Svět ruskýma očima 138

Reklama


WTO a Rusko: o přírodních zdrojích a kriminálních společnostech

Valentin Katasonov


Červen 20, 2012


Existuje celá řada důsledků vstupu do WTO, které mohou ovlivňovat podporu ekonomiky státem, zejména v zemědělství a které se neposuzují.

Vývoj WTO: od regulace tarifů ke globální kontrole ekonomiky

WTO je mechanismus, který soustavně rozšiřuje svoje cíle, úkoly, funkce a pověření. Její předchůdce GATT reguloval mezinárodní obchod pouze za pomoci schvalování a sjednocování celních poplatků. Později přistoupily další záležitosti – harmonizace a snížení netarifních omezení, například omezení množství produktů a podobně. Organizace postupně začala fušovat do finančnictví, až se nakonec překrývala s MMF.


WTO intenzivně pečuje o "rovné" podmínky hospodaření v různých částech a koutech světa, přičemž zahájila "křížovou výpravu" proti jakýmkoliv státním dotacím. Stále více vniká do daňových záležitostí, rozpočtu, tvorby cen a tarifů, mezd a sociálních podmínek zaměstnanců, do ekologie a bezpečnostních standardů potravin, technologií, průmyslových výrobků atd.


Chuť hlavních skcionářů WTO – zemí zlaté miliardy, stále roste. V blízké budoucnosti mohou být funkce WTO značně rozšířeny. Hlavní již nebudou otázky obchodu, ale bude to regulace investic, mezinárodní migrace pracovní síly, finanční aktivity států, včetně daňové politiky a využívání přírodních zdrojů.


Právě se připravují zákony k prudkému omezení (fakticky likvidaci) práv států v oblasti regulace investičních zákežitostí na vlastním území. Nadnárodní korporace (NNK) obdrží v soudním řádu právo zpochybňovat ty národní zákony, které by snížily jejich zisky z výrobně investiční činnosti v těchto zemích. Ve státech budou požadovány kompenzace za ztrátu.

Plány WTO na totální kontrolu nad přírodními zdroji

Tyto plány představil na Kongresu o komoditách v Berlíně v roce 2010 generální ředitel WTO Lamy. Vykládal o tom, že WTO nemá vliv na světový obchod se surovinami. Jenomže opak je pravdou. Například v pravidlech WTO je zakotven zákaz přímých množstevních omezení na export přírodních zdrojů. WTO se rovněž vynasnažila překazit mnohé mezistátní dohody o zboží (strategické suroviny jako káva, banány, bavlna apod.).


Země vyvážející suroviny se zapojují do obchodu s nimi proto, aby uchránili ubývající zdroje, životní prostředí, aby diverzifikovaly exportní základnu a restrukturalizovaly ekonomiku. Podle Lamyho je toto projev zastaralého "národního egoismu". Vlády realizují "národní egoismus" s pomocí obvyklých nástrojů: exportních kvót i ekonomických a administrativních regulací objemu těžby užitečných nerostů i dalších přírodních zdrojů. Podle Lamyho je národní suverenita anachronismus. Možnosti NNS jsou jí omezeny, jelikož tak nemají nástroje k řízení těžby. Odtud plyne snaha o změnu. Je to získání kontroly nad těžbou surovin.


Lamy předložil následující téze:


1. Zisky z exportu přírodních zdrojů vyvolávají velké rozdíly mezi jejich domácími a zahraničními cenami.


2. Je nespravedlivé, že vysoké zahraniční ceny snižují blahobyt ostatních států.


3. Nízké domácí ceny stimulují vysokou domácí spotřebu zdrojů a to způsobuje rychlý úbytek jejich zásob.


Bod č. 3 má slabiny. Neomezený export přírodních zdrojů povede k mnohem rychlejšímu vyčerpání zásob, než velká domácí spotřeba. K dodání věrohodnosti svých teorií manipulují úředníci i experti WTO s čísly. Prý "liberalizace" mezinárodního obchodu přírodních zdrojů zajistí západním zemím doplňkové roční zisky 110 miliard dolarů a zemím na okraji světového kapitalismu 220 miliard dolarů. Jenže druhá z cifer se nedostane k obyvatelům zemí těžby surovin, ale k nadnárodním společnostem, které na jejich území těží. V Rusku se už finanční rezervy přehouply přes 500 miliard dolarů, ale Rusové z toho nezbohatli. Tyto peníze představují bezúročné úvěrování západní ekonomiky. Ruskou daň Západu v jeho pozici kolonie představují stamiliony tun ropy, stamiliony kubíků plynu a stovky tun zlata. Takový je lichvářský přístup WTO.

WTO: uvedení teorie do života

Pilotní projekt s názvem "vzácné zeminy" (VZ)

Důležitost lanthanoidů je dána jejich využitím v hi-tech průmyslu: mobilní telefony, hybridní automobily, radioelektronika, atomová technika, chemický průmysl, strojírenství, zpracování ropy, letecký průmysl, výroba raket, atd. V centru pozornosti je Čína, která má asi jednu třetinu zjištěných světových zásob těchto surovin a produkuje jich 90 %. Ještě před vstupem do WTO učinila taková preventivní opatření, aby nedošlo ke kontrole zásob nadnárodními společnostmi. Existuje dohoda o přednostním průzkumu a využívání vzácných zemin čínskými společnostmi. Od roku 2006 stanovuje Čína kvóty na export VZ, což občas způsobuje růst jejich cen. To vyvolává nelibost Západu a Japonska. Čína tímto způsobem využívá omezení exportu VZ k mezinárodně politickému a mezinárodně ekonomickému tlaku v otázkách nesouvisejících s obchodem s nimi.

Japonsko a USA letos v březnu podaly na Čínu žalobu k WTO s obviněním z omezování exportu VZ a z toho, že dává přednost vlastním potřebám. Toť podle Západu skutečný zločin. Čína pracuje na tom, aby hi-tech produkcí konkurovala Západu. Soutěž vyhrává už proto, že jsou pro ni suroviny levnější než pro Západ. Brzy ovládne světový trh výrobků využívajících VZ. Protesty Západu mají stále výhrůžnější notu. Letos v březnu EK prohlásila, že omezování čínského vývozu VZ a dalších zdrojů musí být zastaveno, protože bolestivě dopadá na výrobce a uživatele v EU i ve světě. Čínskému exportu je třeba dát co proto, aby došlo ke spravedlivému přístupu k těmto surovinám západnímu průmyslu. Výhrůžky připomínají stav z doby opiových válek devatenáctého století.

V oficiální odpovědi Číny se uvádí důvod omezování exportu VZ:

a) Nebezpečí rychlého vyčerpání zásob

b) Znečištění a narušení životního prostředí při těžbě a obohacování

c) Boj vlády s nelegální těžbou VZ, která je pro okolní prostředí obzvláště nebezpečná a stát ochuzuje o daně.

Kromě toho je i neuvedený důvod, a to zajistit celý technologický proces výroby na základě VZ přímo v Číně a na trh přinést až konečné produkty. Jenže právě to si země zlaté miliardy nepřejí. Potřebují zabezpečit svoje trhy . Hovoří o ochraně životního prostředí, ale tento důvod u Číny neuznávají. Je to typická politika dvojího standardu.

Proti Číně se od roku 2001, kdy vstoupila do WTO, vedlo několik sporů a antidumpingových vyšetřování. Čína je většinou prohrává. Spor o VZ je posledním a rozhodujícím střetem. Pokud Čína prohraje, bude dostatčný počet případů, kdy budou snahy národních států o regulaci a vývoz svých přírodních zdrojů prohlášeny za nezákonné. Tím budou podpořeny dávno připravené dokumenty WTO a nadnárodních společností.

WTO: "Rubl za vstup – deset za výstup"

V zájmu NNS se cíleně pracuje řadu let. Dodnes se podařilo do systému nadnárodní kontroly vlákat přes 150 zemí. V GATT jich kdysi bylo méně než 80. Bez Ruska by kontrola nebyla plnohodnotná a efektivní. V RF se nachází velká část světových přírodních zdrojů. Podle příslušného ruského ministerstva má Rusko ze světových zásob 6 % ropy, 35 % přírodního plynu,13 % uhlí, 14 % železné rudy, 23 % lesního bohatství, 13 % půdy a  9 % hydroenergetického potenciálu. Národní bohatství Ruska představuje podle znalců 40 bilionů dolarů, z čehož největší podíl činí přírodní zdroje.Ty se ve velké míře vyvážejí. Ruský export činí 10,5 % světového vývozu (8,7 % Saudská Arábie, 5,5 % Kanada, 5,4 % EU).

Připojení Ruska k WTO bude pro Západ zárukou, že se nebude chovat podobně jako Čína a své vytěžené zdroje přepracovávat. Podle současných pravidel WTO bude vláda Ruska nad svými zdroji silně omezená. Podle ruských zákonů má nárok na přístup k nalezeným zdrojům ta společnost, která je objevila. V průběhu posledních dvaceti let ruský geologický průzkum skomíral a nyní nedokáže důležité úkoly v tomto oboru zajistit. Do Ruska vniknou velké specializované společnosti Západu. Jedná se o čtyři takové společnosti, které jen čekají na připojení Ruska k WTO, aby byla ruská těžba dána pod kontrolu NNS.

Rusko musí počítat s tím, že po vstupu do WTO bude plnit i povinnosti, které jsou teprve připravovány. Včetně liberalizace přístupu NNS k přírodním zdrojům. Za vstup do WTO zaplatí Rusko rubl, ale za výstup 10 rublů:

– odchod z WTO má za následek velké pokuty. Odvozují se ze škody, kterou tímto krokem utrpí ostatní účastníci,

– újma bude představovat shora uvedených 40 bilionů dolarů,

– Rusko tak může zaplatit jen samo sebou, to jest svým územím, zdroji na povrchu i pod zemí,

– po jednostranném vypovězení závazků mohou aktéři WTO a NNS přistoupit k poslednímu prostředku – k válce.

Jedinou možností jak si zachovat peněženku a život je vyhnout se kriminálním společnostem, především zahraničním.

Převzato z Fondsk.ru

***

Socialistická republika

Strana francouzského prezidenta zvítězila ve volbách

Valentin Makov

Červen 18, 2012

Ve druhém kole francouzských parlamentních voleb zvítězila francouzská Socialistická strana, když získala více než 50 % parlamentních křesel. Její velká nezávislost však může pro Francii znamenat i negativní dopad.

Druhé kolo voleb mělo rekordně nízkou volební účast, pouhých 44 %. Do parlamentu se dostal rekordní počet žen – 108. Poprvé od roku 1986 se do něho dostali i zástupci krajní pravicové strany Národní fronta. Jeden ze dvou mandátů dostala neteř současného vůdce této strany a vnučka jejího bývalého vůdce dvaadvacetiletá Marion Maréchal – Le Penová, za celou historii Francie je to nejmladší poslankyně. Za Stranu zelených je v parlamentu 19 poslanců.

Socialisté mají z 577 míst 314. Sarkozyho UMP má 212 křesel. Druhé kolo voleb předvedlo, že socialisté snadno překročili hranici 289 křesel, což je v parlamentě automaticky činí nezávislými. Jejich vliv neuvěřitelně stoupl. Kontrolují nejen Národní shromáždění, ale i Senát a mají většinu ve vládě. Hollande se tak nebude muset ohlížet na oponenty a uchylovat se k lavírování a kompromisům. Ovšem experti už předpovídají vznik vážných potíží. Důvodem jsou Hollandeovy plány na vyvedení Francie z krize, které jsou zcela odlišné od záměrů jeho evropkých kolegů. Ti totiž vidí výstup z krize v omezení státních rozpočtů. Francie se naopak rozhodla stimulovat hospodářský růst. Hollande ve své volební kampani kritizoval svého předchůdce Sarkozyho a distancoval se od jeho omezování rozpočtu. Takovou politiku nazývá hlavní příčinou hospodářských komplikací Francie.

V předvolební kampani měli socialisté řadu slibů, které jim získaly voliče, ale také kritiku oponentů a nezávislých odborníků. Sem patří sliby zvýšit minimální mzdu a rozpočet na vzdělání i sociální sféru, částečné odmítnutí penzijní reformy se svým zvýšením penzijního věku ze 60 na 62 let. Současně socialisté slíbili zvýšit daně velkým společnosterm a bohatým občanům.

Celkově se Hollande zavázal přepracovat rozpočet tak, aby už v roce 2013 byl deficit 3 % HDP. Právě to je podmínkou pro hospodaření EU. Spolupracovníci prezidenta očekávají zvýšení současného nulového růstu ekonomiky na 1,7 %. Socialisté jsou přesvědčeni, že vytčené cíle dosáhnou snížením státních výdajů a zvýšením daní. Přitom snížení státních výdajů vyvolává otázku, jak to bude ladit s posilováním sociálního zajištění. Je pravda, že jedním z prvních opatření nového prezidenta bylo snížení jeho vlastní mzdy a mzdy jeho podřízených a nato i snížení mzdy šéfů státních společností. To je ovšem kapka v moři.

Na základě rozporů v prezidentových plánech předpokládají pozorovatelé, že záhy po vítězství v parlamentních volbách bude muset hodit zpátečku a velkou část svých předvolebních slibů opustit. To vyvolá v zemi zmatek. Pokud by socialisté trvali na splnění svých slibů, mohlo by dojít k ještě většímu oslabení ekonomiky. Pokud se prezidentovi nepodaří najít nějakou střední cestu, která by uspokojila občany obávající se zhoršení svých životních standardů a která by překonala krizi hrozí, že se triumf socialistů ve Francii změní ve frašku.

Převzato z Lenta.ru

***

Boj za budoucnost Sýrie se dostává do nové polohy

Alexandr Bělov

Červen 22, 2012

Nejprve všechna světová media v čele s britskoamerickými vlajkovými loděmi roztroubila do světa prohlášení Clintonové, že Rusko dodává do Sýrie smrtonosné vrtulníky. Poté byla z rozkazu Camerona u břehů Britanie zadržena ruská loď Alaed s vrtulníky Mi-25 určenými pro Damašek. Západní společnosti bylo dáno poselství: "Zastavíme Rusy v jejich podpoře krvavého Asada".

Cameron si svérázně vysvětlil slova V. Putina na summitu v Los Cabosu a nabyl dojmu, že ruský prezident změnil svůj vztah k Sýrii i k řešení syrského konfliktu. Vyvolalo to zmatek v řadách ruských spojenců a demoralizaci mezi příznivci Asada.

Na takový informačně ideologický tlak odpověděl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: "Je smutné, že v závěsu za Američany přistoupila EU k jednostranným sankcím. V tomto případě byly sankce přijaty v exteritoriálním prostoru a ovlivňují společnost státu, který nenarušuje žádné mezinárodní normy, žádné rezoluce RB, ani naše vnitřní, dostatečně tvrdé kontrolní exportní zákonodárství." Loď Alaed nyní pluje do přístavu Murmansk, kde vymění vlajku za ruskou a pod ní bude pokračovat v plavbě.

Lavrov také vyvrátil Cameronovo tvrzení, které rozšiřoval po rozhovoru s Putinem. Ruský ministr řekl, že vůdcové v takovém postavení by neměli interpretovat podobným způsobem obsah svých rozhovorů. Šlo o to, že Cameron prohlásil, že Rusko změnilo svůj vztah k Sýrii.

Koncem června by podle dohody na setkání G20 měla proběhnout konference o Sýrii, která však málo přinese, nebude-li na ní účasten Írán, jak na tom trvá Rusko.

Krom Putina, Camerona a Obamy byli rozhovoru přítomni také Hollande, Merkelová a Erdogan. Putin na tiskové konferenci po summitu jasně nastínil svůj pohled a zdůraznil, že nemůže být řeč o zahraničním vměšování do syrského konfliktu. Řekl: "Nikdo nemá právo rozhodovat za druhé národy koho si určí do vlády a koho odstraní." Pro případ, že by současná syrská vláda musela odejít, Putin řekl, že by bylo důležité, aby v takovém případě nastal v zemi mír a ustalo krveprolévání. Potom by se museli všichni účastníci přinutit k jednání a dohodnout se na životě ve společné zemi.

Je jasné, že Rusko nic ze svého vztahu k Sýrii nezměnilo, stejný názor zastávalo i dříve. Pouze Cameron slova Putina falešně a nevhodně interpretoval. Některým politikům jsou všechny prostředky k dosažení svých cílů vhodné. Tak zjevné a hrubé napadení Moskvy v syrské záležitosti dokazuje jediné, že pozice Moskvy je správná. Odpovídá těm hodnotám, které tak navenek uznávají ruští oponenti. Moskva podporuje nikoliv Asada, ale zákonnost.

Syrská vláda je podporována většinou syrských obyvatel (dokonce to nedávno přiznal Brzeziński). Oni vedou urputnou válku s bandami teroristů všestranně podporovanými ze zahraničí. Proč by Moskva měla opouštět svého dávného a osvědčeného partnera, kterým Damašek je a ke své škodě pomáhat dalšímu americkobritskému blitzkriegu na přetváření Blízkého východu.

Válka chápání, mediální válka, válka diplomacie a stínové politiky – válka za budoucnost Sýrie se dostává do nové polohy. Rusko má v této válce dobré možnosti.

Cameron se urval a změnil umírněný styl britské politiky, jak předvedl právě v této situaci.

Převzato z File-rf.ru

Přejít do diskuze k článku