Svět ruskýma očima 197

Reklama


Výsledek počtu raněných při střetech kyrgyzských jezdců, kteří drželi kanadského majitele dolu jako rukojmí

Květen 31, 2013


Kyrgyzské orgány vyhlásily v pátek po střetech mezi demonstranty a policií kvůli rudnému dolu mimořádný stav. Jedná se o důl Kumtor společnosti Centerra Gold na severu země.


Mluvčí ministerstva zahraničí sdělil Interfaxu, že v okrese Džety-Oguz v kraji Issyk-Kul bylo také zraněno 13 zasahujícíh pracovníků.


Policie použila slzný plyn proti obyvatelům, kteří se snažili obsadit elektrárnu zásobující důl elektřinou. Při srážkách bylo požadováno zrušit vládou přijaté nežádoucí kontrakty s kanadskou společností, v jejímž je důl vlastnictví. V pátek večer se protestujícím podařilo zastavit dodávky eneregie do dolu.


Na místě protestu je už jen asi 50 mužů, nemanifestují a neblokují cestu. Prý se dohodli na opětovném spuštění dodávek v závislosti na výsledku jednání, energie má být brzy dodávána.


Podle kyrgyzské policie je situace pod kontrolou a demonstranti se uklidnili. Odhadovaná škoda je 1,4 milionu dolarů. Vláda v prohlášení uvedla, že Cantera Gold musela zastavit činnost, a také že v Kyrgyzii začíná turistická sezona, která bude rovněž ovlivněna. Přes 70 % ruských turistů své zájezdy do oblasti jezera Issyk-Kul zrušilo.


Protesty byly zahájeny v úterý odpoledne, když stovky obyvatel zablokovaly silnici ke Kumtoru, hrozili vyrazit k dolu, jestliže nebude zrušena dohoda se společností. Důl leží v místě největšího kyrgyzského naleziště zlata.


Od kanadské společnosti se požaduje za poškození životního prostředí 315 milionů dolarů, což Canterra považuje za přehnané a neopodstatněné. Tvrdí, že projekt Kumtor není v rozporu s kyrgyzským právem a s environmentálními, bezpečnostními a hygienickými standardy.


Ceny akcií společnosti Canterra klesly v Torontu v tomto roce o 33% poté, co kyrgyzský parlament rozhodl o novém projednání smluv, které by tak mohly případně padnout.


Obyvatelé odeslali na Canterra Gold samostatné požadavky, které obsahují stavbu silnic, mateřské školky, poskytnutí dlouhodobých úvěrů, nabídku více pracovních příležitostí a nákup zařízení pro místní nemocnici.


Ve čtvrtek v noci musela trafostanice zastavit dodávky elektřiny.


Podle kyrgyzského premiéra policie demonstranty blokující silnici odvedla a 92 jich zatkla.


Podle Reuters mezitím protestující ve městě Džalalabád v jižní Kyrgyzii obsadili administrativní budovu. Dav prý vnikl do pracovny gubernátora a jednal přes telefon. Požadoval propustit Kamšibeka Tašijeva, uvězněného za pokus o převzetí moci.


Kyrgyzská vláda oznámila ve svém prohlášení, že do budovy vstoupilo jen několik demonstrantů, jimž pohrozili použitím síly, pokud neodejdou dobrovolně.

 

námět Stan


Převzato z RT.com

***


Netanjahu nařídil ministrům, aby mlčeli

Pjotr Laksimov


Květen 30, 2013


Izraelský ministerský předseda požádal ministry své vlády, aby skončili s vystupováním s komentáři ohledně očekávaných dodávek ruských protivzdušných komplexů S-300 a pokáral ministry Steinitze a Jaalona, kteří se tak již provinili.


Zpravodajové v tom vidí potvrzení nejméně toho, že, jak už unikly informace, vůdci Izraele a Ruska spolu ke své spokojenosti skutečně všechny záležitosti uzavřeli.


V novinářských kruzích v Izraeli (jim lze do značné míry věřit) se proslýchá, že při rozhovoru s izraelským ministrem obrany Jaalonem a ministrem strategického plánování Steinitzem Netanjahu zuřil. Obvinil je, že si pustili jazyk na špacír (Steinitz obvinil Rusko z provádění nezodpovědné politiky na Blízkém východě a Jaalon řekl, že Izrael zajistí, jak důstojně odpovědět na ruské vystoupení). Netanjahu řekl, že zveřejnění západních sdělovadel o tom, že Rusko odmítlo úmluvu o dodávkách S-300, už beztak způsobilo značnou škodu, když donutilo ruské ministerstvo zahraničí informaci vyvracet.


Údajně Netanjahu v této debatě řekl: "Dodání S-300 je podepsané a Rusko jako zodpovědný stát bezpodmínečně splní své sliby. Přitom Sýrie dosud S-300 nedostala a kdy je dostane není známo. Pokud do Damašku dojdou, potom promluvíme. Do té doby držte jazyk za zuby!"


Převzato z Vestikavkaza.ru

 

***

  

Světová energetika: od "břidlicové revoluce" ke zdravému pragmatismu? (I)

Petr Iskenderov

 

Poslední prezidentská schůzka Evropské unie v Bruselu byla ve znamení vystoupení komisaře EU pro energetiku Ettingera. V pařížském Les Echos vyzval země EU, aby neblokovaly práce na nalezištích břidlicového plynu (dále jen BP) v Evropě. Řekl: "Musíme být k takovým projektům otevření a dovolit zemím v jejich zájmu, třeba Velké Britanii a Polsku, rozvíjet v této oblasti výzkum, na jehož základě by bylo možno udělat celoevropskou expertízu." (1) Technologií získávání BP se budou v Evropě zabývat Velká Britanie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Španělsko. Francie a Bulharsko tuto metodu zakázaly. (2)

 

Záležitosti BP jsou složité a mnohovrstevné. Francouzská media obdržela otevřený dopis vedoucích energetických společností EU, mezi nimi  jsou francouzský GDF Suez, německé E.On a RWE, italská ENI a španělské Iberdola a GasNatural Fenosa. Obvinily Evropskou komisi z prosazování celkově nepřesvědčivé politiky v energetice.

 

Generální ředitel GDF Suez Mestrallet vysvětlil, že společnosti "nežádají dary", ale požadují "srozumitelnost, nastavení stabilních a jednotných pravidel v Evropě a určení úkolů až do roku 2030". Evropští lídři "musí pochopit, že současná energetická politika vede ke krachu". "Všechno se ukončí tím, že Evropa rozvrátí část svého energetického průmyslu. Je nezbytné okamžitě tuto politickou linii přehodnotit, přehodnotit její zdroje a cíle. Podle generálního ředitele GDF Suez nedokázal Starý svět dosáhnout konkretní výsledky ani v jednom ze tří bodů svého energetického programu: boji proti změně klimatu, zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění bezpečnosti dodávek zdrojů energie. Navíc existuje v současnosti tendence "k dělení Evropy podle energetického principu." (3)

 

Vůdčí evropské energetické společnosti kritizují těžbu BP, protože v tom vidí ekologickou hrozbu pro celý kontinent. BP v Severní Americe zapříčinil kardinální zlom v evropském energetickém systému. USA vsadily na BP, čehož následkem byl pád cen v uhelném průmyslu, Evropané začali kupovat levné uhlí a Evropa se v pravém slova smyslu zahalila do kouře.

 

Už i Američané ve své euforii z BP přibrzdili. Zkušební vrty vyvolaly v USA masové protesty. Zde používaná metoda hydraulického štěpení (frakování) je nebezpečná pro zdroje vody i pro ovzduší, vzhledem k užití chemikálií. Navíc se v hodnocení perspektiv rozcházejí společnosti s analytickými institucemi.

 

Evropští zastánci BP se snaží kráčet americkou cestou. Dokonce i Ettinger varoval před zbytečným spěchem v této věci. Slíbil, že Evropská komise vypracuje jednotná pravidla na těžbu BP spolu s vypracováním pravidel na ochranu okolního prostředí. Je ale přesvědčen, že Německo nemusí upouštět od těžby BP. (4)  V Německu se rozhodování v této věci odkládá až na dobu po volbách na podzim 2013.

 

Polsko bez nadsázky přisuzuje BP geopolitický význam. Chtějí se osvobodit od plynové závislosti na Rusku. Podle polského spolupracovníka  bruselského Centra pro studium evropské politiky P.M.Kaczyńského se všemožně snaží zabránit výstavbě plynovodu Nord Stream. (5)

 

Brzeziński tvrdí, že v eurasijské strategii Washingtonu je mimořádně důležité úsilí o otevření Střední Asie pro světovou ekonomiku (bez ohledu na překážky ze strany Ruska). V tomto regionu mají být zdroje k Rusku alternativních dodávek energetických surovin. Tak má být postavena hráz vlivu nejen Ruska, ale i EU ve světové energetice. Podle odhadů ministerstva energetiky USA má potřeba energetických surovin narůst v roce 2015 o více než 50 % v porovnání s polovinou devadesátých let. (6) Známý americký odborník Robert Herbert uvedl: "Ropa a peníze jsou dvě hlavní témata, která ve Spojených státech nebyla nikdy veřejně projednávána. Tyto důležité záležitosti byly předány různým specialistům zákulisního politického boje a nyní už mnozí z nich sklízejí své zisky."(7)

 

Rovněž v USA se obhajoba BP střetává s vážnými problémy. Francouzská Total ohlásila zastavení prací na nalezišti BP v USA kvůli malé rentabilitě. Nyní se soustředila na těžbu klasického přírodního plynu. (8)

 

Podobné je to i jiných oblastech "světové BP revoluce". Od práce na polských nalezištích už ustoupila polská společnost Lotos, americký Exxon Mobil a kanadská Talisman Energy. Ta otevřeně řekla, že jsou zde břidlicová ložiska nerentabilní. V březnu byl v mosambickém Maputu první plynový summit, na němž řečnil prezident portugalského ropně-plynového holdingu Groups Galp Energia Fereira de Oliveira. Vyzval, aby se nepřehánělo nebezpečí od BP pro tradiční zdroje energie. Uznal, že se BP stal zdrojem energie pro svět, ale podtrhl, že podle nejvíce optimistických předpovědí postačují jeho zásoby tak na konkurování uhlí v zemích, v nichž se těží. (9)

 

Diplomatické zdroje v Bruselu dávají na srozuměnou, že hovořit o konkurenčním využívání BP je zatím předčasné. K tomu je třeba jiná strategie. BP v Evropě je. Ovšem struktura zdrojů energie je v kompetenci národních vlád. Pro některé země může být jednou z položek jejich zdrojů energie. (10) Podle předpovědi mezinárodní energetické agentury (dále jen MEA) bude v roce 2030 těžba netradičního plynu v Evropě pod 15 miliard kubíků.

 

Předseda EU veřejně přiznal, že do roku 2035 bude závislost EU na dovozu ropy a plynu 80 % ze spotřeby. Potřeba plynu v Evropě se má podle MEA zvyšovat do roku 2030 o 1,5 % ročně. Hlavní otázkou se jeví stabilita a spolehlivoist existujících dopravních cest energií. Ta se musí rozhodovat za účasti všech zainteresovaných zemí, včetně Ruska.

 

Odkazy jsou u originálu článku

 

Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku