Potřebuje Rusko vstupovat do NATO?
Viktor Kovaljov
Říjen 18, 2010
Autor se zabývá rozborem rizik a hrozeb, které jsou spojené se spoluprací Ruska s NATO. V souvislosti s tím klade otázku. Co je současná NATO, do které nás tak usilovně směřují? Odpověď je snadná. S využitím podvodu podle pravidla říci pravdu, ale ne celou. Neustále nás přesvědčují, že NATO změnilo funkci, úkoly, mechanismy. Ve vědomí lidí se jeví jako mezinárodní elitní diskusní klub, nucený plnit vymezené politické funkce boje s mezinárodním terorismem, s šířením zbraní hromadného ničení, s raketovými hrozbami atd. Jenže jaká je skutečnost. NATO se opravdu mění, jenomže jinak než jsme přesvědčováni. V Lisabonu bude přijata nová strategická koncepce podle doporučení skupiny odborníků na čele s Albrightovou, známou antirusistkou. Stane se celosvětovým mechanismem.
Hospodářský systém v podmínkách tržní konkurence může existovat jen při stálém doplňování zdrojů zvenku, tzn. za existence periferie, z níž lze čerpat levné suroviny. NATO je tedy zřejmě nástrojem k udržení systému centrum – periferie. NATO znamená spojení zemí Západu za účelem nových křižáckých tažení. Uvedené změněné podmínky jsou probouzející se Asie a nutnost nové rovnováhy sil ve vojenské oblasti. Proto by se pro NATO Rusko hodilo kvůli omezení vzbouřené Asie. Má s jeho budoucími bojišti nejdelší hranice.
Pro Rusko je splupráce s NATO spojena s velkými ztrátami, vyvolanými následujícícmi faktory:
A) Podle zásad konsensu rozhodování v NATO by vyžadovalo přijmout všechny podmínky předložené novými členy NATO ze zemí dřívějšího východního bloku.
B) Přechod na vojensko-technické standardy NATO by způsobil ohromné ztráty ruskému obranému průmyslu.
C) Vyřešení všech územních sporů (Japonsko, Gruzie). Vyklizení pole v Kaspiku a Arktidě.
D) Kolapsem základní politiky Moskvy, jímž je zamezení vstupu do NATO Ukrajině, Gruzii, Ázerbajdžánu a dalším. Je samozřejmé, že by nebylo možné bránit okolním zemím ve vstupu, kdyby tam byla Ruská federace.
Naléhání na vstup Ruska do NATO připomíná argumentaci hrdiny Haškova románu o dobrém vojákovi Švejkovi, který zdůvodňuje výběr cesty: Cesta je to moc pěkná, přičemž se ukazuje, že vede přímo před nepřátelské baterie se všemi důsledky.
Převzato z Fondsk.ru
***
Ruská federace, Francie a Německo budou společně přesvědčovat Írán ke spolupráci
Říjen 19, 2010
Tyto tři státy jsou rozhodnuty společně přesvědčovat Írán ke spolupráci ve všech směrech, jak řekl prezident Medveděv. Je to výsledek třístranných jednání v Deauville. Na pořadu byly krom toho ještě regionální problémy, otázky Blízkého Východu a samozřejmě Írán. Účastníci se dohodli, že se ve věci Íránu budou držet vypracovaných přístupů. Medveděv upozornil, že se na jedné straně musejí plnit schválené sankce, ale na druhé straně se musí na Írán tlačit a přesvědčovat jej ke spolupráci.
Převzato z Rian.ru
***
Základna ve Viljučinsku očekává první prvotřídní plavidla Borej s raketami Bulava
Říjen 19, 2010
Ve Viljučinsku na Kamčatce je vojenská námořní základna Tichomořské flotily připravená k přijetí nových strategických atomových ponorek s raketami Bulava. 7. října skončil úspěšně třináctý pokusný start rakety Bulava a v letech 2010 až 2011 bude přijata do výzbroje, načež může být vypravena ze Severodvinska velitelská loď Jurij Dolgorukij na stálou základnu na Kamčatku. Jurij Dolgorukij, který nese 12 námořních mezikontinentálních balistických raket Bulava, byl od základu přestavěn a zmodernizován. Po dokončení výstavby a absolvování nutných zkoušek budou na základnu dodány další ponorky tak, aby tato byla na stejné úrovni jako základny Severní flotily. Nyní se v severodvinském Sevmašpredprijatii modernizují další ponorky: Aleksandr Něvskij, Vladimir Monomach a Svjatitěl Nikolaj. V současnosti tvoří Tichomořskou flotilu 4 starší plavidla, u nichž dochází třicetiletá životnost.
Krom námořní techniky se také obnovuje sociální infrastruktura základny. Jelikož se jedná o seismickou oblast, jsou všechny objekty konstruovány v protiseismické kvalitě. Celá akce vybudování námořních strategických sil RF bude dokončena v roce 2018. Zároveň budou vyřazeny 3 starší ponorky.
Velitelský strategický "nosič atomových raket" čtvrté generace Jurij Dolgorukij byl vyprojektován konstrukční kanceláří "Rubín" za využití konstrukcí i materiálů z dob Sovětského svazu. Cena kontraktu na postavení uvedené ponorky byla 23 miliard rublů, z toho na projekt 9 miliard a na zhotovení 14 miliard. Výtlak této ponorky je 14700/24000 tun, maximální ponor 450 metrů, rychlost 15/29 uzlů, posádka 107 osob, z toho 55 důstojníků.
Převzato z Rian.ru
***
O jüanu, dolaru a o tom, kdo bude vládnout světu
Říjen 19, 2010
Jelena Pustovojtova
Kongres USA z roku na rok nutí Čínu ke zvýšení kurzu jüanu. Po neúspěších se rozhodl k trestu. Jako odpověď na nízký kurz této měny zvyšuje clo na čínské výrobky. Na zasedání MMF ve Washingtonu musel čínský zástupce Američanům vysvětlit, co všechno ovlivňuje možnost změny kurzu. To sice Američané vědí také, ale vůbec nechápou, že nejen oni, ale i jiné země mají své národní zájmy. Ve skutečnosti však hned následujícího dne Čína stanovila maximálně vysoký kurs své měny k dolaru. Takže Čína vzala kritiku USA vážně.
Čína pracuje na tom, aby byla nejen velkou suchozemskou, ale i velkou námořní mocností. V roce 2006 čínská ponorka sledovala americkou letadlovou loď Kitty Hawk na dosah torpéda. V příštím roce Číňané nepovolili Kitty Hawk s doprovodnou skupinou ukrýt se před začínající bouří v přístavu Victoria v Hongkongu. V roce 2009 znemožnila skupina vojenských lodí americké lodi s dálkovým sonarovým průzkumem Impeccable provádět své operace ve dvanáctimílovém čínském pásmu v Jihočínském moři a dala jí najevo, že v případě neuposlechnutí použije taran. Zkrátka Peking chce zbavit své vody nezvaných hostů. Aby Čína zamezila americkým lodím vstup do Jihočínského moře, modernizovala torpédoborce a hodlá obstarat dvě letadlové lodě. Vyzbrojuje se rovněž stíhačkami, minolovkami a raketami země-vzduch, které kupuje v Rusku. Široké spektrum zbraní potřebuje k doplnění své výzbroje. Podle odborníků USA tak široká paleta zbraní rozhodně zabrání hladkému vstupu námořních sil USA do strategických oblastí Tichého oceánu.
Známé skutečnosti, které umožňují Číně držet nízký kurs své měny vůči dolaru, spolu s nízkými mzdami, mohutnou infrastrukturou a prostředím vhodným pro zahraniční investice, poddajností odborů a pracovitostí dělníků daly zemi možnost zaplavit světové trhy levným zbožím. Samotné zvýšení kursu měny nic nezmění. Mnohé výrobky jsou čínskými společnostmi vyráběny za čtvrtinu nákladů na jejich výrobu v USA. Drahá výroba v USA pomáhá ekonomikám s levnou pracovní silou, jako je Vietnam, Indie a Bangladéš.
Přestože Peking zvýšil v době od července 2005 do července 2008 pod americkým tlakem kurs jüanu k dolaru o 21 %, objem čínského exportu prudce vzrostl. Podobně jako vynucené zvýšení kurzu japonského jenu k dolaru o 50% nic nezměnilo na nízké konkurenceschopnosti amerického zboží. Také nebyla příčina v jüanu. I u jiných obchodních partnerů došlo ke snížení kurzu dolaru k jejich měnám, a nic se nezměnilo.
V posledních třiceti letech se Čína silně rozvinula. Úkolem ekonomů bylo vyrábět zboží s minimálním podílem mezd. Nyní chce Čína přejít na výrobu vysoce kvalitních výrobků a služeb, a k tomu jsou třeba znalosti a profesionalita pracujících. Proto se v posledních letech země orientuje na vzdělání. Počet vysokých škol se zdvojnásobil a počet studentů zpateronásobil. Množství studentů v Číně předstihlo USA. Pochopitelně to má vliv na rozvoj hospodářství, a Američané počítají, že v roce 2040 bude Čína nejmocnější světovou ekonomikou. To co dříve vyráběl jen vyspělý Západ, budou v budoucnu vyrábět vyspělí, disciplinovaní a levní pracovníci v Číně. K takovému výsledku dospějí nikoliv finančními machinacemi a strategickými investicemi, ale usilovnou prací.
Autorka článku poznamenává, že ruští reformátoři promrhali pracující kádry bývalého SSSR, které byly stejně vzdělané a levné jako v Číně, pohřbili tuto hodnotu, bez níž nyní nemohou dospět k žádným strukturálním změnám ve výrobě.
USA nechce přiznat, že zemi chybí síla k hospodářské obrodě. Problém kurzu jüanu slouží jen k odvedení pozornosti Američanů. Dle Foreign Affairs "sahá potenciální zóna vlivu Číny od Střední Asie s jejími bohatými zásobami surovin a energetických zdrojů až po hlavní námořní cesty křižující Tichý oceán. Nakonec bude světu vládnout Čína, USA a Britanie". Dle autorky je Rusku vstup zakázán. Vina není na straně Číny.
Převzato z Fondsk.ru
***
Lékaři v USA jsou milionáři, v Rusku chudáci
Jekatěrina Jevstignějeva
Říjen 18, 2010
Při hodnocení vysoce finančně oceněných profesí v USA se na prvních osmi místech umístili lékaři. Na prvním místě jsou anesteziologové, jejich příjem je 290 tisíc dolarů za rok. Naopak v Rusku jsou pod úrovní lékařů už jenom sekretářky, prodavači a domovníci.
V USA je na druhém místě chirurg s 260 tisíci a na třetím resuscitační lékař s 250 tisíci. Od osmého místa začínají teprve nemedicínské obory. Šéf výrobního závodu 148 tisíc, obchodní ředitel a ředitel výroby 144 tisíc. Všechny příjmy se rozumí za rok. V USA jsou ovšem na lékaře kladeny vysoké nároky. Jsou povinni mít nejen výbornou úroveň vzdělání, ale i výborné doškolování a za všechno musejí draze platit.
Naproti tomu ruští lékaři jsou v první desítce profesí s nejnižším ohodnocením. Mladí lékaři nemají fakticky žádný příjem a ještě si musejí draze platit doplňující vzdělání po skončení VŠ. Mezi lékaři existují i jednotlivci, kteří mají příjmy na úrovni amerických, ale těch je mizivý počet. Jsou to majitelé soukromých klinik, které dokázali založit.
Převzato z Bigness.ru