Svět ruskýma očima 127

Reklama


Západ se bojí nové Internacionály

Ljubov Ljulko


Duben 09, 2012


Na setkání zemí BRICS v Dillí, které bylo na konci března, je možno pohlížet jako na počátek nového finančního a světového uspořádání. Anglosaský model řízení světa, který vzkvétal v devadesátých letech, opustí své postavení a nahradí jej čínsko-ruský model. Jüan se stává světově uznávanou měnou a s přijetím Brazílie a Indie do RB OSN ztratí Západ i hegemonii politickou.


Neoliberalismus přivedl Wall Street spolu s Kongresem USA svým nafukováním finančních bublin ke krachu. Tím, že západní politici nedokázali nikterak ozdravit finance, přešla finanční krize do krize politické. Globalizovaná ekonomika přemístila průmysl do Číny, Indie a Brazílie. Obama hřímá a žádá, aby se průmysl vrátil zpět do USA.


Země BRICS zajišťují letos 50 % HDP, přičemž země nejbohatší (G7) mají na svém kontě jen 9,5 %. Objem obchodu uvnitř bloku se zvýšil ze 27 miliard dolarů v roce 2002 na 250 miliard dolarů v roce 2010.


Hlavním zájmem skupiny je zbavit USA vedoucího postavení ve světě a dolar úlohy hlavní světové měny. Koncepce mezinárodního peněžního systému byla přijata dohodami v Bretton Woods v červenci 1944. Spojenci USA v Evropě se báli sovětského socialismu a podvolili se ekonomicky silným Spojeným státům.


Ekonomická spolupráce zemí BRICS je už nyní zřetelná. Hlavně prezident Medveděv kategoricky vyzývá k politické jednotě. Ta se projevila už po záležitostech v Libyi, kdy země BRICS kritizovaly koalici NATO. Nyní lze tuto jednotu označit za "přátelství proti NATO". Rusko dává jen menší příspěvek do světové ekonomiky (2 až 3 % z 18), ale na druhou stranu je perspektivní pro investice, vzhledem k ohromnému potenciálu spotřeby a stabilního autonomního růstu.


JAR (39 % HDP celé Afriky jižně od Sahary) byla do bloku pozvána, aby byl svaz globální a aby vytvořila "most" k Brazílii. Navíc je pro země BRICS perspektivním trhem, především pro Brazílii a Čínu.


Poslední summit v Dillí přinesl dvě důležitá prohlášení. Za prvé o perspektivě společné Rozvojové banky a za druhé odsouzení válečnického chřestění a sankcí Západu vůči Íránu a Sýrii. Stojí za poznamenání, že hlavní americká média toto prohlášení rozčileně okomentovala.


Financial Times nadepsalal článek na první straně "Země BRICS žádají více vlivu v MMF" a uvádí, že pokud se BRICS nepodaří sesadit z místa ředitele Američana a bude postaven jediný kandidát, přestane blok Mezinárodní měnový fond financovat a přeorientuje se na Rozvojovou banku deklarovanou v Dillí. Podle amerického tisku není Rozvojová banka pro MMF konkurenční. Přitom ovšem má Rozvojová banka Číny dvojnásobný kapitál než MMF.


Washingtom Post (WP) se zabývá BRICS ve vztahu k Íránu a Sýrii. Píše, že blok udělal důležitý geopolitický krok a zejména odmítl vojenské hrozby Íránu a Sýrii. V podstatě byly vzneseny kolektivní výhrady k sankcím, které poškozují obchod s těmito zeměmi.


Prezidentka Brazílie přislíbila, že na příští schůzce G20 v červenci "vystoupí BRICS se společným politickým prohlášením". Kritiky bude možná více po volební kampani USA. BRICS nechce nyní tlačit na Obamu, kterého pokládá za přijatelnějšího než kohokoliv z republikánských jestřábů.


WP předpokládá, že se země BRICS nikdy neshodnou. Podle bývalého velvyslance USA v Indii mají všechny země problémy s Čínou. Peking a Dillí mají vážné pohraniční spory, a Rusko, aby odolalo Číně, zvyšuje vojenský rozpočet. Je možné doplnit i rivalství Brazílie a Číny v Africe a nechuť k dovozu čínského zboží do této země.


Všude jsou nějaké vnitřní problémy, BRICS však sjednocuje snaha o odmítnutí dolaru jako hlavní světové měny, snaha vytlačit USA z Blízkého východu, snaha nenechat je znova kolonizovat Afriku a odstranit jejich hospodářský a politický vliv v rozvojových zemích. Úkolem Rozvojové banky bude úvěrování v národních měnách a financování rozvíjejících se ekonomik. Čína i Rusko už snížily své dolarové rezervy. Během pěti let by se měl stát hlavní světovou měnou a tím i motorem ekonomiky jüan.


Vzájemný obchodní obrat BRICS nyní představuje 500 miliard dolartů s růstem 28 % za rok. Očekává se (alespoň ze strany BRICS), že se tento blok také stane hlavním politickým hráčem na světové scéně. Podle Medveděva jsou země BRICS nespokojené, že je OSN využívána pro krytí akcí k odstraňování nežádoucích režimů, a budou se snažit dostat své země mezi stálé členy RB OSN. S tím souhlasí i ministerský předseda Indie, což vyvolává vážné obavy Západu.


Ve Financial Times se objevil podtitulek "Pojďme se vynasnažit vrátit Moskvu do Evropy". Pojďme zakořenit Rusko do Evropy a nepodporujme nejasné ideje Moskvy o BRICS coby nové Internacionále.


Jasný je také politický prospěch Brazílie a Indie. Tradičně byly na okraji světové politiky a nyní dostaly možnost realizovat své ambice. Po vstupu JAR do BRICS se o této zemi přestalo hovořit jako o chudé.


Převzato z Pravda.ru



***

Virus "Soros" v programu "Otevřená vláda"

Alexandr Savčenko


Duben 13, 2012


V loňském roce byla v New Yorku podepsána deklarace o vytvoření Partnerství "Otevřená vláda" (POV). Je to mezinárodní organizace, jejímiž zakládajícími státy jsou USA, Velká Britanie, Kanada, Norsko, Brazílie, Mexiko, Indonésie, Filipíny a JAR. Za dalšího půl roku přibylo dalších 40 států. 17. dubna bude v brazilském Riu první konference, na níž se očekává účast 400 delegátů z 53 zemí. Mají to být vysocí úředníci, zástupci společenských organizací a také soukromého bznysu.


Členské země tohoto uskupení musejí představit své programy, které mají obsahovat zvýšení dostupnosti informací o činnosti vlády, podporu veřejné účasti, v řízení, používání nejvyšších standardů profesionální poctivosti a zvýšení dostupnosti nových technologií k otevřenosti a odpovědnosti.


Celé to představuje americkou myšlenku, jejíž realizace je ukládána světovému společenství. K POV se hbitě připojili Arméni, Ázerbajdžánci, Gruzíni a Ukrajinci. Usilovně je k němu tlačeno i Rusko. Lze si položit otázku k čemu zásady POV jsou. K jejich realizaci přece není potřeba žádná zvláštní organizace, žádné velení z Washingtonu.


Příčiny uvedené aktivity pocházejí z Bílého domu.


Obama byl zvolen prezidentem v důsledku nespokojenosti s nekompetentností, korupčností a rozpoutávání válek jeho předchůdcem Bushem, který tak pomohl vládnoucí špičce naplnit si kapsy vykradením přírodního bohatství jiných národů a válečnými zakázkami.


Obama ihned po své inauguraci podepsal "Memorandum nadacím departmentů a agentur vlády o transparentnosti a otevřenosti vlády". Jeho administrativa měla být bezprecedentně otevřená tak, aby kromě jiného navodila obecnou spoluúčast a spolupráci. Po dvou měsících byla v systému utvořena nová funkce "Chief Technology Officer" s povinností technologických inovací. Má v zemi pomáhat k vytváření nových pracovních míst, ke snížení deficitů ve zdravotnictví a k obraně vlasti.


Více než otázka "otevřenosti vlády" dnes občany USA znepokojuje to, že ani za pomoci inovací nebyly splněny dané sliby: zvýšení počtu pracovních míst a snižování úhrady za zdravotnické výkony. Jak už to tak bývá, nepovede-li se něco doma, vezme se na pomoc zahraniční politika. Ta potom předvede, že v zahraničí je práce Bílého domu pro národ vysoce hodnocena a že je třeba si z toho brát příklad. Obamovi se hodilo vyzdvihnout iniciativu "otevřené vlády" při vystoupení ve Valném shromáždění OSN v roce 2010 a vykreslit ji jako mezinárodní hnutí (za pomoci narychlo zorganizovaných "důvěryhodných osobností"). Obrana vlasti, o kterou se zde jedná, má být zajišťována na vzdálených hranicích a s pomocí "měkké síly" i nátlaku na cizí představitele. Z dokumentů souvisejících s deklarací POV je zřetelné, že situace je podobná užitečnému počitačovému programu nakaženému nenápadným virem, který zajišťuje kontrolu programu.


Země připojené k POV na sebe berou povinnost plnit rozumná a potřebná opatření pro boj s korupcí a k posílení vlivu občanské společnosti na úřednictvo, ale přitom se nepozorovaně dostávají pod kontrolu a vliv organizací, které představují "měkkou sílu" USA. Jsou to organizátoři barevných revolucí, arabského jara a dalších záležitostí, které často končí krveprolitím, přímým či nepřímým uchvácením bohatství cizích zemí a americkou neúnavnou kontrolou.


Hlavními ideology POV jsou Samantha Powersová a Alex Ross. Dáma je zvláštní poradkyní prezidenta, pracuje v Radě národní bezpečnosti USA a je nazývána "humanitární jestřáb". Kdekoliv Spojené státy vyvolají válku, tam ihned přichvátá, popisuje hrůzy války a nabádá Washington k ozbrojeným útokům, údajně k záchraně lidí před genocidou. Bylo tomu tak v Jugoslávii, Kosovu i Iráku a později i v Libyi. V jednom z rozhovorů v roce 2002 označila 21. století za století "failed states", rozpadajících se zemí se špatným vedením. To je typické pro USA: nejprve rozbít určenou zemi a potom jí přispěchat "na pomoc".


Ross je poradcem ministerstva zahraničí USA. Organizuje twitterové revoluce v severní Africe a na Blízkém východě. Oba dva experti, dáma i pán "brání vlast". Brání ji tak, jak umějí, podle americké strategie, že nejlepší obranou je útok.


Julia McCarthy je ředitelka výkonného aparátu POV. Pro USA pracovala na různých místech světa a v organizacích napojených na Sorose. Nyní je povýšena do funkce náměstkyně ředitele Revenue Watch Institue (RWI), sponzorovaného fondem Sorose. Institut sleduje jak vlády získávají a využívají peníze za prodej ropy. Soros má velkou starost o to, že země s velký přírodním bohatstvím jsou typické chudobou a korupcí a dochází u nich k ozbrojeným konfliktům. RWI jim proto dopomáhá k "efektivnímu, průhlednému a kontrolovanému" zacházení s přírodními zdroji. Kdo by odolal takové pomoci?


Totéž co o McCarthyové platí i o konferenci v Brazílii. Její účastníci mají být navrženi za kandidáty a členy řídícího výboru POV. Všichni jsou napojeni na Sorosovy fondy. Pro jejich země to může znamenat vážný problém.


Ďábel se obvykle skrývá v detailu. V deklaraci stojí, že si každý stát určuje, čemu se bude věnovat, ale cílem je "urychlit inovaci a stimulovat pokrok" a nikoliv stanovovat si předem standardy pro podmínky spolupráce, pomoci, nebo hodnocení států. V kriteriích pro připojení zemí k Partnerství rozpracovaných později je jednoznačně uvedeno, že vlády musejí prokázat své rozhodnutí otevřít se ve čtyřech sférách. To se bude hodnotit "nezávislými odborníky" podle "objektivních ukazatelů". Národní vlády potom budou dostávat body za každou akci. Sférami se rozumí průhlednost daňového systému, dostupnost informací, odtajnění majetku a příjmů volených a vyšších úředníků a otevřenost vlády pro účast občanů v politice a v řízení. Všechno by se zdálo být v pořádku. Rusové sami chtějí po své vládě totéž. Ovšem něco jiného je, když do rozhodování o vnitřních věcech státu mají mluvit "nezávislí odborníci" se svými "obkjektivními ukazateli".


Nakonec není problém v tom, že bude povinností poskytovat cizímu státu nebo "mezinárodnímu fondu" přístup k údajům o rozpočtu, o státních zakázkách a podobně. Také získat informace o korupci osob je toužebným přáním každé zpravodajské služby. Lidé se tak dostávají do její moci. Mají se shromažďovat informace o metodách utajování a ochrany občanů a tyto se mají předávat "kam je potřeba". Zakladatelé POV předpokládají, že občané SNS budou své záležitosti svěřovat raději "nezávislým odborníkům", protože nevěří, že jim vlastní stát poskytne dostatečnou ochranu.


Ještě závažnější je, že se vláda takto stane rukojmím představitelů "občanské společnosti", které určí Soros. Jak fungují podobní "nezávislí experti" a jejich "objektivní ukazatele" je známo z Freedom House, Amnesty International, OBSE a j.


Státy, které si pospíšily s připojením k POV se podrobují zahraniční kontrole a vytvářejí si podmínky pro hodnocení ze zahraničí. V tom má hlavní slovo Washington a záleží zde na jeho libovůli.


Převzato z Fondsk.ru, kde najdete další zdroje k tématu



***

Prezidentka Argentiny opustila americký summit

Igor Dunajevskij


Duben 15, 2012


Argentinská prezidentka Fernándezová opustila 15. 4. v Kolumbii probíhající americký summit, aniž by vyčkala jeho konce. Rovněž se nezúčastnila slavnostní večeře uspořádané pro nejvyšší představitele států. Byla přítomna jen aktu fotografování účastníků setkání. Poté se přesunula na letiště a odletěla, aniž by cokoliv komentovala.


Nejpravděpodobnější příčinou tohoto jednání byla skutečnost, že do závěrečné deklarace VI Summitu Amerik nebude vložen bod o podpoře Argentiny v územním sporu s Británií o Falklandské ostrovy. O tom už předem informoval prezident Uruguaye. Přestože většina účastníků Argentinu podpořila, zablokovaly delegace USA a Kanady zařazení tohoto bodu do dokumentu.


Převzato z News.mail.ru

Přejít do diskuze k článku