Svět ruskýma očima 160

Reklama


Japonský syndrom

USA obvinily přední čínskou společnost ze špionáže

Dmitrij Migunov


Říjen 8, 2012

 

Čínské společnosti Huawei a ZTE byly vyšetřovány speciálním výborem Kongresu USA. Ve výsledku byla společnost Huawei prohlášena za nebezpečnou pro americké zájmy. Během jednoho měsíce je to už druhý skandál, který je spojen s velkou americko-čínskou politikou.

 

Huawei prý porušila imigrační zákony, poskytovala úplatky, ale předvším jsou jí vytýkána různá rizika elektronické špionáže. Kongresoví vyšetřovatelé sdělili, že Huawei a ZTE mohou být ovlivněny cizími státy. Tyto závěry jsou založeny na interních dokumentech Huawei a k dispozici je dal jeden z bývalých spolupracovníků společnosti. Pro vyšetřovatele z nich plyne, že společnost poskytuje služby "elitnímu útvaru kybernetické války", který pracuje v čínské armádě.

 

Vyšetřovatelé byli tři: demokratický kongresman Ruppertsberger, vedoucí výboru Rogers a extrémně pravicová kongresmanka Bachmannová, která se těší podpoře Tea Party. Přímo se zakladatelem a generálním ředitelem Huawei jednali v Hongkongu. Tento muž založil společnost po odchodu z čínské armády, s níž má dosud pevné spojení. To je také jeden z důvodů podezření na špionážní aktivity společnosti.

 

Huawei se nařčení brání. Viceprezident americké filiálky Pummer je označuje za bezdůvodné. V americkém tisku na adresu komise uvedl: "Ignorují technické a obchodní reálie, ohrožují inovace a pracovní místa v USA a k národní bezpečnosti nemají žádný vztah." Celou akci označil za politické hrátky.


Vedení obou společností se ohradilo, že je čínská vláda nekontroluje. Jsou ochotny pozvat na prověrku nezávislé auditory.

 

Porucha větrníků

Čínsko-americké shora popsané rozpory se v poslední době vyhrotily až k neúnosné mezi. Koncem září zakázal Obama čínské soukromé společnosti Ralls Corp stavět v Oregonu větrnou elektrárnu. Důvod – větrníky měly stát nedaleko od letecké základny USA, kde jsou údajně zakázány přelety. Na této základně se cvičí vojáci na nových zbraních.


Číňany to velmi rozladilo, protože do akce už bylo vloženo nemálo prostředků. Ty jim nikdo nebude kompenzovat. Proto pohrozili sporem. Celé zařízení se bude muset odvéhzt nebo prodat, a na tom budou ztráty. Rolls Corp poukazuje na to, že v sousedství letecké základny pracují desítky větrníků, a ty vládě USA nevadí. Na tuto výtku americ ká vláda  neodpovídá.


Skandály přišly v době před volbami v USA, i když počátek spadá do listopadu 2011. Nynější předvolební kampaň v USA v mnohém hraje na nacionalistickou notu. Vztahy s Čínou patří mezi tři problémy, které nejvíc jitří americké voliče. Další mi jsou ilegální imigrace a válka proti terorismu.


Obama i Romney svým voličům slibují rázné vypořádání se se zahraničními narušovateli amerických zákonů a ukončení vývozu pracovních míst ze země. Rostoucí vojenská síla Číny a zprávy o nebezpečných čínských hackerech vyvolávají v části amerických voličů negativní reakce. Oba prezidentští kandidáti z toho chtějí vytlouci body. USA jsou sice známé liberálností svých pracovních zákonů, ale na druhou stranu mnoho věcí utajují, přičemž Čína je přední potenciální lovec takových tajemství. Tím tyto obavy snadno vyvolává.


Bariéru nastavily Spojené státy Číňanům poprvé v roce 2007, kdy z iniciativy americké rozvědky nedovolily Huawei získat americkou technologickou společnost 3Com. Přesto Huawei pokračovala ve své expanzi a v roce 2011 vydělala v USA 1,3 miliardy dolarů, tedy asi dvojnásobek zisku z roku předešlého. V prvních šesti měsících letošního roku vydala společnost na lobbing 820 tisíc dolarů. Absolutně vzato to není příliš mnoho, jenže v celém roce 2011 to bylo jen 200 tisíc dolarů. To, že přítomnost čínského byznysu v USA stále stoupá, velkou část amerických politiků silně znervozňuje.


 V sedmdesátých a osmdesátých letech to bylo podobné s japonským byznysem. Jeho pronikání na americký trh se rovněž jevilo jako agresivní. Po řadě těžkých konfliktů a skandálů se všechno víceméně urovnalo a Japonci již teď nejsou přijímáni jako nepřátelé. Zda to podobně dopadne i s Čínou, nelze v této době říci. Čína je oproti Japonsku mnohem větší ekonomika. V nejbližší době budou zřejmě konflikty narůstat.


Převzato z Lenta.ru

 

***

Christine Lagarde:  Freudovské přeřeknutí, nebo plánovaný únik informací?

Valentin Katasonov

Říjen 14, 2012

Letošní pravidelné setkání MMF a SB v Tokiu 12. až 13. října bylo pozoruhodné.

Řečníci především nevystupovali s "mírným optimismem". Pespektivy dalšího roku byly hodnoceny jako "neveselé". Upozorňovalo se  na dva významné faktory:

1. Na dluhovou krizi v zemích EU. Je jasné, že upevnění "finanční kázně" v zemích EU za účelem snížení státního dluhu nevyhnutelně zastaví hospodářský růst, zvýší nezaměstnanost a způsobí další sociální následky v eurozóně.

2. Po zavedení zvláštních finančních opatření v USA v roce 2013 tam pravděpodobně nastane zhoršení hospodářské situace. Dostaly název "fiskální útes" (fiscal cliff). (1) Jejich pdstatou je snížení rozpočtového financování mnoha státních programů, od obrany až po zdravotnictví. Zároveň se počítá se zvýšením daní společnostem i občanům.

Tyto signály z Tokia se musí nepříznivě projevit u účastníků finančních i dalších trhů, jakož i u investorů.

Jedna věta ředitelky MMF Lagardeové vzbudila pozornost: "V podmínkách, kdy je nebezpečí, že neporoste světová ekonomika, je dost možné, že nejvážnějším problémem bude dědictví giganického státního dluhu, který v současnosti činí průměrně 110% (autor dodává, že ve vztahu k HDP) hospodářsky rozvinutých zemí, což zcela odpovídá úrovni válečného období." Jako kdyby se paní Lagardeovbá snažila vsugerovat, že mírová doba už skončila, anebo se blíží ke konci. Vyjádření představitelky tak významné instituce, jako je MMF, je obvykle v souladu s jejími "profesionálními pravomocemi".

Co je v pozadí slov Chistine Lagardeové?

První verze: Přeřeknutí podle Freuda. (2) Lagardeová byla ve velmi napjaté atmosféře tokijské schůzky, a přitom mohla docela dobře myslet na válku. Bezprecedentní událostí tam bylo, že Čína silně zkrátila svou přítomnost kvůli sporu o ostrovy ve Východočínském moři. Mnohé čínské přední banky ani nevyslaly do Tokia své zástupce. Poté, co Japonci vyhlásili znárodnění tří ostrovů Senkaku, začala Čína vyvíjet na Japonsko hospodářský nátlak. Číské firmy zmrazily spolupráci s japonskými partnery a v Číně se mohutně snížila spotřeba japonského zboží. V ohrožení je i vyjednávání o zóně volného obchodu s Japonskem a Jižní Koreou.


Druhá verze: Lagardeová byla světovou finanční elitou zplnomocněna oznámit, že svět vstupuje do epochy globální války.  Jinak řečeno, šlo o plánovaný únik informací. Možná, že Lagardeová úmyslně zhoršila v přípravě světa na válku obraz světové ekonomiky. Kde vzala informaci, že je státní dluh hospodářsky rozvinutých zemí 110 % HDP? Ke konci roku 2011 byl v USA 100%  a v EU 87,2% (oficiální čísla ze statistických sborníků MMF). Podle některých hodnocení by tato čísla mohla být 104 a 90%, ale pořád je to méně než 110%.


Autorovi článku se jako reálnější jeví verze č.2.


Bankéři, hlavní podněcovatelé a příjemci zisků z válek

Výhoda válek pro velkokapitál není jen v nadstandardních ziscích výrobců zbraní, bojové techniky a munice. To představuje jen špičku ledovce. Války pomáhají světovému kapitálu rozdělovat a přerozdělovat světové trhy a zdroje surovin. O to jde právě nyní. Jasným příkladem je doutnající válečný oheň kvůli ropě na Blízkém a Středním východě.


Hlavní válečné dividendy jdou do kapes bankéřů. Příprava válek nese s sebou potřeby úvěrů, peníze se stávají drahými. Bojující země jsou ochotny plnit jakékoliv podmínky lichvářů, jen aby s pomocí peněz dosáhly vítězství ve válce. Banky často poskytují úvěry oběma bojujícím stranám, aby je mohly poskytovat co možná nejdéle.(3)


Dnes je v bankovním sektoru světové ekonomiky krize. Nejedná se jen o masové bankroty bank. Banky přestaly vydělávat na kreditních operacích. Výsledkem činnosti "tiskařských lisů" (hlavně FED v USA a ECB v EU) je to, že je ve světě nadbytek peněz, úvěry se staly velmi levnými, téměř zadarmo. Úrokové sazby hlavních centrálních bank se blíží k nule. Japonská centrální banka má takto nastavené úrokové sazby už více než deset let. Bankovnictví a kreditní systém mají začátkrem 21. století zcela vyčerpány své zdroje.


Dnes je celý efektivní bankovní byznys soustředěn do malé skupiny gigantických amerických bank blízký tiskařskémi lisu FEDu (Goldman Sachs, City, Berkley’s, Deutsche Bank a další). Ty nahrabou ročně miliardové zisky. Není to z úvěrů, ale z investičních akcí (nákup všemožných aktiv ve světě). Podstatou všeho jsou privatizace státního majetku kdekoliv ve světě. Tak se stává globalizace prostředkem ke kontrole přírodního i výrobního bohatství (podloží, půda, průmyslové závody, doprava, jakákoliv infrastruktura a další) světovou finanční elitou.


Nyní mají banky blízké FEDu problémy. Mnoho zemí již nadále nehodlá demontovat svůj veřejný sektor. Světová finanční elita se snažila pod pláštíkem dluhové krize v EU zničit hospodářskou a sociální infrastrukturu v Řecku, Španělsku a dalších zemích, ale narazila na odpor lidu. Stejné je to i v jiných částech světa.


Tím je objasněn zájem bankéřů na válce, a to na velké. Bankéři pracující na úvěrovém trhu potřebují obnovit poptávku po penězích. Ti, kteří se změnili z lichvářů na "investory", chtějí s pomocí války získat přístup k majetku států.


Kdysi byl podle sovětských učebnic tehdejší kapitalismus kapitalismem státně-monopolním, sloučením státu a monopolů. Ve 21. století má kapitalismus  novou formu. Je to válečně-bankovní kapitalismus. Pro jeho přežití je nezbytná permanentní světová válka.


(Odkazy jsou uvedeny u originálu)


Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku