Světová energetika: od "břidlicové revoluce" ke zdravému pragmatismu? (II)
Petr Iskenderov
Červen 05, 2013
Ani finanční krize nemění nic na skutečnosti, že potřeba energie bude narůstat. Jenže se snížily investice, ekonomika tvrdě spoří a příprava "na budoucnost" týkající se obnovitelných zdrojů energie je krácena. Těžba BP se v potřebné míře dosud neprovádí. Země EU v současnosti dovážejí ne více než polovinu energetických surovin, které potřebují. Podíl nakoupené ropy je z toho přes 70 %. V perspektivě má být závislost EU na zahraničních zdrojích energetických surovin k roku 2030 u ropy 92 % a u plynu 81 %. (2)
Před časem si v Bruselu mysleli, že bude EU zásobovat Nabucco z těžebních oblastí Ázerbajdžánu a Blízkého východu přes Turecko s tím, že by se připojili i dodavatelé ze Střední Asie. Délka plynovodu měla být 3300 km a dodávané objemy 25 až 30 miliard kubíků za rok. Bylo by to do roku 2020 padesát procent spotřeby plynu v EU. Nabucco není schopno zajistit energetickou bezpečnost EU tak, aby nahradilo dodávky z Ruska. Po zprovoznění plynovodu "Južnyj potok" bude celkový objem dodávek Evropě z Ruska 110 až 118 miliard kubíků za rok. Tak bude uspokojena polovina vzrůstajících potřeb Evropy. Dodávky z Ruska bez Južného potoka pokrývají třetinu potřeb plynu v EU.
Realizaci Nabucca provázely těžkosti od počátku. Poslední částí tohoto plynovodu uvedenou do provozu je 47 km dlouhá trasa Arad – Szegéd propojující maďarské a rumunské distribuční systémy. Začátkem roku 2012 odmítla podporu projektu Nabucco Ankara. Namísto toho se zaměřila na Transanatolský plynovod (TAP) a dodávky z Ruska. TAP využívá ázerbajdžánský plyn a existující plynovodnou soustavu Turecka. Takto se perspektivy Nabucca zhoršovaly den ode dne. (4)
Krátce po Turecku odstoupila od Nabucca i maďarská společnost MOL. Ta uvedla, že v projektu je mnoho nejasností, které se týkají financování výstavby a průzkumu zdrojů pro zásobování plynovodu. (5)
Výsledkem byla několikerá změna plánů. Nyní přemýšlí konsorcium pro výstabu o vedení potrubí od tureckobulharské hranice do Rakouska. Projekt je pojmenovaný Nabucco – West. Německý koncern RWE prodal svůj díl v něm rakouské OMV. V důsledku tolika změn se projekt stal ještě méně důvěryhodný. Problémy jsou i s naplněním plynovodu. Ekonomická základna projektu Nabucco je nejistá. (6)
Poslední hřebík do rakve Nabucca může představovat Ázerbajdžán. Konsorcium Šah-Deniz právě volí cestu exportu ázerbajdžánského plynu do Evropy mezi projektem TAP a Nabucco – West. Viceprezident Státní ropné společnosti Ázerbajdžánu Nasirov už zřejmě naznačil odmítnutí Nabucco – West tím, že označil TAP za jediný možný způsob dopravy alternativního plynu do Evropy. (7)
Ovšem Evropskou komisi nic neodradí od protiruských fobií v energetice. Sem patří i heslo diverzifikace. Jednání Evropské komise přináší skutečnou školu evropským spotřebitelům. Nelze se divit, že v zemích EU vzrůstá pochopení pro spolupráci s Ruskem v energetice. Evropská komise vede od počátku rozsáhlou kampaň proti projektu Južnyj potok, ač je pro státy jižní a jihovýchodní Evropy klíčový. Spolupráce na projektu byla zahájena s Itálií v roce 2007. Byla vytvořena společná firma s podíly 50 na 50 procent. Počáteční kapacita projektu se počítala 30 miliard kubíků za rok. Další spolupráce byla navázána s Bulharskem pro výstavbnu bulharské části plynovodu a byla ratifikována v roce 2008. Důležitý podílník je také Srbsko.
Pro případ politických komplikací má Rusko vypracovanou zajišťovací variantu přepravy plynu do severní Itálie přes Chorvatsko a Slovinsko a dále do rakouské distribuční stanice v Arnoldstadtu. Všechno je podepřeno dohodami. Krom toho připravil koncern MOL možnou změnu: pokud Rakousko odmítne účast na projektu, bude nahrazena distribuce plynu zařízením v maďarském Varosfeldu.
Pro energetické partnerství s Ruskem se vyjadřují i země střední Evropy. Český ministerský předseda při květnovém setkání se svým ruským protějškem označil za podstatnou dvoustrannou spolupráci v energetice. (8) Jedná se o maximální využití kapacity ropovodu Družba, jakožto největšího dálkového ropovodu protínajícího ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Německo a o budování podzemního zásobníku plynu. Výstavba podzemního zásobníku má být zahájena na jižní Moravě v Dambořicích v roce 2014 a má mít kapacitu 448 milionů kubíků. Vezme-li se v úvahu, že je ČR od roku 2013 připojena k plynovodu Severnyj potok je jasné, že se může stát energetickým mostem mezi EU a Ruskem. (9)
Ve střední Evropě se rýsuje perspektiva vybudování velké energetické sítě pro distribuci ruského plynu. Její projednání přijde na řadu 16. června ve Varšavě na zasedání Visegrádské čtyřky. Má být dohodnuto vytvoření společného plynového trhu těchto států. Při jednání Zemana s Komorowskim uznal polský vůdce důležitost realizace mnohostranných proketů na sjednocení tras elektřiny i plynu. (10)
Ve druhé polovině roku 2012 vzrostly ceny plynu v zemích EU o 10,3 % vzhledem k druhé polovině roku 2011. Nejvíce se to týkalo Lotyšska (21 %), Estonska (19 %) a Bulharska (18 %), (11) kde to znamenalo pád vlády.
EU se bez Ruska při růstu energetických surovin neobejde. Ovšem potom je potřeba přestat vnucovat Rusku "Třetí energetický balík". Ruský stálý zástupce v Evropském společenství Čižov vyzval EU, aby z balíku vyřadila přeshraniční energetické projekty. Za příklad uvedl rozhodnutí Evropské komise vyloučit z působnosti Třetího energetického balíku Transadriatický plynovod (Ázerbajdžán, Řecko, Albánie, Itálie) na dobu 25 let. (12)
EU by pravděpodobně Rusku ustoupila nebýt USA, které chtějí Rusko maximálně izolovat od energetického trhu. Spojené státy se snaží zachovat jednopolární svět. Potřebují, aby nebyly vystaveny nebezpečí, že přestanou být jedinou supervelmocí. (13)
Odkazy jsou u originálu článku
Převzato z Fondsk.ru
***
Polské tesáky budou plašit nepřátele
Alexandr Štorm, (zpracováno ve Varšavě speciálně pro Pravdu)
Květen 05, 2013
V závětří kabinetů a bez veřejné diskuse, se přes zhoršující se hospodářskou situaci polská vláda rozhodla v průběhu nejbližších deseti let dát rekordní sumu na zbrojení. Přes 45 miliard dolarů.
Předseda vlády Tusk navštívil základnu taktického letectva poblíž Lodže, na které jsou umístěna letadla F-16 a promluvil k letcům. Nechybělo obvyklé lichocení o chrabrosti a mistrovství letců, o kvalitách techniky a velení, přičemž řekl, že to všechno musí odradit potenciální nepřátele Polska od samotné myšlenky na jeho napadení.
K zastrašení je třeba síla
Tusk ve své řeči pokračoval: "Ovšem dojde-li situace až do konfliktu, jsou ztráty nevyhnutelné. Potom každý současný stát, tedy i Polsko buduje své vojenské postavení tak, aby se vyhnul špatnému, černému scénáři. K tomu je nezbytná síla pro zastrašení."
Polská strategie zastrašení se nazývá "Polské tesáky". Tusk oznámil hlavní směry rozpočtu na zbrojení v této strategii pro nejbližší roky. Je to především vybavení F-16 manévrovatelnými raketami, rozvoj pobřežního raketového útvaru (schopného atakovat i pozemní cíle), rozvoj vojsk speciálního určení a rychlé dodání bojových bezpilotníků armádě. Podle Tuska znamená strategie Polské tesáky spolupráci s USA, NATO a zeměmi regionu.
Svůj proslov uzavřel: "Snahu takového, řekl bych tvrdého charakteru, t.j. rozpočty na současnou techniku a přípravu vojáků a snahy více politické, jejichž cílem je vytvoření bezpečných svazků, jsou schopny efektivněji než kdykoliv v historii Polska zaručit naší vlasti bezpečnost."
Pro nejlepší letce na světě
Jaksi tajemně vyznělo poděkování premiéra vrchnímu veliteli vojenského letectva generálu Majewskému za splnění doporučení komise pro studium příčin smolenské katastrofy. Až do katastrofy se dopravou oficiálních osobností zabývalo oddělení vojenského letectva – 36. speciální pluk Přepravního letectva. Po katastrofě a potvrzení mnoha porušení letových postupů a chyb v přípravě pilotů se přistoupilo na konci roku 2011 k reformě. Nyní se vládní vysocí činitelé přepravují civilními prostředky najímanými pro určitou delegaci, nebo s letenkami na běžných leteckých linkách.
Tuskovi přizvukoval ministr obrany Semoniak. Uvedl, že letectvo se už několik let intenzívně dovybavuje, byly zakoupeny F-16, dopravní letadla S-295 a gigantické Herkulesy. Dále ujistil: "Zůstává ještě cvičný letoun pro nejvyšší přípravu pilotů. Potom bude všechno potřebné pro výcvik nejlepších pilotů ve světě završeno."
Bezzubý stařec bojuje s komáry
Nová vojenská doktrína odstrašování a její důsledek – rozhodování o mnohamiliardových výdajích na zbrojení se přijímá v závětří vládních kabinetů. Hlavní prostředky masových informací se soustřeďují na všední záležitosti a všeobecná diskuse na toto téma chybí. Pokud něco prosákne na stránky tisku nebo na stránky internetu ve formě druhořadých novinek, Poláci se netají rozhořčením a ironií. Je to pochopitelné, když se jim ubírají prostředky na zdravotnictví, na vzdělání a zavádějí se nové daně. Například platby za odpadky započnou 1.července t.r.
Na polském internetu byl zveřejněn takovýto komentář: "Oj Tusku, Tusku! Pohádky o odstrašování můžeš vykládat dětem v mateřské školce! Polská armáda připomíná bezzubého starce, který se může bránit útoku komárů a i to omezeně."
Další hlas komentujícího: "Kdo by chtěl útočit na Polsko?! Hlavní nepřítel Polska je sám Tusk. On rozvrátil ekonomiku, zdravotnictví, vzdělávání."
Další autor: "Nejlépe odstrašují pluky vojenských kaplanů." Je to narážka na skutečnost, že polská armáda má na vysoce postavených funkcích 193 duchovních, z nichž je 130 katolických, zbylí jsou pravoslavní a protestanté.
Kvůli kouřové cloně kolem doktríny Polských tesáků pozoruje jen málo seriozních publicistů a analytiků rozsah problému. Naopak problému se věnuje známý žurnalista Henryk Martenka, který píše: "V těžkých krizových časech se objevila vojenská mocnost, jejíž zbraně musejí šokovat množstvím prostředků a nesmyslů. To je pravé Polsko. Drahá, milovaná země …"
Dále Henryk Martenka doplňuje: "Dnes nevyhrávají války tanky, dnes vyhrávají války banky. Dnes je možno nezávislost ztratit během jednoho dne, v klidu, který nenaruší ani jeden výstřel. To je všeobecně známá skutečnost." Nemilosrdně ironizuje bojeschopnost armády: "Stav polské armády ilustruje status našeho válečného loďstva, jehož potenciál skutečně převyšuje operativní moc slovenského loďstva. Tak je nám námořnictvo celkem potřeba stejně jako eskadra vzducholodí nebo eskadra kavalerie. Pro přehlídky."
Převzato z Pravda.ru
***
Kosovsko-albánská mafie nabírá kurs na ovládnutí jihu Srbska
Anna Filimonova
Červen 08, 2013
Poslední den v květnu proběhlo bez přehánění historické zasedání "Kosovského parlamentu", v němž byla zařazena otázka "ústavních závazků" Prištiny – postarat se o práva Albánců na jihu středního Srbska. Tomuto území říkají Albánci Preševské údolí. Projekt rezoluce "kosovského parlamentu" představil poslanec Demokratického svazu Kosova, což je strana Hašima Thaciho. Projekt předpokládá svobodu přesunů v Kosovu, rušení poplatků za vjezd do Kosova a rozvoj vzdělávání v albánštině. Kvůli kontaktům Albánců z Preševského údolí je požadováno otevření kanceláře v Prištině a Gnilanu. Thaci rezoluci podpořil, ale poznamenal, že jedno takové opatření je pro Albánce Preševského údolí a širšího území nedostačující. Navrhl rozsáhlé změny v ústavě "Republiky Kosovo" pro obranu práv Albánců v Srbsku a na celém území bývalé Jugoslávie.
Priština považuje jih Srbska za filiálku Kosova. Albánci z jihu Srbska rovněž pracovali v parlamentě "Republiky Kosovo". Vláda Kosova podpořila iniciativu poslanců, kteří žádali "osvobození politických vězňů", včetně t.z. Gnilanské skupiny.
Členové organizované zločinecké skupiny (17 osob, součást Armády osvobození Kosova na území Preševa) byli v roce 2012 odsouzeni za zvláště odporné zločiny proti Srbům v roce 1999 v Gnilanu. Zavraždili 80 lidí a 230 jich zajali. Jednalo se sadistické vraždy. Vyhnaným Srbům, kteří se chtěli vrátit bylo vyhrožováno, že s nimi bude naloženo ještě hůře. Ti, kteří dosud zůstali byli upozorněni, že budou vysídleni. Velká část zločinecké skupiny, včetně pohlavárů, nebyla potrestána. Evropská mise EULEX nepomohla a zločinci zůstali mimo dosah srbské justice. Soud probíhal od roku 2009, část obviněných byla propuštěna na písemný slib, že neodejdou. Šest podezřelých bylo osvobozeno. Albánci vyhrožovali zástupci prokurátora pro válečné zločiny fyzickou odplatou dětmi a vnuky odsouzených. Kosovská vláda nazvala členy Gnilanské skupiny oběťmi zrežírovaného procesu.
Místopředseda kosovské vlády oznámil úmysl vlády vytvořit zvláštní národní úřad pro integraci pouze pro Albánce z Kosova a dalších území Srbska. Projekt zatím nebyl přijat pro malý počet usnášení schopných, ale může být přijat později. Ve velkoalbánských projektech se prolíná politika se zločinem. Bruselské jednání vede v dlouhodobé perspektivě k rekolonizaci Balkánu Albánci. Místopředsedkyně vlády Kosova je přesvědčena, že dosavadní dohody budou pro Albánce z Preševa pozitivní. (1)
Po zabrání Kosova a plánované etnické čistce srbského jihu budou Albánci drobit území dále. Pod značkou Kosovských bezpečnostních sil a Kosovské policie pracuje Kosovská osvobozenecká armáda – pod patronací NATO.
Kosovo představuje tranzit drog, čehož se účastní nejen místní kosovská vláda. Většina výnosů z obchodu s drogami se v Kosovu legalizuje prostřednictvím nemovitostí, různých prodejů, bank, kasin a obchodních společností. (2) Kosovský režim je postaven na organizovaném zločinu.
Kosovská vláda se stědře dělí se svými zahraničními ochránci na účet ukradeného ("privatizovaného") majetku Srbů. Telecom Kosovo byl ze 75% prodán Němcům, metalurgický gigant, kombinát Trepča s ohromnými zásobami cínu, zinku, stříbra, zlata a kovů vzácných zemin vlastní americká NGP. Na oplátku dostala kosovská mafie právo k záboru nových srbských území.
Odkazy jsou u originálu článku
Převzato z Fondsk.ru
