Svět ruskýma očima 145

Rusko a USA zápasí o indický rozpočet

Andrej Michajlov

Červenec 24, 2012

Indie předpokládá, že ve finanačním roce 2012 – 2013 vynaloží na vojenské účely 1,93 bilionů rupií (40 miliard dolarů). Oproti létům 2011 – 2012 vzroste vojenský rozpočet o 17 %. Asi 17 miliard dolarů je v novém rozpočtu určeno na nákup zbraní a vojenské techniky. Z toho přijde 70 % na již podepsané kontrakty z let 2007 až 2011. Indie dovezla vojenský materiál za 12, 65 miliard dolarů, z toho 10,6 miliard dolarů bylo za ruské dodávky.

Podle stockholmského institutu SIPRI byla Indie v letech 2007 až 20011 největším dovozcem zbraní na světě (10 % z celosvětového nákupu). Rusko je největším dodavatelem zbraní a vojenské techniky do této země a znamená to největší podíl z ruského exportu. V poslední době se jedná o 10,8 miliard dolarů.

Hlavní světový obchodník se zbraněmi jsou Spojené státy. Z celosvětového objemu dodávají 30 %. Rusko na druhém místě 24 %, Německo 9 %, Francie 8 % a Velká Britanie 4 %. Ruští výrobci zbraní v poslední době své pozice upevňují. Nelze však srovnávat s lety 2000 až 2004. Tehdy Rusko dodávalo 31 % zbraní a o 1 % převyšovalo USA.

Trhy se zbraněmi ve světě jsou už dávno ustáleny. Soutěžit lze jedině o indický trh. Oba hlavní dodavatelé na něm mají zájem, už jen proto, že stále roste. Soutěž bude vedena hlavně v oblasti protiraketové obrany, kde nejsou dosud vytvořeny pevné svazky. Ministryně zahraničí USA se snaží ve všech velkých státech ruskou pozici v obchodu se zbraněmi oslabit. Konkurence zde má geopolitickou povahu.

Najistota co se týče prodeje zbraní je u řady arabských států, kde probíhají revoluční události. Vlády se tam mění a není jasné od koho budou noví vládci zbraně kupovat. Typickým příkladem je Libye, která po řadu let kupovala ruské zbraně. Po převratu v roce 2011 zde Rusko ztratilo 4 miliardy dolarů. Navíc ještě rok před tím přišlo o výhodný kontrakt na prodej zbraní Íránu v souvislosti se sankcemi OSN.

Američané v roce 2011 uzavřeli exportní transakce na dodávku zbraní za 34,8 miliardy dolarů, Rusko jen za 13,2 miliardy dolarů. Přesto to bylo o 1,9 miliardy více než bylo plánováno. Pro rok 2012 má Rusko plán na prodej zbraní za 13,5 miliardy dolarů.

Podle Pentagonu mají mít USA ve finančním roce 2012 rekordní export zbraní. Finanční rok končí v září a USA mohou získat rekordních 60 miliard dolarů. Avšak hlavní hospodářská bitva ještě přijde a odehraje se mezi Ruskem a USA o indický trh.

Převzato z Pravda.ru

***

Letectvo USA v Polsku – hrozba bezpečnosti

Sergej Vasilenkov

Červenec 27, 2012

Válečné vzdušné síly Spojených států rozmístí v nejbližší době v Polsku v rámci EuroPRO skupinu deseti až dvaceti vojáků. Ti budou přítomni na trvalé základně. Po své návštěvě Washingtonu oznámil polský ministr obrany, že první skupina amerických vojáků nastoupí během října až listopadu. Zároveň řekl, že si myslí, že tento malý krok bude politicky důležitý.

EuroPRO je jedním z problémů vztahů Rusko – USA. Rusko považuje plánované rozmístění prvků PRO za nebezpečné a odporující přátelským vztahům obou zemí, které se na lisabonské schůzce dohodly na spolupráci v projektu PRO v Evropě. USA však nedaly právní záruky na nepoužití systému proti jaderné obraně Ruska.

V Polsku mají být prvky PRO umístěny v roce 2018. První etapa nasazování bude v Turecku. Půjde o systémy námořních základen Aegis a radarové stanice AN/TRU-2. Druhá fáze bude ukončena v roce 2015 a třetí v roce 2018. Ve druhé fázi budou instalovány mohutné námořní protiraketové střely SM-3, pozemního i námořního určení, ve třetí pak nové rakety-stíhačky SM-3. Čtvrtá fáze bude ukončena v roce 2020 rozmístěním modifikovaných střel SM-3 a doplněním skupiny lodí PRO na počet čtyřicet a stovek střel.

V Rusku vyvolává obavy především třetí a čtvrtá fáze. Z toho důvodu přijímá řadu diplomatických a vojensko-technických opatření. Výsadek leteckého oddílu amerických vojáků na území Polska bude Moskva brát v úvahu při svých diplomatických vztazích s USA a při určení své národní obrany.

Existuje ustanovení o vzájemných vztazích mezi Ruskem a NATO z roku 1997 o neměnném konci rozmisťování dalších bojových sil. Jenže Amerika usiluje o totální kontrolu. Velký růst vojenského potenciálu umožní Washingtonu přejít v blízké budoucnosti k doktríně "potlačování Ruska" a následně k doktríně "donucování". Podstatou je s oporou vojenské síly zastravit Rusko a řadu dalších států, které se nepodřizují americké politice a jejímu panství. Cílem je zabránit obrození Ruska s obavou, že by mohlo zhatit americké plány na světovou nadvládu.

Amerika Rusko kritizuje za opuštění demokracie, porušování lidských práv a svobody slova, energetické vydírání, všudypřítomnou korupci a provádění imperiální politiky u zemí postsovětského prostoru.

Bílý dům promýšlí otázku zformování regionálních systémů bezpečnosti na území SNS k získání kontroly nad energetickými surovinami a k zabránění vzniku regionálních systémů bezpečnosti. Dále má být dosaženo, aby ozbrojené síly zemí SNS byly připraveny k provádění společných akcí v zóně konfliktů. Tím vším USA sleduje nastolení své hospodářské, politické a vojenské dominance.

David Holloway, profesor Stanfordské univerzity má za to, že pro posun ve vzájemné spolupráci v PRO je nutno řešit následující otázky:

• Společnou budoucnost. Spolupráce vyžaduje ji detailně rozpracovat, ovšem za předpokladu vzájemné důvěry.

• Pro takovou spolupráci musí býr stanovena úroveň vzájemné důvěry.

• Hledání vzájemných kompromisů. Spolupráce bude prospěšná a dosažitelná, pokud budou kompromisy dohodnuty. Obě strany musí částečně ze svých pozic ustoupit.

• Otázka dosažení dohody v klíčovém faktoru v jednáních. Je nezbytné hledat kompromisy i v rychlosti a uspořádání výstavby EuroPRO, které mohou ovlivnit bezpečnost Ruska.

Avšak jeví se, že obě strany sice na veřejnosti vystupují za spolupráci, ale ve skutečnosti se nechtějí slyšet. Ruská vláda nejednou sdělila protistranám, že jejich návrhy je třeba projednat a posoudit a nikoliv žádat jejich bezpodmínečné přijetí. K dialogu dosud nedošlo.

Na ruské straně se objevuje názor, aby společně pracovali techničtí experti, aby se ujasnily mimořádné důležité technické okolnosti, které brání dosažení vojensko-politických dohod. Ovšem v období prezidentské kampaně v USA je to nereálné. Navíc republikánští konzervativci mají PRO za téměř hlavní bod bezpečnosti své země a spolupráci s Ruskem odmítají.

V případě, že by bylo dosaženo jednání, mělo by Rusko co nabídnout. Někteří odborníci tvrdí, že Rusko nemá do PRO co přinést. Přitom Rusko má velkou schopnost monitorování raketového nebezpečí, možnost včasného varování a záchytu bojových raket. Výstup ze slepé uličky je vázán na PRO.

Jsou i přívrženci radikálnějších opatření. Vojenský publicista, kapitán v záloze Šurigin je přesvědčen, že na pravidelnou demarši Američanů se má tvrdě odpovědět. Hlavním trumfem jednání Ruska s USA může být úspěšný program stavby nových raketových komplexů. Řekl, že Rusko nyní musí péci rakety jako pirohy. Úvah je mnoho, ale jasné je, že Rusko nyní musí činit rozhodné kroky, jinak bude ze všech stran obklopeno cizími vojenskými základnami.

Převzato z Pravda.ru

***

Křížová výprava na Východ