Svět ruskýma očima 212

Reklama


Dvě hlavní klamné představy Německa

Ljubov Ljulko

 

Září 23, 2013

 

Podle vítězky voleb v Německu se navzdory krizi mnoha evropských zemí daří tomuto státu dobře. Avšak ředitel Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher říká, že země žije v iluzích. Uznává, že aktuální situace se zdá být dobrá, ale z dlouhodobé perspektivy to neodpovídá skutečnosti. Dokládá to statistikou. Přibližně 70 procent německých pracujících má nyní nižší reálnou mzdu než před deseti lety. Ve srovnání s rokem 1999 se snížila produktivita práce a v posledních letech i výše investic, a to z dvaceti na sedmnáct procent. Podle něho je to dnes hlavní problém SRN. Deficit investic stanovuje na tři procenta, tj. 80 miliard EUR. Ve výsledku má země dlouhodobý potenciál růstu HDP pouze jedno procento, to je totéž, s čím se počítá ve Španělsku. Fratzscher se domnívá, že chybí zvláště investice do infrastruktury a vzdělávání. Pokud by se těchto 80 miliard EUR vložilo do německé ekonomiky, vzrostla by o 0,6 procenta.

 

Německo stojí peníze rovněž evropská krize. Podle anket ztrácejí lidé v EU důvěru. Německý ministr financí Schäuble tvrdí, že restrukturalizace řeckého dluhu není problémem eurozóny (čti Německa). Fratzscher je jiného názoru. Podle něho je to druhá německá iluze. Za řešení nepovažuje poskytování stále nových tranší, ale prodloužení doby na splacení úvěrů a stanovení nižších úrokových sazeb. V obou případech je to pro Německo drahé.

 

Další potíže po volbách. Propad bývalého koaličního partnera, Strany svobodných demokratů, bude znamenat problém se sestavením koalice. Německá sociální demokracie i zelení dříve podporovali kancléřku v každém hlasování týkajícím se eurozóny. Mimo koalici ale zůstanou téměř jistě radikální Die Linken neboli "rudí", kteří jsou třetí silou v Bundestagu.

 

Po odmítnutí zelených zůstává Merkelové koalice s SPD. Pro Rusko je to výhodné, neboť křeslo ministra zahraničí získá sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier, který vztahy s Ruskem upřednostňuje.

 

Angela Merkelová je dcera protestantského pastora, doktorka přírodních věd a odbornice v oboru kvantové fyziky. Po Adenauerovi a Kohlovi je třetí, kdo po druhé světové válce získal funkci kancléře třikrát za sebou.

 

Převzato z Pravda.ru

Pozn. překl.: Angela Merkelová v období své odborné činnosti studovala na žádost svého manžela rovněž v Praze ve skupině prof. Zahradníka, který vysoce cenil její odborné i lidské kvality. A ona mu již ve funkci německé kancléřky přijela do Prahy v roce 2008 osobně blahopřát k jeho osmdesátým narozeninám.

 

 

***

 

 

Noviny USA Today: všichni jsme Keňané

Dmitrij Sedov

 

Září 25, 2013

 

Podle verzí šířených medii realizovala al-Kájdě blízká skupině Aš-Šabáb v Nairobi svou dávnou hrozbu – pomstít se keňské vládě za vpád jejích vojsk do Somálska v roce 2011. Vojska měla za úkol vytlačit z pohraničí bojovníky. Přes ránu, kterou tehdy Aš-Šabáb dostala, má dnes kontrolu nad přibližně čtyřiceti procenty Somálska.

 

Při likvidaci teroristů se ukázalo, že žádný z bojovníků nebyl Somálec. Měli pasy občanů USA, Velké Británie a Nizozemska. Potvrzuje se, že se jedná o dobře organizovanou mezinárodní síť pracující pod krytím al-Kájdy. Vůdci sítě plánují operace po celém světě. Teroristické akce v různých zemích (Jemen, Irák, Pákistán, Keňa) nejsou žádné izolované jevy.

 

V průběhu dlouhé války v Somálsku se do čela dostala skupina Aš-Šabáb, jejímž cílem je podle jejího vlastního vyjádření vytvoření islámského chalifátu s hlavním městem Kismayo. Takový je cíl al-Kájdy.

 

Existují dvě vedle sebe ležící předmostí islámského extrémismu, jímž jsou jih Jemenu a jih Somálska, mezi nimiž je Rudé moře. Tento teroristický vřed hrozí sevřít ze dvou stran úzký průliv Bab el-Mandeb, jímž proplouvají tankery s ropou. Jenže mezi širokou veřejnost se nedostanou informace rozvědek o al-Kájdě. Světu se zřejmě záměrně strká pod nos obraz pouze nenávistného strašáka, vraždícího tu i onde.

 

Proč se v Sýrii Západ rve namísto s al-Kájdou s režimem Bašara Asada? Přece cílem al-Kájdy je zničení syrského státu vyhlášením chalifátu na jeho území. Washington se svými spojenci mlčí o skutečných cílech teroristů v Sýrii a o jejich nebezpečnosti.

 

Pokud se splní hrozba a zablokuje se průliv Bab el-Mandeb (úzké mořské hrdlo mezi Jemenem a africkými Džibuti a Eritreou), vzroste prudce cena ropy. Proč to Washingtonu nevadí? Že by plány teroristů ladily s plány amerických ropných gigantů? Jestliže válka v Libyi zaktivizovala islamisty v oblasti Sahelu, měla by OSN uvažovat o následcích této války, což nečiní. Možná by ji to donutilo přiznat, že válka v Libyi byla státním terorismem ze strany Západu za spolupráce s al-Kájdou.

 

Naskýtá se otázka, zda efektivně a průbojně fungující mezinárodní terorismus krok za krokem si vydobývající nové pozice je to, čím se zabývá například Protiteroristický výbor (PTV) RB OSN, ustavený po útocích z 11. září 2001. Pro odpověď na tuto otázku je užitečné se podívat jak se plní rezoluce RB OSN č. 1373 z roku 2001, která určuje členům PTV následující:

 

–  Stanovit trestní odpovědnost za financování terorismu

 

Přitom: Katar, Saúdská Arábie a Turecko platí protivládní teroristické skupiny v Sýrii. Proč to PTV přehlíží?

 

–  Okamžitě blokovat jakékoliv prostředky spojené s osobami, které mají něco společného s teroristickými činy, neposkytovat teroristickým skupinám finanční podporu v jakékoliv formě

 

Přitom: Islamisté sbírají po celém světě prostředky na bojovníky za čistotu víry. Pro západní zpravodajské služby nejsou tajemstvím ani bankovní konta, ani  cesty kurýrů s hotovostí. Proč příliv peněz nezarazí?

 

–  Nepřipouštět poskytování azylu, pomoci nebo podpory teroristům

 

Přitom: V izraelských nemocnicích se léčí bojovníci ranění v bojích se syrskou armádou, v jordánských táborech pro uprchlíky se volně agituje pro Džabhat al-Nusrá (další odnož al-Kájdy)

 

O tom jak se plní další body rezoluce 1373 není ani o čem hovořit.

 

–  Vyměňovat si informace s jinými vládami o jakýchkoliv skupinách, které konají nebo plánují teroristické akce, spolupracovat s dalšími vládami v prošetřování, hledání, věznění, předávání a pronásledování osob zapletených do takových činů, zahrnout do národních právních norem trestní odpovědnost za aktivní i pasivní podporu terorismu a předávat viníky soudu.

 

Ruské tajné služby mají v oblasti spolupráce se svými západními kolegy skutečně žalostnou zkušenost. Ani ideový vůdce čečenských teroristů a bývalý pohlavár bandy vrahů Ahmad Zakajev, ani řada zabijáků menšího rozsahu nebyli vydáni ruským soudům.

 

Ve světě se šíří hrozba terorismu a přitom "řečnické fórum" v podobě OSN není schopno sjednotit země k náležitému odporu proti teroru. Nezbývá než předpokládat, že neschopnost "řečnického fóra" k zorganizování odporu proti terorismu je naprosto vědomá. Syrská krize umožňuje vidět, že je al-Kájda pro ty, kteří se derou o "globální vládnutí" prospěšná.

 

Výsledkem nečinnosti mezinárodního společenství v boji s terorismem se stala smutná pozice, kterou charakterizovaly noviny USA Today v komentáři k událostem v Nairobi: "Teroristi se mohou objevit kdekoliv, v kterékoliv zemi a páchat své hrozné činy. V tomto smyslu jsme všichni – Keňané."

 

Převzato z Fondsk.ru

 

 

***

 

 

Brazílie skoncuje se špionáží USA na svém území

Nil Nikandrov

 

Září 26, 2013

 

Prezidentka Rousseffová a její vláda se těžko smiřují s tím, že se po desetiletí dostávaly do rukou hlavního regionálního konkurenta a jediného reálného nepřítele Brazílie na západní polokouli vládní, vojenská a ropná tajemství země.

 

Velvyslanec USA Shannon s licoměrným úsměvem a přátelskými řečmi krok za krokem zlehka zatahoval Brazílii do plánů Pax Americana. On i jeho předchůdci lákali Brazílii na pozici stálého člena RB OSN výměnou za orientaci státu na Washington. Brazílie se totiž po dlouhou dobu domáhala reformy OSN s tím, že s obnovou a zakotvením v ní upevní svůj status jedné z mocností světa.

 

Shannon se systematicky snažil o kompromitování BRICS. Tvrdil, že pro plány Brazílie je neperspektivní a nedopomůže jí zařadit se mezi vedoucí země světa. V důvěrných jednáních s brazilskými politiky a prostřednictvím médií a internetu se šířila tvrzení, že veškeré svazky s Čínou a Ruskem jsou geostrategicky neužitečné. Pracoval na aktivizaci USAID, v níž pracují jak kádroví spolupracovníci amerických tajných služeb, tak desítky "kandidátů". Podle hodnocení některých brazilských odborníků pracuje v Brazílii pod krytím USAID legálně i ilegálně nejméně 500 kádrových spolupracovníků tajných služeb. Jejich činnost nebyla ničím omezována, takže tam byla možnost vytvořit v silových strukturách rozvětvenou agenturní síť. Ta je pro Brazílii nebezpečnější než elektronická špionáž Národního bezpečnostního úřadu USA.

 

Shannon odešel z Brazílie s hanbou, ani nezachoval tradici akcí na rozloučenou. Zpravodajský personál USA poté zesílil bezpečnostní opatření při práci s "místními zdroji" vědom si toho, že ABIN (brazilská zpravodajská agentura) a silové struktury Brazílie budou chtít předvést, kdo je doma pánem.

 

Na protest proti špionáži Spojených států v Brazílii zrušila Dilma Rousseffová svou návštěvu v USA a při zahájení 68. zasedání VS OSN rezolutně zaútočila na takovéto jednání Spojených států. Řekla: "Osobní údaje občanů Brazílie byly předmětem nekontrolovatelného shromažďování. Korporativní informace s vysokou hospodářskou a strategickou hodnotou byly centrem špionáže. Podobné vměšování do života lidí a činnosti druhých zemí je porušováním mezinárodního práva a je tak urážkou principů, na jejichž základě musejí vznikat slušné vztahy mezi zeměmi, obzvláště mezi těmi, které se považují za partnerské. Prohlášení, že nezákonné shromažďování informací je určeno k ochraně zemí před terorismem, neobstojí. Domníváme se, že přišel čas k vytvoření podmínek a pravidel, která nedovolí využívat kybernetický prostor jako zbraň pro špionáž, sabotáž a pro útoky na různé systémy a objekty infrastruktury jiných států."

 

Brazílie už tuto věc konzultuje s dalšími zeměmi Jižní Ameriky, pro které je kybernetická špionáž USA naprosto nepřijatelná. Možné vydírání politiků, velkých podnikatelů, armádního vedení a pracovníků zpravodajských služeb za použití takto získaných kompromitujících informací vedlo brazilskou prezidentku ke snaze, aby byl přijat zákon o trestání podobných nezákonných činností a k modernizaci technologií určených proti nezákonnému shromažďování informací.

 

Dilmu Rousseffovou podpořil v OSN Evo Morales, který má velké zkušenosti s konfrontacemi s tajnými službami USA. Hned na počátku jeho prezidentské funkce se jej snažila vojenská rozvědka USA DEA kompromitovat tím, že jej vylíčila jako protektora  obchodu s drogami a indiánského drogového barona.

 

Morales vlepil Obamovi své mínění bez servítků: "Je velmi cynický, pokud hovoří o svobodě, spravedlnosti, světě. Vystupuje tak, jako by byl pán celého světa. Tady nejsou žádní páni světa. Každá země je nezávislá a má vlastní důstojnost." Pro Moralese je Obamova administrativa "vládou nespravedlnosti", jejímž zvykem je bez okolků se vměšovat do vnitřních záležitostí jiných zemí. Podle Moralese je boj s terorismem Spojených států jen záminka ke kontrole ropy a zajištění vlastních geopolitických zájmů. Jejich vláda financuje povstalce a opozici v zemích. Bolívijský prezident sdělil, že po vyhoštění amerického velvyslance a zákazu činnosti USAID na svém území se zde upevnila demokracie a politická stabilita.

 

Dá se očekávat, že podobně budou na VS OSN hovořit i další zúčastnění latinskoameričtí vůdci, kteří budou přítomni. Americké tajné služby za sebou ve všech zemích Jižní Ameriky zanechávají krvavé stopy. Zkušenost se zápasem s nimi má Ekvádor, Nikaragua, Kuba, Venezuela a Argentina.

 

Převzato z Fondsk.ru

 

 

***

 

 

Vietnamský fík pro McCaina

Anatolij Miranovskij

 

Září 27, 2013

 

Ruská federace a Vietnam vybudují centrum pro opravy a technickou obsluhu lodí sovětské a ruské výroby v zátoce Cam Ranh, kde byla dříve jedna z nejdůležitějších válečných námořních základen Sovětského svazu za jeho hranicemi.

 

V posledních letech kupuje Vietnam množství ruské vojenské techniky. Jedná se o vysoce technologické výrobky – lodě a letadla.

 

V roce 2009 navštívil Moskvu ministerský předseda Vietnamu. Byl podepsán kontrakt na dodávku šesti dieselelektrických ponorek. Kontrakt zahrnoval i průpravu vietnamských posádek. Za tím účelem už bylo zahájeno budování výukového a tréninkového centra. Vypadá to, že se Rusku podaří obnovit svou přítomnost v tomto důležitém místě. 

 

Cam Ranh je jedna z nejlepších strategických zátok v jihoasijském regionu. Odtud se dá kontrolovat námořní cesta spojující Indický a Tichý oceán. Podle zátoky se táhne Luzonský a Malacký průliv. Základna Cam Ranh umožňuje přítomnost v severní části Indického oceánu, v Perském zálivu, ve Východočínském a Jihočínském moři. Cam Ranh je jedním z nejlepších hlubokých přístavů na světě. V roce 1979 ji Vietnam předal bezúplatně na 25 let Sovětskému svazu, zřejmě za pomoc, s níž se zbavil Američanů a Číňanů. Pro SSSR znamenala tato základna protiváhu amerických vojenských základen na Filipínách. Po odchodu Američanů Sověti zmodernizovali infrastrukturu a změnili Cam Ranh na prvotřídní námořní základnu schopnou přijímat stovky lodí.

 

Při přestavování základny zde žili desítky tisíc občanů Sovětského svazu. Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let se ze základny začala odvážet sovětská technika přesto, že dohoda měla vypršet až počátkem 21. století. K tomu zůstala jen stovka personálu, který nemohl obsloužit infrastrukturu objektu o ploše stovek čtverečních kilometrů.

 

V roce 1995 se stalo něco neuvěřitelného. Při přistávání se na letišti najednou rozbila tři bojová letadla Su-27. Hanoj žádala každoroční nájemné 500 milionů USD. Rusko navrhlo odepsat je z desetimiliardového dluhu, který měl Vietnam vůči SSSR. Nebylo to přijato. Vietnamci dokonce pohrozili, že předají základnu ČLR nebo USA. Nakonec počátkem nového století RF ze základny odešla.

 

Poté bylo letiště přeměněno na civilní. Vietnamci už nebyli ochotni umístit do Cam Ranh vojenské základny cizích států. Vietnamský ministr obrany se vyjádřil: "Pozice Vietnamu je taková, že nepovolí ani jednomu cizímu státu rozmístit v Cam Ranh své vojenské základny. – Namísto toho je Vietnam připraven vybudovat v Cam Ranh mezinárodní centrum obsluhy lodí, jež bude řídit samostatně."

 

Vlastně i v době "nezištného" přátelství SSSR a Vietnamu a rozkvětu základny kontrolovali Vietnamci vstup i výstup z přístavu pobřežními bateriemi a stejně tak vzdušný prostor svou protivzdušnou obranou  a existovala i další opatření z jejich strany. Samozřejmě neměli v té době zájem na zhoršení vztahu, ale na svou pozici hospodáře si vždycky potrpěli. Proto je zde nyní vytvoření velké námořní základny sotva možné. Z tohoto důvodu posílat sem cokoliv by bylo k ničemu: program přezbrojení vojenského námořnictva se pravidelně přerušuje a tříštit síly, které ještě RF má, by nebylo strategicky dobré.

 

Hanoj pravděpodobně umožní Moskvě vytvořit v Cam Ranh středisko materiálně-technického zajištění už jen proto, že se zde budou testovat ve Vietnamu postavené dieselelektrické ponorky a určité strážní lodě. Přítomnost takového střediska umožňuje vojenskému námořnictvu významně rozšiřovat sféru svého působení a svými skupinami stále brázdit ve stabilním režimu jižní moře.

 

Co nevidět se objeví nové lodě s vietnamskými posádkami. Ve Vietnamu ještě žije generace, která si dobře pamatuje kdo jejich vesnice vypaloval napalmem a kdo obyvatele chránil před nálety a pomáhal jim. Je to morální základ pro postupné obnovení spojeneckých vztahů v nějaké formě a obnovení ruské přítomnosti v tomto regionu.

 

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku