Svět ruskýma očima 204

Reklama


Selektivní džihád

Leonid Savin


Červenec 17, 2013


Al-Kájda záměrně ničí šíitské svatyně v Iráku a autobusy s íránskými poutníky, čímž provokuje agresi proti sunnitům (dosud v podstatě neúspěšně). Poslední velké teroristické akce byly 20. a 27. května v Bagdádu a na jeho předměstích obydlených šíity. Zahynulo při nich přes 200 lidí a 624 bylo zraněných (1). Odpovědi šíitů tvrdými opatřenímy by mohly způsobit eskalaci konfliktu, dokud vláda násilí neukončí. Americký Ústav pro studium války předpovídá, že nepřátelství islámských směrů mezi sebou může zavést celý region do krvavého chaosu (2).


V Libanonu dochází ke střetům ozbrojených skupin, při nichž jsou napadány i státní objekty. Al-Kájda jde hlavně po Hizballáhu. Křesťané jsou ohrožováni saláfisty a "nevěrní" trestáni podle islámské věrouky smrtí (3). Saláfisté mají snahu se mstít za potlačení povstání wahábistických teroristů libanonskou armádou v táboře Nahr el-Bared v roce 2007. V poslední době se saláfisté zaktivizovali v Sajdě, kde je mnoho extremistů v táborech palestinských běženců.


Vedle vládních sil jsou v Sýrii napadáni i alavitské menšiny, považované za odnož šíitské větve. Muslimové se mezi sebou snášejí jen v Íránu. Sunnité se tam mohou modlit v šíitských mešitách, vcelku se tam zachovává umírněnost mezi zástupci jednotlivých náboženství.


Šestaosmdesátiletý islámský teolog Jusuf al-Qaradáví dlouho pobýval v USA a patřil do vedení Islámské organizace Bostonu. Je to jeden z duchovních učitelů Muslimských bratří a také jeden z hlavních podněcovatelů konfliktu mezi sunity a šíity. Podle německého časopisu Spiegel sleduje jeho vysílání Šaríja a život na TV kanále al-Jazeera 60 milionů lidí (4). Podle tohoto teologa je Rusko nepřítelem všech Arabů a všech muslimů. Vyzývá k boji proti současnému režimu v Sýrii a proti Hizballáhu v Libanonu. Jeho slova jsou: "Vyzývám muslimy, aby šli a podpořili své bratry v Sýrii" (5). Takto vyzýval při návštěvě Libanonu v květnu 2013. Vysoce jej oceňuje vůdce Hamásu Ismail Haníja, podle kterého je al-Qaradáví velký imám současného islámu a velký imám arabského jara. Naproti tomu Fatáh se k němu staví kriticky s tím, že mezi Palestince vnáší rozkol.


Qaradáví tvrdí, že stát Izrael nemá právo na existenci. Odmítl účast na náboženské konferenci letos v Dohá, kvůli účasti Židů. Zvláštní detail: V roce 2009 vydal knihu Právní věda džihádu, v níž odmítá vedení džihádu v Palestině okupované Izraelem a v Iráku a Afghánistánu, okupovanými USA, přičemž ve stejné době volá po svaté válce v Sýrii proti vládě Bašara Asada!


Americký Foreign Affairs uvedl, že v Sýrii na počátku konfliktu přišlo do této země 5 tisíc sunitských bojovníků z více než šedesáti zemí. V případě, že se to shoduje se skutečností, je Sýrie hned po Afghánistánu zemí s největším počtem bojujících muslimských žoldáků. V průběhu týdne vyhlásila v Jemenu skupina muslimských duchovních fatwu s výzvou k "obraně utlačovaných" v Sýrii.


V době, kdy katarský kazatel působil v USA jako člen muslimského vedení islámské komunity, prohlásil v projevu k arabské muslimské mládeži ve státě Ohio: "Dobudeme Evropu, dobudeme Ameriku." … (6)


Známý muslimský učenec Imran Nazar Hosrin (7) navštívil nedávno Moskvu a zamýšlel se nad současnou explozí násilí mezi sunnity a šíity ve světle realizace určitého obecného plánu určitých zlovolných sil.


Převzato z Fondsk.ru

***


Bašár Asad obnovuje vládu

Ljubov Ljulko


Červenec 19, 2013


V syrském válčení došlo ke zlomu. Spiklenecké země vyčerpaly své nástroje a zůstala jim jen přímá intervence, jak se syrský prezident vyjádřil v časopise Al-Thawra. Podle něj už ale intervence není možná. Je jasné, že se situace změnila. Syrská agentura SANA informuje o jmenování nových gubernátorů provincií Homs a Kunejtra a píše dále o humanitárních opatřeních pro obyvatele. Totéž uvádí západní i arabský tisk. Je stále těžší bojovat proti pravidelné armádě používající letectvo a těžké dělostřelectvo, i proti elitním složkám Hizballáhu. Nikdo už nehovoří o konečném nástupu Svobodné syrské armády (FSA) na Damašek.


Ještě před půl rokem teroristé kontrolovali velkou část severu, včetně provincie Idlib, strategické okrsky Aleppa, téměř celý Homs, zemědělská předměstí Damašku a velké plochy jižní provincie Dará při hranici s Jordánskem. V posledních dvou měsících obsadila vládní vojska zpět veškeré zabrané vojenské základny a letiště a zahájila mohutný nástup na Homs. Bodem zlomu se stal červnový pád Kusajru. Gulf News uvádí, že opětovné získání Homsu je nevyhnutelné, aby vládní vojska mohla zaútočit na Aleppo a donutila tak bojovníky ustoupit k turecké hranici. Vedle statečnosti a pevnosti syrského lidu a jeho vůdce napomohly ke zlomu situace rovněž následující okolnosti:


1. Ruský a čínský postoj v RB OSN, které dokázaly přebít Západ na poli diplomacie a přesvědčit ho k jednání za udržení Asada v přechodném období u vlády. S ohledem na výsledky svého díla v Afghánistánu, Iráku a Libyi uznal Západ, že intervence nebo aktivní pomoc islamistům vede k chaosu a posilování terorismu.


Independent píše: "Historie učí, že se dobří chlapci mohou změnit ve špatné a špatní mohou zvítězit. Což jestli islamisté rozdrtí FSA ? Potom jim naše zbraně padnou do rukou rychleji než je tomu doposavad, vždyť al-Nusrá (napojená na al-Kájdu) kupuje od FSA všechno, co lze za peníze koupit." V Kongresu nabyl převahu pragmatismus, takže odmítl Obamově vládě splnit slib dodat FSA současné zbraně.


2. Fiasko všech snah tzv. "vlád v emigraci" sjednotit syrskou opozici. Národní koalice (SNC) je zmítána rozpory mezi náboženskými a světskými skupinami a rovněž rozpory mezi Katarem a Saúdskou Arábií.


3. Chybí propojení mezi civilními vůdci opozice a bojovníky. Bojovníci se perou mezi sebou. Nepřátelé Asada se začali vraždit navzájem. (vražda Hamaního a jeho bratra letos v červenci).


Podle analytika Pieriniho z bruselského Carnegieho centra pro Evropu je možno dokonce na svržení Mursího v Egyptě pohlížet jako na důležité vítězství obklíčeného syrského vůdce. Egypt se pod vedením Mursího stal významným hráčem v boji proti Asadovi, Hizballáhu a Íránu. Dva týdny před sesazením přerušil diplomatické styky s Damaškem a vyzval Egypťany, ať jdou bojovat do Sýrie.


4. Postavení Kataru se mění. Vlády se ujal nový emír a jiný je i předseda vlády. Protisyrská kampaň bude slábnout, neboť jeden z jejích příznivců už nebude aktivní.


5. Přítomnost obávaného spojence – Íránu, který dokáže zastavit mnohé vměšování, protože jeho vstup do konfliktu by hrozil přerůst v mezinárodní a jaderný střet. Nastávající prezident Rúhání (pozn.: vlády se ujme v srpnu) řekl: "Těsné vztahy íránského a syrského lidu nám umožní úspěšně čelit regionálním nepřátelům, především sionistickému režimu. Jsem přesvědčen, že s podporou mírumilovných sil Sýrie současnou krizi zvládne."


Brzeziński se nedávno v časopise National Interest zeptal sám sebe. Proč jsme (USA) najednou rozhodli, že Sýrie musí být destabilizovaná a její vláda svržena? Odpověděl si: "Dosud to nechápu." Ale on sám předpokládá, že destabilizace území bude ku prospěchu Izraeli a spojencům USA – Kataru a Saúdské Arábii. Jenže se všechno ukázalo jinak: "Občas uvažuji, že toto (destabilizace) je dlouhodobý vzorec katastrofy pro Izrael, jelikož jejím vedlejším produktem je ukončení amerického vlivu v regionu. Nakonec zůstane Izrael osamocen. Nemyslím, že by to pro něj bylo dobré, ale podle mne je závažnější to, neboť hledím na problém z pohledu amerických národních zájmů, že to není dobré pro nás."


Stálý představitel Sýrie v RB OSN Bašar al-Džafari řekl: "Přichází den, kdy vlády některých zemí budou litovat toho, co v Sýrii provádějí, způsobujíce újmu lidu, ekonomice i infrastruktuře."


Převzato z Pravda.ru


***


Nová válka uprostřed války v Sýrii

Dmitrij Minin


Červenec 23, 2013


Západ to možná ani nechtěl, ale svými posledními dodávkami zbraní (spolu se Saúdskou Arábií – KSA)) opozici dovedl válku v Sýrii k novému zádrhelu, to jest válku všech proti všem. Ukázalo se nemožným a krajně výbušným dodávat zbraně "jen těm se správnou politickou orientací". Odpůrci Asada patří k různým ideologickým proudům a o dodávky zbraní se porvali. V takové situaci trpí především občané a demokratické principy, které západní vůdci v Sýrii údajně chrání. Sám Brzeziński řekl: " …to o čem mluvíme, znamená, že zvyšujeme naši pomoc nejméně efektivním silám z těch, které stojí proti Asadovi. V lepším případě to uškodí naší autoritě. V horším to povede k vítězství skupin, které jsou k nám mnohem nepřátelštější než samotný Asad. Dosud nechápu, proč jsme se kdysi v roce 2011 nebo 2012 rozhodli (náhodou to byl rok voleb), že musí Asad odejít." (1)


Arabské noviny Al-Hayat poukazují na vyjádření jednoho z vůdců jordánských džihádistů, že po případném pádu Asada naroste v Sýrii mnohem více soubojů mezi světskou opozicí a islamisty. (3)


I přes vlastní výzvy k míru v měsíci Ramadánu bojují opoziční oddíly jeden proti druhému. Podle libanonského As-Safir je nový konflikt podporován novými zbraněmi v rukách povstalců. Saudští sponzoři opozičních sil přesunuli tuny zbraní z Libye přes tureckou hranici. Proto se v prvé řadě bojuje o města podél tureckých hranic. Hlava válečné rady FSA Idris přísahal Západu, že se zbraně nedostanou k al-Kájdě. Islamisté odpověděli tím, že nebudou spolupracovat se "sekulárními povstalci" a hned nato následovaly vraždy Hammaniho a jeho bratra. Hammani měl na starosti rozdělování zbraní. (4) Extrémisté oznámili FSA, že zabijí všechny členy její "Nejvyšší rady". (5) FSA považuje vraždu za vyhlášení války.


Neshody mezi FSA a islamisty mají příčinu i v řadě neúspěchů při střetech s vládními vojsky. Asadovy síly nyní mají reálnou šanci zvrátit situaci ve svůj prospěch. (6)


Al-Jazeera hlásí, že v posledním týdnu došlo k pěti srážkám mezi opozičními skupinami. Vítězili džihádisté. Například ve městě Dana při turecké hranici byl vyhlášen "islámský emirát". (7) (V originálu článku jsou uvedeny další příklady střetů mezi opozičními skupinami.)


V centru Sýrie v provinčním středisku Raqqa je ve vězení jeden a půl tisíce lidí za porušování zákonů šaríji a mezi nimi i polní velitel FSA Awad.


Nový katarský emír se distancoval od syrského dobrodružství a veškerý dohled na bojovníky přešel pod KSA. Islamisté zabrali všechny důležité body ve městě. I přes krvavý teror se obyvatelstvo odvážilo veřejně protestovat, ale bojovníci protesty potlačili. (8)


Podle německých pozorovatelů rozpad opozice pokračuje. Radikální islamisté, kteří budou nabývat vrch, jsou převážně cizinci. Jejich spojení s mateřskými zeměmi zajišťuje trvalý přísun nových bojovníků, kteří chtějí splnit své přání umřít jako mučedníci a putovat do ráje. (9)


Nový vývoj situace na Západě vyvolal rozpaky, přestože on sám do velké míry předurčil chod událostí. Vystrašený Kongres USA zablokoval vojenské dodávky a americký tisk píše, že spojenci USA ztratili rozum a jsou ohromeni nezodpovědným jednáním Obamy k Sýrii i jeho neschopností dovést do finále i svá nejmírnější rozhodnutí. (10)


Výbor pro bezpečnost poslanecké sněmovny Velké Britanie uvádí, že al-Kájda v Sýrii je teroristickou hrozbou pro samu Britanii. Má chemické zbraně. Guardian píše, že extrémisté ze Sýrie mohou využít vhodné podmínky pro útoky proti zemím Západu. Velké množství opozičníků do Sýrie přišlo z Britanie a dalších evropských zemí a získávají tam bojové zkušenosti. (11) I Cameron už couvá s tím, že: " …je tam vše moc složité pro zasahování". Obává se, že dodané zbraně by přišly jinam, než je pro něho žádoucí a že opozici tak jako tak nepomohou. (12)


Náměstek šéfa vojenské rozvědky USA (DIA) David Shedda řekl, že vnitřní konflikt v Sýrii může trvat měsíce, ba roky. Představitelé ozbrojených složek opozice se po skončení bojů nerozptýlí do svých domovů, ale budou dále požadovat odstoupení Asada. Budou bojovat o prostor, a to se potáhne dlouho. Skupiny radikálních islamistů mohou dosáhnout převahu nad ostatními. U stávajících 1200 opozičních skupin je těžké kontrolovat pohyby zbraní. (13) Shedda nevyloučil vítězství Asada. Řekl: "Vedení předpovědělo, že Asad odejde začátkem roku. Nestalo se. …" (14) Ředitel Národního protiteroristického centra Olsen varoval, že po ukončení konfliktu teroristé z Evropy a USA půjdou zpět a budou pro tyto země hrozbou. (15)


Svou diagnozu událostí dal vedoucí sloupkař The Washington Post Ignatius. Podle něho je jeden z horších rysů americké zahraniční politiky zvyk "nalákat a opustit". To právě probíhá v Sýrii.

 

CIA aktivně dodávala opozici zbraně a cvičila ji. Povstalci připravovali sklady. Jenže Obama potom své sliby nedodržel, jak bylo povstalci očekáváno a ti při tom 2 roky riskovali životy. Ukázalo se, že Washington není spolehlivý. Pro americkou zahraniční politiku je syrský případ typický. (16)


Odkazy uvedeny u originálu


Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku