Svět ruskýma očima 163

Reklama


O násilí a mučení v USA

Alexandr Mezjajev


Říjen 28, 2012


Události posledních dní, jež se týkají nezákonné činnosti t.zv. "opozice" v Rusku (1) vyvolaly zuřivou reakci Západu. Některé státy si vytvořily mediální obraz jiných států ve věci dodržování lidských práv a odvodili si, že mají právo jednat jako mezinárodní karatelé poukazující na porušování v této oblasti, ovšem v jiných zemích, nikoliv ve svých.


Minulý týden obvinila vláda USA Rusko z porušování Konvence OSN proti mučení, na základě prohlášení "opozičníka" Razvozžajeva o jeho údajném únosu a mučení. Vláda USA požádala ruskou vládu, aby tuto informaci prověřila. Reakce ruského ministerstva zahraničí byla srozumitelná. Požadavky USA byly označeny nejen za neopodstatněné, ale i za licoměrné. Přednosta útvaru práva a lidských práv ministerstva zahraničí RF odpověděl, že až dosud nebyl potrestán žádný zahraniční voják a ani jeden pracovník zvláštních služeb, kteří mají na svědomí systematické mučení amerických i zahraničních občanů v Iráku, Afghánistánu a ve speciálních věznicích CIA a ve speciálním vězení v Guantánámu. (2)


Od ruského diplomata to byla zbytečná (nebo snad přílišná) diplomacie, když se omezil jen na americké zahraniční záležitosti. Situace uvnitř USA je stejná. Za prvé se v USA připojili ke zmíněné Konvenci z roku 1984 teprve v roce 1994. V SSSR se k ní připojili ihned po jejím vydání. (3) USA celých deset let odmítaly kontrolu svého zákonodárství, kdežto Rusko se této kontrole podrobilo. Za druhé je zákon o mučení v USA chybný a Konvenci nesplňuje. Zjistil to Mezinárodní výbor OSN proti mučení. V USA je nedostatečná výuka a příprava příslušného personálu. (4) Výbor OSN také uvedl, že ještě v roce 2002 bylo v USA schváleno používání zvláštních metod výslechu, které způsobily při výsleších smrt řady zadržených. (5) Přitom osoby činné v trestním řízení jsou v záležitostech mučení beztrestné (6) Oběti mučení mají potíže s vymáháním odškodnění a pouze malý počet jich nárokoval náhradu za škody při předpokládaném zneužívání a mučení. (7)


Kritiky se dostalo i znění článku Zákona o změně pravidel k podání stížnosti na vězeňské pracovníky. Podle něho se nemůže zadržovaný obracet na federální soud s občanskou žalobou o náhradu psychické nebo emocionální újmy, které utrpěl v době vazby, aniž by mohl doložit tělesné zranění. (8) Výbor OSN nakonec konstatoval nutnost změnit v USA situaci dětí ve vazbě. To už bylo opakováno mnohokrát. Ve vazbě ani ve vězení nejsou děti v USA odděleny od dospělých. Přitom dětí dokonce odsouzených na doživotí je velké množství. (9) Zde se jedná nejen o porušení lidských práv, ale i o porušení práv dítěte. Jenže k úmluvě o právech dítěte se Spojené státy nepřipojily dosud. Naproti tomu je SSSR jejím signatářem od počátku. Při uvážení počtu případů násilí na ruských dětech osvojených ve Spojených státech musejí úřady znát závěry orgánů OSN o tom, že vraždy a násilí na dětech nejsou v této zemi jen náhodné, ale jsou výsledkem jejího platného zákonodárného systému. Nakonec Výbor poukazuje na zacházení s vězeňkyněmi. Ty jsou ponižovány vzhledem ke svému pohlaví a v případě porodu ve věznici se to děje s pouty na rukách.


Takové skutečnosti už svědčí o něčem vrcholně prohnilém. Takže pokud by se někde měli Rusové učit, potom určitě ne u Američanů. Ruský Vyšetřovací výbor si případné porušení práva ve věci příprav masových nepokojů vyšetří nezávisle a pánové z americké justice by měli především uvažovat, jak dát do souladu svá ustanovení o mučení ve federálním trestním kodexu s mezinárodním právem.


Odkazy jsou uvedeny u originálu článku


Převzato z Fondsk.ru


***

Rusko/Ukrajina

Leonid Radzichovskij

Říjen 30, 2012


Předběžné (pozn.: článek je ze 30.10.) výsledky voleb do ukrajinské Nejvyšší rady jsou následující: na prvním místě Strana regionů, oproti roku 2007 si polepšila. Druhá je Baťkovščina, oproti roku 2007 hodně ztratila. Dříve se nazývala Blok Julie Tymošenklové. Třetí místo zaujímá Komunistická strana Ukrajiny, s trojnásobným počtem hlasů oproti roku 2007. Juščenkova strana pohořela, nepřekročila pětiprocentní hranici. Do Rady se dostávají dvě nové strany – Kličkův Udar a Svoboda.


Nositel řádu Hrdina Ukrajiny Kličko je možná nejpopulárnějším člověkem v zemi, má zlaté medaile. Strana Svoboda se stala senzací voleb, neboť po roce 1945 se ještě v Evropě nestalo, aby se krajní nacionalisté stali vládní stranou.


Dnes se zdá nejpravděpodobnější vládnoucí koalice mezi Stranou regionů a Komunistickou stranou.


Rusko se dívá na Ukrajinu se sympatiemi, žárlivě i se zvýšeným zájmem. Dnes je jasné, že nedojde ani ke vstupu Ukrajiny do NATO, ani k připojení k Rusku, pokud se Ukrajina nerozpadne na "naši" východní část a "samostatnou" západní část. Rusko a Ukrajina jsou dva nejbližší sousedé, příbuzných jazyků, víry a etnického původu, avšak dvě samostatné plnoprávné země a dva národy.


Na Ukrajině nejsou proruští ani proameričtí politici, jsou jen ukrajinští. Juščenko pohořel nejen kvůli své zjevné osobní slabosti a bezmoci, ale protože se snažil spíše než ukrajinskou politiku provádět politiku proamerickou, tak jak ji on chápal. Janukovič je sice opakem Juščenka, ale proruský také není. Snaží se realizovat politiku ukrajinskou tak jak ji zase chápe on. V podstatě Janukovič i při své malé oblibě (pro ukrajinské prezidenty to platí obecně) velmi rychle uchopil vládu do rukou, a ve srovnání s poloprezidentem Juščenkem a zřejmě i všemi svými předchůdci má velké možnosti.


Ukrajina je pro Rusko zajímavá nejen jako partner, ale i jako zrcadlo. Navzájem se oba státy mohou na sebe dívat jako do zrcadla. V mnohém postupují obě tyto země paralelně.


Vezměme demografii. V obou zemích se od roku 1993 snižuje počet obyvatel, jen na Ukrajině strměji. Ukrajině ubylo 7 milionů. Představje to úbytek z 52,2 milionů na 45, což je o 15 %. V Rusku je snížení čtyřprocentní, ze 148,5 na 142 milionů.  Poměr porodnosti a úmrtnosti je v obou státech obdobný. Migrace je v Rusku plusová, na Ukrajině minusová, to jest směřuje z Ukrajiny do Ruska. Vysvětlení může spočívat v HDP. V Rusku je HDP na obyvatele 17 tisíc dolarů, na Ukrajině 7300 dolarů. Lepší ruská situace je podmíněna surovinovými zdroji.


V politických systémech jsou rozdíly zřetelné. Ukrajinská Nejvyšší rada je místem pro rvačky, v ruské Dumě je trvalá tichá hodinka. Na Ukrajině probíhá tvrdý konkurenční boj srovnatelných sil a výměna prezidentů. V Rusku je absolutní nadvláda stále té samé moci.


Převzato z Rg.ru


***

Erdogan se ocitl v politickém vakuu

Sergej Vasilenkov


Říjen 31, 2012


Zatímco se Ankara snaží v mezinárodní politice tancovat podle americké píšťalky, dozrává v zemi politická krize a lidová nespokojenost. Erdogan prakticky zůstal v politické izolaci, rozkmotřil se se všemi sousedy, ztratil podporu své strany a zničil i vztahy s Moskvou.

Vláda nakonec rozehnala manifestující

Za pomoci vodních děl a slzného plynu rozehnala policie 29. října desítky tisíc manifestujících při oslavě 89. výročí vzniku republiky. Tuto vládou nepovolenou akci připravila opoziční Národně republikánská strana, Strana práce a 40 společenských organizací.

Při manifestaci došlo ke srážkám s policií a proti vodním dělům a slznému plynu byly od manifestujících použity prázdné lahve a hole. Podobné manifestace byly i v jiných tureckých městech. Proti agresivní politice vůči Sýrii se protestovalo také 23. října v Ankaře.

Odborový funkcionář Tombul vidí situaci takto. Vůdci vládní strany Spravedlnosti a rozvoje ignorují zájmy vlastního národa a plní americký úmysl intervence do Sýrie. V Sýrii má být rozpoutána občanská válka. Chybná je i domácí politika, která přivádí velkou část obyvatelstva do bídy. Turecko se stalo vojenskou základnou, která v regionu plní úkoly dané USA.

Syrský konflikt vyvolává v Turecku krizi

Turecko bylo v posledních pěti letech vůdčí silou v regionu, to se však změnilo. Centrální banka už druhý měsíc za sebou snižuje ve spojitosti s krizí úrokovou sazbu. Krize se prohlubuje kvůli eskalaci násilí v Sýrii. Růst ekonomiky se snížil z loňských 8,5 % na předpokládaná letošní 3,2 %. Vedle toho se zvyšuje nezaměstnanost. I dosud nejvýnosnější odvětví ekonomiky, jímž je turismus, zasáhla krize. Podle tureckého specialisty je to důsledek amerických prezidentských voleb. Neřeší se totiž otázky vztahů s Íránem, Izraelem a Sýrií.

Politika Erdoganovy vlády směrem k Sýrii

Podle tureckého tisku nese vláda odpovědnost za přeměnu tureckého jihu na oblast cizích vojenských základen. Tam dochází k podpoře Muslimských bratří a al-Kájdy. Výbuch ve městě Gaziantep má na svědomí al-Kájda. Měla to být záminka pro vojenskou akci v Sýrii. Turecko se střetává se zločiny, které konají členové al-Kájdy a jiných teroristických organizací a ty mají podporu Erdoganovy vlády. Za jeho vlády je turecké území volně přístupné cizím tajným službám a ty potom předávají tajné informace teroristům v Sýrii. Západní media nijak neskrývají, že USA, Velká Britanie a Německo takto jednají.

Politiku vlády kritizují jak někteří politologové, tak i část diplomatů a připomínají, že politika musí být zaměřena na službu národním zájmům Turecka. Přitom diplomaté kritizují i vztah Turecka k Sýrii.

Turecký lid je nespokojený s jednáním vlády

Nedávný sociologický výzkum ukázal, že čtyřiceti procentům dotázaných se politika země nelíbí. Podle nich neodpovídá tureckým zájmům. Dvacet procent mělo názor opačný a zbytek se nevyjádřil.


Odpor k protisyrské politice je i mezi členy vládnoucí strany. Sám premiér už chápe, že se se syrskou otázkou ocitl v politickém vakuu a osamocený i mezi sousedy. Přesto ve svých předvolebních projevech tvrdí, že se sousedy problém není.

Kdo usiloval o poškození vztahu Putina a Erdogana

Erdogan je osamocen i ve své zahraniční politice. Došlo ke konfliktu s Moskvou v případě syrského letadla, které mělo na palubě ruské občany a které bylo přinuceno v Ankaře přistát. Letadlo nevezlo vojenský náklad, ale komponenty pro elektrotechnické zařízení. Na ty se žádné embargo nevztahuje.

Proč Turecko i přes strategické partnerství s Ruskem způsobilo krach setkání na nejvyšší úrovni právě v předvečer návštěvy Putina? Bylo plánováno podepsání důležitých dohod o rozvoji obchodně ekonomické spolupráce. Zároveň obě země připravovaly průlomové úmluvy v otázce Sýrie. Nyní prosakují zprávy o krizi ve vztazích obou zemí. Je jasné, že Turecko by podobný krok neudělalo bez pokynu z Washingtonu.

Tím, že vláda Erdogana splnila zadání USA, se ocitla v patové situaci. Zvolila konflikt s Ruskem a přitom USA jej ponechaly v záležitosti Sýrie osamocené. USA chtějí v regionu nastolit nový geopolitický řád a silné Turecko do těchto plánů nezapadá. Také proto se USA snaží rozkmotřit Turecko se všemi sousedy.

Mnozí odborníci zastávají názor, že chce-li Erdogan zůstat v křesle, musí přestat tancovat podle píšťalky USA a neničit své vztahy se sousedy a strategickými partnery, jinak bude Turecko skutečně v izolaci.

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku