Byla naše ponorka u břehů USA?
Ljubov Ljulko
Srpen 22, 2010
Podle amerických sdělovadel prý v Mexickém zálivu po dobu jednoho měsíce hlídkovala ve strategických vodách USA ruská jaderná ponorka vybavená dalekonosnými křídlatými raketami. Mělo se to zjistit až po jejím odplutí. Tisk nyní spekuluje o tom, zda je to pravda, anebo se jedná o předvolební tah republikánů. Washington Free Beacon se odvolává na zdroj z Pentagonu. Ruská media předpokládají, že se nejspíš jedná o projekt 971 Ščuka B (NATO klasifikováno jako Akula). Ruské ministerstvo obrany k tomu dalo následující komentář: "V současnosti ruské ponorky konají vojenskou službu podle rozpisu v různých částech oceánů." V souladu s celosvětovou praxí se v oficiálních zprávách neobjasňují akce ponorek válečného námořnictva, trasy jejich výprav a tím méně bojové služby. Už po desetiletí jsou tajné.
Pentagon odpověděl ústy své zástupkyně Schneiderové mnohem jasněji: "Nevím odkud se ta informace vzala, ale neodpovídá realitě."
Bylo vzpomenuto i to, že v červnu a červenci Rusové vpadli do vzdušného prostoru USA kolem Aljašky a Kalifornie a z toho byl učiněn závěr, že "Rusové jdou". Republikánský senátor Cornyn žádal v Pentagonu potvrzení nebo vyvrácení informace. Údajné ohrožení národní bezpečnosti USA bylo využito ke kritice Obamova požadavku na snížení vojenského rozpočtu, včetně snížení částky na přípravu protilodní obrany.
V tisku se rozvinula polemika, zda byla ponorka předvolebním tahem republikánů, nebo aktivním opatřením ruských tajných služeb k řešení zahraničně-politického úkolu. Jeden z expertů sdělil Kommersantu FM, že ponorka s atomovými raketami v Karibském moři je demonstrací Vladimira Putina té skutečnosti, že je Rusko stále ještě hráčem na vojensko-politické světové scéně. Podle něho je ruské jaderné námořnictvo to jediné, co ještě Putinovi zbylo, aby se mohl hrdě bít v prsa.
Američané informaci moc nevěří. Nejvěrohodnější verzí případu to, že přesvědčený republikánec Goldfarb, takto šéf Centra americké svobody (konzervativní pravicová skupina) zadal PR agentuře Orion Strategies objednávku od Republikánů, jejichž kandidát nedávno nazval Rusko nepřítelem USA č. 1. Autor informační kachny Hertz s vazbami na Pentagon a tajné služby se příliš nevyzná ve zbraních a základních funkcích ruských jaderných ponorek. Podle něho měla ponorka křídlaté rakety a byla určena ke zničení amerických ponorek. Ovšem v přístupných vojenských zdrojích se praví, že ve světě největší atomové ponorky koncepce 971 Akula se v osmdesátých letech vyvíjely pro námořní mezikontinentální balistické rakety námořních základen.
Goldfarb nezapůsobil pouze na Republikánskou stranu s jejími dobyvačnými cíly, ale i na ruské vojenské námořnictvo. U těch se neočekávaně zvedlo vlastenectví, které ociťují i experti, ujišťující, že ruské atomové ponorky jsou častými hosty amerických pobřežních vod. Znamená to, že americké podvodní sonarové systémy, takto nejlepší na světě, je nezaznamenají, jak uvedl vojenský pozorovatel "Rossijskoj gazety". Znamená to tedy, že ponorka u amerických břehů přece jen byla?
Převzato z Pravda.ru
Doplnění z Rg.ru:
Na pobřeží USA nedaleko od hranice s Kanadou ve státě Washington je unikátní základna strategických ponorek Ohio. Základna je vylámána ve skalách, má vstup pod vodou, podobně jako to měl zařízené Verneův kapitán Nemo. Za vstupem se proplouvá plavebními komorami. Po vynoření jsou ponorky chráněny skalami. V tomto místě pak dochází k potřebným revizím, opravám, výměnám posádek a doplňování zásob. Má se zato, že je na této základně veškeré válečné loďstvo strategických ponorek.
Američané si dlouho mysleli, že Sovětský svaz toto tajemství nezná. Základna je totiž obklopena sonary a dalšími systémy k zjištění nezvaných hostů. V Pentagonu ale nebrali v úvahu kvality sovětské vojenské rozvědky. Pochopitelně, že hlučné ponorky prvních generací by těžko pronikly k této základně a k západnímu pobřeží USA. Jenže potom se objevily titanové "Barakudy", které už tam mohly hlídkovat. Samotní námořníci z ponorek dosvědčují, že toto je již záležitostí počátku devadesátých let. "Barakudy" nebyly ani jedenkrát zachyceny, nebyly tedy napadnutelné. Po nich teprve přišly Akuly, které jsou tiché, rychlé a silné.
Zdroj: http://www.rg.ru/2012/08/16/
***
Po stopách Pussy Riot
Jak v Německu reagují na vtipy o náboženství
Darja Jerjomina
Srpen 23, 2012
Několik událostí v Německu vyvolalo v této zemi pohoršení věřících i duchovních. Výstava karikatur v Kasselu způsobila konflikt mezi duchovními a umělci. Křesťané se urazili při pohledu na Krista na kříži, opatřeného nechutným nápisem. Dále se Vatikán obrátil na soud kvůli znevážení papeže na obálce časopisu Titanic. Odsouzena věřícími byla i akce příznivců Pussy Riot v kolínské katedrále.
Karikatura Krista na kříži byla ústředním exponátem kasselské výstavy a byla umístěna na reklamní tabuli u vchodu. Otec Bůh se tam k synovi obrací se slovy: "Ej, ty … měl jsem tvoji matku", (ve vulgárnější podobě). Výstava se netýkala jen náboženského obsahu, ale celého komického spektra. Ovšem ve společnosti této karikatury ty ostatní prakticky zanikly. Křesťany obrázek urazil. Kasselská evangelická představitelka řekla, že karikatura zasahuje základní otázky víry a uráží náboženské city věřících a že autor překročil hranici. Podobně se vyjádřili katolící, pravoslavní a zástupci dalších křesťanských církví. I tak nepožadovali odstranit karikaturu z výstavy, ale jen z reklamní tabule u vchodu.
Záležitost obhajoval ředitel výstavy Sonntag s tím, že karikatury se nemohou líbit každému a odstraňovat je po kdejaké stížnosti nelze. Karikatura pro reklamní tabuli byla vybrána z technických příčin, aby byla jednoduchá a zdaleka viditelná. Odstranit to dílo kategoricky odmítl. Chce přesvědčit věřící i duchovní, aby byli tolerantní.
Autor skandální karikatury Mario Lars si myslí, že uměním nelze od kdekoho manipulovat. Jeden z obyčejných obyvatel Kasselu se obrátil na policii. Karikaturistu i organizátora výstavy obvinil z rouhání, což je v Německu možno trestat za podmínky, že je při tom narušován veřejný pořádek. Může být vyměřen až tříletý trest, anebo udělena pokuta.
V Německu se obvykle za rouhání neodsuzuje, odůvodňuje se to svobodou slova. Jmenovitě bylo soudem povoleno předvádět karikaturu proroka Mohameda, přestože vyvolávala konflikty.
Další skandál se odehrál kolem karikatury papeže. Ovšem zde se soud jakž takž postavil na stranu Vatikánu. Německý satirický časopis Titanic dal v červnu na obálku papeže s barevnými skvrnami na hábitu a s ironickou legendou. Červnové číslo bylo označeno za skandální a bylo zakázáno jej distribuovat. Ovšem to, co už bylo na pultech, se nestahovalo. Srpnové číslo tohoto časopisu si dalo na obálku opět papeže a opět s ironií. Podle šéfredaktora časopisu přinesl skadál úspěch.
V posledním případě nesnesla katolická církev pobuřující výstup na podporu Pussy Riot v kolínské katedrále. Na tyto výtržníky zavolali policii. Celý jejich výstup trval asi minutu, než je strážci katedrály vyexpedovali. Před chrámem je potom zadrželi do příjezdu policie. Delikventi se nikterak nevzpírali a na schodech do chrámu se snažili vysvětlit cosi o jednání svém i jednání ruských sprostých výtržnic.
Děkan kolínské katedrály řekl, že uznává právo každého vyjádřit své mínění, ale nesmí tím být porušováno právo dalších lidí na svobodu vyznání a také nesmějí být uráženy city věřících během bohoslužeb.
Chuligáni mohou být obviněni z narušování nedotknutelnosti objektu a ovlivňování poslání náboženských obřadů. Může za to být až tříletý trest, anebo pokuta.
Podobný případ se stal v Německu v roce 2006, kdy německý občan mařil akci ke dni sjednocení země řevem a rozhazováním letáků mezi účastníky.
V Německu jsou nejčastěji nespokojeni muslimové se znevažováním muslimského náboženství. Vždyť každá církev nese těžce výsměch svému náboženství, svým svatým a svým rituálům.
Převzato z Lenta.ru
***
Izraelští pacifisté: Nežertujte s válkou!
Jurij Sosinskij- Semichat
Srpen 27, 2012
V poslední době začali mnozí Izraelci vyjadřovat nespokojenost se zahraničněpolitickým směřováním vedení své země, především s přípravou vojenských akcí proti Íránu.
Protesty se začaly objevovat poté, co na jaře 2012 mladý průmyslový výtvarník Ronnie Edri zveřejnil na Facebooku uměleckou fotografii s výzvou odmítnout myšlenku na bombardování íránských jaderných objektů. Provolání bylo adresováno především Íráncům se vzkazem: "Nebudeme bombardovat vaši zem. Máme vás rádi."
Akce mladého designéra a dalších internetových uživatelů se rozšířila. V informačním portále Newsru.co.il se objevilo toto: "Edri se přiznal, že byl překvapen, když jeho stránky začali navštěvovat Íránci, kteří komentovali jeho plakát a vyjadřovali mu porozumění. Záhy se začaly objevovat i kresby s odpověďmi."
Edri, takto člověk nikterak veřejně činný, si ani neuvědomil, že se dotkl bolestivého místa izraelské společnosti. Ukázalo se, že z válečné hysterie jsou unaveni nejen v Jeruzalémě a Tel-Avivu, ale i v Teheránu. Akci podpořilo přes čtyřicet tisíc lidí. Koncem března se konala v Tel-Avivu manifestace proti bombardování jaderných objektů v Íránu. Účastnilo se jí asi dva tisíce lidí. Jarní akce protestujících podnítily příznivce mírového řešení íránské krize. V polovině srpna dokázala levice uspořádat několik manifestací s požadavkem nedovolit válečné operace proti Íránu. Účast byla jen několik desítek osob, ale v mediích měla ohlas.
Několikadenní shromáždění proběhla ve vládní čtvrti, kde je rovněž sídlo izraelského ministra obrany Ehuda Baraka. Demonstranti se na ministra obracejí s výzvami ke zdravému rozumu a nedopuštění války s Íránem. Jeden z demonstrantů byl zadržen policií za to, že nesl plakát, na kterém byl Barak ve stejnokroji nacistického důstojníka.
Koncem srpna se v Tel-Avivu konala další demonstrace, která varovala armádu před ukvapenými akcemi, které by měly zhoubné důsledky pro Izrael. Demonstranti se položili na ulici na zem a představovali mrtvé a raněné po odvetném útoku z Íránu.
Pravicoví aktivisté, podporující Netanjahuův Likud, označili kampaň izraelských pacifistů za zradu. Poukazují na velkou potenciální hrozbu od Íránu. Tvrdí, že už je jen málo času k preventivnímu úderu na Írán.
Oficiální stanovisko sdělil ještě v červenci ministr obrany Barak. Prý v nejbližší době Izrael neplánuje útok na Írán. Avak také řekl: "Na druhou stranu nebudeme čekat na výsledky jednání šestky, zvláště budou-li trvat několik let. Nechci stanovovat lhůty světovému společenství, ale čekat věčně nebudeme!" Ministr pro strategické plánování Moše Jaalon dal jasně najevo, že Tel-Aviv vkládá velké naděje do Washingtonu, který disponuje mnohem významnějšími diplomatickými a válečnými možnostmi k zastavení íránského jaderného programu.
Samotný Teherán je k hrozbě použití síly proti své zemi ze strany USA a Izraele skeptický. Íránský ministr zahraničí Alí Akbar Salehí uvažuje takto: "Naší povinností je na tyto hrozby reagovat zodpovědně, jenže Izrael není v takové situaci, aby si dovolil něco takového ralizovat."
Převzato z Pravda.ru
