8. srpna 2013 je to přesně pět let od zahájení bleskové války Gruzie vůči Jižní Osetii a zničení hlavního města Cchinvali s pomocí raketových a dělostřeleckých útoků a střelby z vrtulníků. Zahynulo přitom ohromné množství civilistů, kteří byli záměrně ve velkém vražděni.
Jižní Osetie: pět let od gruzínského vpádu a obrysy budoucího růstu
Andrej Arešev
Srpen 07, 2013
Dmitrij Medveděv řekl: "…podoba, kterou měly akce gruzínské strany, nelze nazvat jinak než genocidou, protože měly masový charakter, byly směřovány proti jednotlivcům, obyvatelstvu a mírovým silám, které plnily svoji funkci podporovat mír." Už v prvních chvílích agrese bylo zničeno jižní městečko mírových sil, což bylo ve skutečnosti vyhlášení války Rusku. A jen zásluhou udatného odporu domobrany a po zásahu ruské 58. armády začala gruzínská strana měnit svůj postoj. Právě v tuto dobu se objevila verze o vpádu ze severu, okamžitě přejatá světovými medii a nato vložena na síť.
Jistěže západní vůdci věděli o přípravě celé později neúspěšné operace, kterou ruští experti předpovídali několik měsíců před tím, než se gruzínské oddíly vrhly na klidně spící město. Tragické události a rychle postupující rusko – gruzínský konflikt měl podle scénáře mistra "vysoké hry" způsobit destabilizaci Kavkazu, včetně jeho ruské části. Uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie Ruskou federací v zásadě změnilo situaci. Lavrov k tomu řekl, že konflikt Jižní Osetie a Gruzie a následná Saakašviliho prohlášení ujistily ruskou stranu, že jiná cesta než uznání nezávislosti nebyla.
Až do roku 2008 trvaly v Jižní Osetii provokace a stálé ostřelování. Nyní je tam už pět let mír. Ruské vojenské základny v Cchinvali a Džavské oblasti chrání republiku před otevřenou ozbrojenou agresí.
Přestože v Gruzii dochází k výměně prezidenta a v předešlých parlamentních volbách zvítězily mnohem umírněnější politici, mnoho problémů zůstává. Ivanišvili (další prezident – pozn. překl.) přiznává, že přes nastávající setkání s Putinem trvá neporozumění mezi Moskvou a Tbilisi. Neshoda je u demarkační linie mezi Jižní Osetií a Gruzií, trvající těsné vojenskopolitické napojení Gruzie na Západ a snahy aktualizovat problém běženců a přistěhovalců.
Rány po konfliktu nejsou dosud zaceleny. Sociálně-ekonomická infrastruktura není zatím plně obnovena. Potíže jsou především v řadě vzdálených vesnic. Zneklidňující je odliv obyvatel. Dosud je předmětem diskusí politický status. Prezident republiky Leonid Tabilov řekl, že po celou dobu jeho funkce prezidenta se bude snažit o sjednocení s RF. Cesta nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie byla zvolena lidmi těchto zemí a nejednou potvrzena ve volbách a referendech. Předpokládá se i upevnění svazku Jižní Osetie se Severní Osetií.
Podle velvyslance Ruska v Cchinvali nemůže být republika trvale dotovaná Ruskem a proto má zásadní význam zajistit přechod od "látání děr" k nastavení účinných mechanismů rozvoje ekonomiky a priorit.
Budování efektivních mechanismů hospodářské spolupráce v Jižní Osetii a poučené investování do jednotlivých odvětví ekonomiky budou důležité pro atraktivní model spolupráce Ruska s příhraničními státy, dokonce i za hranicemi kavkazského regionu. Mír a bezpečí v Jižní Osetii po srpnu 2008 pro to vytvořily podmínky.
Převzato z Fondsk.ru
***
Medveděv pohovořil o tom, proč ruská armáda nedošla do Tbilisi
Maxim Volodin
Srpen 04, 2013
Osmého srpna 2008 začala válka v Jižní Osetii. Ruský premiér Medveděv poskytl rozhovor TV Russia Today. Nejzajímavější výňatky z něho:
O tom, jak byl dán pokyn k palbě
" … Do posledního momentu jsem doufal, že se zastaví. Ale bohužel už kdesi kolem jedné hodiny v noci, když jsem hovořil se všemi účastníky bezprostředních událostí (jsou to přirozeně ministr obrany, náčelník generálního štábu a ministr zahraničí), nám bylo jasné, že nejde o serii jakýchsi krátkodobých provokací, ale o skutečnoui agresi. … Po takové zprávě jsem musel přijmout toto nejtěžší rozhodnutí. Tehdy jsem byl donucen dát okamžitý příkaz zahájit válečné akce a začít se střelbou na gruzínské vojsko."
O osudu Saakašviliho
"Nikdy jsem jakožto vrchní velitel nedal příkaz vstoupit do Tbilisi, měnit tam politické zřízení a uvěznit Saakašviliho. … Jeho osobní úděl mě nikdy nezajímal."
O telefonátech Putinovi
"Telefonovali jsme si. I v některých chvílích před těmito událostmi, neboť v nich byla jistá eskalace. V noci jsme s Vladimirem Vladimirovičem nehovořili, pouze mi předali dokumenty našich armádních velitelů. Ve skutečnosti jsem poté přijal rozhodnutí, které jsem označil za nejsložitější v mém životě. Možná jsme spolu nehovořili prakticky celý den. Večer (8. 8. 2008) jsme si zatelefonovali. … Má-li se mluvit o nějakých neshodách, tak ty samozřejmě nebyly, protože jsme tuto věc posuzovali nejednou i před mým vstupem" (do funkce prezidenta RF).
O dvojaké pozici USA
"S Ruskem není radno být v konfliktu. To každý z prezidentů Spojených států chápe. … Byly tam horké hlavy, všechno to víme, ale myslím, že byly i rozvážné úvahy. O tom, že to může vést k velmi vážnému konfliktu. To nikdo nepotřebuje. Proto … USA zaujaly takovýto dvojaký postoj. Bylo to asi velkým zklamáním pro část rozumbradů z Gruzie."
O uznání Abcházie a Jižní Osetie
"Vzpomínám si jak jsme při procházce venku debatovali s mým kolegou Vladimirem Putinem. Řekl jsem mu, že jsem se takto rozhodl (o uznání Abcházie a Jižní Osetie) a že to považuji za účelné. On odpověděl, že to rovněž považuje za správné, nehledě na to, že v dřívější době by to bylo mimořádně složité. Avšak za nynějších okolností považuje takové rozhodnutí prezidenta za jediné možné."
O obnovení vztahů s Gruzií
"Připomínám, že RF nepřerušila s Gruzií diplomatické styky. Jsme připraveni k jejich obnově za určitých podmínek. Jsou jednoduché: prostě uznat ten fakt, který nastal."
Mezitím
Zurab Abašidze: V roce 2008 se Gruzie stala obětí agrese
V Tbilisi okomentovali rozhovor předsedy vlády RF Dmitrije Medveděva o rusko-gruzínské válce. Podle slov zvláštního představitele premiéra republiky pro vzájemné vztahy s RF Zubara Abašidzeho bylo završení konfliktu v tom, že Rusko uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a nyní je těžké řídit tuto otázku a spotřebovat na to mnoho sil a času. Nikdo nečeká, že Rusko se náhle otočí o 180 stupňů a změní svůj postoj. Ovšem postupně, po malých krůčcích je možno se posouvat vpřed.
Medveděv ve svém interview také řekl, že válka nebyla mezi Gruzií a Ruskem, ale mezi Gruzií a Osetií, kam muselo Rusko vstoupit, aby v podstatě donutilo Gruzii přestat hubit lidi, kteří byli jejich vlastními občany, byli současně ve velké míře občany Ruska. Nebyla to tedy válka mezi ruským a gruzínským lidem, ale operace, která měla přinést mír. Byly to vyloženě lokální cíle.
Medveděv přiznal, že když všechno začalo, velmi se obával, že kampaň bude delší a bude se vyvíjet podle jiných zákonů. Ale ruské ozbrojené síly – armáda a loďstvo – projevily velké udatenství a výbornou koordinaci a organizovanost a splnily úkol za výjimečně krátkou dobu.
Prezident RF dále řekl, že Michail Saakašvili je podle jeho mínění naprosto nevstřícný, je válečným zločincem. Gruzíncům a jejich vedení nikdo nezakazoval jejich zemi lepit, ale bylo třeba to dělat pomalu a mezi sebou se domlouvat. V jednu chvíli byla neděje vytvořit když už ne federaci, tak alespoň konfedertaci a nějak společně žít, existovat, ale všechno bylo zmařeno. Především Saakašvili rozškubal svou zem.
Medveděv je přesvědčen, že uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie bylo správné. Až do roku 2008 se ruské vládě zdálo, že není třeba od Gruzie obě republiky odtrhávat. Byla naděje, že gruzínská vláda dokáže zlepšit rozpadající se stát. Ovšem Saakašvili se provinil na budoucnosti Gruzínců, v podstatě zatloukl hřebík do víka rakve bývalého státu, pohřbil naděje.
Převzato z Kp.ru a Georgiatimes.info
***
Tajná laboratoř v Tbilisi
Georgij Kalatozišvili, Tbilisi
Srpen 02, 2013
Vedoucí Rospotrebnadzora Gennadij Oniščenko připomenul v souvislosti s počátkem obchodních styků mezi Ruskem a Gruzií, že nedaleko Tbilisi existuje gruzínsko-americká biologická laboratoř. Zmínil se rovněž o tom, že před několika lety řádil v jižních oblastech Ruska prasečí mor, který byl nepochybně zavlečen z Gruzie. Tím narazil na špatné úmysly gruzínských a amerických biologů z této laboratoře.
Ruské vedení zmíněnou laboratoř nepokládá za zvláštní nebezpečí, ovšem pro Moskvu je nepříjemná proto, že se takto realizuje strategická spolupráce Washingtonu a Tbilisi v důležité sféře biologické bezpečnosti bez účasti odpovídajících ruských institucí. V Gruzii se tato laboratoř přísně utajuje. Je zakázáno se k ní přibližovat a tento tříhektarový objekt fotografovat.
"Ústřední referenční laboratoř veřejného zdravotnictví byla slavnostně otevřena v dubnu 2011 za účasti náměstka ministra obrany USA na jadernou, chemickou a biologickou bezpečnost Andrewa Webera. To, že se jedná o vojenský objekt USA, nikdo nevyvrací. Americká armáda tam plánuje umístit své specialisty, oznámil v Senátu velvyslanec USA v Gruzii před svým nástupem do funkce. Za Gruzii vládne objektu vysoce utajovaná dáma Anna Žvanija. Před tím vedla několik měsíců gruzínskou rozvědku.
Stavba laboratoře stála americké daňové plátce 100 milionů USD. Podle amerického velvyslanectví je laboratoř určena "na zjišťování obzvláště nebezpečných nemocí obyvatel a zvířat a rovněž pro epidemiologický dozor a vědecké výzkumy". Pochopitelně se nic neříká o "biologických zbraních".
Rok po otevření navštívil laboratoř senátor Richard Lugar, podle něhož byla pojmenovaná na počest "jeho velkého příspěvku k upevnění chemické, biologické a jaderné bezpečnosti ve světě". Při této příležitosti napadl Saakašvili Moskvu s tím, že v sovětské éře se v Gruzii nic takového nepostavilo, aby Gruzínci neměli přístup k podobným věcem, čímž měl patrně na mysli jaderné zbraně a další zbraně hromadného ničení. Skutečně – prozíravě byly z konfliktní kavkazské oblasti vyvezeny koncem roku 1988. Jinak lze těžko určit, jak by se kavkazské konflikty mohly vyvíjet.
Saakašvili dále řekl: "Jakmile získala Gruzie nezávislost, ihned demontovali a odvezli vše, co bylo spojeno s citlivými technologiemi. Ale Američané se nebojí u nás tyto technologie rozvíjet." Proto všem poradil "uvážit tento rozdíl mezi strategickým partnerstvím s USA a koloniální závislostí na Rusku".
Převzato z Vestikavkaza.ru
