskými občanskými společnostmi a podporují ruské iniciativy rozvoje občanské společnosti. Výpočet podpory všeho možného a samozřejmě užitečného pro Američany pokračuje. Takže, jak je to s tím, že oni "nedávají" a "nevměšují se"? Nakonec velvyslanec konstatuje něco, s čím lze souhlasit: "Je na čase přestat šířit mýty na toto téma a začít konstruktivní jednání založené na faktech." Je na čase.


Čili ke komu a na jaké účely jdou z Ameriky peníze? Odpověď pomůže najít s pomocí WikiLeaks stránka PolitOnline. Bývalý velvyslanec informoval Washington o svém setkání s opozičníky Němcovem, Milovem, Bortem a Ryžkovem (dokument MOSCOW 000305 z 19.1.2010) v němž si stěžovali, že jim Putin a ruští občané překážejí. Proto žádali prvního sesadit a druhé potrestat. "Prezidenta Medveděva nevidí jako alternativu Putina, který se v roce 2012 nejspíš vrátí k vládě. …Souhlasili(?), že cílem politické opozice v nejbližších dvou letech je práce na odvrácení návratu Putina do prezidentské funkce."


Další depeše Burnse (MOSCOW 010861) z roku 2006 je aktuální i dnes: "Ruští demokraté" jsou ve smrtelném rozkladu a kolapsu. Osobní sváry, roztržky ve vztahu ke Kremlu a další okolnosti zhatily všechny snahy sjednotit se před volbami do Dumy. Proces sjednocení brzdí šéf Jabloka Javlinskij, který pro sebe žádá vedení. Opozice se nesjednotí a nedosáhne sedmiprocentní hranice. Všichni jsou ale zajedno, že Javlinskij je "ojedinělá infekce" a jeho vedení demokratické opozice nebude lehko přijatelné. Bude ji totiž chtít podřídit Jabloku. V dalším dokumentu Ryžkova pro amerického velvyslance stojí, že v táboře demokratické opozice existují tři skupiny: |Jedni (Kasparov, Kasjanov) chtějí Putina soudit u Mezinárodního tribunálu za válečné zločiny. Nemají žádné spojence. Druzí (Bělych, Javlinskij) se s Kremlem jakž takž domlouvají, za to jsou registrováni, přikrmováni a pouštěni do médií a někdy se jim umožňuje setkat se se Surkovem. Třetí (sám Ryžkov) jsou v opozici k Putinovi a nehledíce na nerovné podmínky pokračují ve hře. Jim je odmítána registrace, setkání v Kremlu a přístup do médií. A že Ryžkov žádal velvyslance Burnse o pomoc při registraci strany a ten to slíbil, to podle McFaula není ovlivňování.


Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku